Jedna z klíčových věcí, které vedly k úspěchu, byly nápoje, říká Martin (54 let), který zhubnul 33 kg
Na našem blogu vám přinášíme už řadu let příběhy lidí, kteří dokázali s aplikací Kalorické Tabulky změnit svůj život.
Dnešní příběh pro vás sepsal sympatický Martin. Děkujeme.
Čtyřiapadesátiletý Martin vložil nejdřív svou proměnu do naší uzavřené skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami, kterou jsme před lety založili, aby si měli kde uživatelé aplikace KT vyměňovat své zkušenosti. Na základě ohlasů pak sepsal pro všechny členy několik bodů, které podle něj vedly k jeho úspěchu. Když jsme ho požádali, zda bychom mohli stejný příspěvek dát také sem na blog, sepsal vše ještě podrobněji. Velmi si toho vážíme a zde jsou už jeho slova:
„Jmenuji se Martin Krásný a za měsíc mi bude 54 let. Jsem ženatý, mám dvě dospělé děti a dvě vnoučata. Pracuji jako obchodník, kdy většinu dne trávím u počítače, na telefonu, u zákazníků nebo v autě. Dne 8. července 2021 ráno se z ničeho nic (bez nějaké zjevné příčiny – prostě nevím proč) ve mně najednou něco změnilo a hlavou mi proběhla spousta věcí, které jsem do té doby úspěšně ignoroval, bagatelizoval či se uklidňoval tím, že vídám spoustu lidí, kteří jsou také tlustí. Po letech jsem se odhodlal stoupnout na váhu, která ukázala 132 kg (při 183 cm). Ale to už jsem tušil, že mám problém. A že s tím chci něco udělat.
Ještě ten den jsem sedl na kolo a po dlouhé době jsem ujel 14 km. Bylo to náročné, ale měl jsem z toho obrovskou radost. Druhý den jsem jel znovu (již 18 km) a další den také. Nejprve jsem si myslel, že bude stačit, když se začnu hýbat. Jako milovníkovi dobrého jídla bylo pro mě obtížné se v tomto začít omezovat.
A tak jsem začal s drobnými úpravami stravy a o deset dnů později objevil Kalorické Tabulky, které jsem začal ihned používat. Hlavně ze začátku mi to hodně pomohlo, abych si uvědomil, co vlastně jím.
Prvním krokem bylo zmenšení porcí, úplné vyřazení slazených nápojů, omezení sladkého jídla (hlavně dezertů), vyřazení různých majonéz a podobných omáček, omezení smažených jídel, úplné vyřazení bílého pečiva a omezení alkoholu. I dnes vše poctivě zapisuji do Kalorických Tabulek, ale řeším od začátku hlavně příjem, snažím se tlačit bílkoviny a hlídat cukry a tuky. Ale všichni víme, že to není jednoduché. A opravdu neřeším, jestli mám všechna kolečka zelená, to se mi za toho půl roku povedlo asi jen třikrát.
Na podzim jsem se odhodlal k návštěvě v Institutu moderní výživy. Kromě celkové konzultace mi nutriční terapeutka paní Cizlerová provedla měření a analýzu těla i jídelníčku, což mi také dost pomohlo – a to jak morálně, tak faktickými informacemi a radami. Mně šlo především o to, jestli ta moje nastolená cesta je správná a povede k úspěchu, což mi konzultace v IMV víceméně potvrdila.
- Myslím si, že jedna z klíčových věcí, které vedly k úspěchu, byly nápoje.
Úplně jsem odboural slazené nápoje a piji jen čistou vodu (a v zimně víc hořký čaj a samozřejmě kávu – espresso bez mléka a cukru). Občas si k některým jídlům (a když potřebuji doplnit bílkoviny) dám hrnek mléka. Prakticky úplně jsem zrušil tvrdý alkohol, výrazně snížil spotřebu piva, nepiji už skoro vůbec lahvové (je škoda na to plýtvat kaloriemi) a víno si občas dám doma s manželkou.
Na druhou stranu jsem si byl (a jsem) vědom toho, že musí jít o změnu trvalou, kterou jsem schopen a ochoten akceptovat již napořád. Tudíž jsem zavrhnul nějakou drastickou změnu nebo dietu, která by mi úplně zakázala konzumovat to, co mám rád (nebo si občas zajít na pivo, protože vím, že by bylo otázkou času, kdy bych si řekl: „však už jsem zhubnul dost“ a začal se vracet do starých kolejí).
Myslím, že se mi to daří. Jsem přesvědčen, že můj jídelníček se změnil naprosto zásadně, ale přesto vím (nebo si aspoň myslím), že když si jednou za čas dám svíčkovou nebo kachnu se zelím (ale ne se „šesti“, ale jen se dvěma nebo třemi knedlíky), tak se nestane nic dramatického a nemusím z toho mít výčitky. Stejně tak už nechodím na 6-8 piv dvakrát týdně, ale jen na 2-3 jedenkrát týdně.
Asi největší problém u mě je sladké. Mám rád buchty, dorty, zákusky… To mi nejvíc chybí, i když občas si to také dopřeji (ale opatrně). A nejhorší je to večer. To jsou někdy muka a zoufalý boj s vlastní vůlí (a přiznám, že ne vždy vítězný). Částečně to řeším tzv. zdravými celozrnnými sušenkami, případně ovocem. Naopak pečivo je bez problému. Úplně jsem vyřadil klasické bílé a celozrnné mi chutná. Žitný chléb je naprosto vynikající. Takže pečivo je na pohodu…
Zásadní roli pak hraje u mě sport. V mládí jsem sportoval hodně (jsem mládežnický mistr ČSSR v rychlobruslení a juniorský reprezentant), dělal jsem silniční cyklistiku, lyžoval, později hrál rekreačně hokej. Nyní mě sport znovu chytil a cca do poloviny září jsem najel přes 1200 km na kole. S klesajícími teplotami a zhoršujícím se počasím (nesnáším chlad na kole) jsem začal přecházet na domácí bike trenažer. To jsem prokládal například chůzí (večerní procházky, hlavně teď v zimně ve sněhu – to miluji) nebo domácím cvičením.
Začátkem října jsem přidal silový trénink ve fitku (to mě teda úplně nebaví, tam se občas musím přemlouvat). Začal jsem i pravidelně plavat v bazénu a do toho příležitostně tenis, squash. A teď konečně lyžování, to je úplně nejvíc! Snažím se dodržovat alespoň 4-5x týdně nějakou aktivitu a střídat různé druhy kardio i silového tréninku.
Časem jsem více a více ladil i ten jídelníček. Nechci to lámat přes koleno, ale postupně to jde. Jím to, co mi chutná, nenutím se do ničeho, co nejím, ale objevil jsem řadu jídel, o která bych si dřív ani „neopřel kolo“ (nebo jsem nevěděl, že vůbec existují, a zjistil, že jsou celkem chutná nebo se dají chutně a zdravě připravit – bílý jogurt, tvaroh, žervé, cottage, kus kus, hummus, nízkotučné sýry…).
- Také jsem zjistil, že třeba vařené brambory nejsou o nic horší než hranolky. A že není nutné mít ke každému druhému jídlu majonézu. A že oběd nemusí plavat v tuku.
Toto mé snažení, které mě navíc baví, včetně zapisování do KT a toho všeho kolem (sbírání informací, sledování pořadu „Tlouštíci“, motivace úspěchy druhých na sociálních sítích, pochvala a leckdy i obdiv od rodiny, přátel, známých a kolegů, že dobře vypadám apod.) mi vyneslo minus 33 kg.
O motivaci v pokračování určitě nemám nouzi. Na jedné straně je to vlastní sebevědomí, respekt a uznání okolí, ale samozřejmě i zdravotní stav (zmizely bolesti kolen, mrtvění nohy, bolesti zad, pálení žáhy, bolesti žaludku, snížil se mi vysoký tlak, necítím se tolik unavený…). Na straně druhé je to skvělý pocit – jak při běžném pohybu (od obouvání ponožek a bot, nastupování a vystupování z auta, po vyjití většího množství schodů nebo ujití delší procházky), tak hlavně při sportu, který mě s každým kilem dole, více a více baví.
Miluji lyžování a moc si to letos užívám. Za pár dnů odjíždíme do Alp a už se strašně moc těším, jak si pořádně zalyžuju v nové kondici a bez té zátěže, která mě v minulých letech hodně omezovala. Těším se na jaro a na léto, až vyjedu zase na kole a ty stejné kopce budou zase o něco menší a jejich překonávání lehčí.
Tohle sice nesouvisí úplně s hubnutím, ale s dobrým pocitem a osobní pohodou určitě ano. Začal jsem totiž s otužováním, zatím jsem u každodenní ranní studené sprchy. Na plavání venku si teď v mrazech netroufnu, ale na jaře bych to chtěl zkusit a propracovat se až k zimnímu koupání. Ten pocit, když vyjdete z té studené vody (sprchy) je fantastický a tělo se skvěle nastartuje.
Na závěr bych rád poděkoval Kalorickým Tabulkám za nesmírně užitečnou a výborně uživatelsky propracovanou aplikaci a lidem ve skupině „Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami“, kteří jsou úžasní a skvěle se navzájem podporují, radí a pomáhají. Reakce na můj úspěch byla neskutečná. To obrovské množství uznání a podpory mě doslova dojalo, a proto jsem se také rozhodl se podělit o své zkušenosti ve skupině i takto napsat celý svůj příběh, který ale určitě ještě nekončí. Závěrem musím zmínit, že bych dosavadních výsledků nedosáhl bez podpory mé manželky, za což jí patří také poděkování.„
Martin Krásný
Chcete také zhubnout? Mohlo by se vám hodit:
16.1.2022
redakce
Články, Jak zhubnout