Články

Jídlo je radost, ne starost.

A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.

S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.

Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.

Vláknina je důležitou složkou našeho jídelníčku. Pozitivně působí na náš zdravotní stav a – co mnohé asi zajímá nejvíce – pomáhá při redukci váhy. Ptáte se jak?

Tak se na to pojďte podívat a vše se dozvíte.

Mezi základní složky stravy patří sacharidy, bílkoviny (proteiny) a tuky (lipidy). Tyto organické látky nazýváme makroživiny nebo také makrosložky.

Výživu pak doplňují vitamíny, minerální látky a fytonutrienty – těmto látkám říkáme mikroživiny nebo také mikrosložky, protože tělu většinou neposkytují energii, ale hrají nepostradatelnou roli v našem metabolismu a na celkové množství jich potřebujeme významně méně.

Vždycky, když opakují film Jak básníkům chutná život, zaujme mne příprava hostiny podle knihy Připravujeme vejce.

Šimon Šafránek v podání Pavla Kříže čeká dámskou návštěvu Píšťalky v podání Evy Vejmělkové, a tak právě podle knihy Připravujeme vejce chystá vaječný raut. Jenž mu překazí, jak jinak, jeho kamarád Kendy se dvěma dívkami z televizního štábu.

Dnes v rozhodování kolik, co, proč a jak jíst hrají roli kromě bohaté nabídky lákavých dobrot především emoce. Jak přesvědčit lidi, že je důležité, nejen co jedí, ale i proč jedí a jak jedí?

Důležité je naučit se nebrat jídlo jako pomůcku k řešení problémů, které s ním vůbec nesouvisejí.

Díky ohlasům v našich uzavřených skupinách na Facebooku víme, že jsou velkou motivací pro většinu lidí, kteří se chystají hubnout, tzv. proměny uživatelů aplikace Kalorické Tabulky. 

Jde o příběhy a fotografie těch, kteří pomocí zapisování jídelníčku odhodili nadbytečná kila.

Informovanost lidí ohledně výběru potravin se velmi zlepšuje. Nicméně někdy ne natolik, aby lidé přestali kupovat nekvalitní potraviny a výrobci takových produktů by to už neměli komu prodávat. Prostě by nebyla poptávka.

Tímto článkem bych chtěla znovu přispět k edukaci v oblasti výběru každodenních potravin.

Říkaly nám to už naše babičky, ale je to pravda? Dokáže nás zasytit jenom polévka?

Na tu druhou otázku jsem nedávno dostal odpověď v pražském areálu SAPA, kam si občas se synem zajdeme koupit nějaké exotické pochoutky, koření a na oběd. Na jednom rohu je bistro, kde pán vaří jen a pouze kapří polévku. Nečekal jsem však, že dostaneme skoro litrový lavor, pardon velký talíř, plný rybího vývaru, nudlí, zeleniny a opečených kousků kapra. Měli jsme problém polévku dojíst a vlastně jsme pak dlouho, dlouho neměli hlad.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak často slyšíme frázi „vystoupit z komfortní zóny“? V kontextu zdravého životního stylu toto rčení nabývá zcela nového rozměru, zejména pro maminky s dětmi, které se snaží skloubit rodinný život s péčí o vlastní tělo a duši.

Ale co to vlastně znamená „vystoupit z komfortní zóny“ a je to opravdu nutné pro dosažení zdravějšího života?