Břicháč Tom: Proč je lepší se pustit do hubnutí sám za sebe. A co můžeš SÁM dokázat?

Po všech těch neúspěšných pokusech se zbavit nadváhy jsem jednoho krásného dne zjistil, že je v mém snažení asi něco špatně.

Nebyl jsem nikdy úplná koule. Ale ta kila navíc jsem vždy cítil. Poslední fotku, kde jsem viděl svá žebra, byla někdy ze sedmi let a potom jsem jen kynul a kynul.

A čím jsem byl starší, tím mě to víc vnitřně žralo. A hlavně mě to sráželo. Znáte to asi sami. Postava možná není vše. Ale vysvětlujte to někomu, kdo má nadváhu. Když jsem nemohl dopnout žádné rifle v kabince a všude mi přetékalo buď břicho nebo zadek, tak jsem se moc šťastně necítil.

Nakonec jsem byl v tom snažení – nemít jen nadváhu, ale zkusit si i obezitu – opravdu úspěšný! Dotáhl jsem to i přes všechny pokusy na 107 kg.

Břicháč Tom

Když dobře míněné rady nepomáhají, musí existovat jiná cesta

Celé ty roky jsem se s vědomím, že mé tělo nevypadá tak, jak si představuju, přece jen snažil. Chtěl jsem to změnit. Jediná cesta ke štíhlosti existuje přece přes diety. Nebo se to aspoň říká. A tak jsem dietařil.Jedl jsem jen zeleninu. Potom jen ovoce. Vyzkoušel jsem tukožroutskou polévku. Snažil jsem se hledat každý záchytný bod v jakémkoliv článku, který mi přistál na monitoru počítače. A výsledek? Vždy jsem zhubl. A vždy jsem maximálně do dvou měsíců vše zase přibral.

Až před třemi lety, kdy jsem se už na sebe sám nemohl dívat, jsem začal jinak. Tentokrát bez všech těch dobře míněných rad. Začal jsem pátrat po tom, jak se stravují věčně štíhlí lidé, jak jí sportovci, četl jsem studie, ptal se známých…A zjistil jsem naprosto „převratnou věc“, kterou už asi tušíte. Oni prostě jí! Zatímco já jsem vždy hladověl při pokusu zhubnout, tak tajemstvím štíhlých lidí je neustálý přísun stravy. A to na první pohled vůbec nedává smysl. Z pohledu lidí, kteří jsou věční dietáři, to dokonce vede k myšlence, že to nemůže fungovat.

Poprvé v životě jsem opravdu začal jíst. A poprvé jsem viděl výsledky, které mi vydržely. Za rok jsem zhubl 27 kg. Ta zhubnutá kg pro mě nyní nejsou až tak důležitá. Sice jsem dokázal to, co jsem chtěl, ale vidím, že je jsem získal něco jiného, co je pro mě ještě důležitější.

Za ten rok jsem se na to chtěl třikrát naprosto vykašlat. Nedařilo se mi. V jednu chvíli dokonce natolik, že jsem se upnul k nízkosacharidové stravě. To mě zbrdilo a demotivovalo ještě víc. Na váze jsem sice viděl další úbytek, ale podle měření na Bodystatu se jednalo jen o ztrátu vody a svalové hmoty. Měl jsem to potom ještě horší, protože jsem musel tělo zpětně přesvědčit, že mu už nebudu ubírat živiny a začal jsem opět jíst pravidelně jako na začatku hubnutí.

Břicháč Tom

Co mi ten rok hubnutí dal?

Různými pokusy a testováním sám na sobě jsem zjistil, co na mně opravdu funguje. Zatímco dříve jsem slepě věřil každé rádě, zázrakům a pohádkám, nyní mě zdravý rozum a logika konečně přivedla k výsledkům.

Zjistil jsem, že vše může být mnohem jednodušší, když si to sami neděláme složitější. Pokud hledáte cestu ke štíhlosti jen a pouze zásadně přes to extrémně zdravé, možná nakonec zjistíte, že stačí opravdu málo. I běžné věci, které se dají kdekoliv koupit, dokážou správnou kombinací a načasováním ve správný čas přinést výborné výsledky.

Přišel jsem na to, že je nejlepší spoléhat sám za sebe. Když upnete pozornost k pomoci od někoho jiného, tak sice v ten moment získáte výsledky, ale za rok se můžete ocitnout opět ve stavu, kdy si nevíte rady. A opět se budete na někoho obracet? Pro mě byl základní zlom v tom, že jsem poznal vlastní tělo a můžu z toho čerpat do konce života.

Když si vytváříme sami blok k tomu, aby se nám nedařilo

Víte, co je základem psychologie? Nesnažit se! Na hubnutí a vůbec celý život má obrovský vliv naše psychika. Můžete dělat vše naprosto podle pravidel, přesně si vše vážit, měřit, zapisovat, jíst extrémně zdravě a neuvidíte výsledky! Proč? Protože moc chceme!

Při hubnutí jsem se nejdříve vážil jednou týdně. A vše se dařilo. Váha mi klesala zhruba o jeden kg za týden. Když se vše začalo zpomalovat, tak jsem se začal vážit častěji. Někdy i dvakrát denně. Měl jsem v očích i to, co sním, kolikrát jsem byl na záchodě a nakonec jsem se bál i na váhu stoupnout. A světe div se. Opravdu jsem tam viděl jiná čísla, než ta, která by se mi líbila.

Nesnažte se proto přespříliš. Někdy je lepší se buď nevážit vůbec a nebo sledovat jen občas centimetry. To je totiž nejlepší ukazatel zdravého hubnutí. Jakmile se ke všemu moc upnete a začnete se moc kontrolovat, v hlavě se zablokujete a vše půjde spíše špatně. Psychika je mocná čarodějka a u hubnutí to platí dvojnásob.

Břicháč Tom

Co mně osobně nejvíce pomohlo?

Pravidelnost jako základ a proč tělo nehubne, ale přibírá?

Nemusíte být odborníci, abyste pochopili ten základní princip. Naše tělo nás chrání. Je to dokonalý stroj, který podniká kroky, aby vás ochránilo, aniž byste o tom veděli. Když jí člověk málo a nepravidelně, tak si tělo vytváří zásoby. Jednoduše řečeno – připravuje se na časy, kdy může být ještě hůř. Málo živin = signál pro uložení tuku. Pokud k tomu přidáte hodně nevhodných kalorií v podobě sladkostí a opět málo výživných látek, bude se to ještě násobit.

Nejlépe se mi osvědčil způsob pravidelnosti, kdy se tělu dávkuje vše v pravidelných dávkách a ve správném složení živin. Nejsem zástáncem vynechávání příloh, pečiva, masa. Jediné, o co se snažím, je vyhnout se bílému pečivu. Hlavně tělu dávejte vše.

V každém mém jídle je vyrovnaný poměr bílkovin, sacharidů i tuků. Než volit jogurt, který je nízkotučný a obsahuje mnoho cukru, raději volím ten s vysokým obsahem tuku – nejčastěji řeckého typu. Taky jsem zjistil, že funguje velmi dobře dávkování sacharidů i ve večerních hodinách. Nevynechávám sacharidy ani na večeři. Případně až jako poslední jídlo dne volím částečně bezsacharidové. A to ne vždy.

Co je opravdu zdravé?

Často jsem si kladl otázku, co je vlastně to zdravé? Je to jen ovoce a zelenina? Nebo jsou to speciální potraviny? Zjistil jsem, že není dobré založit stravování jen na konzumaci ovoce a zeleniny. Sice obsahují velké množství vlákniny a vitamínů, ale opět tam chybí ten komplet živin. I ovoce a částečně i zelenina sacharidy obsahují, ale ne v takovém množství, aby tělu stačily. Když se vynechají bílkoviny, budou tělu postupně chybět. Když se omezí sacharidy, bude tělu chybět energie. Když se omezí tuky, budou tělu chybět a bude si je záměrně držet. Snažím se zejména volit takové potraviny, které jsou co nejméně zpracované průmyslem. To je podle mě základem zdravé výživy. K tomu samozřejmě větší porce zeleniny a kompletní strava dne potom doplněná přiměřenou porcí ovoce.

Snažte se zkoušet a poslouchat vlastní tělo

Jsem v kontaktu už s několika tisíci lidí, kterým se podařilo zhubnout, a mám dojem, že všichni, kteří dosáhli štíhlosti, mají jednu společnou věc! Zkouší a sami vymýšlí! Ten, kdo si hledá vlastní cestu, nechá se jen inspirovat a potom vše přizpůsobí vlastním chutím, tak má často nejlepší výsledky. Je to vše totiž o tom, jak ke všemu přistupujeme. Když máme zájem a baví nás to, dokážeme v kuchyni přímo kouzlit, jídlo nám chutná, dobře vypadá a dokážeme tak přesvědčit i zbytek rodiny, aby se stravovali podobně.

Snažte se taky poslouchat to, co tělo říká. Když není chuť, tak je něco špatně a vyplatí se zpomalit. I tělo si někdy musí odpočinout a dá to jasně najevo. Řiďte se spíše vlastními pocity. Tělo vám to vrátí a budete v souladu. Je to nejlepší způsob, jak si postavu trvale udržet.

Břicháč Tom

Udělat si vše co nejjednodušší

Snažím se vše maximálně zjednodušit. Čím složitější si to budeme dělat, tím více času nám vše zabere. Proto jsem při hubnutí opakoval často stejná jídla během dne. Je nejlepší si vše připravt den předem a potom už jen ohřívat nebo brát jako svačinky kamkoliv. Když začnu řešit vše až přímo v ten určitý den a přemýšlet, co vlastně sníst, chodit po obchodech apod., tak najednou nic nestíhám a nic nefunguje. Proto se jednoznačně vyplatí už den předem vše nachystat!

U mě byla hlavně zpočátku strava založená jen na konzumaci rýže a lehce stravitelného masa (nejčastěji kuřecí, krůtí a ryby). Ta jsem si už jen ochucoval různým kořením, aby to nebylo vše každý den stejné. Na první pohled to vypadá dost nudně, ale funguje to výborně a nezabere to čas. Hlavně v prvních týdnech hubnutí bych to více než doporučil. A potom už jen stačí vymýšlet obměny a občas si vyzkoušet i nějaký zajímavý recept. Hlavně v tom nehledejte vědu. Může to být snadnější, než se na první pohled zdá.

Až později jsem začal vymýšlet vlastní recepty. Ten důvod byl jediný. Přišlo mi, že hodně receptů, které se dají kdekoliv najít, tak jsou zbytečně složité a zdlouhavé. Často i ze speciálních surovin, které jsem nechtěl používat každý den.

Břicháč Tom

Stravu jsem si vytvořil trvale udržitelnou

Mým hlavním cílem bylo nejen zhubnout. Chtěl jsem si vytvořit způsob stravování, který by mi dlouhodobě vyhovoval a dal se udržet. I já často cestuju, jezdím na dovolenou, navštěvuju různé akce, návštěvy a je pro mě dost důležité, abych se tam cítil dobře. Když založím mé stravování na nízkosacharidové stravě nebo živé stravě, tak budu mít všude problém. Výběr budu mít značně omezený a hlavně jakákoliv změna v poměru živin bude potom pro tělo znamenat stres. Ten se projeví buď tím, že tělo předchozí nedostatek živin začne okamžitě dohánět na první návštěvě a vše si začne ukládat, nebo se blokne trávení a po všem jiném, než jste zvyklí jíst, vám bude špatně.

Proto se snažím jíst vše. Udržet si metabolismus v chodu a nemám problém ani v běžném životě. Je to nejlepší způsob, jak se stravovat sice zdravě, ale občas si dopřát i lehce nebo i více nezdravé jídla. Krom toho na tělo velmi dobře působí i občasné „prasečinky“, protože se tak jen udrží metabolismus v chodu, vše se bez problémů spálí a vy si pochutnáte i na tom, co se každý snaží bezvýhradně omezovat. Omezování je ale k ničemu. Stejně člověk jednou podlehne – a to s vlčím hladem. Je lepší si občas dopřát něco nezdravého s chutí a bez výčitek.

Věřte si!

Každý vás může pochválit, nebo pomluvit, ale to co dokážete vy sami vlastní vůli, vám zůstane navždy!

Břicháč Tom www.brichactom.cz

  • Vlastním jménem Tomáš Kosačík.
  • Za rok zhubl 27 kg a 33 cm v pase jídlem, nikoliv dietami.
  • Autor dvou úspěšných knih Břicháč Tom –  Jak jsem zhubl 27 kg a jak můžety i VY! a Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma

 

Komentáře

1

Lucie
31.12.2015 9.40

Tento text mě velmi inspiroval četla jsem ho velmi pomalu a užívala si vaše štěstí, já mám už tan problém velký a odost větší než jste ho měl vy mám pocit že se furt vymllouvám ale občas což je špatně to sama zkouším a nikdo mě nepodrží že mám pokračovat místo toho když se zrovna začnu snažit na ulici potkám někoho kdo mi srazí sebevědomí na nulu né li pod. A myslím že jsem už na jisté hranici protože mi hlavu zaplnily myšlenky jako co když už zítra mi cholesterol ucpe cévy co když budu mít infarkt po tom co vyjdu 4 patra do schodů atd. Nemám oporu a špatně to snáším. proto si doma občas uvařím ale jinak se skoro nenajím teď po vašem článku si jdu vzít něco ke snídani po tom co jsem byla venku se psem ale to už je nejspíš i tak pozdě protože bych měla vstát a jít se najíst ne naopak. Ale nejspíš si tento příspěvek připnu na na notebook do lišty a každý den ho číst aspoň tak mě to třeba na stimuluje mozek a myšlení abych se sebou něco udělala. ať se vám daří určitě budu ráda za odpověď:)

2

Dita
1.1.2016 0.54

Nádherný článek. A všecko, co v něm píšete, je pravda a funguje to. Já měla před pěti lety 120 kg, nyní při výšce 170 cm vážím 62 kg. Jím pravidelně, vše si v klídku chystám dopředu, když jsem v práci ( pracuji jako zdravotní sestra ), mám jídlo připravené tak, abych si vždy mohla něco strčit do pusy a pokračovat v práci. Proto nikdy netvrdím, že nemám čas se najíst. Už jsem si zvykla na komentáře typu „jak to, že furt žereš a netloustneš?“Svou váhu si držím. Po svátcích si všichni stěžují, jak přibrali,já kilo zhubla. Hlavně lidé, kteří bojují s nadváhou musí pochopit, že všecko je v hlavě. Prosím, nepřestávejte lidem předávat své zkušenosti. Já se k tomu dopracovala sama,ale kdybych vás znala dříve, měla bych to jednodušší. Ještě jednou děkuji, jste super.

3

Abby
1.1.2016 15.19

Něco na tom je. Když se přiškrtí příjem jídla, tělo si začne všechno ukládat. Ale nesmí se to s jídlem ani přehnat, když se sní moc, začne se to ukládat i tak. Prostě jako ve všem a všude platí přiměřenost. Článek je každopádně výborný a motivující.

4

Šášule
2.1.2016 10.59

Hledám kamarádku ke společnému hubnutí z Prahy a okolí. Ve dvou se to lépe táhne :-). Kdo by to toho šel se mnou? 35 let/164 cm/76 kg

5

Božena
2.1.2016 16.05

Zdravím, hubne se úžasně cca do 45-50 let. Pak se šíleně začne zpomalovat metabolismus a i když se sní toho polovina co do těch 50 let je to boj s větrnými mlýny. Navíc na každého platí zcela něco jiného a každému pomůže také něco jiného, jelikož je každý z nás originál. Vždy jsem měla několik kil pod výšku ale ve věku át si o tom můžu nechat jen zdát. A to jím hodně zdravě, hlavně netučně.

6

Míša
2.1.2016 17.57

17 – 41 let / 162 cm / 52 kg
Přečti si knížku „Cukr, náš zabiják“ od Lustiga. Tam je všechno. Diety nikam nevedou. Je potřeba jíst co nejrozmanitější a co nejméně zpracovanou stravu – biovajíčka, nejíst nic dietního, pít jen vodu, minerálku, čaj, nepít džusy. Jíst ovoce, čerstvé maso. Nepít smoothies, ovocné šťávy. Ne sušenky, sladkosti, musli tyčinky. Vše je v chemickém (hormonálním) naprogramování našeho organismu, řídí to leptin, inzulin, kortizol. Přečíst a přemýšlet. A hýbat se a jíst vlákninu. Nedržet žádné diety.

7

Martina
2.1.2016 19.58

Naprosto pravdivý článek, mám to stejně jako Dita – vážila jsem 110 kg a zhubla při 168 cm na 60 kg a to vše jídlem, přestala jsem žrát, hladovět, držet všemožné diety ale začala jsem pravidelně jíst a světe div se, ono to opravdu funguje ! Teď už vím, že si můžu dopřát cokoliv a vím, že neztloustnu, naučila jsem se poslouchat své tělo, mít ho ráda a ono mi to oplácí. Jak píše Tom, jídla si připravuji den dopředu, abych druhý den měla vše nachystané včetně svačinek. Důležité opravdu je pořád něco mít u sebe, hlad je nepřítel. Každému přeji ať ten pocit kdy zhubne jídlem zažije aby mohl šířit dál, že jenom toto je ta správná cesta !

8

Hana
3.1.2016 22.59

Dobrý den, pořád se nějak snažím zhubnout, ale pokud jsem v pohodě nebo ve stresu _ přibírám, mám pocit, že ani diety nezabírají a tělo si pořád ukládá na horší časy:)))děkuji za článek:))

9

Tomáš
6.1.2016 10.48

Sám jsem dokázal zhubnout 27kg za půl roku. Není to žádná věda, ale chce to pevnou vůli.

10

sivacik
6.1.2016 14.08

Inšpiratívne a súhlasím, že netreba riešiť kadejaké „zaručené“ diéty a treba sa spoliehať sám na seba. Ale nesmiete brať ani túto cestu ako jedinú správnu. Ja napríklad mám niečo ako nízko sacharidovú diétu, i keď reálne nejde o takúto diétu, len do seba džgám menej sacharidov ako je dnes bežné. Taktiež nejem pravidelne. Jem 2, max. 3 krát za deň a najviac energie do seba natlačím večer medzi 18h až 21h.
Mal som 106kg a po roku som schudol na 82kg, čiže 24kg šlo dole. Z tých 24kg bolo – 25 tuku a + 1kg svalovej hmoty, takže som pekne uberal iba na tom na čom som mal. Upravili sa mi hodnoty cholesterolu, kyseliny močovej a tiež sa stratili subjektívne problémy ako bolo pálenie záhy asi tak 4x do týždňa, tráviace ťažkosti ,neschopnosť vyšliapať na tretie poschodie bez zadýchania a podobne. V neposlednom rade, nie som závislí na „diéte“. Žiaden stres čo si dám na raňajky a aby som už o 10.00h zase jedol a nedaj bože aby som mal dlhú prestávku od posledného jedla a pocítil ten neželaný hlad. Som slobodný.

11

Michal
6.1.2016 15.06

Vše ve článku uvedené je 100 % pravda. Já osobně jsem tímto přístupem během dvou let zhubl ze 120 na 88 kg. Již přes rok tuto váhu udržuji. Jedna zásadní věc bez které to nejde a ve článku o ní není ani slovo, je pravidelný pohyb! Bez pohybu to prostě nejde. Člověk úpravou stravovaní shodí 10 nebo i 15 kilo ale pak najednou už nic. A tak jsem začal ještě pravidelně běhat, plavat a jezdit na kole. A ejhle! Další kila letěla dolů. Přeji všem mnoho úspěchů.

12

Eva
26.4.2016 14.24

Pro mě je nejtěžší stanovit optimální objem porcí. Jím minimálně 5krát denně, sportuju skoro denně, odpočívám dostatečně (pohyb kombinuji náročnější s méně náročným), stravuju se zdravě, ale kila pořád nejdou dolů. Nevím, zda-li jím stále málo, nebo už hodně:-(
Po večerním tréninku vždy přemýšlím, jestli se najíst více, ať nemám ráno vlčí hlad nebo jen ať do těla dostanu nějaké živiny, ale ať usínám raději s mírným hladem, protože na noc už to tělo nestačí strávit… no, jsou to dilemata, pořád přemýšlím, jestli by mi nějaký „odborník“ mohl pomoci….

13

Michaela Andrlíková
25.7.2016 18.41

Dobry den i ja mam dotaz.Pracuji na smeny a sedim v praci, začala jsem jist podle Toma, ale potrebuji poradit, co jist treba na nocni a hlavne, ja tam nesmim jist vubec tak vse jim tajne ,aby me nikdo nevidel ,recepty mě nadchli a přála bych si u toho zustat.Sice je to složity, varit rodine a sobe neco jinyho, ale vynasnazim se to varit extra.Zcinam si zvykat ,ze jim kazdy tri hodky a hlavne jsem začala pit.Proto prosim o radu co by ste si brali sebou do prace na odpoledni a na nocni dekuji

14

Eliška
6.11.2016 14.57

Dobrý den Tome, jste neuvěřitelně inspirující a motivující člověk! Děkuji.

15

Marcela
5.5.2017 11.54

Pořád se tu zmiňuje pohyb,že to bez něj nejde,ale myslím,že to jde,jen o něco pomaleji.Kdo ze zdravotních důvodů se nemůže hýbat,nic tím neudělá.
To se týče zrovna mě.
Ale váha jde dolů,i přes to,že nemohu sportovat.Chodím pouze na procházky s pejskem.Ale daleko zase nemohu chodit,Od dlouhého chození jsem si zničila achylovku,takže pouze krátké vycházky.To píši proto,že většina z vás píše pořád,že bez cvičení to nejde.JDE

16

Ing. Macáková Marcela
6.5.2017 21.58

Konkrétní ODBORNÉ dotazy, prosím, směřujte do naší bezplatné poradny zde: https://odpovedi.kaloricketabulky.cz/. Děkujeme.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články