Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Nejen jídlem je člověk živ aneb co může být příčinou nezdarů v hubnutí III.

Motivovaná absolvovaným výživovým kurzem, který trval půl roku, jsem se ponořila do problematiky ještě hlouběji.

Chtěla bych pomoci těm, co pomoc potřebují a neví si rady stejně jako kdysi já, a hlavně těm, co věří, že hubnutí není jen o má dáti a dal. Když totiž nejednáte ve svém zájmu, to tělo vás prostě nepustí (začátek příběhu).

V otázce správné zdravější výživy a zdravého životního stylu jsem sama sobě poradcem a baví mě sledovat reakce mého těla na cokoliv, co řeknu či udělám.

Někdy je to opravdu náročné sledování a chce to velikánskou dávku trpělivosti, které se stále učím. Hlavně se snažím předávat všem, že to není jen o stravě a sportu, ale celé naše žití je také o vnímání svého já, o vnímání sebe sama. Je to o tom, jaký život žijeme, kde ho žijeme, s kým ho žijeme a jak ke všemu přistupujeme my sami.

  • Je to o vlivu psychosomatiky na naše zdraví, neboť každý duševní problém a každá nepohoda se okamžitě nebo plíživě projeví i na našem zdraví.

Někdo poslechne rychleji, a někdo potřebuje důkladněji upozornit, aby to pochopil. Věřím, že zdravé a přirozené hubnutí a radostnější a šťastnější cesta životem není jen o počítání kalorií a živin z jídla, ale také o tom, jak se vnitřně cítíme, v jakém prostředí žijeme, zda dodržujeme odpočinek, kvalitní spánek a jsme spokojení sami se sebou. O tom, zda si dokážeme užívat maličkostí a brát věci s lehkostí. O tom být a žít v přítomném okamžiku a dělat to, co nás baví. Není to luxus, je to nutnost dnešního světa.

Být přítomni tady a teď.  Každý jsme opravdu individuální a potřebujeme trošku něco jiného – a to i přes to, že jsme všichni lidé:

  • Následujte svoje sny a touhy, nikdo jiný to za vás neudělá. Pak se začnou rozpouštět i bloky na vaší vnitřní frekvenci, zdravotní problémy se rozplynou a budete už na té cestě fit a šťastní.
  • Vyřešte si bloky, které jste si způsobili s rodinou, partnerem, manželem, s dětmi, s kolegy v práci, se šéfem, apod.
  • Nedržte v sobě negativní emoce a říkejte vše, co si myslíte (tak nějak vhodně).
  • Naučte se respektovat vaše potřeby a říkat NE, když cítíte, že to říci chcete.
  • Neobětujte se pro nikoho. Je to váš život a vaše volba.Vždycky máme právo volby – právo úhlu pohledu. Jen my rozhodujeme o tom, jak se na celou věc či situaci budeme dívat.

Někdy je potřeba se zastavit a vnímat svoje vnitřní já, jen tak poznáme, co nám říká. V chaosu a spěchu nic neuslyšíme. Konečně jsem začala vnímat, co mi tělo říká, pochopila jsem, proč jsem musela projít vším, co se mi za poslední roky nakupilo. A čeho jsem byla svědkem. Nebyla to malá traumata, ale všechno zlé je k nějakému zamyšlení a nic není jen černé nebo bílé.

Chápu a přijímám, že se prostě jen tělo ozvalo a že psychosomatika není žádný výmysl, ale je to něco k silnému zamyšlení všech, co žijí ve shonu a neposlouchají svoje tělo a srdce. Někdy je strach z neúspěchu tak silný, že nám nedovoluje vidět štěstí, které máme přímo před očima.

Rozkrývají se mi úžasné okolnosti, které jsem nebyla předtím schopna vidět a posoudit. Nebyla jsem schopná představit si, že zdraví je odrazem stavu naší duše, odrazem vnitřního postoje vůči sobě samé, odrazem toho, jak se sebou zacházíme, jakou pozornost věnujeme sobě a svému tělu. Je to odraz toho, jak si sebe vážíme. Postupně se mi ulevuje i zdravotně a vím, že jsem ještě stále na cestě, ale už se nebojím, protože žiju a poslouchám svoje tělo.  Ulevuje se mi, neboť jsem pochopila, že to, co tělo potřebuje, o to si řekne. A dokud ho nezačneme poslouchat, tak nás nepřestane zastavovat.

  • Moje tělo se začíná vnitřně uzdravovat. A bude to trvat stejně dlouho, jako jsem ho ničila, tak je potřeba trpělivosti, aby se uzdravilo a zhojilo. 

Myslela jsem si, že vydržím všechno a můžu si se svým tělem dělat, co chci. Věřte mi, že nemůžete. Naše tělo potřebuje péči a když se necítíte dobře uvnitř, nemůžeme dobře vypadat ani navenek. Tělo je odrazem stavu naší mysli a duše. Po té,  co jsem si nejen uvědomila, že to tak je, ale co jsem začala i tak konat, začínají mizet nejen kg navíc, ale i některé zdravotní problémy.

Chtěla bych inspirovat svým příběhem všechny, co si neví rady a nechápou, proč vlastně nehubnou.  Nevzdávejte to a poznejte vlastní tělo a vlastní potřeby a nebojte se požádat o radu, když váháte a nevíte, jak začít. 

  • I když nechci citovat všechny svoje osobní problémy, zdravotní patálie a konkretizovat vše, co mě dovedlo až tam, kde nyní jsem, věřím, že si spousta lidí najde v článku to, co ho někam posune.

Minimálně každý, kdo chce vidět svůj život v širších souvislostech a věří tomu, že o našem zdraví nerozhoduje jen to, co jíme, nebo kde žijeme, ani genetické dispozice a dědičné choroby, apod. O  našem zdraví rozhodujeme my sami a to jen tak, jak se necháme ovlivnit spěchem současné doby. Tím, jak přistupujeme ke svému tělu, životu my sami a jak necháme ostatní, aby se chovali k nám. Pokud se nemáme rádi a neděláme vše v souladem s naším plánem, jak nás pak může mít rád i někdo jiný? Jak si může někdo vážit nás, když si nevážíme sami sebe?

  • Setkávám se s lidmi, kteří mi píšou, že cvičí, jedí zdravě a počítají si příjem, a nehubnou. Mají vypočítané hodnoty kalorického příjmu a živin, a prostě se váha ani nehne.

Dle jejich názoru dělají všechno přeci správně. Jenže ono to všecno není jen o příjmu a výdeji, někdy je příčina u některých lidí tak hluboko ukrytá, že i při kalorickém deficitu hubnout nebudou. Jejich tělo nepustí nic, co by způsobilo ještě větší ohrožení.

  • Mozek spustí program „na přežití“ a nepustí ani deko.

Čím více se budete snažit sportovat, dostanete tělo do ještě většího stresu a boje. Hledá se nepřítel a jelikož se žádný nenašel, obrací vaše tělo veškerou bojovou sílu proti vlastním buňkám – z toho jsou pak časté autoimunití nemoci – z trápení. Z vnitřního věčného „boje“ o přežití svého vlastního života.

  • Kolikrát jste řekli v poslední době, že to nemůžete překousnout, že toho máte dost, že ho/ji nemůžete vystát, že se na to nemůžete dívat, že to nemůžete poslouchat, že toho máte plnou hlavu, atd?
  • Kolikrát jste řekli v posledním měsíci, že toho máte plné zuby, že jste unavení, či dokonce ve stresu?

Stres se stal obrovským problémem již v 80. letech a zůstal jím dodnes. Jediné slůvko STRES může postihnout tolik různých zdrojů tlaku a napětí: domov, rodinu a vtahy, pracovní výkon,  drastické změny v našich osobních životech. Nejvíce může postihnout naše zdraví. Všechno to působí dojmem, že se nám věci vymkly z rukou a že nemáme dost času, abychom všechno stihli. Naše nervy jsou na cucky, náladu máme pod psa a tak není divu, že z toho kolotoče toužíme alespoň na chvíli vypadnout. Stres podlamuje zásadním způsobem naše zdraví. Kromě srdce, cév a imunitního systému působí zhoubně a zákařně na nadledviny (které v těle řídí hospodaření s minerály a společně se štítnou žlázou udržují naši energetickou hladinu).

Existují tři fáze, jimiž nadledviny procházejí během stresu, přičemž každá zcela specificky ovlivňuje náš zdravotní stav.

  • První je příprava na stres, kdy nadledviny začnou pracovat a produkují mimořádné množství hormonů, aby odpověděly na stresový poplach. Toto je jedna z běžných funkcí nadledvin. Když stres odezní, nadledviny se zklidní a pokračují ve své obvyklé činnosti.
  • Druhá fáze nastává, když stres trvá delší dobu. Nadledviny se mu přizpůsobí tím, že se zvětší a rozšíří svoje funkce. Kvůli tomu musí odčerpávat živiny a energii z tělesných zásob. Tato fáze může trvat týdny, měsíce ba dokonce roky, dokud se tělo neoslabí z nedostatku energetikcých a nutričních zásob.
  • Třetí fáze je totální vyčerpání. Dostanete se do dostavu, kdy jsou energetické a nutriční rezervy zcela vyčerpány. Větší poškozování již tělo nesnese, a tak nastává vyčerpanost nebo chronická únava.

Emoční stres není jedinou formou stresu, jemuž jsou vystaveny naše nedledviny. Trpí také fyzickým stresem, jenž zahrnuje fyzická poranění, přepracování a nedostatek spánku. Každá chemická látka, ať už pochází ze škodlivin v životním prostředí nebo ze stravy s vysokým podílem rafinovaných a vysoce zpracovaných potravin, musí být naším tělem detoxikováína. A to je další zátěž pro nadledviny. K jejich přetížení rovněž přispívají pracovní proces, nedostatek nebo přemíra tělesného cvičení (!)  a užívání povzbuzujících prostředků.

Na jakýkoli stres reaguje naše tělo úplně stejně, bez ohledu na to, co ho vyvolalo. Mezi první varovné signály oslabení nadledvin patří chronicky nízký tlak, únava a chabá výdrž, přecitlivělost na chlad a závilost na sladkých jídlech.

  • Není se čemu divit, že se mnozí přejídají sladkostmi a zahání tak všechnu tu nepohodu všedního dne. Je to rychlé řešení špatné nálady, ovšem je to také začarovaný kruh.

Ke správné životosprávě tedy doporučuji umět žít bez velkého stresu a nenechat ho vplížit se do vašich životů a usídlit se tam. Pak můžeme očekávat, jak zdravé tělo, tak šťastnou mysl a šťastnější a spokojenější život v přirozeně štíhlém těle.

Z archivu aneb přečtěte si také:

Je mi 55 let a mám úplně nové tělo, říká Kateřina, jež zhubla díky aplikaci KalorickéTabulky.cz.

redakce
www.kaloricketabulky.cz

30.9.2018 Články, Jak si udržet zdraví

Komentáře

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články

Lucie Křivinková: Jak nám může ublížit nadbytek cukrů?

Lucie Křivinková: Jak nám může ublížit nadbytek cukrů?

Nejde zdaleka jen o potíže s nadváhou nebo riziko rozvoje cukrovky, jak napadne asi většinu lidí.

Moje zkušenosti s tím, jaké zdravotní potíže může nadbytek cukrů ve stravě způsobit, vás snad postrčí k tomu, abyste zvážili, jestli i vy nesměřuje díky složení své stravy k podobným problémům jako jsem mívala já. A opravdu nejde jen o bílý cukr…

Celý článek 29.9.2019 0

Jan Vyjídák: Jak setřepat diabetes 2. typu? Praktické tipy na úpravu jídelníčku

Jan Vyjídák: Jak setřepat diabetes 2. typu? Praktické tipy na úpravu jídelníčku

Diabetes 2. typu, také diabetes mellitus 2. typu (DM2), onemocnění dříve známé jako tzv. stařecká cukrovka, neboť se týkala převážně starších osob na sklonku života, dnes postihuje i děti a náctileté. Jen v ČR trápí přes jeden milion pacientů.

Ještě docela nedávno bylo považováno za tzv. chronické a progresivní, tedy bez možnosti vyléčení a s postupně se zhoršujícími symptomy, včetně srdečních infarktů, mozkových mrtvic, slepoty či amputací.

Celý článek 15.9.2019 1