Co je při hubnutí nejdůležitější? Potřebuje naše tělo detox? Jsou doplňky výživy špatné?

Nedávno jsem zavítala na přednášku Institutu moderní výživy Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře, kde se právě i tato témata probírala.

Týkala se především výživy, ale také zpracovávání informací. Oboje spolu souvisí.

Z celé přednášky jsem si odnesla pár důležitých bodů, které bych ráda rozšířila dál.

1. Informační chaos. Je potřeba vzdělávat celou společnost, nevěřit všemu, co se píše a používat kritické myšlení.

Dnes se ze všech stran valí přehršel informací. Na nás je, abychom si je přebrali a dokázali s nimi pracovat. Vždy je potřeba vycházet z několika zdrojů, nevěřit všemu jen proto, že je to první, co nám vyjelo ve vyhledávači. Nebuďme líní si informace ověřovat. „Ke každému názoru (například i ke každé dietě) lze najít stovky článků, které ho podpoří a stanou se nám oporou”. Můžeme pak nabýt dojmu, že máme ten jediný správný názor a ostatní jsou menšinové. Proto je důležité kritické myšlení – umět připustit, že existuje i jiný pohled na věc, že ten náš nemusí být jediný správný. Toto jsou zároveň první kroky k úspěšnému hubnutí. Vzdělávat se, umět třídit informace a nežít v bublině, kde jediný správný názor je ten náš.

• Příklad: Dodnes jsou lidé, kteří věří, že Země je placatá nepřipouští si jinou možnost. Dokonce plánují výpravu na Antarktidu, aby to dokázali.

2. Za nadváhu nikdy nemůže jen jedna potravina.

Jen za posledních 20 let bylo postupně špatné vlastně vše, co jíme. Vždy se vybrala nějaká potravina nebo složka potravy, po které se údajně přibírá. Tvrdilo se, že pokud ji vynecháme, bude hubnutí efektivnější.

• Pár příkladů za všechny: maso, mléko, palmový olej, cukr, lepek, lektiny.

Je potřeba si uvědomit, že pro zdravého jedince není hubnutí nikdy jen o vyřazení jedné potraviny. Úspěch přichází, když je úprava jídelníčku a celkově životosprávy komplexní. Taková, že se při hubnutí dostaneme do kalorického deficitu, a zároveň nám nechybí žádná složka potravy.

• K zamyšlení: Všechny výše vyjmenované potraviny (složky) mají také za následek, že po jejich vyřazení se většinou sníží kalorický deficit (a tím pádem jde váha dolů). Ale jak dlouho to bez nich vydržíme?

3. Každý metabolismus a organismus je jiný, individuální a my nemůžeme říct, že máme univerzální dietu pro všechny.

Výživová doporučení mají být individualizovaná. Bohužel se dnes setkáváme se šarlatány nebo dokonce některými výživovými poradci, kteří ví, co zafungovalo jim a proto tu samou dietu aplikují na všechny klienty. Ti jim slepě věří, protože vidí výsledek.

Váže se k tomu i téma výživa a známé osobnosti. Často můžeme pozorovat, že známé tváře propagují určitou dietu nebo výrobky, díky kterým se cítí mnohem lépe, shodili pár kilo atd. My v nich vidíme svůj vzor a můžeme mít potřebu se po nich „opičit“. Věříme, že to, co propagují, je to nejlepší. Neuvědomujeme si ale, že většina z nich má za tuto propagaci nemalé peníze. A dokonce ani nemusí propagovaný výrobek opravdu používat. Ovšem i v případě, že ho použijí a jsou s ním spokojení, nebo danou dietu dodržují, neznamená to, že nám bude stejná věc, také fungovat.

• Tím se vracíme na začátek – je potřeba si uvědomit, že každé tělo pracuje trochu jinak a prozatím není možné mluvit o univerzálním způsobu na hubnutí.

4. Mýty ve výživě, o kterých se poslední dobou hodně diskutuje:

• Lepek

Bezlepkové diety se začaly šířit jako “vir”. První boom byl v době, kdy tenista Novak Djokovic oznámil, že nasadil bezlepkovou stravu a pomáhá mu to při výkonu na kurtu.

Fakta jsou ale taková, že v dnešní době trpí celiakií cca 1% populace, alergií na pšenici cca 0,2% lidí, NCGS (non-celiakální glutenovou senzitivitou) trpí 3-5% lidí. Vyřazení lepku má tedy opravdu smysl jen pro přibližně 5% populace. Dodnes také neexistují důkazy, že by lepek zvyšoval sportovní výkon nebo že je jeho vyřazení ze stravy prospěšné pro zdravého jedince.

• Detox

Detoxikaci můžeme definovat jako čištění od toxických látek. Jaké toxické látky máme v našem těle a v našich střevech, že je “musíme” alespoň jednou ročně detoxikovat? Odpověď zní, že žádné, se kterými by si naše tělo neporadilo bez vynuceného detoxu.  Naopak, organismus se detoxikuje 24 hodin denně a, 7 dní v týdnu přirozeně a k detoxikaci potřebuje mimo jiné i aminokyseliny získané z bílkovin. Díky těmto aminokyselinám se toxické látky eliminují z těla pryč. Většina detoxů je ale zaměřená na pití šťáv a konzumaci pouze ovoce, nebo zeleniny. Některé jsou dokonce 100% půstem. V těchto dnech a pouze z těchto potravin (nebo hladověním) tělo potřebné aminokyseliny nezíská a může naopak dojít k tomu, že se nám rozhodí střevní mikrobiom a přirozená očista těla se kvůli tomu zhorší.

Co je naopak vhodné a měli bychom dodržovat, je přísun vlákniny, která zajistí, že jsou naše střeva (sliznice) chráněna před poškozením. V tomto bodu se zdá ovocný/ zeleninový detox v pořádku. Bohužel ale nesmí být vynechány ani ostatní živiny a zároveň nesmíme ovoce a zeleninu nijak zpracovávat (vařit, mixovat), aby vláknina v ní obsažená neztratila své účinky.

• Doplňky, suplementace

Panuje mýtus, že doplňky stravy jsou špatné. To ale nemusí být vždy pravda. Naopak, mohou nám i pomoci. Co se týká suplementů, tak je nutné si uvědomit, že  bez kvalitní stravy nemají žádný smysl (neslouží  nám jako její náhražka, ale jako pouze jako doplnění).

Mezi nejefektivnější doplňky se řadí protein. O proteinu můžeme říci, že se rychle absorbuje a je vysoce stravitelný. Nejčastější mýtus, který se točí kolem proteinu, je, že nám ničí ledviny. Pokud je ale člověk zdravý a nepřijímá protein ve vysokých dávkách, tak není potvrzeno, že by opravdu ledviny poškozoval.

Další doplněk, pravděpodobně nejrozšířenější, je kofein. Kofein podporuje soustředění a vytrvalost, zároveň zrychluje metabolismus. Informace o jeho škodlivosti je opravdu mylná. Pro dospělého zdravého jedince je dávka 400 mg denně (cca 4 šálky kávy) úplně v pořádku. Odpověď na otázku škodlivosti větší dávky kofeinu zatím není zodpovězená.

Pro tělo je důležitým doplňkem také vitamín D (konkrétně vitamin D3), který usnadňuje vstřebávání minerálních látek. Pokud je venku málo slunce, můžeme ho doplnit konzumací mléka, žloutku, nebo ryb.

Jako poslední zmíníme omega 3 mastné kyseliny. Ty se v  těle nemohou syntetizovat, a proto bychom je měli pravidelně doplňovat. Pomáhají nám zvyšovat hladinu HDL cholesterolu a snižovat krevní tlak. Najdeme je například v lososu, makrele, ořeších, řepce, ze suplementů je nejkvalitnějším zdrojem tzv. krilový olej.

Celou přednášku do pár řádku nevtlačíme, ale závěr se z ní vyvodit dá. Vždy je nejlepší poslouchat své tělo a jídlo neodbývat. Tím, že vyřadíte jednu surovinu (pokud vám nezpůsobuje zdravotní problémy), se nic nevyřeší. Jídelníček je potřeba mít pestrý, měl by obsahovat všechny složky (bílkoviny, sacharidy, tuky, vlákninu, vitamíny i minerální látky). A nejlépe uděláte, když k pestrému jídelníčku přidáte také pohyb. Dále je potřeba uvědomit si, že každý organismus je nastavený trochu odlišně a nemůžeme věřit, že dva lidé budou na stejnou dietu reagovat stejně. Co jednomu vyhovuje, druhému sedět nemusí. Když nám určitý stravovací návyk nevyhovuje, není dobré držet se ho zuby nehty, tělo nad námi nakonec stejně vyhraje a budeme znovu na začátku. Nastavme si to tak, abychom změnu životosprávy dokázali udržet už napořád. A pozor – snažme se s informacemi (nejen ve výživě) pracovat – zjišťovat si fakta, přemýšlet u článků objektivně, jde tu o naše zdraví a životy. V jídle tedy buďme sobečtí a mysleme především na sebe, ne na to, co fungovalo nebo nefungovalo jiným.

• Foto a zdroj informací: www.institutmodernivyzivy.cz

22.5.2019 Lucie Šafránková Články, Jak si udržet zdraví, Jak zhubnout