Obaly na potraviny včera, dnes a zítra. Kam s nimi?
Historie obalů je stará jako lidstvo samo.
Oproti současnosti se však ty tehdejší vyznačovaly jedním podstatným rozdílem…
Když jsem byl malý, dělala nám máma každou sobotu ke snídani nejen rohlíky mazané máslem, ale také bílou kávu.
Tehdy jsem netušil, že nejde o skutečnou kávu, ale svařenou a scezenou Meltu s mlékem a cukrem, ale i tak jsem se cítil nesmírně důležitě, že jako dítě piju kávu. A jak voněla!
Jak šla léta, nikdo mi na studiích už bílou kávu nedělal, skutečnou kávu jsem rovněž nepil, a objevil vše až daleko později, když se mnou jedna slečna chtěla chodit na kafe si popovídat… Ale to je jiná historka. Od půllitrových hrnků kávy s mlékem jsem časem přešel na espressa bez mléka, a tak si o skutečné kávě můžete počíst i zde na blogu.
Avšak nostalgie je nostalgie, a tak neškodí občas zavzpomínat a dát si nějakou dobrou kávovinu, tedy náhražku kávy.
Mně se tak stalo ve chvíli, kdy místo automatu na kávu instalovali ve škole našeho syna automat na Caro. Samozřejmě jsem si hned dal, ale nebylo to ono. Teprve dalším hledáním, které výměna automatů inspirovala, jsem zjistil, že se dnes kávoviny dělají také – a pravděpodobně především – instantní. A jak to u těchto okamžitých, rozpustných verzí bývá, nikdy nechutnají jako o něco déle připravovaný originál.
V českých zemích jsme minimálně do 16. – 17. století o pravé kávě moc neslyšeli, a pokud se sem dostala, šlo o tak exkluzivní zboží, že kam se hrabou automobily Tesla. Prostý lid si na ochutnání skutečné kávy musel počkat až do 19. století, kdy se stala částečně cenově přístupná.
On je totiž ten postup přípravy stejný. Základem je vždy pražení zrn, a potom jejich rozemletí a zalití horkou vodou na tři až čtyři minuty, a případně následné filtrování, pokud nechcete při pití mezi zuby drtit zrníčka.
Epigram českého humoristy F. J. Rubeše na tuto skutečnost reaguje: „Nač nám třeba Orientu, celé Arábie, vždyť my máme Mochtín, vivat česká cikorie.“ Inu, kde je dnes Mochtínu u Klatov sláva…
Moudré hlavy dělí kávoviny podle složení, a to na cikorkové kávoviny z kořene čekanky, obilnou kávovinu z praženého ječmene, pšenice, špaldy nebo žita a na kávoviny sladové z nejprve sladovaného a teprve následně praženého ječmene, žita nebo pšenice.
Dokonce existuje i kategorie fíkových kávovin a určité rarity, jako kávoviny z mrkve, mandlí, chřestu, kukuřice, hrachu, pampeliškového kořene, a dokonce i z bramborových slupek. A ve výčtu nesmíme samozřejmě zapomenout i na směsi, kdy se ke kávovinám přidává skutečná káva.
Kávoviny jsou dnes běžně v obchodech k sehnání, žel nejčastěji právě v rozpustné verzi. Méně často, ale také, najdeme v nabídce naštěstí i „zrnkové“ verze.
Půlkilovka Melty je k dostání za třicet korun, cikorku dnes koupíte pod názvem Karo (s písmenem K na začátku, nikoliv C), kdy čtvrt kila stojí kolem 35 korun. Půl kilogramu kávoviny Žitovka se dá sehnat za 25 Kč. A 300 g špaldové kávy seženete kolem 40 korun.
Zcela nejdražší v této kategorii je pak Žaludovka, kdy se 200 g prodává za 85 – 100 Kč, ale na přípravu zase stačí jedna čajová lžička, takže teoreticky připravíte 200 šálků.
Asi nejhlavnější výhodou pro mnohé konzumenty kávovin je skutečnost, že neobsahují kofein. Skutečně, ani trošku. Takže vás nijak nepovzbudí, to jen tak mezi námi.
Kávoviny nijak neocení celiaci, protože pochopitelně zrna obsahují ve valné většině lepek. S výjimkou žaludovky, která je bezlepková.
Rovněž škrob a sacharidy nedovolují při pokusech o zdravou stravu pít kávoviny na litry. Mají totiž zhruba trojnásobnou energetickou hodnotu oproti instantní kávě.
Takže opět platí klasické zlatá střední cesta. Stejně jako je zbytečné zcela vyloučit kávu nebo alkohol z našich jídelníčků, podobně není od věci si sem tam nějakou kávovinu připravit. A třeba přitom zavzpomínat na dětství a dobu her a malin nezralých.
14.3.2019 Jan Lipšanský Články, Recepty a výživaHistorie obalů je stará jako lidstvo samo.
Oproti současnosti se však ty tehdejší vyznačovaly jedním podstatným rozdílem…
Celý článek 18.10.2018
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Celý článek 19.11.2024
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Celý článek 17.11.2024
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.
Celý článek 13.11.2024
Dnes si povídáme s uživatelkou aplikace Kalorické Tabulky, která dlouhodobě žije ve Švédsku. Sympatická Eliška je součástí původní komunity Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami na Facebooku, jež se k naší radosti stále rozrůstá.
Jak se tedy žije a hlavně stravuje ve Švédsku?
Celý článek 10.11.2024
V současné době se hodně lidí zajímá o své zdraví a o to, jakým způsobem cvičit a jak se správně stravovat.
Tento pozitivní trend napomáhá tomu, aby lidstvo tolik netrpělo nemocemi způsobenými obezitou a abychom také věděli, co jíme. Podporují jej mnohé knihy, internetové stránky a aplikace.
Celý článek 6.11.2024