Když ráno vstanu a vykouknu do podzimního dne (na první pohled vlastně ještě noci), vybaví se mi slova písničky Jiřího Grossmanna: „Podzim, podzim přichází, nadělá nám nesnází…“. Pravdou je, že ačkoliv žijeme v době tzv. umělého odchovu, kdy na nás celý den svítí ostré a jasné světlo zářivek v kanceláři, cítíme podzim doslova v kostech.
Jsme unavení, podráždění, často nemocní. A pakliže se zima údajně ptá, co jsme dělali v létě, podzim klade mimo jiné nepříjemný dotaz, zda jsme se od jara otužovali a posilovali svou imunitu.
Pokud patříte mezi ty, kteří věci začnou řešit za pět minut dvanáct, věřte, že není vše ztraceno ani teď – i když už nám ten podzim dává pěkně zabrat. Vyzpovídala jsem zajímavé lidi ze svého okolí, kteří mají po ruce vždy nějakou osvědčenou radu… Ale nejdřív si pojďme říct, jak to s tou naší imunitou na podzim vlastně je.
Imunita z pohledu lékaře
„Pro imunitní systém představuje nástup podzimu a zimy významnou zátěž. Dochází ke kumulaci několika faktorů, které negativně ovlivňují imunitu. V první řadě je pro lidský organizmus zátěží snižování venkovních teplot. V důsledku teplotních změn jsou lidé vystaveni jednak venkovnímu chladu, ale i velkým výkyvům při přecházení z vyhřátých místností ven a zpět,“ vysvětluje příčinu nárůstu onemocnění RNDr. Dana Nováková, imunoložka z FN Motol, a pokračuje: „Není také dostatek čerstvé zeleniny a v neposledním řadě má vliv i zkracování délky dne. Ubývání dne má prokazatelně negativní vliv, jak na psychiku, tak i imunitní systém.“
Základem imunity jsou (možná pro někoho překvapivě) dobře fungující střeva. Pod sliznicemi střeva se totiž nachází přibližně 70 % buněk imunitního systému. „Na povrchu sliznic, především na povrchu sliznice zažívacího traktu, je přítomna řada bakterií, které mají v našem organizmu velmi významnou roli. Bakterie, které mají pozitivní účinek na naše zdraví, nazýváme probiotické bakterie. Tyto bakterie jednak významně stimulují imunitu, ale také zabraňují růstu patogenních bakterií. Vzhledem k významu slizniční imunity střeva pro celkovou imunitu je zřejmé, že řada poruch imunity souvisí se špatným bakteriálním osídlením ve střevě,“ připomíná RNDr. Nováková. Právě proto mnozí lékaři doporučují pacientům, aby posilovali obranyschopnost svého organismu probiotickými přípravky.
Jak to dělám já
Za dvacet let novinářské praxe jsem si vyslechla osvědčených rad opravdu spoustu. Často jsem je vyzkoušela na vlastní tělo a postupně si tak tvořila základ svého rituálu pro posílení imunity.
– Ráno sklenice vlažné vody s citrónem nalačno (velmi jednoduché a skutečně účinné).
– Každou sprchu ukončit proudem studené vody na dolní končetiny (zkoušela jsem postupovat i výš, ale přiznám se, že jsem to nedala, i tak věřím, že díky tomu nelehnu s každou epidemií chřipky)
– Nezapomínat na mléčné výrobky, které obsahují živé bakterie (poslední dobou se mi zdá, že takových je čím dál méně), tj. bílé jogurty s krátkou trvanlivostí a kefíry. Než abych si dala nějaký barevný krém připomínající jogurt, raději sem tam sáhnu po tabletách z lékárny. Kdysi mi někdo doporučil Swiss LAKTOBACILY „5“, tak si občas udělám „kúru“ a pár dní je užívám. Ovšem podobné preparáty, které obsahují skutečně účinné složky, je třeba po otevření nechávat v lednici! Vždy pečlivě čtěte příbalový leták.
– Vypalovat červa. Vím, že bych to asi na webu o zdraví neměla takto oficiálně hlásat, ale malá štamprlička kvalitní slivovice, případně pár kapek do čaje, je osvědčenou prevencí proti smrkání a chrchlání, kterou jsem se naučila od svých moravských příbuzných.
Jak pečují o své zdraví na podzim někteří z nás?
Jiří Gruntorád, fitness instruktor
Jsem očkovaný proti chřipce, snažím se jíst hodně zeleniny, pravidelně cvičit. K tomu v době chřipek užívám echinaceu v kombinaci se zinkem a vitamínem C. A aby to bylo kompletní, nesmím zapomenout na večerní radovánky – to posiluje imunitu jedna báseň.
Romana Kotěrová, odbornice na Bachovu květinovou terapii
Nic speciálního pro svou imunitu na podzim asi nedělám. Jím samozřejmě pestrou stravu, bohatou na zeleninu, méně pečiva a navečer mléčné neochucené kysané nápoje. A řekla bych, že se nemocem vyhýbám díky tomu, že se snažím být psychicky vyrovnaná, to je nejdůležitější. Před časem jsem propadla bio-bachovkám. Nejčastěji z esencí používám Urgency/První pomoc (když mě čeká nějaká stresová situace), jinak „jedu“ na speciálních parfémech a používám kosmetiku anti-stres.
Anna Štumpf, redaktorka pořadu Černé ovce
Piji hodně fresh džusy, večer si dávám před spaním vodu s citronem a baštím vitaminy. Snažím se dodržovat pravidelný režim – 5krát denně jíst, vypít každý den 2,5 litru tekutin, 3krát týdně cvičit a po půlnoci jít spát – na tom posledním musím tedy ještě zapracovat.
Václav Krejčík, majitel Energy studií Praha a výživový poradce
Já se snažím mít nepřetopený byt, větrat a chodit sice teple oblečený, ale ne moc. Běhám a pravidelně každý den cvičím powerjógu, která podporuje imunitu i sílu celého organizmu, což je v podzimních dnech přínosné. Piji zázvorový čaj, každé ráno šťávu z grapefruitu a jím lehce, abych měl energii. Snažím se nebýt líný, protože pak se člověk rozkládá.
Podobných rad existuje celá řada a jistě máte vy svoje ověřené. Pokud se vám chce, napište je do komentářů. Jsem věčný sběratel dobrých rad a jistě je ocení i ostatní čtenáři.
Ing. Macáková Marcela
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)
Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.
Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.
Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.
K sepsání tohoto článku mě dovedly opět zkušenosti z mojí nutriční poradny.
Díky rozhovorům s řadou klientů totiž vím, že hodně lidí by si přálo zdravě hubnout, lépe jíst a více se hýbat a dobře spát, ale prostě a jednoduše jim na to prý nezbývá čas.
Sumky jsou podobné pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.
Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.
Neuběhne ani den v nutriční ambulanci, abych se nesetkala s někým, kdo si myslí, že mezi ním a vysněnou postavou stojí sacharidy.
V době, kdy na nás ze všech stran útočí reklamy na nízkosacharidové a keto diety, asi ani není divu. Jsou ale vážně právě sacharidy tím nejobávanějším nepřítelem štíhlé linie? Dočtěte až do konce a možná se dozvíte něco, co jste nečekali.