Společenský vkus se neustále mění, a co platilo před sto lety, neplatí dnes.
Smutné je, že změny společenských pravidel se dotkly našeho jídelníčku a my mnohá jídla proto vynecháváme.
V době, kdy lidé pracovali celý den na polích nebo v době průmyslové revoluce v továrnách, neměli problém s tím, že je z nich cítit pot. Naopak to brali jako normální a běžnou věc. Jenže dnešní doba velí vonět za každou cenu, v každé chvíli i situaci, a právě proto mnozí z nás některé zdravé potraviny odmítnou.
Třeba můj otec má ve zvyku si na skoro všechna jídla dávat cibuli. Čerstvou, nijak neupravovanou, nakrájenou na plátky nebo kostičky. Dá si chleba s máslem, sádlem, výpekem, paštikou, pomazánkou, tvarohem, a nahoře to hustě posype cibulí. U guláše je to samozřejmost.
Nepřekvapí, že je z něho ta cibule potom cítit. A to je právě důvod, proč my, moderní lidé, syrovou cibuli nedáváme tak často. Mému tátovi už je to nyní v důchodu jedno. Přitom cibule mu pomáhá, aniž by to možná věděl (protože podobné články nečte), posilovat nervový a kardiovaskulární systém, včetně srdce, snižuje hladinu cholesterolu, zamezuje kornatění cév nebo udržuje správný krevní tlak.
Známé je využití šťávy z čerstvé cibule na bolení v krku nebo při nachlazení. Cibule obsahuje chrom, který ovlivňuje hladinu krevního cukru, spoustu vitamínu C, nechybí vitamín B6, železo, draslík či mangan, síra, křemík, fosfor, vápník a zinek.
Podobně se na indexu ocitl česnek. Dáme-li si jej ke snídani, skutečně nebudeme mít během dne vonný dech a v dnešní době riskujeme, že se od nás budou lidé odtahovat a rozhovoru s námi se vyhýbat. Což zase na druhou stranu někdy nemusí být až tak špatné…
Hnutí Haré Kršna cibuli a česnek (a také pórek, šalotku a pažitku) jíst zásadně odmítají, protože jde o jídla, která prý patří podle indické ájurvédské medicíny do skupiny potravin „v kvalitě vášně a nevědomosti“.
Můj otec nepatří k Haré Kršna, ale k rodu obyčejných rolníků z Vysočiny, a tak používá česnek podobně jako cibuli – čerstvý, na chleba, ale i jako přísadu do dalších jídel.
O složení a léčebných účincích česneku by se daly psát romány, ale jen ve stručnosti: vitamíny A, B a C, selen, vápník a jód, zinek, fosfor, hořčík, železo, draslík. Trávení, antiseptikum, antibiotikum, snižování krevního tlaku i cholesterolu, čištění cév, ničení střevních parazitů.
Osobně používám pár stroužků do zapečených toastů, chutná skvěle a není cítit. Případně jej můžete nadrtit do Lučiny, do žervé či tvarohu a vyrobit si tak rychlou česnekovou pomazánku. Když to nepřeženete se stroužky česneku, rovněž nebude vůně česneku tak silná.
Můj otec si ještě dopřává křen, jenž sice nesmrdí, ale chci jej zmínit, protože i ten zmizel kdovíproč z našich jídelníčků.
Podobně na tom jsou ryby. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací spotřeba ryb v ČR klesá jak z důvodů cen, tak jednoduše proto, že mnoha lidem ryby zapáchají, a navíc mají kosti.
Přitom před těmi sto lety šlo o jídlo chudých, ale je pravda, že tehdy plavaly ryby v každém potůčku. Pro nás jsou cenné díky obsahu n-3 nenasycených mastných kyselin (dříve omega-3 kyselin) s prokázaným preventivním účinkem proti onemocněním srdce a cév. Maso sladkovodních ryb pak je cenným zdrojem vitamínů a minerálních látek.
Zde se dá navrhnout možnost koupě již upravených a vykostěných ryb nebo filetů bez kostí, a při přípravě použít bylinky, které pach rybiny překryjí.
Když jsem zde nedávno psal o luštěninách, ozvala se mi jedna paní hostinská, že lidé si fazole, hrášek nebo čočku nedají v hospodách ze strachu, že budou vypouštět plyny. Přitom existuje několik možností, jak plynatosti předejít. Protože jsme však již popsali výživové hodnoty i rady proti plynatosti u luštěnin ve zmíněném článku.
Brokolice, kapusta, květák, zelí, kedlubna, brukev, růžičková kapusta, romanesco. Nadýmají, o tom žádná. Obsahují totiž trisacharid rafinóza a lidé nemají enzym α–galaktosidázu, nezbytný pro odštěpení galaktózy. Rafinóza je proto trávena až bakteriemi v tlustém střevě, což vyvolává plynatost.
Ale jejich vyřazením z jídelníčku se připravíme nejen o jejich nízkou kalorickou hodnotu (tvoří je především voda), ale rovněž isothiocyanáty, tedy látky, které působí proti nádorům, vlákniny, minerální látky (fosfor, vápník a draslík) a vitamíny B, C, provitamín A a kyselinu listovou.
Pro potlačení nadýmání se doporučuje několik možností. První je poněkud zvláštní – jíst košťáloviny často. Prostředí ve vašem žaludku si brzy zvykne na příjem těchto potravin a nastaví se do výhodnější „polohy“.
Zabránit nadýmání může rovněž snížení velikosti porcí, potom krátké povaření ve vodě či v páře, nebo podobně jako u luštěnin bylinky – zde se doporučuje kromě saturejky také anýz, fenykl nebo kmín, zázvor či mátový čaj. Na nadmuté břicho mají pozitivní vliv i okurky. A pokud ani to nezabere, pořád je zde starý, dobrý Espumisan.
Mimochodem, k jídlům, který nadýmají, nikdy nepijte vodu s bublinkami nebo kávu. Bublinky vás nadmou ještě o něco víc, káva pak pomůže zvýšit tvorbu kyselin, což se projeví pálením žáhy.
Nepijte vodu na třešně, protože pak… budete muset na velkou. Na mne osobně projímavě působí spíše jídla z fast foodů – skutečně, pokud mne trápí zácpa, do hodiny po požití jídel z všeobecně známých fastfoodů prostě musím na onu místnost. Ale to už je jiný příběh.
Třešně si často nedopřejeme právě proto, že nám vždy radili na ně nepít. A přitom to není tak docela pravda. Peckoviny při styku s vodou skutečně mají tendenci rychle kvasit. Jenže aby to na náš organismus mělo větší vliv, museli bychom sníst několik kilogramů třešní a zapít je několika litry vody. Pokud si na pár hrstí třešní dáte třeba dvě deci vody, nijak to nepocítíte (ozkoušeno vloni i letos za vás na mé vlastní osobě).
Přitom třešně jsou vhodné třeba pro diabetiky, protože obsahují 50 % fruktózy a podporují produkci inzulinu, obsahují kyselinu salicylovou proti zánětům a revmatu, vitamíny a minerály, třeba sodík, hořčík, vápník a fosfor.
Vědecké studie vyvrátily i pověru o tom, že konzumace mléka zvyšuje sekreci hlenu. Pokud člověk není alergický na mléčné produkty, tento efekt se nijak neprojevuje. Skutečně je otázkou, zda se vzdávat mléka, pokud netrpíme laktózovou intolerancí (má ji asi 20 % lidí). Obsahuje vitamíny, kvalitní bílkoviny (kasein), minerály (vápník, fosfor, sodík, hořčík), fosfolipidy a jeho konzumaci doporučují i na stránkách Stop obezitě.
Některá jídla vynecháváme, protože dáme na módní trendy. Móda nám diktuje jídla, která jsou bio, farmářská, z ekologického zemědělství, celozrnná, bezlepková, bez éček, bez GMO, bez laktózy, vegetariánská či dokonce veganská, bez cukru, bez umělých sladidel, plant-based, raw.
A tak se vyvarujeme třeba mléka, másla, vajec, masa, tepelné úpravy potravin, alkoholu i kávy. Přitom třeba alkohol v rozumném množství má léčivé účinky.
Přitom celé je to opět o tom, umět si určit porce, vyváženost stravy, a potom se na podobné módní trendy můžeme… nemusíme je brát až tak vážně. A když jsme u té etikety. Víte, že v mnoha asijských zemích, pokud si neříhnete, budou hostitelé smutní, že vám nechutnalo a pořádně jste se nenajedli? Inu, jiný kraj, jiný mrav.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
12.7.2018 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
