Co to?, řekne si asi většina z vás. Jak přibrat, snad zhubnout?
Ale vězte, že existují případy využití Kalorických tabulek i na přibírání. A můžu nabídnout naši osobní zkušenost.
Náš Štěpánek je nejedlo. Hubený, kostnatý a děláme si z něho poněkud černou legraci, že by mohl hrát ve filmu o koncentračních táborech druhé světové války.
Má k tomu genetické předpoklady, ona ani manželka nebyla zrovna vypapané dítě, ale přece jen v dnešní době se u dětské doktorky sleduje i podvýživa a nabízejí se určitá řešení.
Už minimálně od Štěpánkových sedmi let nám všem, včetně jeho doktorky, dělaly vrásky grafy. Nevešel se do žádných z nich, vždy se svou výškou a váhou dostal mimo. Jak by řekl Cimrman, mohl by zaznamenat první out v dějinách šachu.
V devíti letech měl Štěpánek jen 19 kilo. Babičky se sice snažily, když u nich byl Štěpánek na prázdninách, ale vždy došlo jen k dočasnému zvýšení váhy a většinou tak o půl kila. A jen na krátkou dobu, protože pak našeho synka postihlo období nechutenství.
Šli jsme i na odběry krve, ale vitamínu B12 má Štěpánek dostatek a vůbec krevní obraz je v pohodě. Takže manželka dostala za úkol od doktorky zajít se synem k nutriční terapeutce. Po prvním sezení se vrátili oba poněkud zaražení a žena mi říká: „Paní nutriční nám doporučovala nějaký web, který nám prý hodně pomůže. Nějak Kalorické tabulky se jmenuje či co.“
Což mne pobavilo, protože sem nejen občas napíšu oddychový článek, ale sám je využívám. Ne sice zcela pravidelně, ale když už na to dojde, snažím se vydržet alespoň týden dva v kuse, abych měl přehled, kde dělám nutriční chyby a jak by měl můj jídelníček vypadat lépe.
Týden před druhým sezením u nutriční doktorky jsem tedy dostal za úkol zařídit Štěpánkovi na Kalorických tabulkách účet a zapisovat mu každý den po celý ten týden vše, co sní. Pokud tedy něco sní.
Doma to ještě šlo – věděli jsme a na kuchyňské digitální váze si odvážili, kolik gramů měl krajíc chleba nebo rohlík pro Štěpánka, kolik na něj dostal másla… Zvláště s tím máslem se ukázal být v době, kdy jeho ceny začaly jít rapidně nahoru, poněkud problém. Veškeré zásoby másla byly určeny jen pro Štěpánka. Nám bylo přiděleno pomazánkové, co se o něm nesmí říkat, že je máslo. A z tvarohu jsem začal dělat pomazánky.
Také svačiny do školy se daly jakž takž ohlídat – takový 60g croissant s čokoládovou náplní buď přinesl v krabičce na svačinu nakousaný zpět, a pak jej dojedl doma. Samozřejmě nešlo ohlídat, jestli se o něj nepodělil se spolužákem, ale tak věřili jsme mu, že ne.
Ale brzy jsem si uvědomil, že nevím, jak podchytit Štěpánkovy obědy ve škole. Naše rozhovory cestou ze školní družiny probíhaly asi takto:
– Co jsi měl k obědu?
– Maso a omáčku.
– A co k tomu?
– Já už nevím.
– Tak brambory, špagety, kolínka, knedlíky…?
– Knedlíky!
– A jaké, houskové, nebo bramborové?
– Jak se to pozná?
– Bramborové jsou menší a žluté.
– Tak bramborové.
– A kolik jsi toho snědl?
– Asi půlku.
– Půlku čeho? Masa? Kolik omáčky? A kolik těch knedlíků?
Byl to boj z něho dostat informace, než jsem si uvědomil, že škola je zapojená v projektu Strava.cz. Zjistil jsem si číslo jídelny naší školy a na internetu našel její jídelníček. A co bylo fajn, dala se najít i historie jídel za minulý měsíc.
Jejda, já vám koukal. Tam, kde mi Štěpánek hlásil nějaké maso (taky jsem z něho tahal, jestli bylo tmavé, či světlé), měli nějakou specialitu z krůtího masa na rajčatech s těstovinami. Místo masa s bramborovým knedlíkem měli segedinský guláš s houskovým knedlíkem.
A v pátek měli dokonce gágoriky s čočkou a kuřecím masem! V životě jsem o této slovenské těstovině neslyšel, natož Štěpán. Jediným jídlem, kdy mi synek řekl oběd co nepodrobněji, tak byly nakonec palačinky s marmeládou.
Ale na druhou stranu sledování svého pokroku Štěpána zaujalo. Vždy večer, když jsem vše zapsal, mi stál za zády a spokojeně sledoval v pravém horním rohu svůj procentuální status, jenž byl a měl být v červených hodnotách.
Pokud se oproti doporučenému dennímu přísunu kalorií zlepšil o 137 %, vnitřně ho to těšilo. Velkou radost měl z přetažení doporučené hodnoty o 154 %. Chmury na tváři mu zanechaly neslavné výsledky 114 % či 119 %. Pak se skutečně celý dnes snažil – a tvářil se u toho i nadšeně – hodně jíst a přidával si. A večer mi nakukoval přes rameno, jak to zabralo.
Musím přiznat, že v případě Štěpánka jsem ocenil jednu z mnoha výhod, které Kalorické tabulky nabízejí – možnost sdílet svůj jídelníček. Stačí v horní liště kliknout na odkaz Sdílení (mezi Pravidelné aktivity a Návod) a vybrat si časové rozmezí, od kdy do kdy chcete, aby dotyčný jídelníček viděl, zda chcete, aby viděl i poznámky, a lze si vybrat, zda jen vygenerovat URL odkaz, nebo jej rovnou někomu poslat na e-mail.
Paní doktorka měla z jídelníčku radost. Dokonce oproti sezení v minulém měsíci Štěpán půl kila přibral. Jenže se také o pár centimetrů vytáhl. Ale postup hodnotila pozitivně.
Měli jsme v jídelníčku hodně tuků a cukrů, což není u Štěpánka až takový problém, ale chyběla tam zelenina a ovoce. Oboje Štěpán moc nemusí – ze zeleniny si dá maximálně mrkev a červenou řepu, z ovoce stěží jablko.
Také paní doktorka Štěpánka nabádala, aby zkoušel nové věci. Což nakonec v praxi aplikoval náš synek tak, že z houbové smaženice si vzal na půl lžičky, uznal, že mu to nechutná, a už nechtěl ani ty houby, ani zkoušet nové věci.
Za týden nás bude čekat třetí sezení a dnes jsem opět vyplňoval Štěpánkův jídelníček. Šel v té chvíli náhodou okolo a když viděl v pravé horní liště, že to nejde do červených hodnot, přehodnotil svůj dosavadní postoj k odpolední svačině.
A tak si dal ještě Monte, k večeři snědl obě nožičky párku (jinak si vždy dá jen jednu), dokonce bez řečí snědl celý chleba, a později ještě vypil Nutridrink a dvě deci plnotučného mléka… Celkové skóre 147 % nad denní příjem ho potěšilo.
Když se převlékal do pyžama, šel se ještě zvážit. Má 20,5 kila, takže oproti minulému měsíci kilo nabral. Snad mu to do pondělka vydrží.
A Štěpánek? Spokojen svými dnešními výsledky a pevně rozhodnut je dodržet i ve dnech následujících, vzal si medvídka Hanuše a šel spát.
(videonávod)
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
16.11.2017 Články, Jak si udržet zdraví, O kaloriích nevážně
Výzvy spojené s výživou/hubnutím a cvičením mohou být buď motivačním nástrojem, který nás posouvá vpřed, nebo pastí, do které bychom se neměli pouštět bez rozmyslu.
Je důležité rozlišovat, kdy jsou výzvy prospěšné a kdy bychom se jim měli vyhnout.
Celý článek 25.4.2024
Informovanost lidí ohledně výběru potravin se velmi zlepšuje. Nicméně někdy ne natolik, aby lidé přestali kupovat nekvalitní potraviny a výrobci takových produktů by to už neměli komu prodávat. Prostě by nebyla poptávka.
Tímto článkem bych chtěla znovu přispět k edukaci v oblasti výběru každodenních potravin.
Celý článek 3.3.2024
Dvě ze tří rodiček trápí vystouplé břicho, necitlivost – „odpojení“ středu těla nebo nevzhledný „převis“, a to i dlouhou dobu po porodu. A nejen je. Ženy podstupující hormonální léčbu, ženy s nadváhou či ženy procházející menopauzou se též potýkají s mnohými tělesnými výzvami.
Pokud se ve svém těle necítíte dobře, stydíte se nosit upnutá trička (natož plavky) a nevíte, kdy, jak a jestli vůbec se vám podaří břicho oploštit do uspokojivé podoby, tento článek je tu pro vás.
Celý článek 20.2.2024
