Sladkosti Kuchařky ze Svatojánu: Stres a strach ze selhání škodí často víc než cukr

Moudré a oblíbené blogerce Kuchařce ze Svatojánu vyšla další knížka.

A my máme díky tomu tu čest nahlédnout opět trochu do jejího života.

Tentokrát jsme si spolu povídaly o sladkostech a proč je máme tak rádi. A samozřejmě také o tom, jak připravit tu sladkou chuť z přírodních produktů bez použití klasického bílého cukru…

Pojďme začít trochu zeširoka a nevěnovat se hned receptům. Proč myslíte, že vlastně tolik lidí miluje sladké a nemůže bez něj téměř být? Je to nevyváženým jídelníčkem nebo tím, že nám v životě (v tu chvíli nebo dlouhodobě) něco chybí?
Sladké milují všechny bytosti, od včel přes kolibříky až po koně. My jsme se ale stali na cukru doslova závislými. Možná nám chybí sladkost života, radost, a tak to doháníme dorty. Není důvod si tohle potěšení zcela odříkat a vzdát se úplně cukru, už jen z toho důvodu, že je přece odříkaného největší krajíc. Abychom ale netloustli a nezakládali si na nejrůznější civilizační nemoci, měli bychom svou vášeň pro sladkosti trochu krotit. A v tom myslím může být moje nová knížka užitečná. Najdete v ní totiž sotva pár lžic bílého rafinovaného cukru, a i ten lze nahradit zdravější alternativou. Ale především se sladkou chutí šetřím, moučníky jsou celkově méně sladké a navíc používám místo cukru rafinovaného výtečnou panelu, kokosový cukr, různé sirupy nebo mleté datle. Nejdůležitější ale je množství cukru výrazně snížit. Když v některých receptech vidím třeba půl kila cukru plus čokoládu, protáčejí se mi panenky, ale takhle lidé opravdu pečou!

Co byste tedy poradila těm, kteří by svůj život chtěli nasměrovat do jiných kolejí. Vedle úpravy jídelníčku to zřejmě bude i změna v myšlení, což je pro mnohé obvykle náročnější, než se snažit o to první. Nicméně předpokládám, že jedno bez druhého nemůže dlouhodobě fungovat?
Jakmile se vám ze zdravého životního stylu stane dril a muka, něco, co musíte nějaký čas prostě nějak vydržet, zákonitě to dlouho nevydržíte. Zdravé jídlo, pohyb nebo třeba otužování, to by měla být především radost, a proto se nedá všem naordinovat stejná medicína. Musí se vám změnit skutečně celý život – a to trvale. Někdo začne tím, že pozvolna mění jídelníček, chodí na procházky, omezí třeba maso nebo kouření. Jiný se rozhodne ze dne na den a jeho život dostane ihned jiné kontury. Netrapte se, nenuťte se do ničeho, ale buďte důslední a neklesejte na mysli, pokud jeden den třeba uletíte na zákusku. Stres a strach ze selhání škodí často víc než cukr.

Když byste porovnala období, které se nachází mezi vaší první knihou a současností, pozorujete nějaký vývoj, co se týká zájmu o vaši tvorbu? Velmi populární jsou samozřejmě recepty, ale na svém blogu/facebooku se zabýváte i dalšími tématy jako ochrana životního prostředí a dalo by se říct, že i životních hodnot. Co třeba nejvíce zajímá vaše čtenáře, o čem diskutujete nejčastěji a z čeho máte dobrý pocit? 
Velký posun ohledně čtenářského zájmu jsem nezaznamenala. O recepty je možná zájem trochu menší než v roce 2012, kdy jsem jako Kuchařka ze Svatojánu začínala, což přikládám tomu, že recepty a radami všeho druhu jsou internet i knihkupectví doslova přeplněné. Lidi vždy zajímá osobní příběh, něco z vás, a jsou velmi citliví na lež a pózu. To, co o sobě píšete, musí být vždy v souladu s tím, jak skutečně žijete. Čtenáři většinou nejsou hloupí a prokouknou marketing i komedii, kterou hrajete. Upřímnost je ceněná komodita, protože je vzácná.

Mám dobrý pocit z toho, že naprostá většina mých čtenářů a příznivců jsou slušní, přemýšliví lidé a znepokojuje mě snadnost, s jakou se dají někteří lidé zmanipulovat.

Co myslíte, že nejvíce škodí lidem a co možná i způsobuje, abychom se drželi tématu, takovou nestabilitu v životosprávě?
Ptáte se na něco, na co existují celé vědecké studie a zabývá se tím velké množství odborníků. Tak čím novým bych mohla přispět já? Čím jsem ale starší, tím větší důležitost přikládám radosti ze života, to je něco, co nám moderním lidem přímo bytostně chybí. A kde není radost ze života, její místo vyplní hněv, bolest, marnost a nakonec nemoc.

Mně osobně se moc líbí, jak se ve svých knížkách vracíte k moudrosti předků. Často mám pocit, že vše podstatné jako by už bylo objeveno a my jsme to jen nějak ztratili v čase. A teď s úžasem zíráme, jak naše babičky a prababičky měly logicky poskládaný jídelníček. Navíc často velmi úsporně. Mohu se zeptat, odkud čerpáte inspiraci? A co nejvíce vás třeba oslovilo a chtěla byste předat dál?
Přesně tak, velké množství věcí jaksi znovu objevujeme jako novum. A někdy se divíme, jaké že to má třeba Jan Amos Komenský moderní názory. Já jsem vášnivý čtenář a inspiraci k vaření a vůbec k životu čerpám z knih. Dokonce i v beletrii můžete narazit na zajímavý pokrm, který máte chuť zkusit uvařit, aniž byste měla recept, o to je to dobrodužnější.
Mě velmi oslovuje hlubinná ekologie, David Abram a Gary Snyder. A samozřejmě můj milovaný Wolf Dieter Storl. Učím se přistupovat k přírodě a rostlinám jinak, s vědomím toho, že nejsme pouze pozorovatelem, ale i pozorovaným, dokonce pečlivě pozorovaným. A že naší povinností je něco dávat, nikoliv jen brát. Ale co by to mělo být, že? Co můžeme dávat přírodě, stromům, potoku, Zemi jako takové? Může to být píseň zpívaná vrabcům, poezie recitovaná olši? To jsou věci, kterými se zabývám. Což asi není přesně to, co jste chtěla slyšet.

Já jsem ráda za každou inspirující odpověď. Ale zpět k vaření. Vaše recepty jsou převážně veganské a nenajdeme v nich bílý rafinovaný cukr. Můžete ve stručnosti připomenout, kdy nastal ten zlom ve vašem stravování a jaké benefity na sobě díky tomu pociťujete?
Žádný zlom od nezdravého ke zdravému nenastal. S masem jsem skončila před 22 lety a s mlékem před čtyřmi lety z etických důvodů, a to ze dne na den. Vegan nejsem, protože jím vejce našich slepic. Řekla bych o sobě, že se snažím minimalizovat utrpení, které svým životem nevyhnutelně všichni působíme. Se zdravějším stravováním je to ale spíše proces. Sama na sobě jsem pozorovala, že je mi po zdravém jídle dobře a že není důvod, abych jedla junk food. Postupně jsem objevovala pohanku, jáhly, bulgur, kroupy, quinou, celou pestrou rodinu luštěnin, fermentované sojové výrobky a mnoho dalších potravin a surovin, které jsem do té doby neznala. Mám to štěstí, že mi zdravé jídlo opravdu chutná a nemusím se do něj nutit a věneček z cukrárny je pro mě nechutný blaf. A jaké benefity pociťuji? Nu, je mi padesát let, mám minimum vrásek, nemám nadváhu, neužívám žádné léky. U lékaře jsem byla naposledy před osmi lety, když jsem se zranila při sportu.

Blíží se vánoční svátky, o kterých jsme si zde již povídaly (v roce 2015), tak bych vás ráda poprosila o dva tři recepty na jídla, která by si mohli naši čtenáři zkusit připravit.

Fazolové kuličky v čokoládě

Výborné rustikální a k tomu bezlepkové cukroví z Krkonoš. Nikdo, komu jsem kuličky dávala ochutnat, nepoznal, z čeho jsou.

200 g velkých bílých fazolí přes noc namočíme a druhý den uvaříme v čisté vodě do měkka. Měkké fazole přecedíme a buďto prolisujeme přes síto, nebo kus po kuse oloupeme a rozmixujeme v robotu. Do hrnce nasypeme 100 g sušené třtinové šťávy panely, lžičku mleté vanilky, zalijeme 1 – 2 lžícemi vody a vaříme za stálého míchání asi 15 minut, dokud se z cukru netvoří „šňůrka“. Vmícháme fazole a vaříme, dokud se hmota zcela nespojí.

Necháme trochu vychladnout, tvoříme kuličky a máčíme je v rozpuštěné bezmléčné čokoládě. Necháme ztuhnout v chladu.

Maková kolečka

Tahle báječná kolečka uspokojí i toho největšího mlsouna (pokud má rád mák) a k tomu jsou velmi zdravá. Takový dezert si můžete dopřát bez nejmenších výčitek svědomí a kromě skvělé chuti získáte i dostatek energie.

A proč jsou tak zdravá? V máku najdeme kromě vápníku i železo, hořčík, mangan a fosfor. Z vitamínů stojí za zmínku vitamín E a vitamíny skupiny B. I datle jsou vitamínovou bombou. Kromě vitamínu A obsahují i značné množství vitamínů skupiny B, vápník, fosfor, draslík, železo, hořčík, zinek, měď a mangan. O vitamínu C v citrónech se netřeba zmiňovat, vždyť citrón je přímo symbolem tohoto vitamínu. Citróny ale obsahují i provitamín A, vitamíny skupiny B, jsou zdrojem vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku, železa a zinku.

Příprava tohoto zázraku je velmi jednoduchá a potřebujete pouze tři ingredience. V míse rukama dobře prohněteme 200 g mletého máku, 200 g mletých datlí (či datlové pasty) a 3 lžíce citrónové šťávy. Vytvarujeme do válečku, pevně zabalíme do potravinářské fólie a uchováme v chladu. Před podáváním krájíme na kolečka.

Bramborový salát se zelenou čočkou

Výborný salát z pečených brambor. Oloupeme 1 kg brambor a nakrájíme je na čtvrtinky. V pekáčku je pokapeme olivovým olejem a ochutíme bylinkovou solí. Pečeme dozlatova. 150 g zelené čočky uvaříme doměkka. Obojí promícháme v míse, přidáme 200 g pečených kaštanů, 200 ml sojanézy, sůl, pepř, svazek pokrájených ředkviček, cibuli a dvě lžíce vinného octa. Podáváme na listech hlávkového salátu.

Všem čtenářům i vám v redakci přeji kouzelný Advent a Vánoce plné radosti.

Děkujeme, vám také. 

Kontakt:

Kuchařku ze Svatojánu a další recepty najdete na www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu a pak také samozřejmě v jejích úžasných knihách.

foto: Kuchařka ze Svatojánu

Přečtěte si také:

Jídlo spojuje, říkají v exkluzivním rozhovoru pro Kaloricketabulky.cz populární foodblogeři z Green Kitchen Stories

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

Komentáře

1

Zuzka
3.12.2018 12.41

Díky za krásný rozhovor a tip na krásný knižní dárek pod stromeček pro mě i pro mé dvě holky: dceru a snachu 🙂

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články