Jak si zařídit moderní kuchyni

Občas dojde k tomu, že si lidé chtějí renovovat, vylepšit nebo rovnou nově nechat postavit kuchyni.

S čím dopředu počítat, jak postupovat, čemu věnovat pozornost?

Možná byste tomu nevěřili – tedy já o tom slyšel poprvé – ale existují vědecké studie dokonce i o tom, jak byste si měli sestavit kuchyni. Ne, neradí vám, jestli máte zabrousit do Ikey, nebo spíše do bazaru, ale celé vědecké obory se zabývají designem, ergonomií, současnými způsoby vaření.

S tím souvisí, že většinou se kolem takové přestavby kuchyně motá spousta profesí – třeba projektanti, kteří mohou návrh kuchyně předběžně zobrazit v počítačovém programu, návrháři barevného provedení, a samozřejmě do všeho kecají i elektrikáři a instalatéři.

• Snad jen železničáři si zde mohou dát pohov – pokud si tedy nestavíte kuchyni na nádraží.

Plánování kuchyně

Prvním krokem je určit si, co chci. Takhle by to mělo fungovat u všeho, hlavně u našeho života. A podobně je pak nutné si sestavit nějaký rozumný plán. V životě si třeba určujete, co budete studovat, jakou práci byste rádi dělali, jak má vypadat váš protějšek…

Při plánování kuchyně je pak zejména potřeba myslet na:

– půdorys místnosti, a podle toho si určit tvar kuchyně (asi těžko budete do panelákové nudle cpát bar pult),

– umístění vzhledem k rozvodům plynu, vody a elektřiny (včetně zásuvek – není většího neštěstí, než když posléze šňůru od varné konvice musíte vést třeba oknem přes balkon),

– umístění vzhledem k ostatnímu nábytku a plynulému ergonomickému pohybu (třeba postavit sporák doprostřed místnosti vám bude činit problém při dobývání se k odpadkovému koši),

– umístění v dostatečně osvětleném prostoru (světlo z okna, poblíž světel – jinak byste si mohli kuchyni postavit dole ve sklepě, že?),

– celkové zasazení do stávajícího interiéru (designem, barvami, výběrem materiálu – některé barvy se k sobě prostě nehodí, a moderní kovový nábytek k empírovým skříňkám rovněž ne),

– a konečně, jaké prvky chceme instalovat (jen skříňky a poličky, nebo i myčku na nádobí apod.).

Zóny v kuchyni

Jasně, první, co vás napadlo bylo feng–šuej, jen se přiznejte. Ale ono je to jinak. Kuchyně se dá rozdělit na čtyři základní zóny podle způsobu využití:

– místo pro skladování potravin (lednička, spíž, skříňky),

– místo pro mytí nádobí (dřez, myčka), případně mytí zeleniny (dřez),

– místo pro přípravu potravin (krájení masa a zeleniny, míchání, přípravu těsta apod.), zde je nutno myslet i na odpadkový koš,

– a místo pro samotné vaření (nejlépe s nádobím, náčiním, pomůckami a kořením po ruce poblíž sporáku).

Má to svoji logiku – pokud při vaření musíte běhat s právě omytou zeleninou, z níž kape voda, nad sporákem, abyste se dostali k lince s prkýnkem na krájení, asi brzy zjistíte, že to přináší jisté problémy. Proto by jednotlivé zóny měly na sebe navazovat tak, aby podobných nechtěných interakcí bylo co nejméně.

Typy kuchyní

Podle tvaru místnosti je možné vybrat si z různých typů kuchyní, označených podle umístění jednotlivých prvků písmeny L, U, G a I, jež dávají představu, jak prostorově kuchyně vypadá. Nejpopulárnějšími jsou kuchyně ve tvaru do písmene L, což není divu – nejčastěji se tento tvar používá v panelákových bytech.

Pro větší místnosti ve vilách nebo větších bytech lze zvolit kuchyni ve tvaru písmene U, kdy jednou stranou je kuchyně situována do prostoru a vytváří tak dělící prvek mezi kuchyní a jídelnou nebo obývacím pokojem. Většinou je tato jedna strana řešena jako barový pult. (No jo, barový pult, už je tady zase!).

Pokud jsou ke kuchyni tvaru U přidány další skříňky nebo další pult, vzniká kuchyně ve tvaru G, jež však může působit celkově stísněně a uzavřeně, a také se v ní poněkud složitěji a obtížněji pohybuje. Jen si to v nějaké prodejně kuchyní vyzkoušejte.

• Existují i naprosto ploché, pardon, zcela rovné kuchyně – tedy ve tvaru písmene I.

Rovná kuchyň se v poslední době opět dostává do módy. Sestava neobsahuje rohové skříňky, protože by narušily design. Při vaření se pak kuchařka pohybuje jen v jedné ose, nemusí se nikam otáčet, dokonce i ledničku má při ruce. Chce to ale začasté i dlouhou místnost, aby vám pak kuchyňská linka nevisela z okna.

Nejmodernější novinkou je barový pult (Už zase! Autor má nějakou obsesi, ne?), jenž může být umístěn uprostřed místnosti, pak se mu říká ostrůvek. Při samotném vaření může sloužit i jako přídavný odkládací stolek. Důležité však je, aby při přípravě jídla nepřekážel. Nejlépe ostrůvek vypadá u rovných kuchyní.

Co všechno v kuchyni nesmí chybět

Jen se nad tím zamyslete – co všechno byste tak v kuchyni mohli potřebovat? Asi nějaké místo, kde skladovat potraviny, kde uchovávat nádobí, kam dát koření, něco na odpadky, kde jídlo připravovat, kde vařit… Ale stále to není zcela vše. Pojďme na to tedy postupně.

Kuchyňské skřínky

Podle tvaru kuchyně a dispozic místnosti se pořizují i skříňky. Rohové skříňky mohou být v některých případech zaoblené, jinak mají hranatý tvar. Mohou mít běžné vysunování, samozavírací mechanismus, může jít o typ kontejner. Lze využít i závěsné systémy a poličky. Materiály jsou nejčastěji PVC, lamino, masiv, lakované, výjimečně také kov, sklo či kámen.

Kuchyňské spotřebiče

Dělíme je na volně stojící nebo vestavěné, a patří sem trouba, sporák, varná deska, mikrovlnná trouba, lednička, mrazák, myčka, případně někdy i pračka, digestoř. Mezi drobné a doplňkové kuchyňské spotřebiče počítáme kávovar, kráječ, fritézu, gril, váhu, drtič odpadků, kuchyňského robota, mixér, toaster, topinkovač. Jejich uložení je specifické podle tvaru a velikosti kuchyně. Ne, barový pult sem nepatří.

Při výběru ledničky se bere v potaz celkový objem, rozměry a energetická třída. V dnešní době není již problém s neustálým rozmrazováním lednic, vyrábějí se samoodmrazovací. Je nutno dále vybrat, zda má být lednička volně stojící, nebo vestavěná, s mrazákem, bílá nebo nerezová, s jedním, nebo dvěma kompresory. Nutno je dát pozor i na vnitřní design. Ledničky by neměly stát blízko zdrojů tepla.

Pokud jde o sporák, je možné zvolit si volně stojící, nebo vestavěné. Nejdůležitějším parametrem je typ desky sporáku: indukce, sklokeramická deska, litinové plotýnky nebo plynová varná deska. Dále pak je nutno dbát na energetickou třídu a energetickou náročnost trouby (nejlepší jsou A a B) a na požadované funkce trouby.

• Rovněž lze rozdělit typy sporáků na plynové (zemní plyn nesmí samostatně unikat, je výbušný), elektrické, kombinované, sklokeramické, indukční a poloindukční. Všechny mají svoje přednosti, ale i zápory (třeba elektrické plotýnce trvá dlouho, než se rozehřeje). Je tedy potřeba vybrat podle sebe.

Digestoře – neboli odstraňovače pachů a odsávače par – existují komínové, ostrůvkové (do prostoru), podstavné (pod kuchyňskou skříňku), vestavné (pro zabudování do kuchyňské skříňky) a výsuvné (s vyjíždějícím předním panelem).

Co ještě chybí

Hodně nám toho, dámy a pánové, chybí. Třeba jsme zapomněli na takový dřez. Bývá většinou součástí kuchyňské linky a je možno si vybrat z více tvarů – hranaté, kulaté, oválné. Pokud máme myčku nádobí, může být dřez malý a zvětší se tak plocha pracovní desky. Na výběr je i množství materiálů – nejčastěji nerez, keramika, ale také granit, umělý kámen, tektonit, žula nebo křemen.

Protože dřez doplňuje dřezové baterie (jen si zkuste bez ní do dřezu pustit vodu), je nutno vybírat i podle zvoleného materiálu a barvy dřezu. Ke keramickým dřezům se hodí nenápadná bílá nebo mosazná baterie, k nerezovým či přírodním baterie chromovaná. Některé baterie mají i skrytou sprchu, jak jsem zjistil – ale člověk se pod ni nevejde.

• Pracovní deska ovlivňuje vzhled celé kuchyně, ale také musí být odolná, protože v kuchyni se každý den (nebo snad alespoň jednou týdně) zachází s ohněm, vodou či noži. Existují desky z různých druhů materiálu: laminátové, dřevěné, keramické, kamenné, žulové nebo nerezové.

Rovněž rozmístění světla a celkové osvětlení je v kuchyni velmi důležité, zvláště při přípravě jídla. Při projektu kuchyně je nutné počítat s případným denním světlem z okna, a samozřejmě s umělými světelnými zdroji nejčastěji v digestoři nad sporákem, a potom hlavně nad pracovní deskou. Využít se dá i dlouhých zářivek nebo bodových světel. Věřte mi, krájet maso či zeleninu potmě rovná se hazardu s vlastním zdravím, především vlastními prsty.

Helejte se, a co větrání, napadlo vás? Odsávání par zajišťuje většinou digestoř. Výkon se měří v m³/h a jedná se o množství vzduchu, které je digestoř schopna odsát za jednu hodinu provozu. Věděli jste, že vzduch v místnosti při vaření by se měl vyměnit pětkrát za hodinu?! Wow! Ještě že naše kuchyně má okno.

• Na co jsme ještě zapomněli? Co třeba zástěna kuchyňské linky, tedy obložení zdi? Místo známých, klasických obkladaček se dnes používají bezespárová obložení – skleněná, keramická, z marockého štuku, kamene, HPL umakartu, dekorakrylátu, laminotřísek či kovolaminátu. To za mých mladých let vskutku nebylo, nám stačily ty dlaždičky.

Pokud plánujete děti, je zde ještě jedna nutná věc, na kterou myslet. Poradí vám to každá příručka pro novopečené prvorodiče – a upřímně za to jejich autory dodnes nesnáším. Ale to by bylo jiné povídání o jiném tématu. Takže v kuchyni je nutno dbát především na bezpečnost malých dětí a na bezpečnostní prvky. Slouží tomu např. zaoblené měkké konce na rohy stolů a desek, držáky nožů, zábrany na sporák, uzávěry šuplíků, dětská pojistka sporáků apod. Ani jsem netušil, že takové věci existují.

A na závěr zde máme ještě

Technické a bezpečnostní normy pro umístění kuchyňských spotřebičů

– Mezi jednotlivými částmi kuchyně je třeba dodržovat vzdálenost alespoň 120 cm, nejméně však 100 cm. Např. varná deska a dřez musí mít mezi sebou prostor ve vzdálenosti cca 120 – 150 cm od sebe.

– Vzdálenost mezi digestoří a varnou desku by měla být v rozmezí 65 – 70 cm. Mezi varnou desku a stěnou nebo bokem kuchyňské skříně by měla být mezera alespoň 30 cm.

– V okolí dřezu je nutné dodržet nulovou zónu, kde se nesmí umisťovat elektrické zásuvky.

– K instalaci plynových sporáků se vztahují normy ČSN 1775 (38 6441), TPG 704 01, ke sporákům obecně pak normy ČSN EN 12815.

– Sporáky musejí stát minimálně 10 – 30 cm od stěn a od vedení elektřiny, plynu či kabelové televize.

– Plynový sporák nebo plynová trouba se nesmí používat k ohřevu místnosti.

Tak jo, lidičky, až budete přestavovat kuchyni, užijte si to. A nezapomeňte třeba na dřezovou baterii. Nebo na barový pult.

14.3.2016 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně