Datum spotřeby, datum trvanlivosti a skladování potravin

Informací na obalech potravin začíná být stále víc. A nejenom ty o energetických hodnotách a kilojoulech.

Jak se v tom všem vyznat?

Když jsem ještě byl žákem základní školy, šli jsme se třídou povinně do kina na sovětský film Tajemství horské jeskyně, kde parta dětí uvízne po otřesech půdy v jeskyni a najdou v ní nejen nacistický sklad zbraní a dokumentů, ale také staré konzervy z doby nacismu. Po tehdy pro mne nervy drásajících scénách tak od té doby vím, že ve starých konzervách je jedovatý botulin, který je smrtelný. Na druhou stranu sto let stará vína se nabízejí na trhu za těžké peníze (třeba ta z potopeného Titanku) a ochutnávají se na pěkně drahých degustacích. A pak se v tom vyznejte.

Přitom mně, jako obyčejnému člověku, který si chodí pro levné stáčené víno do obskurního pražského sklípku, by úplně stačilo vědět, jak dlouho po době spotřeby nebo trvanlivosti se může jíst obyčejný jogurt, jestli se to vůbec může a co vůbec ty dva termíny odlišuje.

Skladování potravin

Důležitým prvkem v dodržení data spotřeby a minimální trvanlivosti je správné skladování. V článku věnovaném uspořádání potravin v ledničce jsme naznačili, že ne všechno je nutné do ní dávat. Třeba ovoce se v chladničce zkazí daleko rychleji, než ponechané venku v misce na stole. A nepatří tam ani brambory, česnek, cibule nebo kořenová zelenina, a také hořčici, okurky a mnohé konzervy můžete ponechat venku. Další podrobnosti najdete i v článku Jak skladovat zeleninu v bytě.

Stačí si povšimnout, že třeba na obalu hořčice je napsána možnost skladovaní až do 25 °C, tedy klidně ve spíži. Podobně je tomu s okurkami do chvíle, než je otevřete. Je to tím, že v obou případech funguje jako konzervátor kvasný lihový ocet. Kvasný ocet totiž zabraňuje množení plísní – ostatně se používá jako lék i na plísňová onemocnění nohou.

• Schválně – pokud tak již dávno nečiníte – se zajděte podívat na obal kečupu, jak ten se může skladovat. Než tedy bezduše šoupnete cokoliv do ledničky, podívejte se na obal, jak se má daný výrobek správně skladovat.

Pokud se vám nechce z jakéhokoliv důvodu tyto podrobnosti na obalech potravin číst, existuje jednoduchý způsob, jak určit správný způsob skladování. Podívejte se v supermarketu, co mají venku v regálech mimo chladicí boxy – to samé nemusíte do ledničky dávat ani vy.

Datum spotřeby vs. datum minimální trvanlivosti

Jednoduchá poučka na úvod. Po datu spotřeby potravinu nekonzumujte. Po datu minimální trvanlivosti se potravina dá za určitých podmínek jíst. Podrobněji se budeme jednotlivým termínům věnovat níže.

Datum spotřeby

Datum spotřeby se nazývá také datum použitelnosti a označuje maximální dobu, po kterou si potravina při dodržení výrobcem uvedených skladovacích podmínek zachová své vlastnosti a bude zdravotně nezávadná.

Označení data spotřeby je určeno pro potraviny, které podléhají rychlé zkáze a které se musí spotřebovat co nejdříve, tedy mléčné výrobky včetně jogurtů, čerstvé ryby, čerstvé mleté maso, chlazenou drůbež apod. Výrobce však musí s datem spotřeby současně uvést údaje o podmínkách uchovávání, a ty musí být také dodrženy.

Na obale datum spotřeby většinou označuje formulka „spotřebujte do“ a následuje uvedení dne a měsíce. Pokud chybí česká formulace, třeba když jste na dovolené v zahraničí, anglicky se to řekne „use by date“, francouzsky „à consommer jusqu’au“, italsky „da consumare entro“ nebo polsky „należy spożyć do“.

S nutností dodržet podmínky uchovávání se však dostáváme tak trochu na tenký led, protože samozřejmě jako konečný spotřebitel nemůžete tušit, kde a jak danou potravinu skladoval výrobce, kde a jak přepravce, za jakých podmínek probíhala přeprava, a ostatně nakonec ani nevíte, jak skladoval prodávající obchod. Někdy prodejce datum spotřeby dokonce přelepí cenovkou, což rovněž není správně.

• Pokud vás zajímá právní znění, tak potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné v souladu s čl. 14, odst. 2 – 5 nařízení ES č. 178/2002 a po uplynutí data spotřeby se výrobky nesmějí dále prodávat ani bezplatně nabízet.

Datum minimální trvanlivosti

Jestliže na obale výrobku najdete formulaci „minimální trvanlivost do“, tak jej můžete bezpečně jíst i po uvedeném datu, ale s vědomím, že výrobce specifické vlastnosti a kvalitu potraviny deklaroval jen do dané doby. Samozřejmě opět za předpokladu, že byly dodrženy správné skladovací podmínky.

Datum minimální trvanlivosti se uvádí v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a rok, někdy stačí uvést pouze rok. Označují se jím potraviny, které se rychle nekazí, jako třeba konzervy, rýže, rostlinný olej, sušenky, obilniny, čokoláda, nápoje, sardinky, těstoviny, cukr, sůl, brambory, houby, žvýkačky, ocet atd.

Podle vyhlášky není potřeba toto datum na některých potravinářských výrobcích uvádět, např. lihovinách, vínech, čerstvém ovoci, zelenině a čerstvém pečivu.

Po uplynutí data minimální spotřeby mohou obchody zboží dále nabízet, ale odděleně od čerstvých potravin a se zřetelným označením této skutečnosti. Opět zde platí, že musí být výrobky po celou dobu správně skladovány a nesmí mít poškozený obal.

U tohoto typu zboží je pak také dobré dát si pozor na další na obale uvedenou informaci, a to „po otevření spotřebujte do“, protože otevřením obalu se potravina začne kazit.

foto: @ginasanders/cz.depositphotos.com

Tip redakce: Chcete také zhubnout? Mohlo by se vám hodit:

• Co jsou Kalorické tabulky a jak je používat?
• Kniha Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a příběhy lidí, kteří s aplikací již zhubli

2.5.2021 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně