Masopustní období a kalorie

Jestlipak víte, od kdy do kdy trvá masopustní období? A proč vlastně existuje? A čeho je předznamenáním? Ano, po velkých hodech bude následovat půst.

Masopustní období vychází částečně z pohanských tradic, částečně z křesťanských, a začíná koncem Vánoc, tedy 6. ledna na Tři krále, a končí v úterý před Popeleční středou (tam se datum mění podle toho, jak vycházejí na ten rok Velikonoce). Posledním pár dnům před Popelcem se říká ostatky.

Slovo masopust se skládá ze slov maso a půst – tedy půst od masa. Paradoxně se v tomto období se konají zabíjačky prasat a masa se jí víc. A to proto, že pravé postní období nastane brzy – letos v březnu – a potrvá 40 dní. Ale o tom jsme již psali.

Svým pohanským způsobem jde o období, kdy se slaví konec zimy a začátek jara, kdy země opět vydá své plody. Správně tedy jde o předmasopustní období, kdy je ještě povoleno jíst a pít dosyta. Abychom tomu víc porozuměli, musíme si představit cyklus pohansko-církevních svátků v průběhu celého roku.

Léto a podzim patří k nejbohatším obdobím roku, kdy vše dozrává, sklízí se obilí, jablka, brambory, cibule, česnek, a kdy se pořádají oslavné hostiny. U pohansky i křesťansky smýšlejících lidí je tomu tak na oslavu země a jejích darů.

• Katolíci dokonce mívají děkovnou mši s poděkováním za dary a úrodu, kdy se na obětní stůl v kostele klade od každého plodu, obilí nebo zeleniny jeden i více kusů pro požehnání i jako prosba o hojné dary do roku příštího.

Po tomto hodování následuje cyklus 40 dní postu adventního období, kdy se čeká na Vánoce a oslavy narození Krista (u pohanů na slunovrat). V tomto období se nesmělo jíst maso s výjimkou ryb, jež jsou považovány za postní jídlo.

A pak přichází období hodování – jsou zde Vánoce, někdo se raduje z narození Krista, jiný z toho slunovratu, ale stále jsou to opětovné důvody k hostinám a hodování. Nutno dodat, že období hodování bývají delší, než období půstu, trvají dva, někdy i tři měsíce.

Takže si užijeme leden, únor a část března, onen masopust, než opět přijde postní období před Velikonocemi. V této době se pořádají různá procesí, vynášení Smrtky, karnevaly, průvody masek, taneční zábavy a plesy, svatby – a v moderní době rovněž předávání cen zpěvákům, hercům či režisérům…

• Abychom onen jídelní cyklus roku dokončili, zbývá nám období Velikonoc, léta a podzimu, kdy už země vydává své plody, jak jsme si říkali, a kdy je všeho hojnost.

Z pohledu současného, ale i tehdejšího zámožnějšího člověka je podobné rozdělení roku dobrou nutriční strategií. (Musíme si uvědomit, že dříve existovali neúměrně bohatí i velice chudí lidé, a u těch chudých někdy šlo spíše o celoroční až nezdravý půst proti jejich vůli. Na ty se pak ale postní období nevztahovalo, jenže to bychom již zabrousili do teologie. Stejně jako se postní období netýkala a netýkají dětí, nemocných nebo starých lidí.)

Ze 365 dní je tedy celých 80 vyhrazeno postu (adventní a předvelikonoční). Pokud bychom se však řídili radami církve, měl se držet půst (často nejen od masa) také každý pátek (v den, kdy Ježíš zemřel na kříži a sám nic nejedl). Což je dalších 40 dní postu navíc. Celkem 120 postních dní v roce. Třetina roku. Ideální příklad pro ty, kteří se snaží žít zdravě.

• Protože o tom vlastně celé to naše snažení má být – není problém se někdy pořádně najíst, ale musíme pak dodržet i onen půst, menší a malé porce jídla, dát si třeba jeden den s dietní stravou apod.

Jde vlastně i o dobrý psychologický tahák – nyní se nacházíme v období radosti a veselí. Pojďme se radovat, užívat si, zavdat si z oněch darů matky země. A posléze, po popelci, bude čas i na zklidnění, meditaci, filozofické myšlenky.

• Podle vědců žijeme naše životy v sinusoidách. Lidovým překladem se tomu říká jednou jsi dole, jednou nahoře. Podobně by tak tomu mělo být i s naším jídelníčkem – jednou víc, jednou méně.

A ještě jedno ponaučení nám dává masopustní období. Pohyb je také potřeba. Sice je v této době zvykem víc jíst, dát si hodně masa, makové koblihy s brusinkami, skořicové šišky a bavorské vdolečky apod., ale jak jsme si již řekli, váže se k tomu chození po vesnici, večerní zábavy, tance, průvody a procesí, a to je docela hodně pohybu.

Pojďme se tedy nyní více hýbat a více jíst. A od 6. března se zklidnit a meditovat a méně jíst.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

27.1.2019 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně