Hana Lang: Klíčem ke zhubnutí je zdravá střevní flóra II.
V minulém článku jsem psala o tom, jak důležitá je pestrost bakteriálních kmenů v našich střevech v ohledu na hubnutí.
Zde malá připomínka: Studie ukázaly, že lidé trpící nadváhou mají jiné složení mikrobiomu, než štíhlí jedinci. Přičemž jako důležité se ukázala pestrost bakteriálních kmenů v našich střevech…
Moje rada je tedy velmi jednoduchá. Chcete opravdu zhubnout? Omezte vše, co ničí naší střevní flóru a dodejte tělu ta správná probiotika a prebiotika. Tím ovšem nemyslím jen konzumaci jednoho jogurtu denně.
V dotazech jste žádali o přesnější návod jak postupovat. Tady je:
V první řadě je nutné z jídelníčku vyřadit vše, co náš mikrobiom systematicky ničí. Já této fázi říkám –„Stop znečišťování organismu“.
Vyhněte se proto všem upravovaným potravinářským produktům. Kupujte si potraviny v jejich přírodní podobě. Konzervační látky a chemikálie používané ke zpracování a zvýšení trvanlivosti potravin neničí jen bakterie v daném produktu, ale i ty naše.
Nepoužívejte umělá sladidla ani cukr. Umělá sladidla najdete na každém kroku ale hlavně v „light“ potravinách a nápojích. Cukr je návyková látka stejně jako heroin, náš mozek na ni reaguje velmi podobně a toho potravinářský průmysl umí velmi efektivně využít. Přidaný cukr, i když je přírodní a třtinový a bůh ví jaký ještě, je pro náš mikrobiom opravdovým jedem. Zdravé bakterie ničí a patogenní mikroorganismy se tetelí blahem.
Představa, že naše střeva ničí pouze antibiotika, je velmi mylná. Nadužívání jakýchkoli medikamentů chemické povahy ničí náš mikrobiom. Pokud je to jen možné, vyhněte se jim. V případě, že si nejste jisti, musíte změnu medikamentace VŽDY konzultovat se svým ošetřujícím lékařem! Doporučuji používat selský rozum a vždy se velmi dobře informovat. I v tomto případě, kdy se tady snažím nastínit problematiku střevního mikrobiomu a hubnutí, se jedná jen o velmi stručný náhled.
Co dále ničí náš mikrobiom, je ohraná písnička: alkohol, konzumace tabáku, drogy, špatná a jednostranná strava… Ve zkratce: prázdné potraviny, málo zeleniny, málo ovoce, málo luštěnin, hodně masa, hodně bílé mouky, hodně špatného tuku, hodně mléka a mléčných výrobků.
Když jste se dostali do stádia, kdy nebudete svůj organismus nadále znečišťovat, je nutné ho vyčistit a detoxikovat. Občas stačí jen detoxikační čaje, jaterní kúra – to už záleží na míře znečištění.
No a dalším velmi důležitým krokem je stravovat se, jak já říkám „probioticky“.
Co bakterie v našich střevech nutně potřebují, je vláknina, jež slouží jako prebiotika. 30 g denně je absolutní minimum. Vláknina je součástí rostlinných buněk, takže ji najdete v rostlinné stravě. Živočišná buňka vlákninu neobsahuje.
A už jsme se dostali k jogurtům a probiotickým preparátům. To nejlepší musí přijít vždy na konec …
Proč nejsem zastáncem konzumování takového množství mléčných výrobků a jogurtů, jak je nám všude předepisováno, je velmi jednoduchá úvaha z mých sedmnácti let. Tehdy jsem se hodně zajímala o biologii a na téma savci jsem měla dlouhý referát. Žádný savec, kromě člověka, nepije v dospělosti mléko jiného savce, aby tím podpořil růst kostí apod.
Mléko je určené pro kojence – a to do tří let života jedince. Pak už nikoli. Tato logická úvaha se mi v mé vlastní praxi potvrdila. Téměř každý můj klient má na mléko intoleranci. A po vyloučení či omezení se mu uleví od nejen trávicích potíží.
Co tedy místo známého jogurtu na ty naše bakterie? FERMENTOVANÉ potraviny typu miso, kysané zelí, kombucha, konči, popřípadě natto. Fermentované mohou být i jiné potraviny – jako třeba salámy, ty do této skupiny prosím neřadím.
Pokud nezvládnete do svého jídelníčku denně nebo alespoň ob den zařadit tyto potraviny, doporučuji na začátku užívat kvalitní probiotické a probiotické preparáty. Vybírejte si přírodní, živá probiotika s co největším počtem kmenů v preparátu.
Přeji všem příjemné hubnutí a zdravou střevní mikroflóru.
Bylo 11. května 2017, měsíc po mých 26. narozeninách. Vážil jsem šílených 152 kilogramů a seděl na recepci fitness Euforie v Praze, v obklopení krásných a vyrýsovaných těl, a čekal na první schůzku s osobním trenérem Vladimírem Hirkou.
Připadal jsem si tam naprosto nepatřičně a trpěl vsugerovaným pocitem, že mě určitě pozorují úplně všichni. Přesto jsem věděl, že je to den, který mi změní život, první krok z cesty dlouhé tisíc mil, o němž kdysi mluvil Konfucius.
