Jak Valerie Mirić chtěla zhubnout a stala se autorkou oblíbených stránek s recepty

Strávím spousta času na internetu, zvláště na facebooku. Občas mám pocit, že to hraničí až se závislostí, ale pak hned vytáhnu na svou obhajobu eso z rukávu – vždyť je to moje práce!

Díky ní poznávám obrovské množství zajímavých lidí, o kterých bych se za normálních okolností jako redaktorka asi nedozvěděla.

A nemohla pak o nich napsat zde – na blogu kalorických tabulek. Vděčím za to samozřejmě z velké části mým přátelům, kteří si nenechávají své objevy pro sebe, ale lajkují je a sdílí, takže v podstatě udělají takovou tu nutnou selekci – oddělí zrno od plev.

Nechci zde nějak speciálně opětovat zmíněnou sociální síť, která naopak teď čelí kritice kvůli nepopulárním změnám, ale vždycky když otevřu pusu, abych si na ni také začala z různých důvodů stěžovat, uvědomím si, že je to zadarmo a že přítomnost na ní není povinná. A hlavně že jsme navíc všichni (kdo na ní jsme) na začátku souhlasili při registraci s jejími (již tehdy) zběsilými pravidly. Ano, byla v angličtině. A ruku na srdce – kdo je poctivě a detailně četl?

Ale dost o facebooku, kvůli němu tu nejsme. Ráda bych vám tentokrát představila jednu mladou ženu, která propadla změně životního stylu a jako pomocníka si vytvořila nyní velmi navštěvované stránky, jakýsi svůj deník „pokroku“.

• A protože zapisování je obecně velmi mocný nástroj, věříme, že by mohl pomoci i vám.

Pojďme se teď podívat na příběh Valerie od začátku. Snad vás zaujme a možná naladí nejen k zapisování jídelníčku na KT, ale třeba pořizování průběžné dokumentace vašich úspěchů. Je vidět, že je to motivace nejen pro samotného tvůrce. Jak sama říká,  současné stránky přišly až časem, když už měla dole nějaká kila. Před tím sdílela své kroky a fotky jen na osobním profilu. „Napadlo mne, že by to mohlo zajímat více lidí,“ směje se, protože dnes už je jasné, že je to opravdu zajímá.

„Už odmalička jsem byla zvyklá na pohyb a nelenila doma u televize či počítače. Několik let jsem trávila veškerý volný čas u koní, věnovala se aerobiku, míčovým sportům, plavání a všemu, u čeho se člověk hýbe. Zároveň jsem si ráda dala něco dobrého k jídlu, úplnou výjimkou nebyl ani fastfood či dortík k večeři,“ vypráví o svém dětství akční dívka, která své nečeské příjmení získala po tatínkovi z Bosny a Hercegoviny.

„V jedné chvíli nastal zlom a začala jsem přibírat – tělo zkrátka najednou nespálilo vše, co jsem zkonzumovala, sportu ubývalo a tuku přibývalo,“ říká Valerie a mnozí z nás si jistě pomyslí, že jim to něco připomíná….

„Váha se nakonec zastavila na 68 kg a dlouho se pohybovala kolem tohoto čísla. Při svých asi 165 cm výšky začalo být 68 kg poměrně dost, dařilo se mi však špíček na břiše skrývat pod volnějším oblečením a trvalo poměrně dlouho, než jsem si uvědomila, že místo volnějšího oblečení bych měla změnit hlavně svoji postavu. V červnu loňského roku jsem se proto rozhodla, že pro sebe něco udělám a že půjdu do sebe a zhubnu, co zhubnout půjde,“ popisuje své rozhodnutí žena, která se vůbec profesně nevěnuje cvičení ani výživě, jak by se podle fotek mohlo zdát, ale pracuje v České televizi v absolutně nesportovním oboru.

„Na internetu jsem si přečetla kdejaké články o různých typech stravování, od ketodiet až po různé druhy dělené stravy – nakonec jsem se však rozhodla, že to vezmu všechno selským rozumem,“ popisuje začátek své proměny.

Startovací změny v jídelníčku Valerie

Vzala jsem to opravdu striktně a od podlahy, čímž jsem tělu způsobila trošku šok a hodila jsem vlastně samu sebe do vody, protože jsem ze dne na den přestala jíst veškeré omáčky, knedlíky, bílé pečivo, dortíky, koblížky, tučné maso, smažená jídla, čokoládové tyčinky a sladkůstky a přestala jsem pít vše, kromě vody.

Trošku neuváženě a zbytečně jsem se první dva týdny snažila omezit i přílohy, které tvořila rýže nebo brambory. Po čtrnácti dnech jsem však začala jíst i přílohy v normálním množství.

Dále spousta zeleniny, více libového masa a bílé jogurty, které jsem dříve nejedla, se pro mě staly každodenní svačinkou. Oblíbila jsem si ovesné kaše s čímkoli – s ovocem, oříšky, medem – a také tvaroh na sladký i slaný způsob.

Musela jsem se doslova naučit jíst pravidelně 5x denně, ne až při pocitech hladu, nebo naopak ,,zbytečně“ do přejedení.

Kam jsem mohla, tam jsem začala chodit pěšky. Posilovnu jsem navštívila až po dvou měsících mého hubnutí, kdy jsem měla dole téměř 10 kg a vážila kolem 58 kg.

Rázem bylo vše barevnější a veselejší. Došlo mi, že jsem opravdu zhubla téměř 10 kg a doslova jsem se zamilovala do svého nového životního stylu. Neříkám, že tohle je ten jediný, správný a univerzální návod, jak na ,,to“. Ale je to naprostý základ, který spousta z nás neumí a který mnohdy stačí k tomu cítit se dobře ve svém vlastním těle a udržet si s trochou klasického denního pohybu krásnou figuru.

A jak to bylo s cvičením?

Co se týče cvičení – v říjnu jsem pomalu začala chodit do posilovny, cvičila na strojích, trápila se na páse, který opravdu nesnáším, a snažila se posilovat alespoň v rámci toho, co vím. Nemá smysl však něco dělat jen napůl, takže jsme se v prosinci dohodli s kamarádem, strongmanem Jirkou Tkadlčíkem – mistrem Evropy i světa v powerliftingu, že si mě vezme do parády a zamakáme. Zatím je to vše na začátku, nicméně už teď se objevují disciplíny, které mě stoprocentně baví a díky vedení Jirky a systematickém tréninku jsou vidět změny na těle již nyní. Nemá smysl litovat toho, že člověk nezačal dřív, nicméně jsem rozhodnutá dát do toho všechno a už nikdy nepřestat.

Svůj úspěch, který Valerie považuje za poměrně drobný v porovnání s tím, jakou proměnou člověk dokáže projít, je hlavním důvodem, proč založila na facebooku stránku Fitness recepty & healthy lifestyle. Pravidelně tam vkládá všechny recepty na vynikající hlavní jídla, dortíky, svačinky a další dobroty, které si doma vaří a díky kterým je její jídelníček pestrý a zároveň chutný.  A hlavně jí pomohly dostat se tam, kde dnes se svou váhou je. „Občas se samozřejmě stane, že mám chuť na něco, co se se zdravým jídelníčkem úplně neslučuje, nicméně nemá smysl si to odpírat – dopřeji si, v menším množství a pouze jednou za čas,“ uzavírá svůj příběh sympaticky spokojená žena.

Dva recepty od Valerie

Lehký dortík se skořicí a jablky

• 200g ovesných vloček
• 250ml domácího mandlového ,,mléka“ (možno nahradit kupovaným ovesným nápojem)
• 4 jablka
• 1 vejce
• 3 lžíce mletých vlašských ořechů
• 3 lžíce mleté skořice
• 2 lžíce holandského kakaa
• hrst plátků mandlí

V míse smícháme vločky, mandlové ,,mléko“, vejce, mleté ořechy, lžíci skořice, kakao a mandle a umícháme těsto. Do druhé mísy namixujeme nebo nastrouháme oloupaná jablka a vymačkáme nadbytečnou šťávu. Jablka zaprášíme zbytkem skořice. Do formy vymazané kokosovým olejem a vysypané např. žitnou moukou dáme dospod polovinu vločkového těsta, na to vrstvu jablek a nahoru zbytek těsta.

Pečeme na 160°C asi 15-20 minut, těsto kontrolujeme špejlí.

Mandlové domácí ,,mléko“

• 100 g neloupaných mandlí
• 750 ml kvalitní čisté vody

Mandle v míse zalijeme vařící vodou a necháme minutu odstát. Poté mandle přecedíme a propláchneme ve studené vodě. Slupka z mandlí by díky tomu měla jít snadno sundat tak, že mandli uchopíme mezi palcem a ukazováčkem a zmáčkneme.

Po oloupání všech mandlí je rozmixujeme či rozemeleme a smícháme se 750 ml studené vody.

Necháme louhovat asi 3 hodiny, občas zamícháme. Nakonec ,,mléko“ přecedíme přes síto a vychlazené podáváme.

Valerii držíme palce, ať ji zapálení vydrží a vám přejeme, abyste si našli tu svou cestu pro změnu životního stylu.

12.1.2015 Ing. Macáková Marcela Články, Jak zhubnout