Nejen jídlem je člověk živ aneb co může být příčinou nezdarů v hubnutí III.

Motivovaná absolvovaným výživovým kurzem, který trval půl roku, jsem se ponořila do problematiky ještě hlouběji.

Chtěla bych pomoci těm, co pomoc potřebují a neví si rady stejně jako kdysi já, a hlavně těm, co věří, že hubnutí není jen o má dáti a dal. Když totiž nejednáte ve svém zájmu, to tělo vás prostě nepustí (začátek příběhu).

V otázce správné zdravější výživy a zdravého životního stylu jsem sama sobě poradcem a baví mě sledovat reakce mého těla na cokoliv, co řeknu či udělám.

Někdy je to opravdu náročné sledování a chce to velikánskou dávku trpělivosti, které se stále učím. Hlavně se snažím předávat všem, že to není jen o stravě a sportu, ale celé naše žití je také o vnímání svého já, o vnímání sebe sama. Je to o tom, jaký život žijeme, kde ho žijeme, s kým ho žijeme a jak ke všemu přistupujeme my sami.

• Je to o vlivu psychosomatiky na naše zdraví, neboť každý duševní problém a každá nepohoda se okamžitě nebo plíživě projeví i na našem zdraví.

Někdo poslechne rychleji, a někdo potřebuje důkladněji upozornit, aby to pochopil. Věřím, že zdravé a přirozené hubnutí a radostnější a šťastnější cesta životem není jen o počítání kalorií a živin z jídla, ale také o tom, jak se vnitřně cítíme, v jakém prostředí žijeme, zda dodržujeme odpočinek, kvalitní spánek a jsme spokojení sami se sebou. O tom, zda si dokážeme užívat maličkostí a brát věci s lehkostí. O tom být a žít v přítomném okamžiku a dělat to, co nás baví. Není to luxus, je to nutnost dnešního světa.

Být přítomni tady a teď.  Každý jsme opravdu individuální a potřebujeme trošku něco jiného – a to i přes to, že jsme všichni lidé:

• Následujte svoje sny a touhy, nikdo jiný to za vás neudělá. Pak se začnou rozpouštět i bloky na vaší vnitřní frekvenci, zdravotní problémy se rozplynou a budete už na té cestě fit a šťastní.
• Vyřešte si bloky, které jste si způsobili s rodinou, partnerem, manželem, s dětmi, s kolegy v práci, se šéfem, apod.
• Nedržte v sobě negativní emoce a říkejte vše, co si myslíte (tak nějak vhodně).
• Naučte se respektovat vaše potřeby a říkat NE, když cítíte, že to říci chcete.
• Neobětujte se pro nikoho. Je to váš život a vaše volba.Vždycky máme právo volby – právo úhlu pohledu. Jen my rozhodujeme o tom, jak se na celou věc či situaci budeme dívat.

Někdy je potřeba se zastavit a vnímat svoje vnitřní já, jen tak poznáme, co nám říká. V chaosu a spěchu nic neuslyšíme. Konečně jsem začala vnímat, co mi tělo říká, pochopila jsem, proč jsem musela projít vším, co se mi za poslední roky nakupilo. A čeho jsem byla svědkem. Nebyla to malá traumata, ale všechno zlé je k nějakému zamyšlení a nic není jen černé nebo bílé.

Chápu a přijímám, že se prostě jen tělo ozvalo a že psychosomatika není žádný výmysl, ale je to něco k silnému zamyšlení všech, co žijí ve shonu a neposlouchají svoje tělo a srdce. Někdy je strach z neúspěchu tak silný, že nám nedovoluje vidět štěstí, které máme přímo před očima.

Rozkrývají se mi úžasné okolnosti, které jsem nebyla předtím schopna vidět a posoudit. Nebyla jsem schopná představit si, že zdraví je odrazem stavu naší duše, odrazem vnitřního postoje vůči sobě samé, odrazem toho, jak se sebou zacházíme, jakou pozornost věnujeme sobě a svému tělu. Je to odraz toho, jak si sebe vážíme. Postupně se mi ulevuje i zdravotně a vím, že jsem ještě stále na cestě, ale už se nebojím, protože žiju a poslouchám svoje tělo.  Ulevuje se mi, neboť jsem pochopila, že to, co tělo potřebuje, o to si řekne. A dokud ho nezačneme poslouchat, tak nás nepřestane zastavovat.

• Moje tělo se začíná vnitřně uzdravovat. A bude to trvat stejně dlouho, jako jsem ho ničila, tak je potřeba trpělivosti, aby se uzdravilo a zhojilo. 

Myslela jsem si, že vydržím všechno a můžu si se svým tělem dělat, co chci. Věřte mi, že nemůžete. Naše tělo potřebuje péči a když se necítíte dobře uvnitř, nemůžeme dobře vypadat ani navenek. Tělo je odrazem stavu naší mysli a duše. Po té,  co jsem si nejen uvědomila, že to tak je, ale co jsem začala i tak konat, začínají mizet nejen kg navíc, ale i některé zdravotní problémy.

Chtěla bych inspirovat svým příběhem všechny, co si neví rady a nechápou, proč vlastně nehubnou.  Nevzdávejte to a poznejte vlastní tělo a vlastní potřeby a nebojte se požádat o radu, když váháte a nevíte, jak začít. 

• I když nechci citovat všechny svoje osobní problémy, zdravotní patálie a konkretizovat vše, co mě dovedlo až tam, kde nyní jsem, věřím, že si spousta lidí najde v článku to, co ho někam posune.

Minimálně každý, kdo chce vidět svůj život v širších souvislostech a věří tomu, že o našem zdraví nerozhoduje jen to, co jíme, nebo kde žijeme, ani genetické dispozice a dědičné choroby, apod. O  našem zdraví rozhodujeme my sami a to jen tak, jak se necháme ovlivnit spěchem současné doby. Tím, jak přistupujeme ke svému tělu, životu my sami a jak necháme ostatní, aby se chovali k nám. Pokud se nemáme rádi a neděláme vše v souladem s naším plánem, jak nás pak může mít rád i někdo jiný? Jak si může někdo vážit nás, když si nevážíme sami sebe?

• Setkávám se s lidmi, kteří mi píšou, že cvičí, jedí zdravě a počítají si příjem, a nehubnou. Mají vypočítané hodnoty kalorického příjmu a živin, a prostě se váha ani nehne.

Dle jejich názoru dělají všechno přeci správně. Jenže ono to všecno není jen o příjmu a výdeji, někdy je příčina u některých lidí tak hluboko ukrytá, že i při kalorickém deficitu hubnout nebudou. Jejich tělo nepustí nic, co by způsobilo ještě větší ohrožení.

• Mozek spustí program „na přežití“ a nepustí ani deko.

Čím více se budete snažit sportovat, dostanete tělo do ještě většího stresu a boje. Hledá se nepřítel a jelikož se žádný nenašel, obrací vaše tělo veškerou bojovou sílu proti vlastním buňkám – z toho jsou pak časté autoimunití nemoci – z trápení. Z vnitřního věčného „boje“ o přežití svého vlastního života.

• Kolikrát jste řekli v poslední době, že to nemůžete překousnout, že toho máte dost, že ho/ji nemůžete vystát, že se na to nemůžete dívat, že to nemůžete poslouchat, že toho máte plnou hlavu, atd?
• Kolikrát jste řekli v posledním měsíci, že toho máte plné zuby, že jste unavení, či dokonce ve stresu?

Stres se stal obrovským problémem již v 80. letech a zůstal jím dodnes. Jediné slůvko STRES může postihnout tolik různých zdrojů tlaku a napětí: domov, rodinu a vtahy, pracovní výkon,  drastické změny v našich osobních životech. Nejvíce může postihnout naše zdraví. Všechno to působí dojmem, že se nám věci vymkly z rukou a že nemáme dost času, abychom všechno stihli. Naše nervy jsou na cucky, náladu máme pod psa a tak není divu, že z toho kolotoče toužíme alespoň na chvíli vypadnout. Stres podlamuje zásadním způsobem naše zdraví. Kromě srdce, cév a imunitního systému působí zhoubně a zákařně na nadledviny (které v těle řídí hospodaření s minerály a společně se štítnou žlázou udržují naši energetickou hladinu).

Existují tři fáze, jimiž nadledviny procházejí během stresu, přičemž každá zcela specificky ovlivňuje náš zdravotní stav.

• První je příprava na stres, kdy nadledviny začnou pracovat a produkují mimořádné množství hormonů, aby odpověděly na stresový poplach. Toto je jedna z běžných funkcí nadledvin. Když stres odezní, nadledviny se zklidní a pokračují ve své obvyklé činnosti.
• Druhá fáze nastává, když stres trvá delší dobu. Nadledviny se mu přizpůsobí tím, že se zvětší a rozšíří svoje funkce. Kvůli tomu musí odčerpávat živiny a energii z tělesných zásob. Tato fáze může trvat týdny, měsíce ba dokonce roky, dokud se tělo neoslabí z nedostatku energetikcých a nutričních zásob.
• Třetí fáze je totální vyčerpání. Dostanete se do dostavu, kdy jsou energetické a nutriční rezervy zcela vyčerpány. Větší poškozování již tělo nesnese, a tak nastává vyčerpanost nebo chronická únava.

Emoční stres není jedinou formou stresu, jemuž jsou vystaveny naše nedledviny. Trpí také fyzickým stresem, jenž zahrnuje fyzická poranění, přepracování a nedostatek spánku. Každá chemická látka, ať už pochází ze škodlivin v životním prostředí nebo ze stravy s vysokým podílem rafinovaných a vysoce zpracovaných potravin, musí být naším tělem detoxikováína. A to je další zátěž pro nadledviny. K jejich přetížení rovněž přispívají pracovní proces, nedostatek nebo přemíra tělesného cvičení (!)  a užívání povzbuzujících prostředků.

Na jakýkoli stres reaguje naše tělo úplně stejně, bez ohledu na to, co ho vyvolalo. Mezi první varovné signály oslabení nadledvin patří chronicky nízký tlak, únava a chabá výdrž, přecitlivělost na chlad a závilost na sladkých jídlech.

• Není se čemu divit, že se mnozí přejídají sladkostmi a zahání tak všechnu tu nepohodu všedního dne. Je to rychlé řešení špatné nálady, ovšem je to také začarovaný kruh.

Ke správné životosprávě tedy doporučuji umět žít bez velkého stresu a nenechat ho vplížit se do vašich životů a usídlit se tam. Pak můžeme očekávat, jak zdravé tělo, tak šťastnou mysl a šťastnější a spokojenější život v přirozeně štíhlém těle.

• Veškeré informace o Maty se dozvíte na jejím facebooku.
• Děkujeme jí rovněž za to, že tak ochotně radí všem v naší uzavřené skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami.

redakce
www.kaloricketabulky.cz

30.9.2018 redakce Články, Jak si udržet zdraví