Jídlo spojuje, říkají v exkluzivním rozhovoru pro Kaloricketabulky.cz populární foodblogeři z Green Kitchen Stories

Luise Vindahlm a David Frenkiel, autoři světoznámého blogu Green Kitchen Stories, inspirují své čtenáře už řadu let k přípravě chutných vegetariánských jídel.

V souvislosti s českým vydáním jejich knihy The Green Kitchen navštívili osobně Prahu. A my jim tak mohli položit několik otázek…

Jejich příběh je vlastně jedna velká romantika. Aspoň se to tak může zdát. Nutriční terapeutka Luise je z Dánska a její manžel David ze Švédska. Poznali se v Itálii a dnes patří k nejznámějším foodblogerům. Vydávají knihy a živí je tak to, co bylo na začátku jen zábavným koníčkem. Splněný sen. Vychovávají spolu tři děti a prostřednictvím svých receptů a nádherných fotek ukazují, že nemusíte v kuchyni trávit hodiny, abyste připravili chutné a zdravé pokrmy, které mají spoustu živin.

Rozhovor s nimi byl velmi milým překvapením– vstřícní a bezprostřední lidé, které velmi potěšilo, když se dozvěděli, že máme doma (v originále) všechny jejich knihy. Na svém kontě mají řadu titulů, jež jsou úspěšné po celém světě. Přesto zůstávají nohama na zemi a pracují i doma se surovinami, které jsou finančně dostupné každému.

Vaše knihy jsou plné krásných receptů. Prozradíte, kdo z vás má lepší nápady?
David: Myslím, že Luise. Já rád recepty plánuju, dělám výzkum, hledám inspiraci. Pro mě je tvoření receptu dlouhý proces, ale ona jen otevře ledničku, vidí věci a něco udělá. Já takový nejsem.
Luise: Ano, máme odlišné přístupy. Já jsem trochu rychlejší.
David: A taky je kreativnější. Já jsem perfekcionista, musím si vše nalinkovat dopředu. (smích)

Kdo z vás vaří častěji? Nebo vždy vaříte společně?
Luise: Myslím, že já vařím častěji přes týden.
David: Já více peču. Ale nejsme dobří ve vaření dohromady. Pak se musíme pořád opravovat.
Luise: Tak nějak. (smích) A řekla bych, že já vařím více večeří a David se častěji stará o snídaně.

Psaní o jídle a předvádění receptů na internetu je v posledních letech velmi populární. Znáte se s nějakými dalšími foodblogery, tj. vašimi „konkurenty“?
Luise: Ano. Děláme naši práci už hodně dlouho, takže s některými se známe.
David: Některé lidi poznáte na internetu, jiní se třeba potom zastaví za námi ve Stockholmu. Je to velmi příjemná komunita.

A co Ella Woodward (u nás vyšlo například Lahodně s Ellou, poznámka redakce)? Velmi často vás uvádí jako zdroj své inspirace, přestože ona je veganka, a vy jste vegetariáni.
David: Ano, Ella je také kamarádka.
Luise: A je pěkné vidět, že jsme inspirovali někoho, kdo pomalu „přebírá“ celou Velkou Británii.

Řada lidí má vaření jako svého koníčka, díky kterému se odreaguje od práce. Jaké je vaše volnočasové hobby – teď, když se vaření stalo již vaší prací?
Luise: Máme děti. (smích) Také oba hodně cvičíme. Myslím si, že je dobré, když kromě vaření si člověk pro sebe udělá čas a věnuje se svému tělu. Například pilates nebo jóga jsou v tomto směru skvělé.
David: Ale je to, jak to je. Když máte děti, tolik času na koníčky vám nezbude.

Děláte do jídla už mnoho let. Užíváte si to pořád naplno, nebo už vám někdy přijde, že „musíte“, takže je to trochu unavující?
Luise: Každý člověk se unaví, když pořád dělá to stejné, ale můžu s čistým svědomím říct, že pro nás je to pořád vášeň – sdílet recepty na jídlo založené především na rostlinné stravě a vymýšlet něco nového. Občas si to ale musíme ozvláštnit. Třeba celkem nedávno jsme začali také točit videa. Zkoušet nové věci, to je způsob, jak udržet to, co děláte, atraktivní i nadále.

A teď poněkud srandovní otázka: Kdybyste si museli vybrat jediné jídlo, které byste jedli do konce života, co by to bylo?
Luise: Přemýšlím… (smích)… Nevím… Banana Split?
David: Co bych udělal já?
Luise: Chm… možná toast s avokádem? Ten se nikdy neomrzí. A Banana Split jako dezert.

A kdybyste měli uvařit jídlo pro někoho velmi významného, například královskou rodinu, abyste ukázali, že vaše recepty jsou skvělé a oslnili je, co byste uvařili?
David: Něco, abychom ukázali, že se zeleninou se toho dá provést opravdu hodně! Možná bychom udělali nějaký zeleninový chléb nebo pizzu z květáku, aby to mělo hodně barev, hodně proteinů a vitamínů. A teď je podzim, takže bychom mohli upéct dýni, třeba s rýží. Aby to vypadalo oslnivě a zdravě.

Která aktivita při tvoření blogu je vaší oblíbenou částí? Recept se musí jednak vymyslet, pak uvařit, popsat, nafotit a nakonec nabídnout čtenářům a reagovat na jejich ohlasy.
Luise: Rozhodně kontakt se čtenáři. Když nám lidé říkají, že používají naše recepty jako každodenní jídlo, že to změnilo jejich stravování a cítí se lépe, to je rozhodně má oblíbená část.
David: To je pravda. Kdybychom vařili jen pro sebe a neměli ten kontakt s ostatními, nebyla by to taková zábava. Ale takhle můžeme dostat feedback z celého světa. Víme, že naše recepty jsou vařeny například v Africe nebo Indii. Myslím, že jídlo doopravdy spojuje.

Jste ve své práci velmi úspěšní. Vydali jste řadu knih, které se výborně prodávají. Pamatujete si na ten moment, kdy jste se rozhodli založit blog, jenž to vše odstartoval?
Luise: Neplánovali jsme to, prostě se to stalo.
David: Moje sestra je fotografka a já od ní dostal kameru. Pořád jsem fotil jídlo a vtipkovali jsme o tom. Takže jsme si říkali, proč to nezkusit. Věděli jsme, že chceme, aby název evokoval zdravé stravování, ale všechno dobré už bylo pryč! Tak jsem pořád říkal… Zelená kuchyně… Příběhy Zelené kuchyně? (Green Kitchen Stories) Neznělo to špatně, tak jsme do toho šli.

Máte oblíbené místo, kde nakupujete jídlo?
Luise: Farmářské trhy jsou neuvěřitelně zábavné a vzrušující. Chodíme tam každý den, ale bohužel tam nemůžeme kupovat všechno, protože je to velmi drahé.
David: A mají otevřeno jen pár měsíců v roce, což je škoda, ale pochopitelné. (smích)

V České republice je při nákupu jídla spoustu věcí baleno v plastu na jedno použití. Je to stejné ve vaší zemi a snažíte se takovému nákupu případně vyhnout?
Luise: V supermarketech je řada pravidel o tom, jak převážet a skladovat jídlo, takže hodně věcí je baleno. Snažíme se tomu samozřejmě vyhnout, ale bohužel ne vždy to jde. Ale lidé teď o tom hodně mluví, což je skvělé. Doufám, že už supermarkety najdou způsob, jak nepoužívat tolik plastu.

Otázka, která se u nás často diskutuje, neboť je to opravdu problém: Jak vybrat správné avokádo?
David: Nezralá avokáda kupujeme v balíku a doma jen čekáme, až uzrají. Pokud se ale kupuje už zralé avokádo, je to horší, protože je velká pravděpodobnost, že bude zkažené. Ale i tak… prostě musíte mít štěstí. (smích)

Připravujete si hotová jídla na více dní dopředu? Je to v posledních letech takový trend, který vidíme právě u různých receptů na internetu – navařit si jídlo na celý týden a pak ho jen ohřívat.
Luise: Děláme si týdenní přípravu jídla, ale ne, že si přímo připravíme hotová jídla. Uvaříme quinou, rýži a luštěniny, které se jinak vaří velmi dlouho. Tyto „polotovary“ necháme v ledničce však maximálně 5 dní. Jídlo jako takové dokončujeme těstě před konzumací. Je to tak lepší, neboť z většiny potravin ubývají delším skladováním živiny a vitamíny. U některých surovin, které mají například vitamín C, by to byla škoda, když by tam už pak nebyl. Smoothie například může být v ledničce až 24 hodin ve vzduchotěsné nádobě a živiny se zachovají. Velmi to záleží na druhu jídla a metodě úpravy.
David: Je těžké říct, jak dlouho co vydrží. U většiny jídel podle čichu a chuti se dá poznat, zda je ještě v pořádku. A je škoda vyhazovat něco, co je očividně naprosto ok.

Většina doktorů a také někteří výživoví poradci tvrdí, že člověk by měl jíst maso, že je to přirozené. Vy ho ale nejíte.  Jaký na to má Luise jako nutriční terapeutka názor?
Luise: Myslím, že lidé jsou v tomhle ohledu hodně zmatení, protože četli mnoho protichůdných rad na různých místech. Každé tělo je jiné. Někdo má kupříkladu problém s rostlinnými produkty. Nedokáže z nich vstřebat železo a některé další potřebné živiny, pak je lepší občas si nějaké maso dát. Ale opravdu nikdo nemůže být zdravý, pokud jí maso třikrát denně. Všechny výzkumy potvrzují, že je zdravé jíst zeleninu, takže s tím určitě nemůžete udělat chybu. (smích)
David: Pokud je někdo zvyklý jíst hodně těžkých jídel a masa a pak najednou se rozhodne s tím přestat, je to těžké. Představte si to obvyklé jídlo: maso, k tomu příloha a možná jedna okurka. Dáte pryč maso – a co pak zůstane? Máte jíst brambor s okurkou? A to je chyba, to není správné jídlo. Musí se vařit více rozmanitě, nestačí jen ubrat maso. Chce to nějaký čas, naučit se dělat dobrá vegetariánská jídla.
Luise: Musíte se vzdělávat a začínat postupně. Vzdělávat se o rostlinných proteinech, rozhodnout se, jestli budete jíst vejce… Opravdu začínat postupně, ne vše změnit najednou, to je cesta k neúspěchu.

Děkujeme za zajímavý rozhovor a na závěr otázka k vaší návštěvě v Praze. Už jste ochutnali nějaké české jídlo?
Luise: Já ještě ne.
David: Můj kamarád miluje smažený sýr a chodíme do české restaurace na smažák. Jen jednou za čas. (smích) Je to hodně těžké jídlo a pak jej dlouho nemůžu vidět. (smích)

• Kontakt: Green Kitchen Stories

Rozhovor vznikl díky vydavatelce českého vydání knihy The Green Kitchen Markéty Pavleje, jež je sama rovněž úspěšnou foodblogerkou a autorkou několika knih.

Foto: Aneta Vrkotová

Zajímavost na závěr

Slavnostní křest knihy proběhl v Hotelu Mama Shelter. Jako u většiny zahraničních autorů nastaly i zde rozpaky při tradičním „českém obřadu“. Polévat knihu tekutinou? Údiv a smích (viz foto).

Víte, že nemusíte složitě přepočítávat hodnotu každého svého jídla? Aplikace www.kaloricketabulky.cz to udělá za vás. Díky ní budete snadno udržovat ideální poměr živin pro pestrý a zdravý jídelníček. Je to tak snadné. 

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

8.11.2018 Ing. Macáková Marcela Články, Recepty a výživa