Richard: O výživě jsem nevěděl vůbec nic, dnes umím poradit i ostatním

Kdo sleduje naši skupinu Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami, určitě zaznamenal jméno Richard Trávníček.

Spolu s dalšími experty ochotně odpovídá na dotazy nováčků a často přichází také s inspirativními tipy do jídelníčků. Tímto mu oficiálně děkujeme za jeho aktivity a co víc – za možnost zveřejnit jeho příběh.

Nevěřili byste, že tento sympaťák bojoval už na základní škole s nadváhou a v pozdějším věku dokonce s obezitou. Dnes je vše jinak. Vedle koníčků jako četba, psaní a duchovno věnuje nejvíce času právě vymýšlení nových receptů a vzdělávání se ve výživě. A tady už jsou jeho slova. Je to tentokrát trochu delší, ale bylo nám líto to krátit, protože na počátku podobné cesty možná někteří z vás jste.

Od narození mám jisté pohybové omezení, takže jsem nemohl mít aktivity jako mí vrstevníci. Později se navíc projevil problém se štítnou žlázou a vysokým krevním tlakem. Lékaři mi stále doporučovali, abych zhubl – a to nejen kvůli zmíněnému vysokému tlaku, ale i pohybovému aparátu, který se tou váhou ještě více zatěžoval a trpěl. Měl jsem extrémní bolesti chodidel, zad, kolen a kyčlí. Každý pohyb byl pro mě opravdu náročný. Například po krátkém nákupu ve městě jsem ležel celé odpoledne na gauči a měl pocit, jako bych vyšel na Sněžku. Ačkoliv mi všichni doktoři kladli na srdce snížení váhy, nikdo z nich mi neřekl, jak to udělat a co a jak mám jíst. Tak jsem zkoušel a šel mnohdy z extrému do extrému. Každá dieta pomohla jen na krátkou dobu, protože nebyla (dnes už to vím) dlouhodobě udržitelná.

Na střední škole jsem pobýval na internátu, kde jsem celý týden jedl pouze školní obědy. Když jsem ale šel náhodou ten den na snídani, další jídlo následovalo až druhý den – oběd. Takto jsem to vydržel vždy celý týden. O víkendu doma jsem ale celý ten týdenní deficit dohnal. Navíc, jídlo, které mi máma s sebou nabalila (na celý týden), jsem snědl ještě v neděli večer a pak se opět celý týden „trestal“ výše zmíněným způsobem. Samozřejmě nikdo v mém okolí o tomto mém stravovacím stylu neměl ani ponětí. Většinou, kdykoliv jsem zhubl, tak do pár měsíců jsem to měl vždy zpět. Během roku jsem byl schopen zhubnout i dvakrát 20 kg a 30 kg nabrat. A takto dokola několik let. Dnes už vím, že podobné výkyvy nejsou pro tělo vůbec zdravé a dost to ovlivnily mé zdravotní problémy. Také jídelníček byl katastrofální – složený převážně z tuků a sacharidů v té nejhorší možné formě s minimem bílkovin a vlákniny. Takže si asi dovedete představit, jakými potravinami jsem se ládoval.

Párkrát jsem zkoušel detoxikační okna, kdy se celý týden jedla pouze jablka, banány, pila voda atd. Když se nyní ohlížím zpět, tak se mi ježí vlasy hrůzou, jakým nesmyslům jsem se dobrovolně oddával. To všechno jsem navíc ještě doplňoval drahými a zázračnými pilulkami na hubnutí, které právě byly v kurzu. A samozřejmě vždy s nulovým výsledkem. Dokonce bych řekl, že to mělo spíše opačný efekt.

• Mnohem lépe bych udělal, kdybych ty peníze investoval do kvalitní šunky, zeleniny, pečiva nebo masa. 

Bohužel v mém okolí nebyl nikdo v oblasti výživy znalý, takže mě neměl kdo nasměrovat. Před čtyřmi lety jsem se s váhou dostal skoro na 130 kg. Z fyzického vzhledu by mi to údajně v té době nikdo nehádal, ale můj zdravotní stav byl opravdu na pováženou. Cítil jsem se jako důchodce, a ne jako mladý kluk. Zadýchával jsem se i přecházením po bytu mezi jednotlivými místnostmi. Ani psychicky jsem na tom nebyl nejlépe. Zrcadlo bylo pro mě obrazem hrůzy. Chtěl jsem s tím něco udělat, protože mi bylo jasné, že když to půjde takto dál, dobře to nedopadne. Mojí motivací bylo, abych se především cítil alespoň lépe ve vlastním těle a zlepšil se mi zdravotní stav.

Jak začít?

Přiznat především sobě, že mám problém (což je nesmírně těžké, zejména v dnešní době, kdy se propaguje – podle mě částečně falešná – body positivity). Okolí vám to může říkat horem dolem, ale pokud si to vy sami nedovedete připustit, nehnete se z místa. Najel jsem na přerušovaný půst, ale stále bez jakýkoliv znalostí ohledně výživy. Kousnul jsem se a vydržel. Tímto způsobem se mi podařilo celkem rychle dát dolů cca těch 40 kg. Ale tento styl mi po nějaké době přestal vyhovovat i fungovat, tak jsem začal ještě víc snižovat porce v oknech, kdy se mohlo jíst. Naštěstí jsem usoudil, že to zřejmě není ta správná cesta, a našel si informace o tom, jak se počítají kalorie, abych měl alespoň nějaký přehled, kolik toho můžu jíst.

Nějaká kalkulačka mi vypočítala příjem, kalorie jsem si zatím počítal jen ručně, ale stále jsem neměl ponětí o nějakých sacharidech, bílkovinách, tucích a vláknině. Takže jídelníček nevypadal z výživového hlediska vůbec dobře. Navíc jsem měl zafixováno, že po páté hodině odpoledne už se nesmí jist. Cítil jsem to jako omezování, ale moc se nevyznal v tom, co platí a co ne, když všude psali a tvrdili něco jiného.

Až díky mé kamarádce ze Slovenska, která mi doporučila právě aplikaci Kalorické Tabulky, jsem začal oblast výživy více prozkoumávat. Všechno mi krásně vysvětlila a prozradila, že až tak nezáleží, kdy člověk jí, když se vejde do svého příjmu. Začal jsem tedy používat Kalorické Tabulky, které mi změnily doslova celý život a pohled na jídlo. Najednou jsem přestal mít z jídla strach. I když začátky byly těžké, nepopírám. Vzpomínám si, když jsem si odpoledne po páté hodině po několika letech dal rohlík se šunkou a sýrem a měl pocit, že dělám něco zakázaného. Kdo to nezažil, asi nepochopí. Ale když máte roky v hlavě něco nastaveno a najednou ze dne na den jdete proti tomu, připadáte si, jako když děláte něco opravdu špatného. Ale nepolevil jsem. A po dlouhé době poznal, co znamená večeřet, což bylo pro mě léta tabu.

Když se podívám do historie aplikace, tak se dnes už směji, jak jsem začínal postupně. Nejdříve moje večeře měly podobu tvarohu a postupně se měnily na plnohodnotná jídla, kde byly zastoupeny všechny živiny. A co víc, přestal jsem mít jakýkoliv strach a výčitky. A začal si to opravdu užívat! To považuji za svůj největší úspěch – změnu pohledu a myšlení ohledně stravy. S aplikací Kalorické Tabulky se mi podařilo dát dolů ještě asi 25 kg.

Před tím jsem byl opravdu obrovský. Bál jsem se, že budu mít hodně povislou kůži, ale na to, jak jsem vypadal, je to celkem v pohodě a nemusím to nijak řešit. Po dohodě s doktorkou a fyzioterapeutkou jsem zařadil i domácí silový trénink s činkami. Bohužel mé zdravotní omezení mi nedovoluje cvičit například v posilovně, jak bych si představoval.

Místo toho, abych měl výmluvy, proč to nejde, jsem hledal způsoby, jak to udělat – v rámci mých možností, aby to šlo. Což se mi, myslím, podařilo. Pokud je člověk zdravý a tvrdí, že za svou nadváhu nemůže, osobně to vnímán jako výmluvy a lenost. Já svou změnou získal mnohem více síly, postava se mi zpevnila. Je to díky kombinaci stravy a silového cvičení.

Při zařazení tréninku jsem i začal postupně zvyšovat příjem – za tu dobu jsem navýšil o několik stovek kalorií. Volil jsem reverzní postup, tj. postupné zvyšování, kdy člověk vlastně zjišťuje svůj udržovací příjem. Kalorické Tabulky beru už jako součást svého života. Někoho to může omezovat, mně to ale dává svobodu řídit si všechny chody podle své chuti. Když mám jíst někde mimo domov, tak zapisuji orientačně. Nikoliv ale z důvodu, že bych měl strach, že přiberu (takto tělo opravdu nefunguje, dnes už to naštěstí vím), ale abych přibližně věděl, kolik toho ještě můžu sníst nebo jakou živinu doplnit. Již přes dva roky mám při výšce 172 cm váhu kolem 65 kg. Jak jsem psal výše, NIKDY má váha nebyla tak dlouhodobě stabilní. Můj aktuální udržovací příjem je 2600 až 2700 kcal, při tomto příjmu se cítím skvěle, sytý, občas až přejedený (ale příjemně). Po každém jídle se cítím plný energie, což jsem dřív neznal. To se mi chtělo vždy spíše spát. Pochopil jsem, že není kalorie jako kalorie. A že je důležitá i celková skladba živin.

Dnes už o jídle přemýšlím tak, že si dávám pouze to, na co mám chuť a aby mě to především uspokojilo duševně. A když je to ještě výživově hodnotné, je to už bonus navíc. Moc příjemnou změnou bylo oblečení. Když jsem byl obézní, musel jsem vybírat kousky, aby mi nebyla vidět prsa, měl jsem je dost velká a měl jsem z toho komplexy. Teď už mám normální mužský hrudník a je to úžasný pocit, když si můžete koupit třeba triko, co je na tělo. A vypadá to dobře!

Navíc všechny mé bolesti a choroby téměř zmizely, což je pro mě neskutečná radost. Odmala trpím atopickým ekzémem, vždy jsem ho měl až do živého masa. A dnes? Už ani o něm kolikrát nevím. Objeví v menší míře, jen pokud zažívám nějaký stres. Strava opravdu dokáže zázraky, jsem toho živým důkazem.

Co se týká reakce okolí, mají obvykle připomínky, že jsem živ asi ze vzduchu. Neustále totiž slyším (teď už zas tolik ne, zvykli si), že jsem hrozně hubený, ať se najím… Lidi většinou soudí ostatní podle sebe. Dlouho jsem se tím trápil. Přišlo mi líto, že když mi bylo opravdu nejhůř, nikdo se nestaral, co a jak jím, a teď to musí každý řešit (samozřejmě kromě rodičů).

Uvedu příklad: Žena ve středním věku má na mě tyto narážky a pak řekne, že ona se snaží jíst málo, ale nejde jí zhubnout. Ano, možná jí málo na množství, ale jde o kalorický nadbytek, kdy si neuvědomuje například tekuté kalorie ve formě alkoholu, kávy (zejména z kapslí, latte, cappuccino), ochucených vod apod. Když jdu s někým na nákup, tak většinou sledují, co kupuji, a pak vidím, že si berou do košíku to samé co já v domnění, že se jedná o dietní potraviny (přitom nakupuji úplně obyčejné věci). Už se tomu musím jen smát. Protože člověk si může nakoupit cokoliv, ale pokud si to neumí poskládat, jak jeho tělo potřebuje, je mu to stejně k ničemu. Většinou už ale nevysvětluji, protože jsem se s žádnou pozitivní odezvou nesetkal, jen s argumenty, proč jim to nejde.

Proto jsem moc rád za skupinu Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami, kde občas má rada někomu pomůže anebo můžeme s ostatními diskutovat na tato témata a navzájem se inspirovat novými recepty a kombinacemi.

Co říci na závěr?

Moje cesta mě dovedla až na kurz v oblasti výživy. Ve skupině mi byla doporučená instituce Welko, kurz na výživového poradce trval půl roku a užíval jsem si to. Nejvíce mě však těšilo, že věci, co jsem se tam naučil, mi jen potvrzovaly to, že vše chápu dobře. Kurz jsem si dělal především sám pro sebe, abych měl více odborných znalostí a ono osobní ujištění, že má cesta je správná. Třeba se tomu budu věnovat jednou více. Uvidíme.  Aktuálně pracuji jen se známou, na kterou jsem dělal závěrečnou práci. Od ledna má dole 3 kg, úbytek několik cm v pase i v bocích a je s mým nastavením jídelníčku nadmíru spokojená.

Začínajícím tabulkářům bych poradil, aby hned ze začátku nešli z nuly na sto procent. Změna životního stylu by měla být postupná, aby byla dlouhodobě udržitelná. Postupem času si každý sám přijde na to, co je potřeba změnit a upravit. Třeba já nikdy nejedl zeleninu, začal jsem ji zařazovat postupně. A dnes si den bez ní neumím představit. Každý můj slaný pokrm obsahuje jako doplněk nějakou zeleninu, bez ní už nevnímám jídlo jako kompletní. Přeji mnoho úspěchů a nevzdávejte to, když po týdnu nevidíte výsledek. Svá nadbytečná kila také nikdo z nás nenabral za týden, což se ostatně s oblibou připomíná i ve skupině Kalorických Tabulek.

---

Chcete také zhubnout? Mohlo by se vám hodit:

• Co jsou Kalorické Tabulky a jak je používat?
• Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami
• Chudneme a jeme zdravo s Kalorickými tabuľkami na Slovensku
• Recepty včetně nutričních hodnot
• Kniha Kalorické Tabulky – nejlepší recepty

13.3.2023 redakce Články, Jak zhubnout