Pes – nejlepší přítel člověka. Proč? Miluje nás, poslouchá nás (no, někdy).
Je tu vždycky pro nás a kromě jídla a trošky té lásky po nás vlastně nic nechce.
Proč ale level přátelství s naším čtyřnožcem neposunout ještě dál a neudělat z něj svého nejlepšího sparinga? Udělá to dobře vám i jemu, takže výhra na obou stranách.
Výhody psího sportovního parťáka:
nebude se vymlouvat
vždycky bude mít čas na trénink, lepší program mu do toho pravděpodobně nevleze
posilujete vzájemné pouto
utužujete pejskovo zdraví a psychickou pohodu
máte na výběr několik sportů vhodných pro dvounohé i čtyřnohé sportovce
v každém sportu se pořádají závody nebo soutěže, takže máte větší motivaci
díky sportování se psem poznáte skvělé lidi s podobnými zájmy, jako máte vy (sport a psi – kdo oboje miluje, musí být prostě skvělý)
Nevýhody psího sportovního parťáka:
sportů, kterých můžete dělat se psem, není neomezeně (určitě si s ním nezahrajete golf nebo šachy)
musíte brát neustále ohledy na pejska, on si neřekne, že už toho má plný brejle, takže je na vás, abyste vypozorovali, že má pes už dost
Ohledně výběru sportu také zohledněte, jaké vlohy váš pes má a co ho baví. Ale zpravidla ho bude bavit to, co bude dělat s vámi, jednoduše proto, že vás miluje. Myslete, prosím, na to, že pokud jste aktivní běžec a vaším cílem je maraton, bude lepší, když takovéhle dlouhé běhy budete běhat bez psa. Samozřejmě nemůžu paušalizovat, například při dog trekkingu se překonávají velké vzdálenosti, ale vždycky berte v úvahu kondici vašeho psa, případně se poraďte s veterinářem nebo psím fyzioterapeutem.
Důvod je zřejmý – to, co byste sami zvládli, nemusí zvládnout váš hafan, tedy se budete muset třeba někdy kvůli němu přizpůsobit, ale myslím, že sport se psem je hlavně o tom zážitku, ne o trhání rekordů za každou cenu.
A z jakých sportů tedy vybírat?
běh (canicross) a různé překážkové závody
cyklistika (ne, nebojte, váš pes nemusí umět jezdit na kole) neboli Bikejöring (může být i koloběžka)
běžkování (skijöring)
plavání
dog trekking (taková „long turistika”, překonáváte společně velké vzdálenosti pod časovým limitem)
agility (to je tedy sport hlavně pro pejska, ale i vy si trochu zaběháte)
dog dancing (společný „tanec”, vhodné i pro neaktivní sportovce a starší psy)
dog frisbee (jestli si rádi házíte s přáteli talířem, tak by vás to taktéž mohlo bavit oba)
triatlon
biatlon (běh + střelba z laserové pušky)
a samozřejmě klasická turistika.
Jak začít?
Tak jako se vším – nic neodkládejte a prostě začněte. Podle sportu, který jste si vybrali, se ujistěte, že máte potřebné vybavení, a hurá do akce. V dnešní době ke všemu dohledáte informace na internetu (na Facebooku je x různých tematických skupin). Získat informace vlastně nebylo nikdy lehčí!
Napište si plán
Pokud to se sportem s čtyřnohým parťákem myslíte opravdu vážně a jste zvyklí si vést tréninkový deník nebo se držet určitého plánu, určitě vám přijde vhod si společné tréninky naplánovat, případně zaznamenávat výsledky.
Nepodceňujte odpočinek a regeneraci
To se vracím k úvodu a “nevýhodám” sportu se psem. Nejste tu jen sami za sebe. Myslete hlavně na psa. Pozorujte a vnímejte jeho kondici i rozpoložení a určitě ho nenuťte přes jeho síly nebo k něčemu, co ho vyloženě nebaví.
Pro aktivního psa je vhodné používat doplňky stravy, kvalitní krmivo by mělo být samozřejmostí.
A co děláme my s Oskarem?
S Oskárkem běhám, jezdím na kole (bez tahu, nechávám ho svým vlastním tempem), jezdíme na překážkové závody a zkoušíme i plavání (ale to bohužel není a asi ani nebude Oskárkova oblíbená kratochvíle, což je škoda, protože je to skvělé i v psím “důchodu”). Taky samozřejmě jezdíme na výlety a v zimě bych ráda oprášila běžky a zkusila společný výběh na sněhu.
Oskar má ještě své vlastní tréninky, kde já se jen koukám. Věnujeme se coursingu, dog racingu a flyballu. Znovu chci zdůraznit, jak je důležité psa nepřetrénovat – Oskarovi bude osm let, takže už to není žádnej mlaďoch. To ale neznamená, že od určitého věku je pes senior a měl by ležet na gauči. Je to stejné jako u lidí – v padesáti můžete dělat triatlon a mít kondici lepší než někteří dvacátníci, nebo se můžete s nadváhou a lahváčem válet u telky.
Dva stejně staří lidé, ale s úplně jinak “starým” tělem. A to stejné je i u psů. Ti se teda neválej s lahváčem, ale kdyby mohli, tak to dělají, to si nedělám iluze (smích). Každopádně je důležité myslet na to, že i když je pes ve formě, přeci jen má už určitý věk. Dobré je udělat například kompletní vyšetření a preventivní fyzio vyšetření. A pokud si nejste jisti, poraďte se s veterinářem, ale to už jsem také psala výše. Určitě na pejskovi nešetřete, byl tu vždycky pro vás a chcete, aby tu s vámi byl co nejdéle, a to jak sparing partner na sport, tak třeba i jen na pohodovou společnou procházku nebo společné regenerování (rozumějte válení na gauči).
Tak co, který sport se svým milovaným čtyřnožcem zkusíte?
trenérka fitness a kulturistiky s více než desetiletou praxí, externí redaktorka pro časopisy o fitness a kulturistice, mistryně Čech a vicemistryně ČR v kategorii bodyfitness juniorek, reprezentantka na mistrovství světa v kategorii Bikini fitness a autorka kuchařky Fit recepty pro každého
Všichni to známe, máme hlad a potřebujeme rychle něco sníst. Přemýšlíme, co rychlého připravíme, ale v lednici toho moc není nebo samé ingredience, které jsou třeba připravené rychle, ale pořádné jídlo se z nich udělat nedá.
Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.
Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.
Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.
K sepsání tohoto článku mě dovedly opět zkušenosti z mojí nutriční poradny.
Díky rozhovorům s řadou klientů totiž vím, že hodně lidí by si přálo zdravě hubnout, lépe jíst a více se hýbat a dobře spát, ale prostě a jednoduše jim na to prý nezbývá čas.
Sumky jsou podobné pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.
Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.
Neuběhne ani den v nutriční ambulanci, abych se nesetkala s někým, kdo si myslí, že mezi ním a vysněnou postavou stojí sacharidy.
V době, kdy na nás ze všech stran útočí reklamy na nízkosacharidové a keto diety, asi ani není divu. Jsou ale vážně právě sacharidy tím nejobávanějším nepřítelem štíhlé linie? Dočtěte až do konce a možná se dozvíte něco, co jste nečekali.