Každý rok je to stejné. Několik měsíců pracně shazuji čtyři kila, hlídám si sacharidy a tuky, a pak do toho přijde vánoční období. Nejprve jedu s dětmi za mými rodiči na Moravu. A tam, uznáte, se nedá jíst střídmě, zvláště ne o Vánocích. Obzvláště mé oblíbené kakaové rohlíčky nemohu nechat ležet ladem.
Do toho si připočtěme řízky a bramborový salát speciálně pro syny, ale samozřejmě i pro dospělé. O tom uzeném a slivovici bych už ale raději pomlčel, stejně jako o těch klobáskách, co táta schovává na zimu. Případně o těch povidlových koláčích, achich ouvej.
No a potom jsou tu rodiče od manželky, a babička z Poděbrad rovněž ráda vaří, a to dokonce i buchty, a vždy se snaží uctít hosta, tedy nás, a já strašně nerad takovou poctu kazím. Doma se nám pak sejde cukroví z obou koutů republiky, a to moje sestra letos oznámila, že i ona začne konečně s pečením cukroví a přinese nám dát ochutnat!
A každý rok pak člověk řeší to samé – jíst, nebo nejíst? Toť otázka. Jistě – za dávných dob se muselo hodně jíst, proto se také v lednu a únoru pořádaly zabíjačky, protože poté přijde postní období (pro ty multikulturnější – křesťanský ramadán) a s tučnými hostinami je utrum.
Ve sklepě už nám ze zeleniny zbývá v té době jen cibule, česnek, brambory, mrkev, petržel, červená řepa, ředkve, někdo ušetřil i zelí, kapustu, pórek či křen – ale to už jsou právě postní jídla. Jelikož v době postu docházejí kvapem zásoby z minulého roku a čeká se na první jarní zeleninu, která oznamuje konec postní doby. Na začátku jara už se pak daly dělat kopřivové a pampeliškové saláty, případně špenát z mladých kopřiv, joj, to bylo potom veselo. A od Velikonoc půst končil.
Jenže co v dnešní době? Supermarkety praskají ovocem a zeleninou i v době, kdy by tato neměla rozhodně růst, a já mám následně problém dětem vysvětlit, že třeba rajčata skutečně babička na zahradě v zimě pěstovat nemůže. Ačkoliv je v supermarketu mají. Nějaké období postu, dané přírodními zákony, nám tedy rozhodně nehrozí. Jedině, že by všechny supermarkety zkrachovaly.
Ono to tak funguje i u zvířat, všimněte si. Na zimu si naperou bříška, a pak se buď rovnou uloží k zimnímu spánku, nebo prostě jen podřimují na svých skladových zásobách. Aby si pak rovněž užila postní doby, kdy zásoby dojdou a kdy běhají zoufale po lese a hledají nějaké kořínky či bobule nebo zapomenutý žalud…
Zvířata si na zimu naperou bříška
Právě tohle přírodní zamyšlení mi nakonec poskytlo vodítko k tomu, abych se o Vánocích necítil tak mizerně z toho, jak moc baštím a jak nezdravě, a jak ona těžce shozená kila opět pomaličku nabývají. Ano, ale i tak se snažím o nějaký střídmější pohled (někdy žel zůstane jen u toho pohledu) na vánočně jídlem obsypané stoly – přece jen nejsem určen na výkrm a následnou porážku jako ta nebohá prasátka.
Ale musím důsledně dodržet a vsugerovat si myšlenku, že supermarkety neexistují, případně nenabízejí přehršle jídla v postním období. Stačí zkrátka dodržet to, co naši předkové, supermarketů nemaje, museli dodržet, ať chtěli, nebo ne. Postní období. Dobu, kdy příroda sbírá síly, aby nás od jara mohla opět štědře zásobit. Dobu, kdy žijeme ze zbytků loňského roku a tělo z toho, co nasbíralo právě o Vánocích.
Zkrátka a dobře – nemám už špatné svědomí, že se o Vánocích najím trochu víc. Protože mne bude čekat minimálně měsíc a půl zeleninové diety, přesně tak, jak to příroda původně chtěla. Zapomenu na supermarkety a možnosti jitrnic v kteroukoliv roční dobu. Zaměřím se na cibuli, česnek, brambory, petržel, zelí, kapustu, pórek, křen… (atd., viz výše), jako to dělávala třeba moje prababička, která z kapusty uměla skvělá jídla, případně vzpomínám s láskou na její křenovou omáčku. A ostatně došlo i na tu červenou řepu (děda nosil přebytky z JZD), ale ta mi moc nechutnala.
Když tuto myšlenku rozvineme, i v létě, ve vedrech, se také má jíst střídmě – tělo nestíhá zpracovat velké porce jídla, metabolismus je pomalejší. Pokud se nad tím vším zamyslíme, zjistíme s úžasem, že to má ta příroda skvěle vymyšleno. Stačí jen následovat instinkt, a co se nesezónních nabídek týče, ignorovat supermarkety.
Takže přeji dobrou chuť, a o Vánocích se s jídlem nežinýrujte – postní období vám to vynahradí.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
24.12.2012 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
