Chvála pohybu: Ředitelé mají zájem o zdraví zaměstnanců aneb blýská se na lepší časy!

Jednoho dne jsem v elektronické poště obdržela dopis z městského úřadu s žádostí o spolupráci. Jejich zaměstnanci si totiž stále stěžovali na bolavá záda ze sedavého zaměstnání.

A tak se zrodil nápad na pravidelné cvičení na míru přímo na úřadě…

Ti, co navštěvovali následně moje lekce, si pohybovou aktivitu chválili. Přitom šlo o obyčejné protažení a uvolnění svých ztuhlých svalů. I tak po cvičení hned zaznamenali velkou úlevu a cítili se v práci mnohem lépe.

Úředníci cvičí pravidelně jednou týdně ráno před začátkem pracovní doby a prý se jim pak mnohem lépe pracuje. Cítí se dobře fyzicky a psychicky. A všichni jsou díky této spolupráci spokojeni.

Stejná zkušenost proběhla s učitelským sborem místní školy, kde o cvičení pro pedagogy projevil zájem ředitel, klient mých lekcí pro veřejnost, který sám na sobě pozoroval pozitivní účinky. Paní učitelky zaznamenají brzy velké změny a příjemnou úlevu po odcvičených hodinách. Mají dobrý pocit, že dělají mnoho prospěšného pro své tělo pravidelně, bez docházení či dojíždění, bez řešení rezervací ve fitku a navíc bezprostředně po ukončení pracovní doby.

• A ještě jeden případ. Speciální cvičení přináší úlevu i zaměstnancům domova pro seniory, kteří trpí bolestmi zad kvůli neustálé dopomoci svým svěřencům.

Všichni jsou překvapeni, že zdravotní cvičení není tak  nudné, jak si mysleli, a že tělo reaguje opravdu rychle.

Musím přiznat, že díky těmto nezávisle na sobě jdoucím událostem mě hřeje u srdce skvělý pocit. A napadá mě věta: Blýská se na lepší časy.

Nejen, že pro mě osobně je velmi přínosná příležitosti pracovat s lidmi v uceleném kolektivu, které spojuje stejný problém, ale především mám na mysli zájem lidí ve vedoucích pozicích o své zaměstnance.

Těší mě zjištění, že v této době, kdy jsou na zaměstnance kladeny velké nároky a důraz na výkon, se také objevují ředitelé a lidé na vedoucích pozicích, kteří myslí i na zdraví svých zaměstnanců a jejich fyzickou i psychickou pohodu. Jsou si vědomi té propojenosti.

Vždyť většina lidí je dnes neustále ve stresu, což se odrazí na svalovém napětí v různých oblastech těla, obzvlášť zad. Každý člověk stráví většinu dne v pracovním procesu, kde dělají stejné pohyby. Jedni celý den sedí, telefonují a pracují mnoho hodin na počítači. Někteří doslova tahají těžká břemena, jiní stojí celý den na nohou.

• Každá práce si žádá své. A málokdo si při výkonu své práce uvědomuje, jakým způsobem zatěžuje pohybový aparát a jaké si kolikrát osvojil špatné pohybové návyky.

Až jednoho dne tělo řekne „DOST“! A přijdou na řadu bolesti. To je jediný projev našeho těla, jak se bránit proti tomu, jak s ním zacházíme. Dostáváme informaci, že něco neděláme dobře a měli bychom to změnit. Jsou tady různé přístupy k takovému problému, jak se s tím vypořádat.

• Někteří zvolí zdánlivě „snazší a rychlejší“ proces, zajdou k lékaři na injekci, koupí si léky a masti.

To funguje rychle,  ale většinou jen dočasně. Jen to tělo na chvilku utlumí a medikací se uvolní napětí svalů, ale nic nezmění na svém pohybovém stereotypu. Návrat bolestí na sebe nenechá dlouho čekat a omezení v pohybu a nepříjemný pocit se opakuje.

Další skupina lidí přijme situaci jinak. Tuší, že není něco v pořádku a mají snahu udělat změnu. Navštíví lékaře s cílem bolest rozcvičit a s žádostí o doporučení na rehabilitace. Lékař ale nemá dostatek času vysvětlit jim, proč mají bolesti a co je potřeba změnit v pohybových návycích, aby se nepřetěžovali některé oblasti jejich těla.

• Čekárny ortopedie a rehabilitací jsou totiž tak přeplněné, že lékaři a rehabilitační sestry nevědí doslova kam dříve skočit.

Tak se stává, že proběhne řádné vyšetření pacienta, následná léčba medikací a doporučení na rehabilitace. Pacient pravidelně dochází na předepsané rehabilitace a po úlevě od bolestí je propuštěn z péče.

Co následuje dál? Většinou člověk dostane doporučení pravidelně doma cvičit předepsané cviky. Ale – často si nepamatuje nejen dané cviky, ale hlavně to, jak je správně provést. O tom, že doma se málokdo přinutí cvičit, ani nemluvím.

• Takže? Za čas se problém také vrátí. A opět jsme na začátku nikdy nekončícího příběhu.

Co má tedy smysl? Jaké je řešení? Je potřeba zařadit správný (aktivní) přístup do života trvale. Pravidelné cvičení by mělo být součástí života každého z nás. Pak se stává prevencí i řešením bolestí zad z nevyváženého každodenního zatěžování těla v práci.

Uvažujme čistě ekonomicky: Je lepší cestovat stále po lékařích a rehabilitacích, trávit mnoho času v čekárnách, vydat spoustu peněz za léky a stále se potýkat se zdravotním omezením a s tím spjatou fyzickou i psychickou nepohodou, nebo se starat o své zdraví?

A co je výhodnější pro zaměstnavatele? Neustálé řešení absencí za účelem navštěvování lékařů a rehabilitací či někdy i dlouhodobých neschopenek, nebo dopřát svým zaměstnancům jednou týdně pravidelné cvičení jako prevenci bolestivosti zad na svém pracovišti? Zvlášť když se nakonec obvykle dostaví i lepší pracovní výsledky.

Mám radost, když vidím zájem o zaměstnance a jejich fyzickou i psychickou pohodu. Příjemné pracovní vztahy a uznalý lidský přístup mohou být i v malém městě a ve státním systému. Nemusí se týkat jen bohatých a velkých firem v Praze. Vše je o člověku. Ve městě, kde působím, mají štěstí na skvělé osobnosti ve vedení. Opravdu věřím, že se „Blýská se na lepší časy.

Co pro své zdraví děláte vy? A jakou máte zkušenost se zajišťováním cvičení pro zaměstnance? 

15.4.2019 Lenka Krutská Články, Jak si udržet zdraví, O kaloriích nevážně