Etikety obsahují mnohé zajímavé informace, které vám pomohou i při zapisování jídelníčku do Kalorických Tabulek.
Každá etiketa potravin prodávaných v obchodě musí ze zákona a podle norem obsahovat určité typy informací, které vám pomohou jak při výběru, tak při přesném určení gramáže a kalorií.
Je pravda, že jsou často tyto informace uvedené velmi drobným písmem, ale některé supermarkety už na vozíky přidávají nově lupu, která písmo zvětší. Čeho si všímat?
U každé prodávané zeleniny musí být uvedena země původu. Někdy supermarkety sice třeba vysypou brambory nebo cibuli do přepravky, ale i tak musí na tu přepravku nebo co nejblíže u ní umístit cedulku, na které je země původu uvedena.
Zjistíte tak zajímavé věci. Například, že supermarkety navzdory svým reklamním řečem o podpoře českých potravin třeba rajčata dovážejí (a to i v době úrody) z Maroka nebo ze Španělska. Což je v podstatě to samé, protože Španělsko funguje jako překladiště, takže zboží z Maroka se tam jen přelepí. Podobně funguje jako překladiště Nizozemsko. Což znamená, že i česnek z Číny, pokud doputuje do Nizozemska nebo Španělska, může dostat přelepku dané země.
Podobně na másle, sýrech, paštikách, konzervách, mléku apod. najdete ovál, v němž jsou tři řádky: kód státu, nějaké číslo (jde o číslo výrobny) a ES. Nás zajímá kód státu. Pokud je na prvním řádku CZ, je potravina vyrobená v naší republice. Pokud PL, pak v Polsku, SK znamená Slovensko, DE potom Německo atd.
Při koupi medu se dívejte na informaci, odkud med pochází. Jestliže bude na etiketě uvedeno „směs medů ze zemí EU“, v podstatě nejde o med, ale jakousi slejšku. Dobrý med musí mít uvedenu nejen konkrétní zemi, ale i oblast, kde ke sběru medu došlo.
Obecně termíny „ze zemí EU“ nebo „mimo země EU“ (nejen u medu, ale i např. oříšků apod.) jsou podezřelé pro koupi, protože vlastně nevíte, odkud daná potravina či její složky pocházejí. Může jít o směs odkudkoliv.
U vajíček zemi původu najdete na samotném vajíčku – je razítkem uvedeno na skořápce. Pokud si koupíte vejce s označením LV, vězte, že je z Lotyšska.
Proč je tak důležitá země původu? Tak důležitá jistě není, ale přece jen se doporučuje jíst lokální potraviny, protože na ně je naše tělo připravené – jak jsme o tom ostatně již psali.
A ještě jedna drobnost: prodávající není výrobce. Na etiketě se občas uvádí větším písmem prodávající, ale měli byste na ní najít také název firmy, která potravinu vyrobila. Často to platí u privátních značek obchodních řetězců, kde pak zjistíte, že ten salám nevyrobil Lidl, ani není z Německa, ale je z Kosteleckých uzenin.
Osobně si rád dělám jednou týdne k obědu červené fazole (na několik různých způsobů). Konzervy se dají koupit v každém supermarketu, často do dvaceti korun. Možná by vás ale mohlo zmást při zapisování do jídelníčku Kalorických Tabulek, jakou gramáž použít? Na obalu konzervy jsou totiž uvedeny dvě: 400 gramů a většinou cca 225 – 250 g.
Zkuste si konzervu červených fazolí dát na váhu. Voilá – bude mít 400 gramů. To znamená i s tím plechem a obalem. Obsah konzervy je to druhé číslo. Ruku na srdce, on je rozdíl mít zapsáno v jídelníčku 1 840 kJ (440 kcal) za 400g konzervu, nebo 1 104 kJ (264 kcal) za její pouhý obsah. Podobně je tomu u mnoha dalších konzerv, které skutečně není třeba zapisovat i s plechem a papírovým obalem.
S tím souvisí další věc. U hodně potravin jsou uvedeny nutriční hodnoty na 100 g výrobku. Na vás je podívat se na obal, jaká je SKUTEČNÁ gramáž daného výrobku. Třeba tyčinka Snickers má 2 023 kJ (483 kcal) na 100 gramů. Jenže samotné balení má pouhých 50 gramů, tedy 1 012 kJ (242 kcal). A naopak – 100 g brambůrek Bohemia má sice 2 205 kJ (527 kcal), jenže celé balení je 140gramové, takže pokud je zbaštíte celé, celý sáček, dostanete do sebe 3 087 kJ (738 kcal).
Všichni víme, že některé potraviny obsahují éčka a ta že se mají na etiketě uvádět. No jo, jenže třeba E1402 se dá na obale uvést jako modifikovaný kukuřičný škrob, a pak vlastně ani netušíte, že o nějaké éčko jde. E160b může být u sýrů uvedeno jako přírodní barvivo annatto, které přitom může způsobovat alergické reakce. U salámů můžete místo E120 najít nicneříkající název kyselina karmínová (dříve košenila), jež je potenciálním karcinogenem.
Problém je, že občas podobná éčka najdete i u potravin, která jinak mají na obale velkými písmeny věty jako Bez konzervačních látek a Bez barviv. Ne všechna éčka jsou totiž jen konzervační látky nebo barviva, v potravině mohou být i umělá sladidla či stabilizátory.
Dobré je, že uvedeny musejí být VŠECHNY suroviny a přídatné látky, jež potravina obsahuje, a to v pořadí sestupně od nejvyššího podílu k nejnižšímu. Ingredience s nižším než 2% podílem už ale mohou být uvedeny v libovolném pořadí.
Mnozí z nás nevědí, jestli kupříkladu kečup či hořčici nechávat ve spíži, nebo ji dávat do ledničky. A je to tak u více potravin, především konzerv. Každá etiketa by ale u takto diskutabilních potravin měla obsahovat v podstatě návod. Bude tam napsáno něco jako: „Uzavřené vydrží dva měsíce. Po otevření skladujte v chladu a temnu a spotřebujte do pěti dní.“ Třeba u hořčice, kterou máme aktuálně doma, je napsáno, že minimální trvanlivost je do 28. 12. 2023, máme ji skladovat v suchu a temnu, a po otevření v chladničce a spotřebovat ji do 14 dní.
Toto téma jsme podrobně probrali v minulém článku Datum spotřeby, datum trvanlivosti a skladování potravin.
foto: cz.depositphotos.com
Kdybych se měla celoživotně hodnotit, zařadila bych se do kategorie „notorická dietářka“. Vlastně jsem nikdy nebyla se svou váhou spokojená.
Jako dítě jsem patřila mezi ty oplácanější a rozvážně se pohybující děti. Na sportovních hrách jsem vynikala pouze v hodu koulí a poznámky spolužáků mne samozřejmě trápily.
Celý článek 25.5.2023 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
30.5.2023 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
