Eliška Růžičková: Na VOSTRO aneb čtení převážně pro ženy o výběru vhodného spodního prádla na sport
Napsat tenhle článek bez kontroverzí bude asi stejně obtížné jako natočit pěknou reklamu na dámské vložky.
Nejsem ani gynekolog nebo výrobce kalhotek. Jsem jen ženská, která hodně sportuje…
Rozhodla jsem se v rámci dvouměsíčního letního sportovního campu zvládnout všechny tréninky v dámském oblečení na běhání na „vostro“ a nebo prozkoušet různé druhy střihů spodního prádla. Konkrétně jde o dámské kalhotky.
Proč? Inspirovala mě jedna moje kamarádka, Beast lady, která takto sportuje stále a maximálně jí to vyhovuje. Mě tím úplně odzbrojila. Beast ladies je skupina deseti holek (včetně mě), které se rozhodly strávit celé léto 2015 poněkud netradičně. Dva měsíce (9 víkendů) jsme běhaly po lesích, lezly po stromech, dělaly jsme tréninky na schodech i v tělocvičně nebo v bazénu. Velmi náročné propocené letní prázdniny na hranici našich možností. Mimochodem nás to tak stmelilo, že teď pracujeme na jednom úžasném projektu pro děti, ale to je ještě tajné.
Ale zpět k prádlu. Je to pouze moje autoreportáž, kde jsem zkoušela různé střihy spodního prádla na konkrétní sportovní aktivity. Doufám, že tento článek třebas pomůže některým ženám ve výběru kalhotek na půlmaratón či maratón a třebas tak předejde i vlčím večerům.
Sice sportuji jíž mnoho let, ale stále někdy bojuji s tím, že se mi spodní prádlo buď zařezává nebo je vidět skrze legíny. A všechny víme, jak je nevhodné štelovat si před lidmi polohu kalhotek. Většinou jsem to řešila tak, že jsem si prostě vzala tanga a nic nebylo vidět. Ale zase pokud jsem měla výživnější a delší trénink více než hodinu, tak jsem se sedřela. A to nechci mluvit o zánětech. Dokonce jsem řešila i tuhle otázku se svým gynekologem, který tanga úplně nesnáší. Doporučil mi x krát, abych v některých chvílích spodní prádlo úplně vynechala. Tím myslel krom jiného samozřejmě domácí prostředí, kdy člověk nemusí řešit, jestli to někdo pozná. Prostě svobodu a samozřejmě s dodržením nějakých základních hygienických podmínek. Tady se nechci moc rozepisovat, protože by se mohl každý rýpal chytit kdejakého slovíčka. „A co člověk, to různý názor“
Vezmu si na paškál pár střihů kalhotek a samozřejmě verzi na „vostro“ a porovnám. Vynechám i různé druhy gelů proti tření, protože u žen jsou místa, kam bych ten gel fakt nenamazala. Vše se dost odvíjí od konkrétní pohybové aktivity a její doby trvání a dále pak od somatotypu každé z nás. V mém případě je to varianta silnější stehna a fortelnější podvozek. Spíše se považuji za endomorpha.
Testovala jsem tanga, normální klasické kalhotky a kalhotky s nohavičkou… a již zmíněnou variantu na „vostro“. Některé střihy typu bombarďáky jsem bohužel neotestovala, jelikož je nemám v šatníku.
Ve všech případech mělo vždy vliv vykrojení kalhotek. Šlo o delší běžecký trénink trvající více než hodinu a potom hned další hodinový silovější (ale stále dynamický) trénink v tělocvičně. Mezi tréninky byla menší pauza – cca 20min. Všechny tréninky byly dost výživné, tudíž potící. Vždy jsem jako horní vrstvu měla legíny.
Tanga
Rozhodně nedoporučuji. Po hodinovém běhu jsem byla v pořádku, ale ve druhé fázi tréninku se mi vymstila lenost převléci se do suchého. Sedřela jsem se a v bazénu jsem úpěla. Doma jsem pak mazala kalciovou mastí a chodila jak kachna. Ale pozitivum je, že jsem si ani jednou nemusela upravovat polohu. Dokonalé zaříznutí bylo z estetického hlediska v naprostém pořádku. Teď si z toho dělám srandu, ale nebylo mi úplně fajn.
Shrnutí: Pokud je trénink kratší a není tolik potící, myslím, že to není nic proti ničemu. Splníte si estetický dojem a nebudete ani sedřené. Na půlmaratón bych ale tanga nevolila. Opět tu spíše může být otázka gynekologická, na kterou lékaři opakovaně upozorňují.
Vykrojenější kalhotky
Tyhle kalhotky mám ráda na normální nošení, ale popravdě jsou to ty, které se neustále zařezávají. Neustále se otáčet, jestli se náhodou někdo nedívá a štelovat si je, mi za to nestojí. I ten pocit z běhu není tak fajn. Pohyb látky a následné zaříznutí v kombinaci potu mě opět po více než hodinovém běhu vytrestal.
Shrnutí: Na kratší trénink a normální nošení tady nevidím až takový problém. Jen musíte počítat s tím, že z estetického hlediska, asi budou přes legíny vidět. A ne vždy vám tento střih zaručí, že se nebudou zařezávat.
Kalhotky s menším vykrojením a vyšším pasem
Tyhle kalhotky nosím opravdu jen na sport. Nepřijdu si v nich moc sexy, ale musím jim nechat, že opravdu sedí. Žádné zaříznutí a ani se nehnou. Jen mě na nich rozčiluje estetický dojem. Pokud máte legíny, tak je skoro vždy vidět jejich nelichotivý tvar. Takže záleží, jestli upřednostníte pohodlně a bez problému si zasportovat, nebo jestli u toho výkonu chcete i dobře vypadat.
Shrnutí: Tyto kalhotky na sport rozhodně doporučuji, i přestože si v nich nemusíte připadat pěkná. Popravdě pokud jedete nějaký delší a náročnější trénink, pak už je vám jedno, co máte na sobě.
Kalhotky s nohavičkami
Ač je to zvláštní, tak mě vyhovuje i tento střih kalhotek. Pokud nejsou nohavičky moc dlouhé, tak se ani nehrnou, nezařezávají se a opět sedí stále na stejném místě. Nohavičkové kalhotky mají bohužel více variant, tak si úplně netroufám je doporučit. Ale ty, co mám doma, mi maximálně vyhovují a na maratón bych si je klidně opět vzala. Zase je tu ta estetická otázka. Jsou přes legíny prostě vidět.
Shrnutí: Za mě je doporučuji, ale nezaručuji se za spokojenost. Myslím, že určitému typu postavy i tento střih sluší.
Na „vostro“
Někdo si možná klepe na hlavu, ale byla jsem mile překvapena. Na krátký trénink typu komerční lekce aerobiku mi tato varianta maximálně vyhovovala. Jediné, s čím jsem měla problém, byl můj psychický stav. Přišlo mi nějak nevhodné prostě nemít kalhotky. Velmi rychle mě tento pocit opustil a přiznám se, že je to fakt pohodlné. Netrpím momentálně žádnými záněty a ani jednou jsem se za tu hodinu nesedřela. Jsem se tak namlsala, že jsem tak i vyběhla. Bohužel tady jsem se zase vyškolila. Zaběhla jsem si půlmaratón na „vostro“. V průběhu běhu jsem si to chválila, ale při cestě domu po doběhu jsem zjistila, že musím zařadit širokorozchodný styl chůze.
Shrnutí: Takže pokud na to máte, tak kalhotky dolů a zkuste to. Ale! Co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému.
Takže jak vybrat to správné spodní prádlo?
Asi pokus – omyl. Zvolit si svůj komfort. Záleží, na co jste zvyklé. Samozřejmě je nutné zohlednit, na jaký trénink jdete a jak dlouho bude trvat. Je rozdíl jít si vyklusnout „pětku“ nebo „patnácku“. Rozhodně doporučuji mezi tréninky, pokud je jich více, převléci do úplně suchého. Varianta na „vostro“ má taky něco do sebe, ale není to moje top. Vracím se zpět ke spodním kalhotkám s krátkými nohavičkami. Sice to nepatří úplně mezi sexy varianty, ale pokud sportuji už na hranici, tak se nechci starat o následky. A pokud budu chtít, abych splnila i estetický dojem, vezmu si velmi výjimečně i ta tanga. Rozhodně na půlmaratón vždy zvolím spodní prádlo s menším vykrojením.
Další faktory, které ovlivňují vaše pohodlí
- Špatně zvolená velikost
- Aktuální zdravotní stav
- Vnější podmínky (např. okolní teplota, zvolený pohybový režim…)
- Technika dané pohybové aktivity
- Stav textilu (např. zvolený materiál, způsob praní a použití pracího prostředku…)
Vše výše zmíněné je testováno pouze na mé osobě a netvrdím, že je to absolutní pravidlo pro všechny. Berte to pouze jako dobře myšlenou informaci, která by vám mohla usnadnit bez následků skvělý pocit ze sportovního výkonu.
A jaké prádlo používáte vy? Napište nám do komenářů – klidně anonymně. Není třeba se registrovat.
Eliška Růžičková
Absolventka VŠ University Karlovy v Praze obor Tělesná výchova a biologie
Crossfit masters athlete, fitness instruktor, aerobik instruktor
Zaměření: Intervalové tréninky, funkční tréninky, plavání, tanec (street dance, latino), zdravotní a kompenzační cvičení
10.9.2015
Eliška Růžičková
Články, Fitness a wellness