Břicháč Tom: Proč je lepší se pustit do hubnutí sám za sebe. A co můžeš SÁM dokázat?

Po všech těch neúspěšných pokusech se zbavit nadváhy jsem jednoho krásného dne zjistil, že je v mém snažení asi něco špatně.

Nebyl jsem nikdy úplná koule. Ale ta kila navíc jsem vždy cítil. Poslední fotku, kde jsem viděl svá žebra, byla někdy ze sedmi let a potom jsem jen kynul a kynul.

A čím jsem byl starší, tím mě to víc vnitřně žralo. A hlavně mě to sráželo. Znáte to asi sami. Postava možná není vše. Ale vysvětlujte to někomu, kdo má nadváhu. Když jsem nemohl dopnout žádné rifle v kabince a všude mi přetékalo buď břicho nebo zadek, tak jsem se moc šťastně necítil.

Nakonec jsem byl v tom snažení – nemít jen nadváhu, ale zkusit si i obezitu – opravdu úspěšný! Dotáhl jsem to i přes všechny pokusy na 107 kg.

Když dobře míněné rady nepomáhají, musí existovat jiná cesta

Celé ty roky jsem se s vědomím, že mé tělo nevypadá tak, jak si představuju, přece jen snažil. Chtěl jsem to změnit. Jediná cesta ke štíhlosti existuje přece přes diety. Nebo se to aspoň říká. A tak jsem dietařil.Jedl jsem jen zeleninu. Potom jen ovoce. Vyzkoušel jsem tukožroutskou polévku. Snažil jsem se hledat každý záchytný bod v jakémkoliv článku, který mi přistál na monitoru počítače. A výsledek? Vždy jsem zhubl. A vždy jsem maximálně do dvou měsíců vše zase přibral.

Až před třemi lety, kdy jsem se už na sebe sám nemohl dívat, jsem začal jinak. Tentokrát bez všech těch dobře míněných rad. Začal jsem pátrat po tom, jak se stravují věčně štíhlí lidé, jak jí sportovci, četl jsem studie, ptal se známých…A zjistil jsem naprosto „převratnou věc“, kterou už asi tušíte. Oni prostě jí! Zatímco já jsem vždy hladověl při pokusu zhubnout, tak tajemstvím štíhlých lidí je neustálý přísun stravy. A to na první pohled vůbec nedává smysl. Z pohledu lidí, kteří jsou věční dietáři, to dokonce vede k myšlence, že to nemůže fungovat.

Poprvé v životě jsem opravdu začal jíst. A poprvé jsem viděl výsledky, které mi vydržely. Za rok jsem zhubl 27 kg. Ta zhubnutá kg pro mě nyní nejsou až tak důležitá. Sice jsem dokázal to, co jsem chtěl, ale vidím, že je jsem získal něco jiného, co je pro mě ještě důležitější.

Za ten rok jsem se na to chtěl třikrát naprosto vykašlat. Nedařilo se mi. V jednu chvíli dokonce natolik, že jsem se upnul k nízkosacharidové stravě. To mě zbrdilo a demotivovalo ještě víc. Na váze jsem sice viděl další úbytek, ale podle měření na Bodystatu se jednalo jen o ztrátu vody a svalové hmoty. Měl jsem to potom ještě horší, protože jsem musel tělo zpětně přesvědčit, že mu už nebudu ubírat živiny a začal jsem opět jíst pravidelně jako na začatku hubnutí.

Co mi ten rok hubnutí dal?

Různými pokusy a testováním sám na sobě jsem zjistil, co na mně opravdu funguje. Zatímco dříve jsem slepě věřil každé rádě, zázrakům a pohádkám, nyní mě zdravý rozum a logika konečně přivedla k výsledkům.

Zjistil jsem, že vše může být mnohem jednodušší, když si to sami neděláme složitější. Pokud hledáte cestu ke štíhlosti jen a pouze zásadně přes to extrémně zdravé, možná nakonec zjistíte, že stačí opravdu málo. I běžné věci, které se dají kdekoliv koupit, dokážou správnou kombinací a načasováním ve správný čas přinést výborné výsledky.

Přišel jsem na to, že je nejlepší spoléhat sám za sebe. Když upnete pozornost k pomoci od někoho jiného, tak sice v ten moment získáte výsledky, ale za rok se můžete ocitnout opět ve stavu, kdy si nevíte rady. A opět se budete na někoho obracet? Pro mě byl základní zlom v tom, že jsem poznal vlastní tělo a můžu z toho čerpat do konce života.

Když si vytváříme sami blok k tomu, aby se nám nedařilo

Víte, co je základem psychologie? Nesnažit se! Na hubnutí a vůbec celý život má obrovský vliv naše psychika. Můžete dělat vše naprosto podle pravidel, přesně si vše vážit, měřit, zapisovat, jíst extrémně zdravě a neuvidíte výsledky! Proč? Protože moc chceme!

Při hubnutí jsem se nejdříve vážil jednou týdně. A vše se dařilo. Váha mi klesala zhruba o jeden kg za týden. Když se vše začalo zpomalovat, tak jsem se začal vážit častěji. Někdy i dvakrát denně. Měl jsem v očích i to, co sním, kolikrát jsem byl na záchodě a nakonec jsem se bál i na váhu stoupnout. A světe div se. Opravdu jsem tam viděl jiná čísla, než ta, která by se mi líbila.

Nesnažte se proto přespříliš. Někdy je lepší se buď nevážit vůbec a nebo sledovat jen občas centimetry. To je totiž nejlepší ukazatel zdravého hubnutí. Jakmile se ke všemu moc upnete a začnete se moc kontrolovat, v hlavě se zablokujete a vše půjde spíše špatně. Psychika je mocná čarodějka a u hubnutí to platí dvojnásob.

Co mně osobně nejvíce pomohlo?

Pravidelnost jako základ a proč tělo nehubne, ale přibírá?

Nemusíte být odborníci, abyste pochopili ten základní princip. Naše tělo nás chrání. Je to dokonalý stroj, který podniká kroky, aby vás ochránilo, aniž byste o tom veděli. Když jí člověk málo a nepravidelně, tak si tělo vytváří zásoby. Jednoduše řečeno – připravuje se na časy, kdy může být ještě hůř. Málo živin = signál pro uložení tuku. Pokud k tomu přidáte hodně nevhodných kalorií v podobě sladkostí a opět málo výživných látek, bude se to ještě násobit.

Nejlépe se mi osvědčil způsob pravidelnosti, kdy se tělu dávkuje vše v pravidelných dávkách a ve správném složení živin. Nejsem zástáncem vynechávání příloh, pečiva, masa. Jediné, o co se snažím, je vyhnout se bílému pečivu. Hlavně tělu dávejte vše.

V každém mém jídle je vyrovnaný poměr bílkovin, sacharidů i tuků. Než volit jogurt, který je nízkotučný a obsahuje mnoho cukru, raději volím ten s vysokým obsahem tuku – nejčastěji řeckého typu. Taky jsem zjistil, že funguje velmi dobře dávkování sacharidů i ve večerních hodinách. Nevynechávám sacharidy ani na večeři. Případně až jako poslední jídlo dne volím částečně bezsacharidové. A to ne vždy.

Co je opravdu zdravé?

Často jsem si kladl otázku, co je vlastně to zdravé? Je to jen ovoce a zelenina? Nebo jsou to speciální potraviny? Zjistil jsem, že není dobré založit stravování jen na konzumaci ovoce a zeleniny. Sice obsahují velké množství vlákniny a vitamínů, ale opět tam chybí ten komplet živin. I ovoce a částečně i zelenina sacharidy obsahují, ale ne v takovém množství, aby tělu stačily. Když se vynechají bílkoviny, budou tělu postupně chybět. Když se omezí sacharidy, bude tělu chybět energie. Když se omezí tuky, budou tělu chybět a bude si je záměrně držet. Snažím se zejména volit takové potraviny, které jsou co nejméně zpracované průmyslem. To je podle mě základem zdravé výživy. K tomu samozřejmě větší porce zeleniny a kompletní strava dne potom doplněná přiměřenou porcí ovoce.

Snažte se zkoušet a poslouchat vlastní tělo

Jsem v kontaktu už s několika tisíci lidí, kterým se podařilo zhubnout, a mám dojem, že všichni, kteří dosáhli štíhlosti, mají jednu společnou věc! Zkouší a sami vymýšlí! Ten, kdo si hledá vlastní cestu, nechá se jen inspirovat a potom vše přizpůsobí vlastním chutím, tak má často nejlepší výsledky. Je to vše totiž o tom, jak ke všemu přistupujeme. Když máme zájem a baví nás to, dokážeme v kuchyni přímo kouzlit, jídlo nám chutná, dobře vypadá a dokážeme tak přesvědčit i zbytek rodiny, aby se stravovali podobně.

Snažte se taky poslouchat to, co tělo říká. Když není chuť, tak je něco špatně a vyplatí se zpomalit. I tělo si někdy musí odpočinout a dá to jasně najevo. Řiďte se spíše vlastními pocity. Tělo vám to vrátí a budete v souladu. Je to nejlepší způsob, jak si postavu trvale udržet.

Udělat si vše co nejjednodušší

Snažím se vše maximálně zjednodušit. Čím složitější si to budeme dělat, tím více času nám vše zabere. Proto jsem při hubnutí opakoval často stejná jídla během dne. Je nejlepší si vše připravt den předem a potom už jen ohřívat nebo brát jako svačinky kamkoliv. Když začnu řešit vše až přímo v ten určitý den a přemýšlet, co vlastně sníst, chodit po obchodech apod., tak najednou nic nestíhám a nic nefunguje. Proto se jednoznačně vyplatí už den předem vše nachystat!

U mě byla hlavně zpočátku strava založená jen na konzumaci rýže a lehce stravitelného masa (nejčastěji kuřecí, krůtí a ryby). Ta jsem si už jen ochucoval různým kořením, aby to nebylo vše každý den stejné. Na první pohled to vypadá dost nudně, ale funguje to výborně a nezabere to čas. Hlavně v prvních týdnech hubnutí bych to více než doporučil. A potom už jen stačí vymýšlet obměny a občas si vyzkoušet i nějaký zajímavý recept. Hlavně v tom nehledejte vědu. Může to být snadnější, než se na první pohled zdá.

Až později jsem začal vymýšlet vlastní recepty. Ten důvod byl jediný. Přišlo mi, že hodně receptů, které se dají kdekoliv najít, tak jsou zbytečně složité a zdlouhavé. Často i ze speciálních surovin, které jsem nechtěl používat každý den.

Stravu jsem si vytvořil trvale udržitelnou

Mým hlavním cílem bylo nejen zhubnout. Chtěl jsem si vytvořit způsob stravování, který by mi dlouhodobě vyhovoval a dal se udržet. I já často cestuju, jezdím na dovolenou, navštěvuju různé akce, návštěvy a je pro mě dost důležité, abych se tam cítil dobře. Když založím mé stravování na nízkosacharidové stravě nebo živé stravě, tak budu mít všude problém. Výběr budu mít značně omezený a hlavně jakákoliv změna v poměru živin bude potom pro tělo znamenat stres. Ten se projeví buď tím, že tělo předchozí nedostatek živin začne okamžitě dohánět na první návštěvě a vše si začne ukládat, nebo se blokne trávení a po všem jiném, než jste zvyklí jíst, vám bude špatně.

Proto se snažím jíst vše. Udržet si metabolismus v chodu a nemám problém ani v běžném životě. Je to nejlepší způsob, jak se stravovat sice zdravě, ale občas si dopřát i lehce nebo i více nezdravé jídla. Krom toho na tělo velmi dobře působí i občasné „prasečinky“, protože se tak jen udrží metabolismus v chodu, vše se bez problémů spálí a vy si pochutnáte i na tom, co se každý snaží bezvýhradně omezovat. Omezování je ale k ničemu. Stejně člověk jednou podlehne – a to s vlčím hladem. Je lepší si občas dopřát něco nezdravého s chutí a bez výčitek.

Věřte si!

Každý vás může pochválit, nebo pomluvit, ale to co dokážete vy sami vlastní vůli, vám zůstane navždy!

31.12.2015 Břicháč Tom Články, Jak zhubnout