Pozor: Zbytky jídel a na první pohled zanedbatelné drobnosti mají také své kilojouly
Nedojedená školní svačina vašeho dítěte. Hrst brambůrků a oříšků po včerejší oslavě. Řeklo by se nic moc, když to dojíte.
Ale není tomu tak…
Jak je pro nás důležitá obyčejná voda
Lidské tělo sestává ze zhruba 60 – 70 % z vody (záleží na našem věku, pohlaví a obsahu tuku v těle). Už jen z tohoto faktu se dá usoudit, jak je pro nás voda důležitá.
Pojďme si o ní říct něco víc…
Historie sepětí vody a člověka
Vodu potřebujeme. A věděli to i naši předkové, kteří rozhodně nebyli tak hloupí, jak si dnes myslíme, a mnohá vodní díla bychom jim mohli závidět i dnes.
Velké civilizace dávnověku vždy stavěly svá města na březích moře nebo pobřežích velkých řek, a to nejen dostatku vody, ale i možnosti na lodích obchodovat s dalšími zeměmi. Zemědělství Egypta bylo vždy spojeno s řekou Nil a jejími každoročními záplavami. Podobně důležité byly řeky Eufrat a Tigris v Mezopotámii nebo Žlutá řeka v Číně.
V sídlech v odlehlých pouštích, třeba v Petře, nebo vysoko v horách (Machu Picchu) vznikaly důmyslné systémy pro vedení vody ze vzdálených zdrojů.
- Staří Římané pak protkali zemi akvadukty, které měly konstantní a důmyslný mírný úhelný sklon ve směru do Říma což je takový malý stavební zázrak.
A nesmíme zapomenout zmínit starodávné lázně, koupaliště, záchody a kanalizaci, chytré systémy zavlažování v Africe a Asii, zvané kanáty, nebo skutečnost, že ve starověku vznikly i první přehrady.
- Nejstarší zachovanou hráz najdeme v Egyptě u Káhiry a je stará zhruba 7 000 let. Přehrady stavěli i v Mezopotámii, Indii a Číně. A nesmíme zapomenout ani na fakt, že ve středověku se v Evropě začaly zakládat první rybníky.
Voda ovlivnila i vědu. Řecký filozof Aristoteles ve 4. století před Kristem popsal odsolování mořské vody pomocí odpařování a zachytávání kapek páry. Ostatně byl jedním z prvních, kdo popsal zemský koloběh vody. Hérón Alexandrijský, zvaný Méchanikos, postavil v 1. století, někdy kolem roku 60, první parní stroj, i když k významnějšímu využití páry k pohonu strojů došlo až v 18. – 19. století.
Voda nesloužila jen k pití a očistě. Bohyně vody bývaly často i bohyněmi plodnosti a porodnosti. Na Bali se nacházela Agama Tirta, tedy Církev svaté vody, z níž následně vzešel hinduismus.
- V křesťanství voda očišťuje člověka při křtu, ale třeba i židé mají rituální očistu těla v mikve, iniciační obřad očištění člověka vodou najdeme i v sikhismu, nazývá se amrit.
Ve starověkých dějinách najdeme kolem 200 bohů a bohyň vod, řek, moří, deště i dešťových kapek, termálních pramenů, jezer, bouří, záplav, vláhy, čerstvé vody, rybářů a námořníků, a to nejvíce v keltské, řecké, čínské, mezopotámské či litevské mytologii.
Filtrace vody
Řecký doktor Alkmaión z Krotónu v 6. století před Kristem byl prvním, který si všiml, že kvalita vody má vliv na zdraví člověka. Rovněž Hippokratés ve svých pojednáních píše na toto téma.
- Řekové a Římané proto používali různé metody pro vylepšení kvality vody: usazovací nádrže, síta, filtry nebo převařování vody. Ano, už tehdy.
Problém nastal s pádem Římské říše. Středověká společnost kdoví proč opustila římský systém vedení vody a orientovala se na městské studně, fontány a nádrže. Neadekvátní a skoro nijaká hygienická opatření pak vedla díky špinavé vodě k rozvoji nemocí jako cholera, úplavice, tyfus a průjmy.
- V moderní době sice prochází voda v civilizovaných zemích čištěním a filtry, ale přesto ve světě zemře denně 10 000 lidí v důsledků pití hygienicky závadné vody.
Rizika můžeme najít i u balených vod – podle některých testů obsahují zvýšené množství cizorodých látek, nadlimitní obsah dusitanů, ale i látky jako arsen, olovo či nikl. Za což může i nevhodné skladování, vystavení vod v plastu slunci apod. Srovnávací rozbory zjistily, že daleko zdravější je pít vodu z vodovodního kohoutku. Viz test, jehož výsledky najdete třeba zde.
Zdravotní výhody vody
Lidské tělo potřebuje vodu pro krevní oběh (krevní plazma obsahuje 90 % vody), pro trávení, ledviny (ledviny denně přefiltrují až 150 litrů vody), svaly, kosti, mozek, pro mezibuněčné prostory.
Voda také reguluje teplotu těla (třeba pocením) a slouží k přenosu látek důležitých pro organizmus. Na druhou stranu pak vyplavuje z těla nežádoucí látky (močí i potem – močí zhruba 1 – 2 litry za den, potem necelý litr za den).
Při nedostatku vody může dojít ke zvýšené teplotě, nevolnostem, slabosti, křečím, problémům s ledvinami, pokud tělo ztratí 10 % vody, může přijít úpal, závratě či halucinace. Při vyšší ztrátě vody z těla může nastat smrt. Lidské tělo bez vody vydrží zhruba jen 7 – 10 dní.
- Problémy však působí i nadměrné pití tekutin a jsou známy případy sportovců, kteří zemřeli po rychlém vypití pěti litrů vody skoro naráz. Ti šťastnější měli jen závratě, otoky, potíže s ledvinami nebo poruchy mozkové činnosti.
Voda sama o sobě je i nosičem minerálů – pokud tedy pijeme čistou vodu někde z potůčků či studánek, kdy během své cesty voda posbírá minerály ze země, kterou teče. Balená voda většinou obsahuje minerály dodané do filtrované vody až následně a umělou cestou.
- Ale voda pomáhá našemu zdraví i vnějškově. Plavání ve vodě nám čistí a posiluje plíce, a také posiluje svaly a rovná záda.
Za zdravé ovzduší v bytech se pokládá to s vlhkostí vzduchu 40 – 60 %. Nižší vlhkost vzduchu vysušuje dýchací cesty a snižuje obranyschopnost organismu. Vlhkost nad 60 % je zase častou příčinou kondenzace vodních par a vzniku plísní a roztočů.
- V zimním období tedy za záněty cest dýchacích může ve většině případů nízká vzdušná vlhkost, kdy viry a bakterie využijí suchým vzduchem oslabené sliznice.
Proto se doporučuje v zimním období zvlhčovat sliznici v nose stříkáním vody se solí. A lidem s chronickými záněty horních cest dýchacích právě proto doktoři doporučují pobyty u moře.
Sůl ve vodě totiž obsahuje vápník, hořčík, sodík, železo, jód, brom, draslík, aminokyseliny a další prvky, jež dokážou stimulovat látkovou výměnu organismu a zrychlit krevní oběh, navíc působí antibakteriálně. Mořská voda zlepšuje hydrataci pleti.
Jak ochutit vodu
Sice se doporučuje pít čistou vodu – bez bublinek, sirupů, cukru – ale co si budeme povídat, voda je bez chuti, a ne vždy to naše chuťové pohárky dlouhodobě ocení.
- Ale existuje pár možností, jak si vodu ochutit, aby stále byla zdravá.
Zkuste do vody nakrájet jablko a přidat trochu skořice a nechat nějakou dobu louhovat. Případně můžete ve vodě nechat louhovat broskev, k níž přidejte na na špičku lžičky kajenského pepře. Také se doporučuje ochutit vodu octem s trochou cukru, tymiánem, případně medem s citrónem.
Další možností je kombinace citronu, zázvoru a půlky okurky nakrájené na plátky. Případně každou z těchto ingrediencí zkuste samostatně. Dále se dá voda ochutit čerstvou mátou, kurkumou, čerstvou bazalkou, šalvějem, heřmánkem, listy meduňky, rybízu či jahod, nebo citrónovou trávou.
A nakonec je zde tip prý z ájurvédy, říká se tomu tridošícká voda, a v podstatě jde jen o vodu, kterou vaříte tři minuty. Sice není nijak ochucená, ale prý má velké zdravotní účinky.
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
