Martina Jandová: Rozložení jídla během dne
Existují doporučení, podle kterých bychom měli jíst sedmkrát denně. Vedle toho stojí tvrzení, že je ideální jíst jen dvakrát za den.
Jak se v tom tedy máme orientovat?
Jak se vyhnout chemii
Dají se některé potraviny ze supermarketu dělat doma bez přídatných látek?
Odpověď samozřejmě zní, ano, dají. Vlastně jsme to objevili náhodou. Mladší syn rád pribináčky (jedno jaké značky), ale doma nám zrovna došly.
Tak jsem zapátral po internetu a nakonec syna navnadil na domácí pokus – uděláme si pribináček vlastní, navíc bez éček, konzervantů a barviv. Protože tučný tvaroh a smetanu na vaření jsme v ledničce měli. Syn dělal degustéra, takže jsme ještě přidali moučkový cukr (je možné dát i med) a kakao a všechno dohromady promísili v mixéru. A voilà, měli jsme domácí pribináček. Stačil na tři kelímky, tedy na tři dny, přičemž doporučená doba spotřeby takto doma dělaného pribináčku je pět dní v chladničce.
Podobně si dnes spousta lidí dělá doma máslo, vlastní majonézu, zmrzlinu nebo si pečou chleba. Přičemž vědí, jaké ingredience použili, a jestli jsou to zdravé ingredience. Máslo, zmrzlinu ani majonézu jsem ještě nedělal, ale pokud jde o chleba, skutečně není nad to, udělat si domácí kvásek a chleba potom z něj. Ano, zabere to hodně času, zvláště, jestli použijete třístupňový kvas, ale takový chleba chutná skutečně jinak.
Chtělo by se říct jako tenkrát, což ale osobně potvrdit nemůžu, protože v době „tenkrát“ jsem podobné věci nedokázal posoudit. Jen vím, že se před pár desítkami let skutečně dělal oním třístupňovým kvasem. Některé menší pekárny tak chleba stále pečou, některé používají jen dvoustupňový kvas, ale v průmyslových chlebech ze supermarketu tuto vychytávku nehledejte. V průmyslovém chlebu najdete spíše uměle přidanou kyselinu octovou či mléčnou, přídatné látky, droždí, dextrózu, enzymy, etylalkohol atd., prostě chemii, která by neměla v chlebu co dělat. A asi není potřeba připomínat, že čím méně nezdravé chemie v našem těle, tím lépe.
Nebo pomazánky. Koupíte si zeleninovou pomazánku, máte pocit, co všechno děláte pro zdraví, a on je v ní modifikovaný kukuřičný škrob (aby se to zahustilo), barvivo karubin (aby to mělo hezkou barvu), xanthan, guma guar, karamel, benzoan sodný, trifosforečnany, maltodextrin a mnohé další „dobroty“. Přitom není takový problém koupit opět tvaroh nebo pomazánkové „máslo“ a smíchat je s cibulkou a poté buď s nadrobno nakrájenými rajčaty nebo paprikami, s fazolemi, cizrnou, s vejci natvrdo, s tuňákem či sardinkami ve vlastní šťávě… A opět víte, co jste do té pomazánky dali.
Ostatně, o tom jsme si povídali v jednom z minulých článků, že se vyplatí studovat etikety. Často se člověk nestačí divit, co vše se dočte. Průmyslově (a ve velkém množství) vyráběná jídla totiž musejí výrobci nějak „ošulit“, jinak by se jim to (logicky) cenově ani časově nevyplatilo. Pro výrobce a prodejny supermarketů je potřeba chrlit neustálé množství potravin, aby pulty byly plné, ale často je to na úkor kvality, čerstvosti a dohánění přírodních ingrediencí těmi chemickými.
Takový margarín nám byl léta dáván za vzor zdravé výživy, přičemž nyní už zaznívají i opatrné hlasy některých výživových poradců a vědců, že zas tak košer ty margaríny nejsou a že dost možná i to máslo je zdravější. Ostatně – zkusili jste si doma vyrobit margarín z řepkového oleje? Sám od sebe neztuhne a neztuhne, ať děláte, co děláte. To ztuhnutí se provádí právě chemicky, tzv. tukovou násadou, u níž se v podstatě rozbije dosavadní chemická struktura, aby se dala míchat do tuhé konzistence, přičemž se přidávají i emulgátory. (Velmi zjednodušeně a laicky řečeno.) Nejde tedy o až tak přírodní, a už vůbec ne přirozený proces, jak se tvrdí. Pokud to chcete více vědecky: Olej se ztužuje částečnou katalytickou hydrogenací, kdy se do něj za vysokého tlaku, vysoké teploty a přítomnosti niklového katalyzátoru vhání vodík.
Ale je to příklad i mnoha dalších potravin, většinou „bez“ něčeho – jak myslíte, že se docílí bezlepkové potraviny, aniž by bylo nutné zapojit chemii? (Přičemž zcela pomíjím, že lepek – pokud nepatříte k onomu 1 % lidí s alergií na něj – sám o sobě nijak zlý nebo škodlivý není.) Z řepkového oleje se zase musí uměle odstraňovat kyselina eruková. Koneckonců i spousta veganských produktů, které jsou sice bez aditiv a barviv, bývá často dochucována třeba větším množstvím soli nebo cukru, než je zrovna zdravé.
Podobně je tomu se sladidly. Například ještě nedávno používaný aspartam (neboli E951) je dnes prokázaným spouštěčem rakoviny. Studie z roku 2008 prokázala, že aspartam může narušit metabolismus aminokyselin a struktur proteinů, integritu genetického materiálu, nervové funkce i hormonální rovnováhu. Podobně sacharin (E954) způsobuje rakovinu močového měchýře, zhoubná onemocnění dělohy, vaječníků, kůže, krvinek a dalších orgánů a zvyšuje účinky karcinogenních látek. Acesulfam K (E950) je rovněž považován mnoha vědci za karcinogen. V současné době existují další novodobá sladidla, jako třeba steviol-glykosidy (E960), které jsou Evropskou unií zařazeny mezi nové látky, u nichž jejich účinek zatím není jednoznačně prokázán.
Také jsme si už povídali o důležitosti lokálních potravin nebo o tom, že je lepší česnek z České republiky, než naočkovaný, vyschlý a odněkud přes půl světa přivezený. Což samozřejmě neplatí jen o česneku. Velkou roli u kupovaných potravin hraje i to, jakým způsobem jsou krmena a chována zvířata, jejichž maso pak kupujeme (ryby, drůbež, skot, vepřové), nebo u zeleniny hraje zase roli, jaký byl obsah živin v hlíně, a jestli vůbec. Protože dnes se zelenina pěstuje hydroponicky, ve skleníku, uměle, takže o nějakých živinách v takto vypěstovaných třeba rajčatech můžeme uvažovat pouze teoreticky.
Zkuste to tedy bez drátů, vlastně bez chemie, milý Marconi. Zkuste si některé potraviny připravit doma sami (pomazánky, máslo, pribináček, zmrzlinu, chleba, pečivo obecně, omáčky, placky, tortilly), abyste skutečně věděli, co v nich je. Zabere to sice nějaký čas navíc, ale určitě to stojí za to. U různých přídatných a většinou chemických látek se totiž sice dočtete, že v malém množství neškodí, jenže pokud jich takhle z obchodu domů přinesete větší množství a sníte, tu nezdravou chemii do sebe prostě nakonec dostanete tak jako tak.
foto: cz.depositphotos.com
Chcete zhubnout? Mohlo by se vám hodit:
- Co jsou Kalorické Tabulky a jak je používat?
- Aplikace KalorickéTabulky.CZ
- Aplikace KalorickéTabulky.SK
- Recepty včetně nutričních hodnot
- Kalorická kalkulačka
- Kniha Kalorické Tabulky – nejlepší recepty
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
