Ovoce, zelenina a další dary přírody, jako jsou např. luštěniny, semínka, ořechy nebo houby, jsou v našem jídelníčku nezastupitelné a měly by tvořit jeho základ.
Alarmující je, že v dnešní době stále přibývá lidí, a zejména dětí, kteří odmítají jíst čerstvé ovoce a zeleninu.
Tím pádem se ochuzují o spoustu zdraví prospěšných látek, jako jsou například vitamíny, minerály a vláknina, a stávají se tak náchylnější k různým onemocněním.
Denně bychom měli sníst alespoň 400 g ovoce a zeleniny, přičemž zeleniny by mělo být poměrně více než ovoce. Zeleninu bychom měli zařazovat prakticky do každého jídla, ovoce je vhodné konzumovat spíše v dopoledních hodinách – a to z toho důvodu, že obsahuje cukr. A zejména u lidí s nadváhou je třeba si množství cukru ve stravě hlídat.
Vitamíny a minerály je potřeba doplňovat v průběhu celého roku – nejen v létě, kdy je všeho dostatek. Samozřejmě je vždy výhodnější konzumovat dary přírody čerstvé, nicméně některé druhy ovoce, jako například angrešt, brusinky, meruňky a mnoho dalších je možné také konzervovat, zmrazit nebo usušit. Je to vždy lepší varianta, než v zimním období utrácet spoustu peněz za dovážené ovoce, často plné chemických postřiků. Nemluvě o tom, že například banány se sklízejí naprosto nezralé, aby vydržely dlouhý transport.
Z ovoce a zeleniny lze připravovat spoustu chutných pokrmů a nápojů. Kromě využití v kuchyni se však dají použít i jinak. Už naše babičky věděly, které ovoce a zeleninu zvolit, pokud je trápí kosmetické problémy, jak s pomocí přírody vyléčit různé zdravotní neduhy, a to vše bez použití chemie. Samozřejmě existují onemocnění, která se bez medikace neobejdou a bohužel i onemocnění, při kterých se musíme konzumaci ovoce a zeleniny úplně vyhnout.
Nyní si ukážeme několik rad a tipů, jak využít některé druhy ovoce a zeleniny a vytěžit z nich co nejvíc zdraví prospěšných látek.
Máte rádi ANGREŠT? Tak to je moc dobře. Angrešt byl v minulosti součástí všech zahrad. Existuje několik různých odrůd angreštu, nejčastěji se však pěstuje zelená a žlutá. Samotné plody mohou být jak s chmýřím, tak i lysé. Chuť angreštu záleží na odrůdě, ale nejčastěji bývá sladkokyselý a poměrně dost aromatický. Sbíráme hlavně zdravé a nepříliš měkké plody.
Angrešt obsahuje velké množství vitaminů A, B, C a E a také minerálů (draslík, hořčík, křemík, mangan, vápník, zinek a železo). Najdeme v něm také hodně pektinů, které pomáhají urychlovat peristaltiku střev, a tak bojují proti zácpě. Slupka je bohatá na nenasycené mastné kyseliny, které jsou zdraví velmi prospěšné. Jelikož obsahuje hodně ovocných kyselin, není jej vhodné konzumovat ve velkém množství.
Před konzumací není nutné angrešt nějak upravovat. Stačí jen odříznout zbytek stopky a květu. Angrešt je nejlépe konzumovat čerstvý, ale výborně se hodí také ke konzervaci. Takovýmto způsobem můžeme zpracovat ještě nedozrálé a tvrdé plody.
Z angreštu se dá vyrobit i pleťová maska. Dodá unavené pokožce potřebné vitamíny a osvěží ji. Několik bobulí zralého angreštu rozmačkáme na kaši. Pro lepší konzistenci ji můžeme smíchat se lžící bílého jogurtu. Směs naneseme na obličej a necháme 15 minut působit. Poté ji důkladně opláchneme teplou vodou.
Malé černomodré plody jsou typickým ovocem našich lesů. Rostou na nízkých keřících se světle růžovými kvítky. Borůvky patří mezi naše nejzdravější ovoce. Sbírají se v červenci a v srpnu. V lidovém léčitelství se kromě samotných plodů používají také listy, ze kterých se připravuje odvar usnadňující léčbu cukrovky.
Borůvky jsou vynikajícím zdrojem antioxidantů, flavonoidů, tříslovin, betakarotenu, organických kyselin, cukrů a pektinů. Obsahují vitamíny A, B a C, dále draslík, hořčík, chrom, mangan, zinek a železo. Borůvky výrazně ochraňují organismus před účinky volných radikálů. Působí také protizánětlivě a vysokým obsahem vitaminu C pomáhají v boji proti chřipce a nachlazení.
Borůvky by se měly po natrhání co nejdříve spotřebovat. V chladničce nám vydrží pouze několik dní. Nejvhodnější je jíst je čerstvé, ale můžeme je klidně použít i pro přípravu různých buchet, marmelád, dortů, knedlíků apod. Borůvky lze také zmrazit nebo usušit.
Borůvky jsou výborným pomocníkem při průjmu. Můžeme je konzumovat jak syrové, tak i ve formě džemu, odvaru nebo nálevu. Do ¼ litru studené vody vsypeme 2 lžičky sušených borůvek a necháme přes noc odstát. Ráno je buď scedíme, nebo rozmixujeme do nálevu. Nálev pijeme po malých doušcích v průběhu celého dne.
Rajčata patří stejně jako lilek nebo brambory do čeledi lilkovitých. Do Evropy byla přivezena v období zámořských objevů ze Střední Ameriky (zhruba v 16. století). V našich podmínkách se jim velmi daří, a proto byly vyšlechtěny různé odrůdy lišící se jak velikostí a tvarem, tak i barvou.
Rajčata mohou být malá (cherry), velká, soudkovitá, kulatá, hruškovitá, masitá, žlutá, oranžová, červená apod. Rostou buď na keříku, nebo na rostlině, kterou je nutné přichytit k podpěře. Kupujeme vždy plně vyzrálé plody s pevnou slupkou. Měkká, scvrklá nebo flekatá rajčata vůbec nebereme. Neměla by být také příliš zelená, protože tato místa obsahují jedovatou látku solanin. Nevýhodou rajčat je, že podléhají poměrně rychle zkáze.
Rajčata jsou velmi zdravou zeleninou. Nejdůležitější je jejich červené barvivo zvané lykopen, který v organismu působí jako antioxidant. Bojuje proti volným radikálům a ostatním látkám, které způsobují vznik nádorových onemocnění. Z vitamínů jsou zde nejvíce zastoupeny vitamíny B, C, E a K a z minerálních látek draslík, fosfor, hořčík a vápník. Vysoký je také obsah vlákniny a kyseliny listové.
Rajčata mají minimální energetickou hodnotu, navíc neobsahují skoro žádné cukry, a proto jsou ideální zeleninou pro diabetiky.
Před konzumací rajčat je vhodné odstranit všechna zelená místa a rovněž zbytek po stopce, protože právě v nich je obsažena stejná jedovatá látka jako u brambor – solanin. Můžeme také oloupat těžko stravitelnou slupku. Nejlépe to jde, nakrojíme-li slupku do kříže a přelijeme rajče vroucí vodou. Rajče je pro náš organismus zdravější tepelně upravené a doplněné o potřebné tuky. Je sice pravda, že se zničí velká část vitamínů, ale obsažené antioxidanty se stanou lépe využitelnými. Proto je ideální konzumace rajských protlaků a kečupů. U kečupů je pouze potřeba sledovat množství přidaného cukru, ideální je si vyrobit vlastní, domácí kečup. Čerstvá rajčata lze použít do salátů, polévek nebo omáček. Můžeme je také zmrazit, zavařovat, sušit nebo odšťavňovat.
Pokud trpíte pletí bez energie, rozmačkejte polovinu většího rajčete a naneste jej pomocí vatového tamponku na obličej. Vydržte alespoň 15 minut a pak obličej opláchněte vlažnou vodou. Pokud vám vadí, že maska příliš kape, můžete pleť masírovat silnějšími plátky rajčete.
Z rajčat se dá taktéž připravit výbornou rajskou polévku, saláty, plněná rajčata, zdobit s nimi mísy, dávat na pizzu, zapékaná jídla apod.
Poradkyně pro výživu, zdravý a aktivní životní styl, instruktorka fitness, bioložka a máma dvou synů..
29.8.2016 Články, Recepty a výživa
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Před lety jsme pro uživatele naší aplikace Kalorické Tabulky vytvořili uzavřenou skupinu Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Velmi nás těší, že si v ní lidé vzájemně radí ohledně nastavení aplikace, ale také sdílí své jídelníčky a tipy na jídla.
Celý článek 10.4.2024
Podobně jako u vlákniny (viz článek Jak a čím doplnit v jídelníčku vlákninu) většina nových uživatelů aplikace Kalorické Tabulky zjišťuje, že se jim často nezelená ani kolečko bílkovin.
Co jsou vlastně bílkoviny a jak dosáhnout toho, abychom jich konzumovali dostatek?
Celý článek 7.4.2024
