Cesta ke zdraví
a pohodě
App store rating

Cesta ke zdraví
a pohodě

Jak je pro nás důležitá obyčejná voda

Lidské tělo sestává ze zhruba 60 – 70 % z vody (záleží na našem věku, pohlaví a obsahu tuku v těle). Už jen z tohoto faktu se dá usoudit, jak je pro nás voda důležitá.

Pojďme si o ní říct něco víc…

Historie sepětí vody a člověka

Vodu potřebujeme. A věděli to i naši předkové, kteří rozhodně nebyli tak hloupí, jak si dnes myslíme, a mnohá vodní díla bychom jim mohli závidět i dnes.

Velké civilizace dávnověku vždy stavěly svá města na březích moře nebo pobřežích velkých řek, a to nejen dostatku vody, ale i možnosti na lodích obchodovat s dalšími zeměmi. Zemědělství Egypta bylo vždy spojeno s řekou Nil a jejími každoročními záplavami. Podobně důležité byly řeky Eufrat a Tigris v Mezopotámii nebo Žlutá řeka v Číně.

V sídlech v odlehlých pouštích, třeba v Petře, nebo vysoko v horách (Machu Picchu) vznikaly důmyslné systémy pro vedení vody ze vzdálených zdrojů.

  • Staří Římané pak protkali zemi akvadukty, které měly konstantní a důmyslný mírný úhelný sklon ve směru do Říma což je takový malý stavební zázrak.

A nesmíme zapomenout zmínit starodávné lázně, koupaliště, záchody a kanalizaci, chytré systémy zavlažování v Africe a Asii, zvané kanáty, nebo skutečnost, že ve starověku vznikly i první přehrady.

  • Nejstarší zachovanou hráz najdeme v Egyptě u Káhiry a je stará zhruba 7 000 let. Přehrady stavěli i v Mezopotámii, Indii a Číně. A nesmíme zapomenout ani na fakt, že ve středověku se v Evropě začaly zakládat první rybníky.

Voda ovlivnila i vědu. Řecký filozof Aristoteles ve 4. století před Kristem popsal odsolování mořské vody pomocí odpařování a zachytávání kapek páry. Ostatně byl jedním z prvních, kdo popsal zemský koloběh vody. Hérón Alexandrijský, zvaný Méchanikos, postavil v 1. století, někdy kolem roku 60, první parní stroj, i když k významnějšímu využití páry k pohonu strojů došlo až v 18. – 19. století.

Voda nesloužila jen k pití a očistě. Bohyně vody bývaly často i bohyněmi plodnosti a porodnosti. Na Bali se nacházela Agama Tirta, tedy Církev svaté vody, z níž následně vzešel hinduismus.

  • V křesťanství voda očišťuje člověka při křtu, ale třeba i židé mají rituální očistu těla v mikve, iniciační obřad očištění člověka vodou najdeme i v sikhismu, nazývá se amrit.

Ve starověkých dějinách najdeme kolem 200 bohů a bohyň vod, řek, moří, deště i dešťových kapek, termálních pramenů, jezer, bouří, záplav, vláhy, čerstvé vody, rybářů a námořníků, a to nejvíce v keltské, řecké, čínské, mezopotámské či litevské mytologii.

Filtrace vody

Řecký doktor Alkmaión z Krotónu v 6. století před Kristem byl prvním, který si všiml, že kvalita vody má vliv na zdraví člověka. Rovněž Hippokratés ve svých pojednáních píše na toto téma.

  • Řekové a Římané proto používali různé metody pro vylepšení kvality vody: usazovací nádrže, síta, filtry nebo převařování vody. Ano, už tehdy.

Problém nastal s pádem Římské říše. Středověká společnost kdoví proč opustila římský systém vedení vody a orientovala se na městské studně, fontány a nádrže. Neadekvátní a skoro nijaká hygienická opatření pak vedla díky špinavé vodě k rozvoji nemocí jako cholera, úplavice, tyfus a průjmy.

  • V moderní době sice prochází voda v civilizovaných zemích čištěním a filtry, ale přesto ve světě zemře denně 10 000 lidí v důsledků pití hygienicky závadné vody.

Rizika můžeme najít i u balených vod – podle některých testů obsahují zvýšené množství cizorodých látek, nadlimitní obsah dusitanů, ale i látky jako arsen, olovo či nikl. Za což může i nevhodné skladování, vystavení vod v plastu slunci apod. Srovnávací rozbory zjistily, že daleko zdravější je pít vodu z vodovodního kohoutku. Viz test, jehož výsledky najdete třeba zde.

Zdravotní výhody vody

Lidské tělo potřebuje vodu pro krevní oběh (krevní plazma obsahuje 90 % vody), pro trávení, ledviny (ledviny denně přefiltrují až 150 litrů vody), svaly, kosti, mozek, pro mezibuněčné prostory.

Voda také reguluje teplotu těla (třeba pocením) a slouží k přenosu látek důležitých pro organizmus. Na druhou stranu pak vyplavuje z těla nežádoucí látky (močí i potem – močí zhruba 1 – 2 litry za den, potem necelý litr za den).

Při nedostatku vody může dojít ke zvýšené teplotě, nevolnostem, slabosti, křečím, problémům s ledvinami, pokud tělo ztratí 10 % vody, může přijít úpal, závratě či halucinace. Při vyšší ztrátě vody z těla může nastat smrt. Lidské tělo bez vody vydrží zhruba jen 7 – 10 dní.

  • Problémy však působí i nadměrné pití tekutin a jsou známy případy sportovců, kteří zemřeli po rychlém vypití pěti litrů vody skoro naráz. Ti šťastnější měli jen závratě, otoky, potíže s ledvinami nebo poruchy mozkové činnosti.

Voda sama o sobě je i nosičem minerálů – pokud tedy pijeme čistou vodu někde z potůčků či studánek, kdy během své cesty voda posbírá minerály ze země, kterou teče. Balená voda většinou obsahuje minerály dodané do filtrované vody až následně a umělou cestou.

  • Ale voda pomáhá našemu zdraví i vnějškově. Plavání ve vodě nám čistí a posiluje plíce, a také posiluje svaly a rovná záda.

Za zdravé ovzduší v bytech se pokládá to s vlhkostí vzduchu 40 – 60 %. Nižší vlhkost vzduchu vysušuje dýchací cesty a snižuje obranyschopnost organismu. Vlhkost nad 60 % je zase častou příčinou kondenzace vodních par a vzniku plísní a roztočů.

  • V zimním období tedy za záněty cest dýchacích může ve většině případů nízká vzdušná vlhkost, kdy viry a bakterie využijí suchým vzduchem oslabené sliznice.

Proto se doporučuje v zimním období zvlhčovat sliznici v nose stříkáním vody se solí. A lidem s chronickými záněty horních cest dýchacích právě proto doktoři doporučují pobyty u moře.

Sůl ve vodě totiž obsahuje vápník, hořčík, sodík, železo, jód, brom, draslík, aminokyseliny a další prvky, jež dokážou stimulovat látkovou výměnu organismu a zrychlit krevní oběh, navíc působí antibakteriálně. Mořská voda zlepšuje hydrataci pleti.

Jak ochutit vodu

Sice se doporučuje pít čistou vodu – bez bublinek, sirupů, cukru – ale co si budeme povídat, voda je bez chuti, a ne vždy to naše chuťové pohárky dlouhodobě ocení.

  • Ale existuje pár možností, jak si vodu ochutit, aby stále byla zdravá.

Zkuste do vody nakrájet jablko a přidat trochu skořice a nechat nějakou dobu louhovat. Případně můžete ve vodě nechat louhovat broskev, k níž přidejte na na špičku lžičky kajenského pepře. Také se doporučuje ochutit vodu octem s trochou cukru, tymiánem, případně medem s citrónem.

Další možností je kombinace citronu, zázvoru a půlky okurky nakrájené na plátky. Případně každou z těchto ingrediencí zkuste samostatně. Dále se dá voda ochutit čerstvou mátou, kurkumou, čerstvou bazalkou, šalvějem, heřmánkem, listy meduňky, rybízu či jahod, nebo citrónovou trávou.

A nakonec je zde tip prý z ájurvédy, říká se tomu tridošícká voda, a v podstatě jde jen o vodu, kterou vaříte tři minuty. Sice není nijak ochucená, ale prý má velké zdravotní účinky.

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

26.6.2017 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně

Z archivu

Zuzana Klingrová: Jóga a dech aneb naučte se správně dýchat

Proč vlastně praktikovat dechové techniky v józe? Pro některé lidi, kteří se věnují józe, jejich praxe končí jen u jógových pozic.

Dechové techniky či meditace jim přijdou příliš dlouhé a nudné…

Celý článek 9.11.2017

Související články

Přílohy k jídlům mohou být pestré a kaloricky i výživově velmi rozdílné

Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.

Přitom existuje daleko více možností příloh.

Celý článek 14.10.2024

RNDr. Ing. Eva Andrlíková, Ph.D.: Jak nastavit biorytmus a být fit?

Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.

Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.

Celý článek 12.10.2024

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.: Jak si najít čas na sebe, když potřebujete zhubnout

K sepsání tohoto článku mě dovedly opět zkušenosti z mojí nutriční poradny.

Díky rozhovorům s řadou klientů totiž vím, že hodně lidí by si přálo zdravě hubnout, lépe jíst a více se hýbat a dobře spát, ale prostě a jednoduše jim na to prý nezbývá čas.

Celý článek 9.10.2024

PhDr. Olga Běhounková, Ph.D.: Pohyb jako klíč ke zdraví aneb jak nebýt sumkou

Sumky jsou podobné pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.

Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.

Celý článek 4.10.2024

Mgr. Radka Šmídová: Sacharidy v jídelníčku – ano nebo ne? A případně kolik?

Neuběhne ani den v nutriční ambulanci, abych se nesetkala s někým, kdo si myslí, že mezi ním a vysněnou postavou stojí sacharidy.

V době, kdy na nás ze všech stran útočí reklamy na nízkosacharidové a keto diety, asi ani není divu. Jsou ale vážně právě sacharidy tím nejobávanějším nepřítelem štíhlé linie? Dočtěte až do konce a možná se dozvíte něco, co jste nečekali.

Celý článek 30.9.2024

Dostupné všude, kde potřebuješ

Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.

App Store Google Play

Dine4Fit Banner Dine4Fit Banner