V dnešní době se stala věda včetně západní medicíny jakýmsi novým náboženstvím, entitou všeobecně přijímanou a uctívanou, proti níž není radno vznést jakoukoli kritiku a polemiku.
Ovšem neměli bychom zapomínat na to, že ani dnešní věda není neomylná – však stále fungujeme jen skrze naše nedokonalé smysly a omezenou inteligenci.
Ani v současném supertechnickém věku nejsme na takové úrovni poznání, abychom byli schopni zcela vysvětlit všechny jevy, které vidíme v našem světě. A naše zdraví samozřejmě není výjimkou.
Velice zajímavé, závažné a čím dál častější je téma zdravotních obtíží, které nejsou lékařsky vysvětlitelné – ty se moderně nazývají MUS – medically unexplained symptoms. Pacientů s všemožnými psychosomatickými a objektivně nevysvětlitelnými problémy přichází do ordinací lékařů velké množství. Dobrat se k závěru, že se jedná o obtíže objektivně nepodchytitelné a medicínsky nevysvětlitelné, je velmi náročný zdlouhavý proces připomínající mnohdy detektivku. Je potřeba vynaložit spoustu času, důvěry a celkově moderního medicínského přístupu – přístupu bio-psycho-sociálního.
Jako MUS označujeme takové stavy, kdy má člověk tělesné obtíže trvající delší dobu – několik týdnů – ale lékařská vyšetření, která provádíme, nejsou schopna uspokojivě vysvětlit původ těchto obtíží. Udává se, že těchto nevysvětlitelných stavů je v ordinacích praktických lékařů „desítky procent“. Nejčastěji řekněme kolem 20 – 30 %. A to je přece strašně moc! Představte si, že asi každý čtvrtý pacient má problém, který neladí s tím, co na něm pomocí vyšetření najdete!
Projevy MUS jsou velmi pestré a při jejich vzniku hrají důležitou úlohu emoce, jež mají významný vliv na řízení tělesných pochodů. Nejčastěji vídáme projevy z oblasti kardiopulmonální (jako bušení srdce, tíha na hrudi, pocení, dušnost), také z oblasti trávicího traktu (nevolnost, nechutenství, nadýmání, průjem, pálení žáhy), pohybového aparátu (bolesti zad, svalů a kloubů, poruchy citlivosti končetin), ale s MUS se potkáváme i v mnoha dalších oblastech (poruchy spánku či pozornosti, zraku, bolesti hlavy, únava, slabost, kožní projevy…). Velmi často je u MUS přítomna i úzkostná a depresivní porucha. U pacientů s těžkou formou MUS je pozorováno třikrát vyšší riziko deprese nebo úzkostí než u pacientů bez MUS.
Jako lékaři se musíme vždy ujistit, že obtíže pacienta neznamenají nějaký průšvih. Vždy musíme nejdřív vyloučit ty nejzávažnější možné tělesné příčiny, potom ty další méně pravděpodobné, potom další… A teprve když už vyloučíme vše, co se dá, a na nic nepřijdeme, vytáhne se nálepka MUS. Já s oblibou říkám, že naše západní medicína je tak trochu „na hrubý pytel hrubá záplata“. Nedokáže prostě podchytit všechny jemnější pochody v těle – ač zkoumá tělo až na úrovni buněčné i molekulární, někdy to nestačí. Klasická medicína tak nemůže být tou „jedinou správnou“ cestou k uzdravení. A vždy musí být respektující a komunikující. Člověk, který trpí nějakou bolestí nebo jiným nepříjemným příznakem, často přichází do ordinace a touží po úlevě, po řešení, po vysvětlení, po spáse. Pokud mu po všech kolečcích vyšetření řekneme, že jeho potíže pravděpodobně nebudou souviset s tělem, ale spíše s psýché, může ho to vyděsit: Jsem blázen? Jsem simulant?
Ráda bych zdůraznila skutečnost, že pokud prožíváte nějaké trápení, bolest nebo jen dyskomfort, ale lékařské vyšetření na nic špatného a chorobného nepřijde, neznamená to, že vaše utrpení je neskutečné! Nikdo vám tím ani nechce říct, že jste šílenec nebo si vymýšlíte. Vaše vnímání toho, že v těle něco není v pořádku, musí každý brát vždy vážně – nelze říct: Nic jsme nenašli, takže nemáte právo cítit bolest. I pokud by byla na vině psychika, a ona by způsobovala nepříjemné tělesné prožitky, ani tak to neznamená, že tyto prožitky jsou méně opravdové a frustrující.
Někomu velmi pomůže, když lékař vyloučí vážnou chorobu, které se bojí – třeba rakovinu. Možná už toto zjištění samo o sobě zmírní nepříjemné tělesné projevy, které postižený cítí. Někdy ovšem toto samotné ujištění nestačí a je potřeba multidisciplinární řešení MUS, kdy hraje významnou úlohu psychosomatický přístup, který v dnešní době je již naštěstí brán vážně. Myslím, že je to cesta, kterou se medicína bude nadále víc a víc ubírat. Bude muset, protože v dnešní době zažíváme epidemii nejen virů, obezity a cukrovky, ale i psychických obtíží, depresí, úzkostí. Asi se budeme muset zase krůček po krůčku vracet k našemu nitru a nespoléhat se jen na vnější takzvané jistoty, technické vymoženosti a vědecké výdobytky moderní společnosti. Zdraví vždy začíná uvnitř, mějme to na paměti.
foto: cz.depositphotos.com
Ve své ordinaci se setkávám s různými nešvary – některé jsou nešvary v pravém slova smyslu, kdy člověk na svou tělesnou schránku vůbec nedbá – nehýbe se, kouří, jí potraviny, které mu rozhodně nesvědčí.
A potom tu máme další nešvary – ty, o kterých si člověk myslí, že jsou to zvyky dobré, dokonce žádoucí, a provozuje v upřímné snaze udělat něco pro své zdraví.
Celý článek 23.11.2022
Ať už je vaším cílem zhubnout, zlepšit krevní tlak, snížit hladinu cholesterolu, zvýšit svalovou hmotu, mít více energie nebo zkrátka jen jíst zdravěji, tak jedno je jisté – váš úspěch začíná už v obchodě, v kterém nakupujete potraviny.
Přesně tam začínáte rozhodovat, zda svých cílů dosáhnete nebo ne, protože to, co nakoupíte, se poté promítnete do vašeho jídelníčku.
Celý článek 21.10.2024
Je odpoledne a já sedím v kavárně, ve které si dopřávám ledový čaj bez cukru. Mnozí z těch, jež mě znají, by se nad tím hned zarazili – bez cukru? Spousta z nich mě již léta neviděli, a tak nevědí, že jsem nedávno prošla nejen fyzickou proměnou.
Ale to už trochu předbíhám, vezmu to od začátku, i když příběh bude trochu delší.
Celý článek 19.10.2024
Podle dostupných dat konzumuje dostatek zeleniny v České republice jen malá část populace. Údajně pouze asi 30 % dospělé populace zvládá doporučené množství, tj. 400 g denně.
Další studie ukazují, že mnoho lidí v ČR trpí nadváhou nebo dokonce obezitou, což je často spojováno s nevhodným stravováním. Náhoda? Nemyslím si.
Celý článek 17.10.2024
Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.
Přitom existuje daleko více možností příloh.
Celý článek 14.10.2024
Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.
Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.
Celý článek 12.10.2024
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
