Kolikrát denně máme jíst, abychom byli schopni zdravě hubnout? A jak by měla vypadat skladba jídla během dne.
Téměř jako hamletovská otázka zdá se být rozhodnutí, kolikrát denně bychom vlastně měli jíst, aby naše tělo bylo spokojené – a ve stresu z očekávaného případného nedostatku energie zbytečně neukládalo obávané tuky.
Chronicky uždibovat, nebo se zbavit úplně svačin? To je to, oč tu běží…
Baví mě sledovat, jak se někdy odborníci pouštějí do „válek“ ohledně toho, co je správně. Jednou máme snídat jen ovoce, pak nejíst po osmnácté hodině, svačiny dvakrát denně, pak žádné jídlo mezi hlavními jídly atd.
Občas vyhrává skupina A, po letech nastoupí skupina B a sem tam zvítězí i zdravý rozum. Ten má například i můj dnešní host PhDr. Iva Málková, zakladatelka známé společnosti STOB, STop OBezitě, která jasně říká: „Nebuďte otroci toho, co se zrovna nosí.“
Já sama jsem si za nějakých dvacet let prošla pěknou řádku doporučení. Bohužel (nebo bohudík?) jsem nikdy nebyla důsledná a dovolila svému tělu, aby tak nějak samo určilo, co je mu nejpříjemnější. A určitě by to fungovalo ještě lépe, kdyby občas nezasáhly vnější vlivy, které pak přes naši psychiku vysílají špatné signály a v důsledku toho často jíme více, než by tělo potřebovalo. Ale o tom více někdy příště.
Pozor na kolísání hladiny cukru v krvi
Zrovna nedávno jsme se s bývalou kolegyní bavily o tom, jak byl někdy náš jinak milý šéf protivný. Až po letech jsem přišla na to, že to nemusely být nějaké chlapské vrtochy, ale že za jeho nečekanými výbuchy mohlo být prostě jen nepravidelné stravování. Novinář, ten tvrdý chleba má … A nejen ten.
Jste citlivka na výkyvy cukru?
Víte, že po snědení bílého pečiva, jež má vysoký glykemický index a vychyluje hladinu krevního cukru, dostanete pravděpodobně za dvě hodiny po jeho pozření vlčí hlad? Samozřejmě nejsme všichni stejní a každý člověk je jinak citlivý na výkyvy hladiny cukru v krvi, a proto někomu vyhovuje jíst jen 3 x denně a někdo jiný by takto trpěl hlady. Jak prosté, milý Watsone (rozlousknul by naši záhadu Sherlock Holmes) Na stránkách STOBu si můžete udělat test Jste citlivý na reaktivní glykémii právě vy?
Jak je to tedy s tou pravidelností a počtem porcí (5x denně), které se poslední dobou hřejí na výsluní? „Většina lidí, kteří začnou jíst 5 x denně, si pochvalují, jak jim to v hubnutí pomohlo, protože začali o jídle více přemýšlet,“ otvírá toto téma Iva Málková, která by o zkušenostech s klienty mohla psát knihy. Jo, moment, ona je vlastně píše (pokus o vtip, aby text nebyl tak odborně suchý).
Zvlášť ženy, které se starají o malé děti, mají prý s pravidelností problémy a často pak úplně zbytečně nabírají nadbytečná kila. Ráno malá snídaně většinou v podobě rohlíku a kávy (nebo nic), následuje celodenní honička kolem dětí a pak konzumují v podstatě celý večer, co jim pod ruku přijde.
Ale ohroženi nestíháním jsme vlastně tak trochu skoro všichni.
Doporučení pro uspěchané od Ivy Málkové
Zkuste si jednotlivé porce sestavit tak, aby výsledný glykemický index celého pokrmu byl vždy nízký. Ráno si přidejte k výše uvedenému rohlíku (když už nestíháte nic lepšího) nějakou bílkovinu – nízkotučný sýr, libovou šunku apod. Tak se výsledný glykemický index snídaně sníží. Ke svačině pak i při chůzi nebo u počítače či jiné činnosti (i když se to nedoporučuje) můžete ukusovat proteinovu tyčinku.
Oběd v podobě: bílkovina (maso, ryba, drůbež) – sacharid (menší příloha) a dostatek zeleniny.K svačině stačí jogurt, abyste měli pocit sytosti. „Všechny kalorie totiž nejsou stejné – kalorie z bílkovin jsou více sytící než ze sacharidů nebo tuku,“ míní Málková. Vyšší pocit sytosti po příjmu bílkovin zabraňuje nadměrnému příjmu energie v následujícím pokrmu. A je jasné, že večeře by neměla být největším jídlem dne. Tak proto…
„Při jakékoliv změně ve svých návycích si hlavně uvědomte, že změna nesmí být pro vás utrpením a že čím menší změnu uděláte, tím je trvalejší,“ doplňuje odbornice.
Pokud jste byli zvyklí jíst 3x denně a dle rad některých výživových poradců se nutíte k tomu nosit při sobě stále krabičky s nezbytností jíst minimálně 5x denně a jde to proti vašim zvyklostem, nedělejte to, zní další její rada.
A mně se ulevuje, protože když příliš myslím na jídlo, byť s dobrými úmysly, začnu vždycky přibírat. „Čím vyváženější máte pokrm a glykemii, tím větší časový odstup od jednotlivých chodů si můžete dovolit, protože hladina cukru bude vyrovnaná,“ doplňuje můj host.
„Pokud vám vyhovuje jíst 5x denně – jezte tak. Dělejte především to, co vyhovuje právě vám. Měli byste však zachovávat tři hlavní jídla a nerozdrobit den do celodenního zobání, což často vede až chorobě nutkavého stálého uzobávání,“ varuje specialistka ze STOBu.
Snídaně je základ
Jak jsme si zde již několikrát řekli, viz například článek Opakování z chemie aneb víte, co jíte?, snídani bychom neměli vynechávat. „Tělo je připraveno po dlouhé noci přijmout energii, která slouží pro aktivitu celého dne. Hodnotná snídaně s dostatečným obsahem bílkovin je dobrým startem do nového dne a po takové snídani zůstane hladina cukru v krvi poměrně dlouho vysoká, takže nebudete mít hned hlad,“ vysvětluje PhDr. Málková, která se problematice hubnutí věnuje prakticky celý život.
Nechcete stále myslet na jídlo? Dejte si vyváženou snídani, oběd a večeři.
Trpěli byste, pokud byste měli bohatě snídat, obědvat a pak už nic? Chybělo by vám večerní zobání v kruhu rodinném? Dopřejte si ho za předpokladu, že celkový jídelníček bude odpovídat právě vašim fyziologickým potřebám.
„Psychika a radost z jídla je neméně důležitá než skladba potravin a režim jídla. Přiměřené množství zkonzumovaného jídla byste měli však ctít především,“ uzavírá celkem optimisticky naše dnešní povídání paní doktorka, která už pomohla k vysněné postavě pěkné řádce lidí.
Varování na závěr: Při vynechání nějakého chodu je nebezpečí, že ve stavu hladu sníte větší dávku jídla (obsahující mnohem více kilojoulů), než jste ušetřili tím, že jste během dne některé jídlo vynechali.
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. a také působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu www.aerobic.cz. Vedle teorie se věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Kdybyste se procházeli kávovou plantáží, neuvidíte – jak si mnozí představují – keříky jako ve vinicích, ani vysoké rostliny jako kukuřice, ale budete procházet spíše jakýmsi třešňovým sadem.
Kávová zrna totiž vznikají v podstatě z pecek těchto třešní. Tzv. maso se jedním z tří možných způsobů odstraní, dokud nejde „pecky“, tedy kávová zrna, sesbírat samostatně.
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.
V současné době se hodně lidí zajímá o své zdraví a o to, jakým způsobem cvičit a jak se správně stravovat.
Tento pozitivní trend napomáhá tomu, aby lidstvo tolik netrpělo nemocemi způsobenými obezitou a abychom také věděli, co jíme. Podporují jej mnohé knihy, internetové stránky a aplikace.