Etikety obsahují mnohé zajímavé informace, které vám pomohou i při zapisování jídelníčku do Kalorických Tabulek.
Každá etiketa potravin prodávaných v obchodě musí ze zákona a podle norem obsahovat určité typy informací, které vám pomohou jak při výběru, tak při přesném určení gramáže a kalorií.
Je pravda, že jsou často tyto informace uvedené velmi drobným písmem, ale některé supermarkety už na vozíky přidávají nově lupu, která písmo zvětší. Čeho si všímat?
U každé prodávané zeleniny musí být uvedena země původu. Někdy supermarkety sice třeba vysypou brambory nebo cibuli do přepravky, ale i tak musí na tu přepravku nebo co nejblíže u ní umístit cedulku, na které je země původu uvedena.
Zjistíte tak zajímavé věci. Například, že supermarkety navzdory svým reklamním řečem o podpoře českých potravin třeba rajčata dovážejí (a to i v době úrody) z Maroka nebo ze Španělska. Což je v podstatě to samé, protože Španělsko funguje jako překladiště, takže zboží z Maroka se tam jen přelepí. Podobně funguje jako překladiště Nizozemsko. Což znamená, že i česnek z Číny, pokud doputuje do Nizozemska nebo Španělska, může dostat přelepku dané země.
Podobně na másle, sýrech, paštikách, konzervách, mléku apod. najdete ovál, v němž jsou tři řádky: kód státu, nějaké číslo (jde o číslo výrobny) a ES. Nás zajímá kód státu. Pokud je na prvním řádku CZ, je potravina vyrobená v naší republice. Pokud PL, pak v Polsku, SK znamená Slovensko, DE potom Německo atd.
Při koupi medu se dívejte na informaci, odkud med pochází. Jestliže bude na etiketě uvedeno „směs medů ze zemí EU“, v podstatě nejde o med, ale jakousi slejšku. Dobrý med musí mít uvedenu nejen konkrétní zemi, ale i oblast, kde ke sběru medu došlo.
Obecně termíny „ze zemí EU“ nebo „mimo země EU“ (nejen u medu, ale i např. oříšků apod.) jsou podezřelé pro koupi, protože vlastně nevíte, odkud daná potravina či její složky pocházejí. Může jít o směs odkudkoliv.
U vajíček zemi původu najdete na samotném vajíčku – je razítkem uvedeno na skořápce. Pokud si koupíte vejce s označením LV, vězte, že je z Lotyšska.
Proč je tak důležitá země původu? Tak důležitá jistě není, ale přece jen se doporučuje jíst lokální potraviny, protože na ně je naše tělo připravené – jak jsme o tom ostatně již psali.
A ještě jedna drobnost: prodávající není výrobce. Na etiketě se občas uvádí větším písmem prodávající, ale měli byste na ní najít také název firmy, která potravinu vyrobila. Často to platí u privátních značek obchodních řetězců, kde pak zjistíte, že ten salám nevyrobil Lidl, ani není z Německa, ale je z Kosteleckých uzenin.
Osobně si rád dělám jednou týdne k obědu červené fazole (na několik různých způsobů). Konzervy se dají koupit v každém supermarketu, často do dvaceti korun. Možná by vás ale mohlo zmást při zapisování do jídelníčku Kalorických Tabulek, jakou gramáž použít? Na obalu konzervy jsou totiž uvedeny dvě: 400 gramů a většinou cca 225 – 250 g.
Zkuste si konzervu červených fazolí dát na váhu. Voilá – bude mít 400 gramů. To znamená i s tím plechem a obalem. Obsah konzervy je to druhé číslo. Ruku na srdce, on je rozdíl mít zapsáno v jídelníčku 1 840 kJ (440 kcal) za 400g konzervu, nebo 1 104 kJ (264 kcal) za její pouhý obsah. Podobně je tomu u mnoha dalších konzerv, které skutečně není třeba zapisovat i s plechem a papírovým obalem.
S tím souvisí další věc. U hodně potravin jsou uvedeny nutriční hodnoty na 100 g výrobku. Na vás je podívat se na obal, jaká je SKUTEČNÁ gramáž daného výrobku. Třeba tyčinka Snickers má 2 023 kJ (483 kcal) na 100 gramů. Jenže samotné balení má pouhých 50 gramů, tedy 1 012 kJ (242 kcal). A naopak – 100 g brambůrek Bohemia má sice 2 205 kJ (527 kcal), jenže celé balení je 140gramové, takže pokud je zbaštíte celé, celý sáček, dostanete do sebe 3 087 kJ (738 kcal).
Všichni víme, že některé potraviny obsahují éčka a ta že se mají na etiketě uvádět. No jo, jenže třeba E1402 se dá na obale uvést jako modifikovaný kukuřičný škrob, a pak vlastně ani netušíte, že o nějaké éčko jde. E160b může být u sýrů uvedeno jako přírodní barvivo annatto, které přitom může způsobovat alergické reakce. U salámů můžete místo E120 najít nicneříkající název kyselina karmínová (dříve košenila), jež je potenciálním karcinogenem.
Problém je, že občas podobná éčka najdete i u potravin, která jinak mají na obale velkými písmeny věty jako Bez konzervačních látek a Bez barviv. Ne všechna éčka jsou totiž jen konzervační látky nebo barviva, v potravině mohou být i umělá sladidla či stabilizátory.
Dobré je, že uvedeny musejí být VŠECHNY suroviny a přídatné látky, jež potravina obsahuje, a to v pořadí sestupně od nejvyššího podílu k nejnižšímu. Ingredience s nižším než 2% podílem už ale mohou být uvedeny v libovolném pořadí.
Mnozí z nás nevědí, jestli kupříkladu kečup či hořčici nechávat ve spíži, nebo ji dávat do ledničky. A je to tak u více potravin, především konzerv. Každá etiketa by ale u takto diskutabilních potravin měla obsahovat v podstatě návod. Bude tam napsáno něco jako: „Uzavřené vydrží dva měsíce. Po otevření skladujte v chladu a temnu a spotřebujte do pěti dní.“ Třeba u hořčice, kterou máme aktuálně doma, je napsáno, že minimální trvanlivost je do 28. 12. 2023, máme ji skladovat v suchu a temnu, a po otevření v chladničce a spotřebovat ji do 14 dní.
Toto téma jsme podrobně probrali v minulém článku Datum spotřeby, datum trvanlivosti a skladování potravin.
foto: cz.depositphotos.com
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Kdybych se měla celoživotně hodnotit, zařadila bych se do kategorie „notorická dietářka“. Vlastně jsem nikdy nebyla se svou váhou spokojená.
Jako dítě jsem patřila mezi ty oplácanější a rozvážně se pohybující děti. Na sportovních hrách jsem vynikala pouze v hodu koulí a poznámky spolužáků mne samozřejmě trápily.
Celý článek 25.5.2023
Ochucování jídel nekončí jen u koření a bylinek, o nichž jsme psali minule. Od pradávna si lidé jídlo také ochucovali různými směsmi ze zeleniny, bylinek, olejů, medů, lesních plodů, ovoce, mléka, ryb apod.
Z podobných směsí později vznikly omáčky tak, jak je známe dnes. A to nejenom křenová, svíčková, rajská, ale i ty teplé indické, o nichž jsme rovněž psali. Nebo italské jako ta boloňská.
Celý článek 22.7.2024
V rámci volného cyklu pro blog Kalorických Tabulek „jak jsem se naučil/a mít ráda přípravu jídel“ vám představujeme další příběh.
S prosbou o sepsání osobnějších řádků jsme se obrátili jak na odborníky, kteří s námi spolupracují, tak na některé členy skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 19.7.2024
Milí čtenáři blogu aplikace Kalorické Tabulky, než se dostanu k tomu, abych vám předala moje tipy, jak nestrávit v kuchyni příliš času, ráda bych se s vámi krátce podělila o to, jak jsem k přípravě vyváženého jídla našla cestu já.
A jak jsem se naučila zacházet s časem, který je třeba tomu věnovat.
Celý článek 16.7.2024
Můžeme si to říct rovnou – ano, stanovování cílů je jedním z nejúčinnějších a zároveň nejlevnějších nástrojů, který můžeme využít při snaze o úpravu hmotnosti a udržení dlouhodobé motivace.
Ať už jste muž nebo žena, tento proces může zásadně ovlivnit (ne) úspěch ve snaze o zlepšení životního stylu.
Celý článek 14.7.2024
Jako každé léto, i letos jsou centra velkých měst rozkopaná. Asi aby to turisté měli zábavnější. Ale nejenom centra, i na okrajích měst se kutá, zavírají se silnice, chodníky…
Jde o nemilou věc, ale všechno zlé bývá k něčemu dobré. A pro nás, kteří se snažíme zhubnout, jde doslova o požehnání. Skutečně.
Celý článek 12.7.2024
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
