Když žena začne kojit, často dostává rady ohledně toho, co může a nesmí jíst, aby měla dostatek mateřského mléka pro své miminko a aby mléko neobsahovalo látky, které dítěti vadí.
Do jaké míry ovlivňuje strava ženy kojení a je potřeba, aby kojící žena jedla jinak, než byla zvyklá?
Preventivní plošné omezování jídelníčku kojících žen nemá opodstatnění v žádných vědeckých studiích. Kojící žena tudíž může pokračovat ve stravě, na kterou byla zvyklá. Ideální stav je, pokud žena při kojení jí zdravě, pestře a vyváženě – stejně jako ostatní lidé bez ohledu na pohlaví či to, zda kojí. To samé platí pro pitný režim – kojící žena by měla pít dostatečně, ale není potřeba nijak uměle navyšovat objem tekutin, který žena za den vypije.
Asi každá žena po porodu slyšela, že se musí vyhýbat zejména luštěninám, některým druhům zeleniny a čerstvému pečivu kvůli nadýmání. Nadýmavost – tedy plyny – nemá schopnost prostupovat do mateřského mléka, které se tvoří z krve. Proč se tedy po generace předává ženám informace o kojeneckých kolikách, které vznikají nevhodnou stravou matky?
Příčina „kolik“ je většinou jinde než ve stravě ženy, miminka jsou často nespokojená z jiných důvodů a jejich projevy (kroucení, pláč, hlen ve stolici) jsou často důsledkem jiných faktorů. Nejčastěji to bývá potřeba být v náručí matky, potřeba kontaktu kůže na kůži s matkou, potřeba pozornosti a péče, potřeba být uspáváno, potřeba spánku miminka, potřeba vypít více mateřského mléka anebo sát více na prsu, potřeba být nošeno nebo potřeba zlepšit kojení.
Rozklíčovat problém ohledně kojení pomůže kvalitní laktační poradkyně, která ženě navrhne kroky, které jí pomůžou s pláčem či nespokojeností miminka.
A jak je to s alergeny – ořechy, exotickými plody či bílkovinou kravského mléka? Je důležité, aby dítě přicházelo do kontaktu s co nejširší škálou potravin (a tedy i alergenů), protože právě tak má příležitost předcházet alergickým reakcím. Není žádný relevantní podklad k tomu, že by preventivní vysazení různých alergenů snižovalo riziko alergií u dítěte.
Dalším otazníkem mnoha žen je konzumace alkoholu. V mateřském mléce se bude nacházet buď stopové nebo žádné množství alkoholu. Problém se tedy netýká mateřského mléka, ale jde o to, že všichni, kteří pečují o miminka či malé děti, potřebují být dostatečně střízliví na to, aby u nich byly děti v bezpečí. To stejné platí pro pití kávy – kofein se v mateřském mléce objeví pouze ve stopovém množství.
Častým tématem je také to, zda má žena při kojení užívat nějaké speciální vitamíny. Není to třeba, opět platí to, co obecně – vitamíny a jiné látky není potřeba užívat jenom proto, že žena kojí, k jejich užívání by měl být konkrétní důvod. Není důvod bezdůvodně strašit ženy tím, že mají nekvalitní nebo „slabé“ mléko.
Můžeme sledovat, že seznam potravin, které ženy smí nebo nesmí v čase kojení jíst, se liší u každé kultury a nevychází z žádných vědeckých závěrů. Preventivní a často rozsáhlé omezení jídelníčku kojících žen vede dle studií ke snížení jejich kvality života a negativně ovlivňuje délku kojení.
Zajímavé zdroje k problematice kojení a stravy ženy:
Jeong, G. et al. (2017): Maternal food restrictions during breastfeeding. Korean J Pediatr. 60(3): 70–76.
Kidd, M. et al. (2019): “Something is wrong with your milk”, Qualitative study of maternal dietary restriction and beliefs about infant colic. Can Fam Physician. 65(3): 204–211.
Gabriel, A. et al. (1986): Cultural values and biomedical knowledge: choices in infant feeding. Analysis of a survey. Soc Sci Med. 23(5):501-9.
Borch-Johnsen K, Johner G, Mandrup-Poulsen T, Christy M, Zachau-Christiansen B, Kastrup K, et al. Relation between breast-feeding and incidence rates of insulin-dependent diabetes mellitus. A hypothesis. Lancet. 1984;2:1083 –1086.
profesionální laktační poradkyně MAMILY, věnuje se předporodní přípravě žen na kojení, osobním návštěvám po porodu a pomoci řešení problémů s kojením a nošením dětí
lektorka cvičení pro rodiče s dětmi od šesti měsíců
věnuje se přímé práci s ženami a dětmi, píše články na svoje webové a facebookové stránky
Strava hraje důležitou roli při snižování hladiny cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Zvýšená hladina cholesterolu, zejména LDL („špatného“ cholesterolu), může vést k tvorbě aterosklerotických plátů, které zvyšují riziko srdečních onemocnění. Správně zvolená strava může přispět k jeho snížení.
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.