Neuvěřitelná proměna sympatického Dušana, jenž říká, že mu opravdu hodně pomohlo při hubnutí zapisování do aplikace Kaloricketabulky.cz
Po delší době přinášíme další svědectví o úspěchu uživatelů aplikace Kaloricketabulky.cz. Podívejte se, jak muž, který ještě v roce 2011 při výšce 175 cm vážil 120 kg, vypadá dnes.
A věřte, že to nebyla jednoduchá cesta. Dušan má nepravidelnou pracovní dobu a často i noční směny…
Když se podíváte na fotografie, které nám Dušan poskytl, skoro nevěříte, že je na nich stejný člověk.
Narodil se v roce 1971 a celé dětství se pohyboval jako většina dětí té doby venku. V pubertě jezdil na čundry, při kterých se prý toho hodně nachodilo. „Ještě krátce po vojně jsem patřil mezi štíhlou populaci, ale po narození syna nastal obrat. Málo času na sport, noční služby, nedostatek spánku a nepravidelná strava skládající se hlavně ze sladkého,“ popisuje toto své období Dušan, jenž přiznává, že se večer často najedl k prasknutí, protože tělo prostě mělo hlad.
Postupně se dopracoval k svým 120 kilogramům.
S takovou váhou se samozřejmě začaly objevovat zdravotní potíže – cukrovka, tlak 180/120, bolesti hlavy, zažívací problémy, které řešil polykáním předepsaných prášků.
„Zlom nastal v roce 2012, kdy už to nešlo dál. Rozhodl jsem se, že s sebou musím něco udělat, protože mám rodinu, o kterou se chci postarat,“ vysvětluje Dušan, který dodává, že prášky neprospívaly ani jeho psychice.
V té době prý jeho kolega v zaměstnání prodával starší horské kolo, a tak jej koupila začal jezdit do práce. Dva kilometry mu přidaly jako velká dálka.
„Nakonec mě to chytlo takovým způsobem, že jsem začal pravidelně jíst, přestal pít sladké hnusy a začal držet dietu. Zaregistroval jsem se na Kaloricketabulky.cz, koupil hodinky s měřením tepu a nové kolo, na kterém jsem první rok najezdil po lesích 8 000 km,“ vypráví s nakažlivým nadšením.
Jen manželka prý byla na nervy, protože bylo třeba vážit každé sousto, které poctivě zapisoval do aplikace spolu se spálenou energií z jízd na kole. „Prvních deset kilo šlo dolů hodně rychle, a to mě nakoplo,“ svěřuje se a zároveň tímto děkuje své ženě, která pro něho vařila zvlášť podle jeho požadavků.
„Rok jsem neměl omáčku, knedlík, nic sladkého. Místo toho jsem si dělal zeleninové kaše a zjišťoval jak je ovoce vlastně sladké. To jsem si dřív vůbec neuvědomoval,“ popisuje dílčí kroky svého snažení.
Oblečení mu začalo být velké a jeho skříň obsahovala několik velikostí, neboť za deset měsíců zhubnul skoro 65 kg.
„Ten pocit byl naprosto skvělý. Strčit triko do kalhot, nenosit splývavé košile. Připadat si jako jiný člověk. Kolo bylo pro mě pořád jednička, ale začal jsem pokukovat po běžcích…“
A pak si koupil rádoby běžecké boty, oblékl tepláky, bundu na kolo a 7. února 2015 vyrazil. „První den jsem uběhl asi 6 km, běh střídal s rychlou chůzi. Domů jsem se ale vrátil plný vyplavených endorfinů a rozesmátým,“ vzpomíná a dodává, že v té době udělal také velkou chybu, když pravidelně běhal, ale neodpočíval. Ozvalo se koleno, kyčel a přišla i únavová zlomenina.
Vše však překonal a běhá dál. Proběhl už asi deset párů bot. A naučil se odpočívat. Dva dny v týdnu.
„Díky běhu si držím stálou váhu, pravidelně jím – a to normálně. Tělo si zvyklo neukládat, “ říká radostně s tím, že vloni se zúčastnil závodu RunTour v Plzni. „Skvělý zážitek, skvělá atmosféra, dobré umístění – vzhledem k tomu, že jsem desítku odběhl s tím prokletým zlomeným obratlem, o kterém jsem nevěděl, že je zlomený,“ říká muž s atletickou postavou, který už se těší na další ročník.
Jak se stravuje Dušan:
Snídaně
Každé ráno už 4 roky snídá 100g ovesných vloček s oříšky, rozinkami a 10 g chia semínek – to vše zalito ½ litrem kefírového mléka. (směs si připravuje už večer)
K tomu popíjí ½ l černé kávy bez cukru a mléka.
Svačina
Jablko, pomeranč atd.
Oběd
Maso krutí, kuřecí, hovězí, ryba, ale i libové vepřové, brambor, rýže, těstoviny. První rok nejedl smažené, omáčky, knedlíky a sladké.
Odpolední svačina
Opět ovoce nebo zelenina.
Večeře
Kvalitní šunka, tuňák, sýry do 30% tuku. A večer 2 dcl červeného vína.
Přes den pije vodu z kohoutku. Porce už si teď moc nehlídá, protože hodně sportuje. První rok hodně mixoval zeleninové kaše. Vše ostatní dělal na vodě.
A na závěr několik zdravotních aspektů:
Tlak se mu upravil na 110/75
Cukr má v naprostém pořádku
Srdeční tep klesl ze 110 v klidu na 50
Z devatenácti tabletek, které bral denně, neužívá dnes žádnou
Gratulujeme!
Dušanův vzkaz čtenářům zní:
Když se chce, všechno jde! Řeči „nemám čas jít běhat, na kolo“ jsou jen výmluvy, protože místo hodiny u TV můžu vzít boty a jít si zaběhat – a to v každém počasí. Jako řidič u České pošty vstávám nepravidelně ještě v noci různě v rozmezí od jedné do čtyři hodin a končím tak kolem deváté až jedenácté dopoledne. A odpoledne znovu nastupuji kolem jedné, až třetí hodiny, končím někdy i ve 22 hodin. Na sport si čas najdu zkrátka mezi tím.
Ing. Macáková Marcela
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)
Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.
Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.
Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.
K sepsání tohoto článku mě dovedly opět zkušenosti z mojí nutriční poradny.
Díky rozhovorům s řadou klientů totiž vím, že hodně lidí by si přálo zdravě hubnout, lépe jíst a více se hýbat a dobře spát, ale prostě a jednoduše jim na to prý nezbývá čas.
Sumky jsou podobné pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.
Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.
Neuběhne ani den v nutriční ambulanci, abych se nesetkala s někým, kdo si myslí, že mezi ním a vysněnou postavou stojí sacharidy.
V době, kdy na nás ze všech stran útočí reklamy na nízkosacharidové a keto diety, asi ani není divu. Jsou ale vážně právě sacharidy tím nejobávanějším nepřítelem štíhlé linie? Dočtěte až do konce a možná se dozvíte něco, co jste nečekali.