Je pivo zdravé? A tloustne se po něm?

Když kolem sebe vidíme všechny ty kreslené vtipy na pivní břicha nebo trika s nápisy: Pivo dělá hezká těla, nenapadlo by nás, že pivo je zdravé a že se po něm netloustne.

Ale jako u všeho platí – musí se užívat s mírou.

Historie vaření piva

Ačkoliv si současná civilizace myslí, že vědecko-technická revoluce proběhla až v 19. století, často zjistíme, že jen objevujeme již objevené. A nejinak je tomu v případě vaření piva. Přitom příprava a vaření piva je poměrně složitý proces, až se zdá nemožné, že by na něj někdo přišel náhodou. Ale tuhle informaci ufologům a Dänikenovi raději neříkejte.

  • Schválně, kolik let – desítek, stovek, tisíc – si myslíte, že si lidé vaří pivo? Tak dejme chvilku na tipování, ten hádá dva tisíce, ten tři tisíce let. A vítězem se stává – ten, kdo tipoval deset tisíc let. No ba.

Sice se dlouho tvrdilo, že prvenství ve výrobě piva mají staří Egypťané, kteří zpracovávali slad. Jenže pak se českému vědci, dr. Bedřichu Hroznému, podařilo rozluštit klínové písmo starých Chetitů, a najednou se nám otevřela cesta ke zcela nové, rozsáhlé knihovně vědomostí. A z ní jsme mj. zjistili, že pivo vařili už ve staré Mezopotámii, Babylónii a Sumeru.

V Chammurapiho zákoníku najdeme mezi popisy živností i pivovarnictví, najdeme zde i zákony, týkající se hutnosti piva a jeho ceny, a také trestu utopením za falšování piva. Z jiných záznamů vědci zjistili, že existovalo nějakých devatenáct druhů piva.

Z Egypta, kde vynález piva připisovali bohu Osirisovi (tohle bych ufologům raději taky neříkal), se dostává toto umění do Libye, Maroka, Španělska, Řecka, Říma a do Francie. Staří Germáni na severu Evropy taky vařili pivo, a když pronikli do Galie, došlo k promísení způsobů přípravy piva.

Nejstarší zmínka o vaření piva v Čechách je v Zakládací listině Vyšehradské kapituly, sepsané asi v roce 1088. Nejstarším českým pivovarem byl ten v Cerhenicích, založený roku 1118. Dalšími byly Neuberg u Aše (1128), klášterní pivovar v Teplé (1200), Hodonín 1228, Olomouc 1250…

Pivo

Jak se dělá pivo

Hlavní surovinou při výrobě piva je ječmen, který je velmi odolný a vydrží i chladné počasí – na rozdíl třeba od vinné révy. A řečeno slovy Babicy, kde neměli ječmen, narvali do toho pšenici. Nebo kukuřici. Či dokonce rýži.

Obilné zrno se nechá naklíčit a následně usušit – tomu se pak říká slad. Nyní si představme tlusťoučkého alchymistu z Pekařova císaře. Řečeno jeho slovy, pak slad šrotujeme, vystíráme (slad se míchá s vodou), rmutujeme (zahříváme a štěpíme škroby na cukry) a scezujeme. Do následné mladiny neboli mláta se přidá chmel a vaříme. Zchladíme a necháme kvasit týden až dva týdny. Nakonec se nechá pivo dozrávat 20 (výčepní) až 60 dnů (ležáky). A pijeme. Je to, pravda, trochu složitější a delší, než s tou slivovicí. Pivo se má skladovat při teplotě 7 až 10 °C.

Dvěma hlavními proudy jsou svrchní kvašení, využívané při výrobě tmavých piv za pomoci kvasinek Saccharomyces cerevisiae, a spodní kvašení, využívané při výrobě ležáků, kde pracují kvasinky Saccharomyces Carlsbergensis.

Postup je samozřejmě značně zjednodušen, ale účelem článku není odborný popis výroby piva do všech detailů.

Různá dělení piva

Chmel se začal do piva přidávat až v 15. století, přičemž tato novinka přišla z Holandska. Od té doby se pivo dělí na chmelené a nechmelené, tedy anglicky ale (čti ejl). V současné době prožívají piva typu ale velký boom, podobně jako pšeničná nebo kvasnicová piva.

Piva se také dělí podle stupňovitosti (což je však jen orientační hodnota) na 7-8° (lehká), na 10° (výčepní), 12° (ležáky nebo premium) a vícestupňová (speciály). Stupně znamenají koncentraci původní nezakvašené mladiny. Opět jen orientačně se dá říci, že 10° pivo obsahuje cca 4 % alkoholu, 12° pivo pak kolem 5 % alkoholu.

  • Piva se nově podle norem Evropské unie dělí podle barvy na světlá, polotmavá, tmavá a řezaná. Tmavá piva jsou nejenom svrchně kvašena, ale hlavně svou barvu získávají pražením sladu nebo přidáním karamelu, proto mají sladší chuť.

Existují ještě další možnosti dělení a podkategorie, ale na ty zde opět není tolik místa.

Pivo jako pokrm

Nechmelené pivo obsahuje jen slad z ječmene, vodu a kvasinky. Mnozí lidé si takto pivo vařili doma v hrncích, v hrncích je nechávali kvasit a chladili je pak ve sklepích. Někdy se přidávaly bylinky jako rozmarýn, jalovec nebo tymián.

Toto kalné pivo obsahovalo hodně bílkovin a sacharidů a dokázalo zasytit jako plnohodnotný pokrm. Není divu, že třeba kníže Soběslav I. každému kanovníkovi na Vyšehradě určil týdně vědro medu a piva. Poddaní a robotníci měli právo na příděly chleba, sýra a piva. Odtud také pochází ono známé přirovnání k tekutému chlebu.

Pilsner Fest

A konečně – je pivo zdravé?

Pokud se konzumuje rozumně, je pivo kupodivu zdravé. Jako rozumnou konzumaci lékaři doporučuji dva půllitry pro pány a dvě třetinky pro dámy denně.

Nejenom, že pivo obsahuje významné množství vody, takže výrazně zavodňuje, ale obsahuje také rozličné minerály jako železo, hořčík, zinek, draslík, sodík, chloridy, vápník, fosfor, fluor a křemík.

Pak v pivu najdeme i významné množství vitamínů – thiamin (vitamín B), riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselinu listovou. Látky v pivu mají navíc výrazné antioxidační účinky.

Co se kilojoulů týká, vyzkoušejte si naše Kalorické tabulky. Schválně otestujte, jestli se nemýlím, když sem napíšu, že půllitr bílého suchého vína má 1 100 kJ, červeného suchého vína dokonce 1 600 kJ. A porovnejte s pivem – půllitr světlé dvanáctky má 942 kJ, a světlé desítky dokonce jen 655 kJ! A to nesrovnáme třeba s džusy, ovocnými šťávami nebo mlékem.

  • Podle některých studií střídmé pití piva také snižuje onemocnění srdce, látky v něm totiž zabraňují usazování tuku v cévách, srdci a mozku a zabraňují srážení krevních tělísek, nejen díky vápníku posiluje pivo kosti a chrání před osteoporózou, čistí ledviny, pomáhá trávení, snižuje podíl nezdravého cholesterolu, snižuje stres.

A jestli se po pití piva tloustne? Jde o jistý mýtus. Samotné pití piva na břichu nepřidá. Problém je spíše v tom, že chmelové látky, které pivo obsahuje, povzbuzují žaludeční trávicí aktivity, tedy podporuje chuť k jídlu. Jednoduše řečeno – po pivu snadněji vyhládne, a člověk pak má potřebu více jíst. Což je právě ten problém.

Pak je nutné si uvědomit, že když někdo urazí za den deset piv, napere do sebe takových 6 550 kJ, v horším případě 9 420 kJ, což je přece jenom poněkud hodně. Pak stačí jen jeden gulášek s knedlíky, a už nám jdou kila nahoru.

  • Ostatně, nadměrné užívání piva navíc zvyšuje riziko mozkových příhod, infarktu, i vysokého krevního tlaku.

Takže, jak jsme si řekli na začátku, opět platí stará dobrá zásada, všeho s mírou a zlatá střední cesta. Ať žijem!

Aplikace Kalorickétabulky.cz: Kolik má vaše oblíbené pivo?

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

Komentáře

1

Zdena
29.9.2014 11.53

Dobrý den,
opravte si prosím chybu v článku.
„…pak slad šrotujeme, vystíráme (slad se míchá s vodou), rmutujeme (zahříváme a štěpíme škroby na cukry) a scezujeme. Do následné mladiny neboli mláta se přidá chmel a vaříme…“
správně by mělo být : „…pak slad šrotujeme, vystíráme (slad se míchá s vodou), rmutujeme (zahříváme na technologicky významné teploty a štěpíme škroby na cukry) a scezujeme (horkou sladinu přes mláto). Do sladiny se přidá chmel a vaříme, vznikne nám mladina…“
Mláto je odpad při výrobě piva do kterého se již nic nepřidává!

2

Jiří Novotný
1.10.2014 13.37

Hezky napsaný článek se zajímavými historickými fakty. Na stranu nezdravosti piva bych doplnil, že má astronomický glykemický index GI 108, což je více než čistá glukóza, která má hodnotu 100! Co to provádí s lidmi s nadváhou a diaabetiky si dovedeme představit.

3

keberdle
16.10.2014 12.20

Hezke pivní PR. Srovnávat 0,5 litru vina a piva je trochu ulet ne. Ještě jste tam mohl uvést kalirickou hodnotu pulitru slivovice a rumu 🙂

4

NOalcohol
16.10.2014 12.59

Rad by som vedel o kolko menej vitaminov a mineralnych latok obsahuje obycajne pivo vo flasi … predsalen je to masovy proces vyroby kde sa nehraje na kvalitu, inac fajn clanok 🙂

5

anonym
16.10.2014 14.06

Problem je v tom ze vina vetsinou nevypijeme tolik co piva…neni spravne tedy srovnavat pul litr s pullitrem
Kdyz potom srovname „davky“
2dcl vina vs pullitr piva cisla jsou jina;-)

6

Michal
16.10.2014 18.26

Pěkný článek. Ale že půllitr bílého suchého vína má 1 100 kJ a půllitr světlé dvanáctky má 942 kJ je sice hezké porovnání, ale za večer mi 1 pivo nestačí a dám si aspon 3, tzn. 2826 kJ a vína mi naopak stačí 3 x 0,2 (což posuzuji za obdobné množství alkoholu a času nad ním ztráveným) tzn. 1320 kJ. (K vínu piji vodu, takže k zavodňování dochází taktéž)
Sečteno podtrženo, pro mě má pivo v konečném důsledku více než 2x více kJ než bílé víno..

7

Jan Simon
17.10.2014 13.12

„Od té doby se pivo dělí na chmelené a nechmelené, tedy anglicky ale (čti ejl). “
„Nechmelené pivo obsahuje jen slad z ječmene, vodu a kvasinky.“
Těch kočkopsů tam bylo víc, ale tohle je největší. Že ALE není chmelený? Wikipedie není vševědoucí a hlavně, je tam uvedeno, že jako ALE bylo PŮVODNĚ označováno (což je pro mě novinka). Dnes nevím o žádném ALE, které by bylo nechmelené.

8

čestˇa
17.10.2014 19.21

…lidičky…budme všichni rádi že tyhle dva moky..pivo,vínečko ,máme..

9

Jakub
21.8.2015 15.53

Jen malá poznámka k Bedřichu Hroznému. Nerozluštil chetitské písmo, ale jazyk, čili chetitštinu. Písmo bylo téměř znak po znaku rozluštěno celou řadou významných badatelů a orientlistů a trvalo to hodně let. Dokonce se zhruba vědělo, jak se znaky čtou, ale nikdo nevěděl, co znamenají, protože nepřipomínaly žádný blízkovýchodní jazyk a nebyl tudíž příbuzný např. starobabylonštině, aramejštině, arabštině (rodina semitohamitských jazyků). Hrozný si však jako první povšiml nápadné podobnosti s indoevropskými jazyky a tak v textech začal hledat ekvivalenty z germánských i románských jazyků a dokázal tak úspěšně překládat celé texty. Autoru článku to ale rád odpustím, toto je celkem běžný omyl.

10

Jan Lipšanský
21.8.2015 17.45

Chetitské písmo má dvě varianty – hieroglyfickou, již luštilo a rozluštilo vícero vědců, a klínopisnou, na jejímž rozluštění se Hrozný podílel významnou měrou. Pro úplnou přesnost, i když to s článkem tematicky nesouvisí.

11

iva
25.8.2015 1.33

aneb „Pivo je nejlepší jontový nápoj“. Obsahuje „rychlé cukry“, tzn., že při sportovním výkonu, kdy dochází k hypoglygemii,máte během vypití půllitru piva glykemii v pořádku a můžete zas pokračovat. Pozn.- ověřeno na vlastním těle.

12

Miloš
10.9.2017 20.51

To je přesně ono, mám cukrovku 2. typu (62let) – dlouhodobě výborně kompenzovanou – rád se hýbu s pravidelně chodím (alespoň 5 km dennně). Ale když jedu na kole, tak kolem 30 km, tak se dostávám do hypoglykemického záchvatu (slabost, mdloba) – hladina cukru dle glukometru 2.8. Okamžitě to spraví jedno či dvě piva (10st.). A jsem schopen jet v pohodě dál. No a pak mě buzerujou cajti, že mám 0.18 promile a zda jsem nepožil před jízdou. Tak nevím, jestli s sebou mám v rámci „norem“ fláknout jako bezvědomej hypo, ale střízlivej, na silnici do Slap a nechat se v klidu a v souladu s normami přejet naprosto střízlivým řidičem. Nebo budu dál dle Nešpora alkoholik, ale na živu, a v plné životní pohodě. Tak nevím, poslouchat vlastní tělo, nebo „společenské normy“?
Co myslíte Vy?

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články