V minulém článku jsem psala o tom, jak důležitá je pestrost bakteriálních kmenů v našich střevech v ohledu na hubnutí.
Zde malá připomínka: Studie ukázaly, že lidé trpící nadváhou mají jiné složení mikrobiomu, než štíhlí jedinci. Přičemž jako důležité se ukázala pestrost bakteriálních kmenů v našich střevech…
Moje rada je tedy velmi jednoduchá. Chcete opravdu zhubnout? Omezte vše, co ničí naší střevní flóru a dodejte tělu ta správná probiotika a prebiotika. Tím ovšem nemyslím jen konzumaci jednoho jogurtu denně.
Hana Lang
V dotazech jste žádali o přesnější návod jak postupovat. Tady je:
V první řadě je nutné z jídelníčku vyřadit vše, co náš mikrobiom systematicky ničí. Já této fázi říkám –„Stop znečišťování organismu“.
Vyhněte se proto všem upravovaným potravinářským produktům. Kupujte si potraviny v jejich přírodní podobě. Konzervační látky a chemikálie používané ke zpracování a zvýšení trvanlivosti potravin neničí jen bakterie v daném produktu, ale i ty naše.
Nepoužívejte umělá sladidla ani cukr. Umělá sladidla najdete na každém kroku ale hlavně v „light“ potravinách a nápojích. Cukr je návyková látka stejně jako heroin, náš mozek na ni reaguje velmi podobně a toho potravinářský průmysl umí velmi efektivně využít. Přidaný cukr, i když je přírodní a třtinový a bůh ví jaký ještě, je pro náš mikrobiom opravdovým jedem. Zdravé bakterie ničí a patogenní mikroorganismy se tetelí blahem.
Představa, že naše střeva ničí pouze antibiotika, je velmi mylná. Nadužívání jakýchkoli medikamentů chemické povahy ničí náš mikrobiom. Pokud je to jen možné, vyhněte se jim. V případě, že si nejste jisti, musíte změnu medikamentace VŽDY konzultovat se svým ošetřujícím lékařem! Doporučuji používat selský rozum a vždy se velmi dobře informovat. I v tomto případě, kdy se tady snažím nastínit problematiku střevního mikrobiomu a hubnutí, se jedná jen o velmi stručný náhled.
Co dále ničí náš mikrobiom, je ohraná písnička: alkohol, konzumace tabáku, drogy, špatná a jednostranná strava… Ve zkratce: prázdné potraviny, málo zeleniny, málo ovoce, málo luštěnin, hodně masa, hodně bílé mouky, hodně špatného tuku, hodně mléka a mléčných výrobků.
Když jste se dostali do stádia, kdy nebudete svůj organismus nadále znečišťovat, je nutné ho vyčistit a detoxikovat. Občas stačí jen detoxikační čaje, jaterní kúra – to už záleží na míře znečištění.
Co bakterie v našich střevech nutně potřebují, je vláknina, jež slouží jako prebiotika. 30 g denně je absolutní minimum. Vláknina je součástí rostlinných buněk, takže ji najdete v rostlinné stravě. Živočišná buňka vlákninu neobsahuje.
A už jsme se dostali k jogurtům a probiotickým preparátům. To nejlepší musí přijít vždy na konec …
Proč nejsem zastáncem konzumování takového množství mléčných výrobků a jogurtů, jak je nám všude předepisováno, je velmi jednoduchá úvaha z mých sedmnácti let. Tehdy jsem se hodně zajímala o biologii a na téma savci jsem měla dlouhý referát. Žádný savec, kromě člověka, nepije v dospělosti mléko jiného savce, aby tím podpořil růst kostí apod.
Mléko je určené pro kojence – a to do tří let života jedince. Pak už nikoli. Tato logická úvaha se mi v mé vlastní praxi potvrdila. Téměř každý můj klient má na mléko intoleranci. A po vyloučení či omezení se mu uleví od nejen trávicích potíží.
Co tedy místo známého jogurtu na ty naše bakterie? FERMENTOVANÉ potraviny typu miso, kysané zelí, kombucha, konči, popřípadě natto. Fermentované mohou být i jiné potraviny – jako třeba salámy, ty do této skupiny prosím neřadím.
Pokud nezvládnete do svého jídelníčku denně nebo alespoň ob den zařadit tyto potraviny, doporučuji na začátku užívat kvalitní probiotické a probiotické preparáty. Vybírejte si přírodní, živá probiotika s co největším počtem kmenů v preparátu.
Přeji všem příjemné hubnutí a zdravou střevní mikroflóru.
Lékařka přírodní medicíny, věnuje se nutriční terapii založené na potravinových intolerancí a mitochondriální medicíně.
15.6.2016 Články, Jak si udržet zdraví, Jak zhubnout
S oblíbených lektorem Václavem Krejčíkem jsme si povídali u příležitosti opožděného křtu jeho zatím poslední knihy.
ŽIJTE JÓGU 2 s podtitulem „hledání harmonie“ vyšla na jaře letošního roku, ale kvůli covidové situaci byla pokřtěna až nyní v říjnu.
Celý článek 12.10.2021 0
V našem volném cyklu článků pro blog Kalorických Tabulek jsme začali úvahou, zda může diabetik správným jídelníčkem zlepšit svoji cukrovku. Pokračovali jsme doporučeními na úpravy jídelníčku z hlediska příloh (včetně receptů) a vysvětlili si, proč se říká, že pohyb je lék.
Dnes si působení všech těchto obecných doporučení ukážeme na příběhu jednoho našeho pacienta.
Celý článek 2.9.2021 0
Pohyb má blahodárný vliv na náš fyzický i psychický stav.
Dramatické snížení přirozeného pohybu v posledních desetiletích se významně podílelo na nárůstu obezity a s ní spojených nemocí – od cukrovky, chorob srdce, pohybového aparátu až po deprese.
Celý článek 29.8.2021 0
Komentáře
Jirka
17.6.2016 14:22
Potřeboval bych to přeložit do češtiny pro nás obyčejné nevzdělance.
Neumím si představit jak vypadají probiotika a prebiotika. Ale umím si představit mléčné a masné výrobky, zeleninu, ovoce apod.
Vůbec netuším co to je kombucha, konči, natto apod. a nějak, podle názvů, už vůbec nemám chuť to dávat do pusy. Ale mám třeba rád kukuřičný plátek se sýrem a na tom papriku.
Nemám nejmenší představu co by mohlo být fermentování. Mozek mi to spojuje s mumifikací, ale to asi nebude ono, že?
Takže vezměte obyčejného člověka, který vstoupil na marketu (když není čas) nebo k řezníkovi, pekaři a nebo se pohybuje mezi trhovci se zbožím, které normálně ve střední evropě roste nebo se chová.
Co mám tedy kupovat a čemu se vyvarovat. A proč to kupovat a proč ne. A jaké množství nejlépe. Jednoduše ty nepochopitelné názvy nahraďte něčím co můžu uchopit, je běžně dostupné a nečpí z toho žádné superplodiny, biocosi, ptačí zob a náhražky čehokoliv (míněna zejména soja).
Věřím, že poté bych si z vašeho článku mnohé odnesl a hlavně bych věděl co a proč to dělám.
Děkuji 🙂
Avio
19.6.2016 12:50
To je skvělý argument, že žádný savec nepije mléko jiného savce. A který savec, krom člověka, zapálí oheň, postaví na ni nádobu s vodou, spaří lístky čajovníku, které si předtím usušil a do vyluhované tekutiny pak strčí kombuchu, nechá ji v tom chvilku žít (tj. vlastně baštit a defekovat) a pak to vypije. Tygra si při tom dost dobře nedovedu představit. A potkan vám sice sežere fermentovanou potravinu typu miso, ale ještě jsem neviděl potkana, který by si ji připravil. Kdyby kočky uměly dojit, tak by se na myši vykašlaly. A chci vidět klokana, který šlape zelí a pak ho někde na pár týdnů bez přístupu vzduchu uzavře a mne si packy, jak mu to tam kysá. Protože tohle klokani prostě dělají.
Ivetta Benýšková
22.6.2016 10:08
Avio: velmi jste mě pobavil a musím s Vámi souhlasit. Každý člověk je jiný, někdo mléko nesnáší a netoleruje ani kravskou bílkovinu, jiný zase laktózu. Většina středoevropanů ale s mlékem nemá problém a viděla bych to spíš snažit se svůj jídelníček „vyčistit“ od zbytečné chemie a přídatných látek, od hotových průmyslových potravinářských výrobků a nehnat se do extrémů raw, bio (i když bio potraviny jsou vážně chutnější – a člověk zjistí – přes vyšší cenu, že mu stačí i menší množství), paleo ani jiné extrémy, i ty východním směrem. Najít si to co mi vyhovuje, co mi neškodí a mimo jiné i co mi chutná. Neumím si představit, že jen v rámci péče o střevní mikrobiom najednou přestaneme jíst to, co milujeme (např. (bio) zakysané mléčné výrobky) nebo jiný druh základních potravin i jinak tělu prospěšných. Zdravý selský rozum a hlavně – když chci hubnout, musím se v první řadě HÝBAT. Jídlo má obrovský vliv, střevní mikrobiom jistě také, ale hlavně, svaly a pohyb je to co spaluje nadbytečnou energii. K tomu mi žádná kombucha nepomůže…
Jan
26.6.2016 12:51
Zdravím,děkuji za článek a rady,ale jenom takovej dotaz,z čeho tedy může vegetarián čerpat bílkoviny?Vcelku souhlasím s cukrem,bílou moukou to je mi celkem jasné,ty omezují jak se da.Ale kde brát potom dostatečně velké množství bílkovin při omezení kravskeho mléka ?Osobně mám denně mléko,skoro denně tvaroh a eidam 30%.Sojové produkty neobsahují bílkovin takové množství.Díky.
Hattori Hanzo
27.6.2016 23:28
Jan:
pri vegánskej strave treba na príjem komplexných bielkovín dávať pozor. Hlavné zdroje bielkovín sú strukoviny, najmä šošovica (čočka), cícer (cizrna) a sója. Strukoviny je však nutné kombinovať napríklad s ryžou pretože samotné strukoviny majú málo aminokyseliny metionín, ktorý je zas v hojne zastúpený v ryži. Vygoogli si „Rubnerov zákon o limitoch aminokyselín“ a budeš múdrejší. Prípadne skús hodiť týždenný jedálniček do foodlogic a zmeraj celkový aminokyselinový profil a dostaneš aj bonus v podobe rozboru tukov a mikronutrientov. Následne sa podľa toho môžeš zariadiť a upraviť jedálniček.
Osobne sa prikláňam skôr k laktovegetariánskemu stravovaniu. Mliečne bielkoviny môžeš prijímať aj vo fermentovanej podobe, sú prakticky bez laktózy, napríklad v jogurtoch, zrejúcich syroch (staršia gouda, parmezán), prípadne môžeš siahnuť po bielkovinových doplnkoch na rastlinnej báze, napr. hrachový alebo sójový proteín. V prípade laktovegetariánstva kľudne srvátkový proteín, alebo tvaroh, cottage, možností je tam veľa a kvalita bielkovín vysoká, ide o komplexné bielkoviny, kvalitou porovnateľné s mäsom.
Sójové produkty sú u nás dostupné žiaľ len v nefermentovanej podobe, natto alebo tempeh sa dosť ťažko zháňa. A práve tie nefermentované môžu byť pre niekoho ťažšie stráviteľné.
Takže čo sa týka bielkovín, vegetarián to vie riešiť pomerne jednoducho ak má správne informácie. Horšie to je ale s tukmi, konkrétne EPA/DPA formou Omega 3, ktorú si vie telo v obmedzenom množstve produkovať z ALA – dobrý zdroj napr. ľanové semiačka. Táto vlastná produkcia ale nie je zatiaľ dostatočne preskúmaná, niektoré štúdie tvrdia, že transformácia ALA na EPA je vysoko individuálna záležitosť, ktorá dokonca vekom klesá. Tiež bacha na B12 a D3 v zimných mesiacoch, vegetariáni to majú ťažké, vegánio extrémne ťažké, takže s vegetariánstvom opatrne a s rozumom.
Honza
24.7.2016 12:59
Chápu, že se autorka článku snažila čtenářovi pomoc, ale článek vyznívá opravdu hloupě, ať už kvůli autorčiným prosazováním jejich ničím nepodložených názorů, kterým se prostě jen ona rozhodla věřit a vidí v nich logičnost, i když tam žádná není (například ten argument s mlékem je opravdu směšný a nazývat to logická úvaha je opravdu přitažené za vlasy, když vezmeme v potaz, že se nejedná ani o logický výrok ani o úvahu… Co se týče mléka, tak u člověka jakožto jediného savce je třeba vzít v potaz evoluci, protože právě schopnost dospělého člověka trávit (a potřebovat) mléko, byla donedávna jedna z nejrychlejších evolučních inovací, která v lidském těle proběhla, takže používat argument s jinými dospělými savci je opravdu neinformované).
Používat terminologii typickou pro nutriční poradce bych neviděl jako problém, ovšem to by autorka musela běžnému člověku vysvětlit, co znamenají. Já také třeba například nevím, co jsou prebiotika nebo fermentované potraviny.
Vinu za kvalitu článku bych ani tak nepřiřazoval autorce, jako spíše editorům tohoto blogu, které na nedostatky měli upozornit.
Honza
24.7.2016 13:14
Článek nebo jeho autorku nechci jen hanit, myslím si, že potenciál pro informační hodnotu v něm je a jsem rád, že někdo pro lidi snažící se zhubnout nabízí různé perspektivy, jak s váhou zatočit efektivně.
Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.