Jarka Matoušková: Kolik váží láska? A proč většina z nás v partnerství přibere?

Říká se, že láska hory přenáší.

Ale nesmíme zapomenout, že cestou se projde v podobě dobrot navařených našim láskám nebo společnými hody v restauračních zařízeních našimi žaludky.

Jídlo je všude kolem nás a stejně jako naše maminky si určitě ještě dneska mnohé a mnozí myslí, že je základem spokojeného partnerského a rodinného života. A to ať žijete na psí knížku nebo v manželství. Zkoušeli jste si někdy vybavit, kolik máme různých přirovnání, která spojují lásku s jídlem?

• Lásko, jsi k sežrání. Najíme se láskou. Láska prochází žaludkem. Ty má nejsladší. Samou láskou bych tě snědl.

Nebo zamilovaná oslovení připodobňující své partnerky k různým potravinám: ty moje broskvičko, buchtičko, třešinko. Láska s jídlem mají rozhodně vliv na psychickou pohodu člověka. Někdo dokonce přirovnává požitek z jídla k požitku z milování. Něco na tom asi bude, nevydařené jídlo může někoho otrávit stejně jako nepříliš vydařené milování. Vážně si ale myslíte, že láska začíná a končí v kuchyni?

Co se stane, když dojde ke sdílení ledničky?

Jak to tedy je? Ovlivňuje společný život naši hmotnost? Výzkumy si odporují. Překvapivě přinášejí zcela diametrálně odlišné poznatky. Jeden říká, že přibereme oba, druhý je nespravedlivý vůči holkám – a podle jeho výsledků po zahájení společného bydlení začne on hubnout, ona přibírat. Není to fér, ale nedá se s tím prý nic dělat.

Nejdůležitější je náš vztah k sobě

Jak to tedy je doopravdy? Který průzkum má pravdu? Na čem to vlastně závisí? Holky, teď je to ale jenom o nás.

• Naši hmotnost, nahoru nebo dolů, ovlivňuje nejen to, co a kolik toho jíme, jak se hýbeme, ale také to, zda jsme ve vztahu spokojené.

Ale to úplně nejdůležitější je vztah nás samotných k sobě. Pokud se máme rády, vážíme si samy sebe a nepodceňujeme se, vypadá náš život i naše postava úplně jinak, než když se sžíráme výčitkami za každý náš nedostatek a stravovací přestupek. Sebepřijetí a sebelásku nepovažujte za projev egoismu a sebestřednosti, ale za vysoký stupeň duchovní vyrovnanosti.

Hra na předstíranou

Další, co nás vrhá do náruče tukových polštářů, je fakt, že při společném bydlení přestáváme předstírat. Prostě to už fakt nejde dělat tak, jako když jen jdeme na rande, na které se těšíme a chceme se zalíbit a vypadat v co nejlepším světle. S někým chodit znamená, že oba přistoupíme na pravidla hry, která se jmenuje předstírání. My holky předstíráme ve všem a předstíráme i v jídle, abychom se zalíbily a vyhověly milému i trendům zdravého životního stylu. Takže na schůzkách jíme samá zdravá jídla, odmítáme pozvání do „mekáče“, nad klobásou na Václaváku dostaneme husí kůži, dokonce se trápíme během a pak posíláme fotky přes sociální sítě, usínáme nudou v kině na filmech, na které bychom nikdy nešly. Ale když už bydlíme spolu, je vrabec v hrsti a holub na střeše nás nezajímá. Nutně tedy přijde doba, kdy budeme mít na nohou strniště a na něm tepláky. A nebudeme vstávat na budíka o dvě hodiny dřív, abychom byly při „probuzení“ co nejpůvabnější. Jestli jsme nezobaly jako „ptáček“ nebo se netláskaly jako „prasátko“ ve svém běžném životě doteď, proč dál předstírat? Počítáme s tím, že do budoucna budeme tolerovat partnerovy vousy v umyvadle, ponožky na zemi, kapesníky v radiátorech a zubní pastu na zrcadle? Jestli ano, jako že asi určitě, tak proč s ním držet basu, cpát se chlebem se špekem a pít pivo jen proto, že to dělá on a nám to nevyhovuje?

My dva a čas

Jenže ono je to ještě složitější, protože každý věk má svá úskalí. Je nám –cet nebo -sát? S narůstající číslovkou rizika narůstají čím dál tím víc. -cet se táhne třicet let, -sát se může protáhnout i na padesát let. Když zvládneme v těchto obdobích úskalí lásky, vztahu a společného stravování, třeba se dožijeme i té páté „sátky“ ve zdravém těle a se zdravým duchem. Kdo by si to nepřál?

Vadí – nevadí

Je nám mezi dvaceti a třiceti a chováme se jako česká Bridget Jonesová. Když žijeme v hledání toho pravého, je naše hmotnost jako na houpačce. Jediné, co spolehlivě hubne, jsou naše kreditky.

Svému milému vaříme dobroty jak vzteklé, cpeme jeho – a tudíž i sebe, horem dolem – naše láska tloustne a my s ní. A kreditka hubne. Nevadí nám to, pociťujeme euforii lásky a potřebnosti. Milý nás ale najednou opustí a my do sebe ze žalu a nepochopení natlačíme, na co přijdeme. Co se stane? Tloustneme a náš bývalý milý a kreditka hubnou. Vadí nám to, trestáme se a přitom nemáme za co.

V těchto „plonkových“ obdobích se upínáme na své přátele a známé, zveme je, připravujeme jim posvícení a uctíváme je přemírou dobrot. Přátelé možná tloustnou, my s nimi, ale naše kreditka pořád hubne. Nevadí nám to, pociťujeme totiž opět euforii lásky a potřebnosti.

A pak zjistíme, že jsme vlastně pořád samy. Protože, když potřebujeme podržet, naši námi „vypasení“ kamarádi nemají čas. A tak, protože se máme rády, cpeme do sebe všechno, na co máme chuť. Jíme a pijeme, pijeme a jíme. V horším případě jenom pijeme. A tloustneme a naše kreditka zase hubne. Vadí nám to, stále se trestáme se a nemáme za co.
Tuk se ukládá a cítíme se pořád hůř. Připadáme si jak veverka ve svém kolotoči. Jak z něj vyskočit? Znáte termín emoční tuk? Lidské tělo si dokáže uložit tuk nejen jako fyzickou, ale i psychickou obranu. Každý problém nebo nerovnováha má svůj psychický základ a emoční tuk se nám ukládá nevědomě jako obranná vozová hradba. Je načase se podívat, co v našem životě skřípe, před čím se za hradbou emočního tuku schováváme.

Kila letící „blbým“ směrem

Hurááá. Svého prince jsme našly. Žijeme konečně v trvalém partnerství. Partnerský vztah ovlivňuje naši hmotnost různě. Když je vztah v pohodě, je váha v pohodě. Pokud se něco děje, reaguje na to i naše váha. Jednou nahoru, jednou dolů. To záleží na našich dispozicích a na okolnostech. Na co si dát pozor? Na citovou závislost na partnerovi. Když jsme na partnerovi citově závislé, stačí jedna hádka, jedno nepochopení, jedno nedorozumění. Ouvej. Jak se to přihodí? Stačí tak málo. Jeden telefon, rozhovor, pár vět, několik dojmů, jiný úhel pohledu, jiné vnímání, trocha naštvanosti, ublíženosti, nepochopení. Písmenka, slova, která tvoří obsah sdělení se po cestě rozsypou a vytvoří úplně jiné sdělení, aniž bychom chtěly. Propadáme žalu a vzteku, který se snažíme zajíst. Jediná možnost, jak se houpačkové váhy zbavit, je stát se na partnerovi citově nezávislá.

• To neznamená přestat ho milovat, ale znamená to, že to, jak se cítíme, nebude záviset a měnit se podle toho, jak se chová nebo v jaké náladě je náš partner.

Další krizová situace nastane tehdy, když si s partnerem chceme užívat a zahodíme všechny naše dosavadní návyky, předsevzetí, rituály, vaříme nezdravá jídla, jíme s ním pozdě večer. Když jsme s někým, s kým je nám dobře, ztrácíme často přehled, kolik toho sníme, máme tendenci jíst déle a neodcházíme od stolu, dokud nedojí i partner. To všechno jsou faktory, proč v partnerství jíme zhruba při každém jídle o 5 procent více, než bychom snědly, pokud bychom jedly samy.

Hormony útočí – topíme se v mateřství

Nejdřív období těhotenství, kdy většina z nastávajících maminek jí ne za dva, ale za tři, místo aby jedla za sebe a pro dítě. Naplno si užíváme těch úžasných devět měsíců očekávání a alibisticky se přesvědčujeme, že prostě kila necháme za dveřmi porodnice. V devadesáti procentech nenecháme, to je bohužel realita. Následuje stres, péče o dítě, nedostatek spánku, nepravidelnost ve stravování, kojení, dojídaní po dítěti, když se to už dá jíst, víc dětí, víc jídla navíc. A pak nespokojenost s kily navíc, s tím jak jsme neschopné, že nic nestíháme, další stres, vrásky, vztek samy na sebe.

Vždyť je to fuk

Myslíte si, že když je nám padesát a víc, je opravdu jedno, jak se cítíme a jak vypadáme?
Před rokem jsem byla snad poprvé po dlouhé době (pro mnohé z vás nepředstavitelných třicet let) na třídním srazu ekonomky – samé „baby“. Odcházela jsem lehce zděšená a hodně zklamaná přístupy. „Hanko a nechtěla bys s tím něco dělat?“ „Prosím tě a proč, Mírovi je fuk, jak vypadám a on je taky tlustej.“ „ No třeba proto, abys mohla být v pohodě a zdravá co nejdelší dobu pro vnoučata, která miluješ, a aby ses cítila dobře a líbila ses sama sobě.“ „ Mně to stačí.“ Takže nedopusťte, dámy, aby vám to bylo fuk.

Jak nabírání v partnerství zabránit?

Přeberte si, ženy, samy podle věku – prostě dívko, holko, ženo, manželko, přítelkyně, družko, mámo, dámo, babičko, teto… nenech si vztah přerůst přes hlavu.

• Nepředstírej a neměň svoje návyky, protože tvůj partner tě miluje takovou, jakou tě poznal
• Vař svému miláčkovi dobroty, ale jez menší porce než on
• V pracovních dnech dodržuj svůj vlastní režim, na který jsi byla zvyklá jako single
• O víkendech si dopřávej společně s partnerem a nezapomeňte oba na kapku pohybu a relaxu. Jídlo není ten nejlepší relax
• Nedojídej po dětech, radši to vyhoď
• Pečuj o sebe a rozvíjeje svou sebelásku
• Rozmazluj se a nech se rozmazlovat
• Nauč se být sama se sebou spokojená
• Neřeš potíže a nepochopení přejídáním, hladověním nebo obviňováním sama sebe
• Otevřeně si s partnerem promluv a vyřešte vztahové trable
• Když ulevíš duši, ulevíš tělu a emoční kila zlikviduješ
• I když máš dítě, vař si i pro sebe. Není to tak strašně náročné
• Postav se na bednu vítězů, tedy na první místo, tvoje děti a partner budou tak šťastné, jak budeš šťastná ty
• Nepečuj jen o své blízké, ale také o sebe
• Nechtěj být dokonalá
• Rozděl si s partnerem povinnosti, ať taťka taky pomůže, i když chodí do práce, zatímco ty máš mateřskou dovolenou, abys měla čas na sebe a relaxaci
• Neboj se požádat o pomoc babičky, dědečky – všichni ti rádi pomůžou
• A když to nezvládneš sama, obrať se o pomoc na odborníky

Jídlem to začalo, jídlem to končí. Polechtejte si libido

Od doby, kdy jsme začali místo po čtyřech chodit po dvou, uběhlo spoustu let a tak se není čemu divit, že také vztah k jídlu a lásce doznal u lidstva určitých změn. Větší rafinovanost, víc ostrosti, někdy sladkosti, Není se za co stydět, i řecká bohyně lásky Afrodité věděla, že láska prochází žaludkem, a tak svým milencům servírovala smyslné lahůdky, které nejen lahodily mlsnému jazýčku, ale zároveň probouzely touhu a vášeň.

• Dneska, tedy alespoň jsem o tom nenašla ani zmínku, už dávno nepožíváme na povzbuzení netopýří krev, prášek z nosorožcova rohu či vývar z kozích varlat. V Bibli je zmínka o mandragoře, která se jako afrodiziakum používá i dnes, mnich Vátsjajána v Kámasútře doporučuje „zákusky slané, ovocné, zeleninové, hořké, ostré a kyselé“, před druhým krokem pak masnou polévku, jíchu, šťovíkový salát, mango a plátky citronu v cukru.

Víte, které po důmyslné Afrodité pojmenované látky, podporující lidské libido a stimulující člověka k většímu zájmu o sex, jsou nejvhodnější? Jsou to potraviny, které obsahují vitaminy B, E, hořčík, fosfor, jód a zinek, ty zvyšují potenci a u mužů podporují i tvorbu spermií.

A co tedy do vášnivého jídelníčku zařadit? Věřte, nevěřte, můžete ale zkusit. Pro „důkazy“ jsem prošmejdila internet. Ze zeleniny hlavně chřest, celer, mrkev a pastinák. Za semen a ořechů se zaměřte na mandle, pistácie a dýňová semínka.
Důkaz: V rakouském Štýrsku, kraji proslaveném pěstováním dýní, nosí venkované po kapsách dýňová jadérka a louskají je během dne. Říká se tomu „štýrská viagra“.
Rozhodně nevynecháte ryby a mořské plody. Potřebujete důkaz? Japonci nedají dopustit na sushi, považují je za znamenité jídlo pro milostnou předehru. Pověstí nejvytrvalejších milenců na světě se těší Skandinávci, právě proto, že vedou v konzumaci ryb. Módní sexy rybou se v současnosti stali prý mladí úhoři, které ale jako afrodiziakum pojídali už staří Římané. Nu což, objevujeme objevené, my jsme to přece nemohli vědět. V jedné porci čerstvých nebo v páře vařených ústřic je víc než pětinásobné doporučené množství zinku. Podle historických pramenů největší svůdce a smilník Giacomo Casanova prý jedl průměrně 40 ústřic denně. To ale asi nevěděl, že potence neroste úměrně požitému množství zinku, mnoho zinku může mít toxický účinek. Měl asi kliku.

A když budete chystat milostné menu, pak nezapomeňte na koření. Kořeněná jídla by v našem afrodiziakálním jídelníčku rozhodně chybět neměla. Ve správné míře působí dráždivě a povzbuzuje naše smysly k aktivitě. Mezi nejznámější patří pepř, šafrán, vanilka, skořice a muškátový oříšek. Za proslulý životabudič je považován kořen ženšenu a zázvor. Proč správná míra? Ta musí být ve všem.

A trochu si posvítíme na sladkosti. Když on/ona „jsou tak sladcí a k sežrání“. Med nemůžeme vynechat. Medovina prý byla také nápojem novomanželů. Po obřadu se odebrali do ústraní a dopřávali si tento lahodný nápoj, dokud v nich neprobudil vášeň.

• Z té doby také prý pochází anglické označení pro líbánky „honeymoon“.

A favorit sladkého života? Čokoláda. Nápoj z kakaových bobů, který údajně probouzí vášeň, si dopřávali už Mayové či Aztékové. Aztécký vládce Montezuny II. dokonce prý nepil nic jiného a denně do sebe nalil až padesát šálků, a to jen proto, aby uspokojil svůj ženský harém. Já tedy bych radši zaskočila na společnou čokoládovou masáž, která partnery uvolní a navoní. Ale harém jsem nikdy neměla, tak nevím.

Afrodiziákálních potravin je dost a záleží jenom na naší chuti, kterou vyzkoušíme a naservírujeme svému partnerovi. Hlavně to nepřežeňte, všeho moc škodí, miláček by mohl usnout. A ti, kteří mají pocit, že už vyzkoušeli všechno, se mohou nechat inspirovat u legendárního labužníka Brillata – Savarina v knize Fyziologie chuti. Také Markýz de Sade byl prý velmi detailně obeznámen s jídly, která podporují sexuální apetit a ve své knize 120 dnů Sodomy sepsal seznam dvaceti předkrmů, čtyřiceti jídel z masa i zeleniny a taky několik dezertů. Takže teď už jen najít čas a vybrat tu nejúčinnější pochoutku právě pro váš vztah. Ale lepší je mít srdce na dlani než na talíři.

16.2.2018 Mgr. Matoušková Jaroslava Články, Jak zhubnout