Také vás sužuje emoční pasení?

Vztahové a sociálně kritické momenty řešíme podobně jako u stresu a těžkých životních situací převážně jídlem.

V náhlém přívalu emocí otupujeme nepříjemné pocity přejídáním, případně popíjením alkoholu, kouřením, tlumícími léky a dalšími látkami způsobujícími závislost, nověji i horečnatým nakupováním.

Ze jmenovaných berliček spolehlivě vede přecpávání se a dlouhodobé studie ukazují, že devadesát pět procent případů přejídání souvisí s emočními příčinami. Takovému jedení se říká emoční hlad.

Petra L. Krajčinovič ví o emočním pasení své

Emoční hlad je reakce na zátěžovou situaci, kdy nutně potřebujeme rychlou kompenzaci – a jídlo přece milujeme všichni. Stává se dočasným úlevným prostředkem. Bohužel se emoční hlad nedá jídlem upokojit, naopak se ještě víc prohloubí, protože se po něm dostaví pocit viny. Ocitáme se tak v bludném kruhu výčitek, hory potravin a tukových polštářů.

Jak se projevuje emoční hlad

Emoční hlad přichází náhle, bez varování. Překvapí vás. Může se vyskytnout po setkání s protivnou osobou jako reakce na nepříjemnou situaci. Nabírá na intenzitě bleskovou rychlostí. Nedá se zastavit jinak než oblíbeným jídlem.

Přichází nejen s nepříjemnými situacemi, ale i s opakovanou špatnou zkušeností – partner si mě nevšímá, potřebuji čokoládu; šéf je na mě hrubý, dám si kelímek vlašáku a dva rohlíky. Emoční hlad se většinou váže ke konkrétním potravinám. Touha se týká určitého typu jídla, které máte rádi. Nejčastěji je to čokoláda nebo podobné potraviny s vysokým obsahem tuků a cukrů a tzv. junk food – levné a rychlé stravování, jež je plné glutamátu a ochucených, byť light, nápojů obsahujících aspartam. U emočního hladu máme pocit, že si potřebujeme dát přesně to „svoje jídlo“, žádné jiné. Jídlo funguje jako droga a centrum slasti v mozku je uspokojeno, až když mu nabídneme, oč žádá.

Kde se bere emoční hlad?

Bydlí v hlavě. Jde jednoznačně o emočně podmíněné bažení po jídle. Začíná v ústech a v emočním centru mozku, kde se touha po konkrétním jídle vystupňuje natolik, že se neovládnete a musíte si dát to, po čem toužíte. Rozum v tento okamžik zůstává za dveřmi.

Emoční hlad chce jíst okamžitě! Za chvíli neexistuje. Potřebujete svoji emoční bolest hned teď zmírnit jídlem, které k tomu pasuje. Jde o automatické, bezmyšlenkovité jedení. Můžete mít pocit, jako by vám úplně cizí ruka podala zmrzlinu k ústům („automatické“ jedení). Nebo si vůbec neuvědomujete, že jste právě snědl/a celý pytlík chipsů („bezmyšlenkovité“ jedení). Až když vyluxujete ledničku nebo vás rozbolí žaludek, uvědomíte si, co jste vlastně spořádali. Nastoupí výčitky a s nimi není rozumné si zahrávat. Mohou se stupňovat v pocit viny, beznaděj a úzkost.

Petra L. Krajčinovič před a nyní

Nikdy nemá dost. Emoční přejídání vychází z touhy překrýt bolestivé pocity. Cpete se, abyste otupili emoce, které vás trápí. A klidně si několikrát přidáte, i když žaludek velí stop a je z přejedení celý bolavý.
Prokristapána, já už se zase láduju! Paradoxem emočního přejídání je, že jíte, abyste se cítili lépe, a nakonec si nadáváte, že jste snědli dort nebo hamburger. Slibujete si, že to odčiníte (budu cvičit, držet dietu, vynechám jídlo). Nejčastěji si dáte slib, že začnete zítra. Jenže emoce tu s vámi budou i další den a následné výčitky taky.

• Věřte, že změna je možná a desítky studií ukazují, že k nejsložitějším změnám patří změna stravovacích návyků.

Toho využívají i zdatní obchodníci – kouzelníci s dietními krabičkami, náhradní stravou v různých myslitelných skupenstvích a tabletách. Vědí, že příslušníci západní společnosti nezvládají emoce. Na tomto faktu je postavený dietní byznys a kvete jako májový sad. Když si uvědomíme, že prapůvodně pro co žijeme, je jídlo, není divu, že se potravinářský průmysl a následně reklamní byznys může přetrhnout, aby k vám doručil novou chemickou směs v parádním obalu. A my denně zaháníme emoce, nudu a nespokojenost chemickými koktejly plnými éček, zas a znova. Přitom stačí tak málo: Zastavit se a zamyslet se nad tím, kde budeme bydlet, když nebudeme mít své tělo!

• Proč si zhoršovat kvalitu života tím, že si přejídáním ničíme zažívání? Obalíme tělo i vnitřní orgány tukem a ve výsledku budeme odkázáni na dušenou mrkev a hrst prášků denně.

Malý test emočního jedení. Zkuste si do rovnice dosadit vlastní situaci a vyzkoušet si, jak pracuje emoční hlad u vás:

• kdy se rozruším, kdo mě rozruší, co mě rozruší, jaká emoce se dostaví (zkuste ji pojmenovat) – co následuje, co jím, kolik toho sním – jaké mám možnosti, co můžu udělat jinak, čím mohu jídlo nahradit, případně jakou zdravější variantu zvolím
• následně si připravte plán oprav, dokdy chci změnu – na co se chci zaměřit jako první – co ještě může pomoct zmírnit mé emoční napětí

Sebekoučink přináší i očištění od starých principů a osvobození se od zažitých návyků. Jsem přesvědčená a mám odzkoušeno na stovkách žen, že je koučování ohromným přínosem právě při změně stravovacích vzorců. Právě proto, že neochota měnit zaběhnuté stravovací pořádky je jednou z nejsložitějších, co se změn týče.

Petra L. Krajčinovič
https://www.bykrajcinovic.cz

V průběhu profesního života vytvořila několik úspěšných projektů pro sebe i klienty. Napsala desítky scénářů “ze života” k seriálu Ulice a řadu dalších scénářů k televizním a rádiovým pořadům, online videím a podcastům s osobnostně rozvojovou tématikou. Ve spolupráci se zajímavými hosty pořádá „zážitkové kurzy vaření s Petrou“ a pro rok 2022 vydala svůj vlastní kalendář plný chutných receptů.

 

16.8.2020 Petra L. Krajčinovič Články, Jak zhubnout