
Bílkoviny: Jak v jídelníčku dosáhnout doporučované hodnoty?
Často se nás v našich skupinách na Facebooku ptáte na to, jak zajistit denní příjem bílkovin.
A k čemu jsou vlastně bílkoviny potřeba.
Celý článek 28.1.2023 0
K jádru dnešního tématu se dostanu trochu oklikou přes historické okénko, které však překvapivě má co říct i k dnešku.
V pravidelném pořadu Českého rozhlasu s názvem Meteor se objevují zajímavé příspěvky. Před takovými dvěma lety mne zaujal jeden, v němž pátrali, na základě nalezené kostry muže, proč a jak zemřel.
Nešlo o první příspěvek tohoto druhu. V jednom případě pátrali po historii muže, jehož kostru našli na místě bývalého slezského hradiště u Chotěbuzi, slavnějším se stalo vysílání o vampýrovi Tobiášovi.
Dále probíhají geochemické analýzy izotopů prvků jako dusík a uhlík, případně kyslík. Horniny s podobným poměrem radioizotopů stroncia se totiž rovněž nacházejí jen v určitém území. Takto jednoznačně místně dané stroncium se zde dostává z podloží do rostlin, z rostlin do těl živočichů a odtud do těl lidí. Jejich rozborem se tedy dá přesně určit, kde člověk pobýval a co jedl. Onen izotopový poměr se nám totiž zapíše natrvalo do krystalové mřížky kostí.
A pokud jde o příspěvek, který jsem poslouchal, a kde se pátralo, proč dotyčný muž zemřel, zjistila se zajímavá okolnost – zemřel proto, že jedl potraviny odlišné od těch, které jedl ve své zemi. Doputoval do Čech pravděpodobně z Německa či Belgie, kde jeho strava měla jiné složení, než u nás. Ona odlišnost ho zabila.
V dnešní globální době, kdy létáme na výlety do cizokrajných zemí, již zhusta podobné nebezpečí nehrozí. I když býváme varováni, abychom některá jídla v různých zemích nejedli. Na blogu Kalorických tabulek jsme se tomuto tématu jedny prázdniny věnovali ve dvoudílném seriálu.
Přesto se i dnes setkáme s tím, že asijské restaurace v České republice (a celkově Evropě) upravují své recepty a nabízejí ne až tak ostrá jídla. Jak kdysi řekla v rozhovoru pro Lidovky majitelka thajské restaurace NOI, Nathaya Kaewphoopha, Češi by tak ostrá jídla, jaké jedí rodilí Thajci, nejedli.
Kdysi jsme byli na dovolené v Tunisu a tam nás překvapilo, že maso se nesolí ani nekoření, hranolky nevypadaly ani nechutnaly jako hranolky, z některých jídel jsme měli průjem, a nakonec jsme dokázali bez následků spořádat jen sladká jídla.
Obdobné zkušenosti zažil asi každý z nás. NA tomto příkladu je však nejlépe vidět, že každý lidský organismus je uzpůsoben místu a potravinám, kde žije. Jakákoliv adaptace na jiné prvky je pro organismus zatěžující.
Hlavní výhodou lokálních jídel je fakt, že jsou čerstvá. Vzpomeňme před pár lety aféru s čínským „mrtvým“ česnekem, který pro dalekou cestu byl tak naimpregnován, že zcela ztratil vlastnosti česneku. A vydělali na tom místní farmáři, přičemž zájem o domácí česnek vzrostl až neúměrně.
Mnozí kritici Evropské unie poukazují na nesmyslnou skutečnost, kdy se do jedné členské země vezou jablka z jiné členské země, přičemž domácí produkce hnije na poli, protože by se finančně zemědělci nevyplatila. Existuje dokonce vtip o tom, jak se na hranicích srazí francouzský kamion převážející rajčata do Španělska, a španělský kamion, převážející rajčata do Francie.
Lokální potraviny navíc obsahují všechny látky našeho prostředí, jež tvoří naše tělo, kostru a buňky, jak jsme již zjistili u historického okénka. Potraviny z jiných zemí mají v sobě jiné, pro nás a náš organismus cizorodé poměry izotopů.
U lokálních potravin také máte většinou jistou představu, odkud pocházejí a jak se dostaly na pult prodejny, kde je kupujete. U potravin dovážených ze zahraničí žádnou větší kontrolu, odkud přesně jsou a z jakých míst, případně jak probíhala doprava a zda zelenina někde nehnila na přímém slunci, nemáte.
V českých médiích se po výše zmíněné česnekové aféře objevily informace třeba o tom, že španělská rajčata se sklízejí napůl zelená a dozrávají v umělých podmínkách cestou, a že stejně tak je tomu s bramborami, banány, cibulí nebo jablky. O původu masa rovněž lze někdy při nákupu pochybovat. Některé potraviny se musejí chemicky upravovat, aby vydržely dlouhou přepravu.
Což je další výhoda lokálních potravin – jíte zralá jídla. Dozrálé ovoce a zeleninu. Hodně lidí si v dnešní době pěstuje třeba rajčata a cibuli na balkóně paneláku, kde bydlí, případně se pokusí přihlásit do nějaké městské zahrádkářské kolonie. Prostě proto, aby měli čerstvé plodiny. Moje tchyně se takhle živí celé léto jen z darů své zahrádky.
Pro mnohé samozřejmě hraje roli cena. Jenže i u ní platí „nechci slevu zadarmo“. Na jedné straně máme sice pár ušetřených korun, na druhé vůbec netušíme, co s námi a naším, tělem jídla z dovozu provádějí.
Žel, žádný směrodatný průzkum na toto téma nevznikl, i když se problematika monitoruje zhruba dvacet let. Ale dá se odkázat třeba na přednášky Helen Norberg-Hodge z Velké Británie, z nichž jedna proběhla před lety na Fakulty sociálních studií v Brně.
23.9.2018 Články, O kaloriích nevážně
Často se nás v našich skupinách na Facebooku ptáte na to, jak zajistit denní příjem bílkovin.
A k čemu jsou vlastně bílkoviny potřeba.
Celý článek 28.1.2023 0
Na internetu – a rovněž jako mobilní aplikace – je již řadu let dostupná aplikace Kalorické Tabulky. Řada uživatelů se díky hlídání jídelníčku pomocí této aplikace zbavila léků a je zajímavé, že ji využívají ve svých ordinacích i praktičtí a odborní lékaři.
V čem může pomoci vám, podobně jako pomohla již tisícům lidí?
Celý článek 16.1.2023 0
Kolik se dá udělat nálevů? Jak dlouho při kterém nálevu nechat lístky louhovat? Je možné nechat čaj přes noc?
A co je to kompletní kolečko čaje?
Celý článek 14.1.2023 0