Proč NEhubnout naslepo: Víte, že k úspěšnému hubnutí mohou přispět i speciální diagnostické přístroje?

Rande naslepo může být zábavné, ale hubnutí naslepo je dřina.

Zbytečná motivaci beroucí dřina, jež ohrožuje naše zdraví nesmyslnými dietami, které využívaly bez znalostí svého těla naše maminky, a bohužel stále v tom  často pokračuje i dnešní generace.

Rozhodli jste se zhubnout? To je dobře, pokud to tedy děláte kvůli sobě, svému zdraví a dobrému pocitu. Ne kvůli partnerovi, módním trendům nebo tomu, co si o nás myslí okolí. Když už se vydáváte na cestu ke zdolání svého cíle, měli byste na ni být pořádně vybaveni.

V cestě za štíhlostí „osvědčené“ cesty vesměs neplatí. V tomhle boji jsme každý jedinečný – svou tělesnou konstitucí, genetickou výbavou, životní náplní a stylem, našimi přáními i touhami, emočním rozpoložením, motivací, stavem vůle. Tady nestačí jít podle internetem a diet celebrit vykolíkované cestě nebo podle zaručeného receptu kamarádky.

Pokud hubnete naslepo, brzdíte se a můžete si i ublížit.

Znáte ty neoblíbené matematické úlohy o tom, kdy dorazíte do bodu B, když za nějakých předem určených podmínek vyrazíte z bodu A? Pokud se chcete dostat na svou vysněnou váhu​ (bod B), musíte nejdřív poznat dokonale svůj bod A. To na internetu nenajdete. Že se vám nedaří zhubnout, není kolikrát totiž vaše vina. Jen nevíte, jak hubnout efektivně ve svém vlastním těle.

Bioimpendace je první krok

Nejdůležitější je před výstupem poznat vlastní tělo. Na Mont Everest se také nevydáte bez přípravy. Tím prvním, dneska už nejjednodušším způsobem, je poznání složení vašeho těla. Bioimpendanční přístroje patří dnes už k základnímu vybavení výživových poraden, nebudeme se o něm rozepisovat detailně. Samozřejmě je dobře se zorientovat trochu více v tom, jak jednotlivé přístroje pracují a s jakou přesností umí vydat výsledky. Je mezi nimi zásadní rozdíl, jak ve funkčnosti a k tomu patřičných pořizovacích nákladech a následně v ceně  vyšetření.

Malý poklad pro zjištění, jak ovlivnit chování organismu pomocí stravy

Hodnoty, které nám o našem těle vypoví bioimpendance, jsou důležité, ale samy o sobě nám svoje tělo poznat úplně nedovolí. Chybí informace z takové rozměry malé, ale velké schopnostmi krabičky, která pro skutečně zdravé a rozumné hubnutí poskytne další zcela zásadní informace.

K tomu, abyste dostali odpověď na otázku, jak tělu dopřát to nejlepší, slouží další nesmírně důležitý pomocník – přístroj Maxpulse medicore. Díky němu se dozvíte  naprosto klíčové informace o vašem těle. Není v poradnách příliš rozšířený, dokonce ani u lékařů obezitologů ho často nenajdete, protože není za „babku“.

Jedná se o neinvazivní  fotopletysmografické vyšetření fází srdečního rytmu, při kterém získáme ve dvou reportech následující hodnoty:

• elasticitu cév, proces opotřebení a stárnutí cév a cévního řečiště v důsledku stravování a životního stylu
• výkon srdce a úroveň ohrožení organismu kardiovaskulárním onemocněním
• celkový stav a funkčnost autonomního nervového systému
• poměr sympatického a parasympatického nervového systému a jeho vyváženost
• schopnost termoregulace a hormonální vyváženosti
• riziko oslabení psychické výkonnosti (paměť, učení, myšlení) a emoční stability
• aktuální míru psychické zátěže, emocionálního stresu
• schopnost bránit se stresu, stresové skóre a psychickou odolnost
• následně vhodnost preventivních a terapeutických opatření

Oujee, to jsou věci! A co s tím, když to zjistím? Úplně na rovinu: Pokud zjištěné hodnoty nejsou v normálních a zdraví prospěšných hodnotách, vy sami asi nic. Ale dobrý poradce dokáže tyto hodnoty využít ve váš prospěch, protože pokud se chce trefit „do černého“ a připravit jídelníček opravdu na míru, je třeba zohlednit co nejvíce dostupných informací o vašem těle. JAK?

Pulsová vlna je fenomenální pomocník

Důležité informace získáme metodou akcelerované fotopletysmografie pulsové vlny vznikající díky elasticitě cév při stahu srdce a vypuzení objemu krve do systémového krevního řečiště. Tím vzniká v cévní stěně tlaková vlna, jejíž rychlost je mnohonásobně větší než tok krve. Rychlost jejího šíření závisí na elasticitě cévní stěny, která může být díky ukládání tukových částic snížena. Čím je elasticita menší, tím je rychlost pulsové vlny větší a stoupají tak nároky na srdeční práci, tzn. že srdce je dlouhodobě přetěžováno. Aby to nebylo úplně jednoduché, pulsové vlny se liší nejen svou rychlostí, ale i tvarem a tvoří je dvě hlavní komponenty.

• První je způsobena systolickou tlakovou vlnou, která vzniká vypuzením krve z levé komory přes aortu a její distribuci do periferních oblastí.
• Druhá je tvořena odrazem postupující pulsové vlny na cévních větvích. Při vzestupu objemu krve v systole je absorbováno více světelných paprsků, na fotodiodu tak dopadá méně světelných paprsků než v diastole, kdy je absorpce nižší.

Pulsové vlny měří přístroj po dobu tří minut, při kterých musíte být v naprostém klidu. Po ukončení získáte informace o tom, jaký máte index stahu srdečního svalu, pružnosti tepen a zbývajícího objemu krve po systolickém stahu srdce. Typ vlny stanoví míru poškození cév. Typy vlny jsou stanoveny v hodnotách 1 – 7, přičemž je logické, že čím vyšší hodnota, tím větší nebezpečí do budoucna.

Co dokážu jako výživový poradce využít z této diagnostiky? Vím, jaký pohyb si můžete s ohledem na stav cév dovolit, abych vám doporučenými pohybovými aktivitami ještě více neublížila. Dokážu zařadit do jídelníčku potraviny, které pomáhají čistit cévy a přidat další doporučení, jak typ vlny zlepšit.

Autonomní nervový systém se dá poslat do stavu rovnováhy

Na základě HRV tachogramu (variability srdeční frekvence)  získáte informace o funkčnosti a vyváženosti autonomního nervového systému, výši stresu a stresové odolnosti nebo hormonální rovnováze.

Co je autonomní nervový systém? ANS je součástí periferní nervové soustavy organismu (společně se somatickým nervovým systémem) a jeho úkolem je udržování stálosti vnitřního prostředí lidského těla. ANS pracuje bez našeho vědomí (vůle), platí ale, že jeho funkčnost a rovnováhu dokážeme ovlivnit životním stylem a správně nastavenou stravou. ANS udržuje srdeční a dechovou frekvenci, podílí se na hormonální a enzymatické aktivitě, na procesu trávní a dalších důležitých činnostech. Velmi zjednodušeně má na seznamu hlavních úkolů napsáno:

• kontrakce a relaxace hladkých svalů
• funkce všech exokrinních a některých endokrinních žláz
• srdeční rytmus
• některé metabolické pochody

Zjednodušeně můžeme říci, že řídí činnost vnitřních orgánů – srdce, plíce, žaludek, střeva, ledviny, močový měchýř, pohlavní orgány …

ANS je složen ze dvou větví – sympatika a parasympatika, které obvykle pracují protichůdně a přitom v souladu. Jestliže se zvýší tonus sympatika, sníží se tonus parasympatika. Obě větve ovlivňují všechny orgány, ale některé víc a některé méně. Ale to už bychom zabíhali do velkých podrobností.

• Sympatikus připravuje tělo na provedení příkazu „Bojuj, nebo uteč”.
• Parasympatikus reguluje tělesné funkce tak, aby byl proveden příkaz „Odpočívej a zažívej”.

Přístroj nejdříve vyhodnotí  HRV  – Heart Rate Variability, tzv. spektrální analýzu variability srdeční frekvence. HRV je totiž regulována autonomním nervstvem.

Parasympatická aktivita snižuje tepovou frekvenci a zvyšuje HRV, zatímco sympatická aktivita zvyšuje tepovou frekvenci a snižuje HRV. Zjednodušeně řečeno to znamená vyhodnocení tepové frekvence v různých fázích. Ve fázi vysoké tepové frekvenci, v nízké a velmi nízké tepové frekvenci a v celkovém spektrálním výkonu. Každá fáze má vztah k našemu autonomnímu nervovému systému a ukazuje nám, zda  aktivita ANS funguje v náš prospěch a zda je ANS vyvážený. Pokud podle výsledků zjistíme u jednotlivých tepových frekvencí pokles, svědčí to o tom, že ANS funguje špatně, je nevyvážený a odolnost vůči stresu je nízká. Kromě této informace zjistíme schopnost termoregulace a případně hormonální dysbalanci.

Vyváženost autonomního nervového systému je základ

Můžeme velmi zjednodušeně říci, že pokud výrazně při vyšetření převažuje sympatikus, je organismus ve stresovém stavu a je zde větší předpoklad k rozvoji obezity, inzulinové rezistence, diabetu 2. typu a onemocnění kardiovaskulárního systému do budoucna. Pokud zase výrazně převažuje parasympatikus, můžeme si půjčit termín z Kmotra „zalehněte na matrace“ , existuje větší riziko depresí nebo celkové letargie. Organismus je v anabolickém stavu, hromadění zásob představuje také větší předpoklad ke vzniku obezity a nadváhy. Fyziologicky vyšší aktivita PNS bývá u vytrvalostních sportovců, tam se ale není třeba obávat.

Aktivita autonomní nervové soustavy také vychází z celkového spektrálního výkonu variability srdeční frekvence. Pokud je nižší, znamená to sníženou schopnost organismu vyrovnávat se změnami na neustále měnící se prostředí. Index únavy je dán převahou parasympatické aktivity.

A proč to všechno potřebujeme vědět? Chceme přece, aby naše tělo bylo v rovnováze, protože jenom tělo, které je v rovnováze je zdravé a štíhlé. A nevyváženost a správnou aktivitu  autonomního nervového systému můžeme ovlivnit, když víme jak.

Například na něj působíme vhodně zvolenou stravou. Metabolické typy, u kterých převládá parasympatikus, vnímají potřebu stravy odlišným způsobem ve srovnání s typy, u kterých převládá sympatikus. Většinou preferují  lehce stravitelnou stravu, mají tendenci jíst i před spaním, pokud to neudělají, mohou mít potíže s usínáním a častým nočním buzením. Parasympatikus by měl mít vyšší množství bílkovin a nenasycených tuků. Vysoce sacharidové jídlo se projevuje u parasympatika stimulačně a podporuje spalování. Na druhé straně u sympatika je potřeba preferovat smíšenou stravu s nižším obsahem tuků a vyšším obsahem složitých sacharidů a bílkovin. Tomuto typu naopak nedělá dobře jíst před spaním. A je spousta dalších vychytávek, které u jednotlivých typů je třeba využít. Například dominantní sympatikus by neměl konzumovat příliš často mléčné výrobky a doplňky stravy s vápníkem, protože vápník dále stimuluje sympatickou nervovou soustavu. Naopak by měl do stravy zařadit více potravin s vyšším obsahem hořčíku, který působí jako přírodní sedativum a brzdí rozjetý sympatický systém.

Stres umí být pěkný prevít

Poslední z hodnot, kterou zjišťujeme o našem těle, je vyhodnocení úrovně stresového zatížení. Po vyšetření se dozvíme aktuální míru hladiny fyzického stresu (tělesná námaha, vyčerpání organismu, vliv onemocnění, úrazu…), aktuální stav mentálního (psychického) stresu (emocionální, učení, sociální – problémy v práci, v rodině, vztahu, mezilidských vztazích obecně, pracovní, finanční potíže…) a také míru odolnosti vůči stresu, tzv. ukazatel stresové resistence.  Stresové skóre se po vyhodnocení a analýze všech stresových faktorů v těle vykazuje na stupnici od 10 do 100. Hodnota by měla být ideálně pod 50. Čím vyšší je hodnota, tím je organismus více stresován a logicky se nám ani nemusí dařit hubnout. Čím je hodnota nižší, tím je hladina stresu nižší, což je pro organismus výhodnější. Tato hodnota nám dává informaci, jak jsme vůči stresu odolní.

Co je vlastně stres a proč je třeba toto zatížení zjistit?

Stres je odpověď našeho těla na zvýšenou zátěž.  Stres je od počátku lidstva prostředkem k přežití. Připravuje člověka na „boj či útěk“. Aktivuje tedy svaly nutné pro obrannou reakci, začne k nim dopravovat více živin větším množstvím krve. Tím pádem se odkrví

vnitřní orgány i kůže. Tělo se maximálně soustředí na možný budoucí boj či útěk. Tento stav je pro organismus velmi energeticky náročný, proto mobilizuje zásoby energie (po vyčerpání krevního cukru a glykogenu dochází také k odbourávání svaloviny za účelem zisku energie). Navíc tělo není schopno obvyklým způsobem zpracovávat živiny (chybí dostatek krve v zažívacím traktu, protože je nyní soustřeďována do svalů). Imunita není v té chvíli pro řídící orgány tak důležitá, proto dochází k jejímu poklesu. Navenek při stresu můžeme pozorovat např. zčervenání nebo zblednutí, bušení srdce, zrychlený tep, zvýšený tlak, zrychlený dech, pocení, pociťujeme svíravý pocit odkrvených orgánech apod. Po zmizení stresového podnětu se tělo postupně vrací do normálního stavu.

V menší míře není stres škodlivý, naopak umožňuje adaptaci a zvyšování výkonu, přizpůsobování těžším podmínkám. Tělo se s ním vyrovná.

Pokud však stres trvá déle nebo se často opakuje, dochází k vyčerpání adaptačních mechanismů, což má škodlivé důsledky pro tělo i duši. A také na náš cíl – hubnutí.

Točíte se v kruhu?

Takže ještě pořád si myslíte, že všechno zvládnete sami? Myslíte si, že všechno máte zakódováno v genech a prostě s tím už nic neuděláte? Omyl. Vaše tělo je jedinečné a dokud ho nepoznáte, touláte se ve slepých uličkách.

Systém stravování a strava ovlivňuje fungování našeho těla, každé jeho buňky, orgánu a systému. Když sestavíte jídelníček tak, aby odpovídal požadavkům vašeho organismu, jste schopni ovlivnit fungování vašeho těla prakticky ve všech směrech.

Poznámka redakce – Marcela Macáková, editorka blogu:

„Jako absolventka technické školy miluji nejrůznější měření a možnosti objektivního porovnávání výsledků. Ráda jsem proto využila nabídky Mgr. Jarky Matouškové, jež vlastní ve své poradně výše zmíněné přístroje, abych se nechala „přeměřit“. Za několik málo minut jsem obdržela velmi podrobný popis svého stavu těla a stresu, jenž dobře mapoval moje aktuální rozpoložení. Na základě své zkušenosti bych toto měření doporučila nejen lidem, kteří se chystají zdravě hubnout, ale také těm, kteří se cítí v určité nepohodě, ale nechávají věcem volný průběh. Právě když vidíte „černé na bílém“, jak stres ovládá vaše tělo, může vás to nakopnout k celkové změně a přístupu ke svému zdraví. Jarka Matoušková také moudře doporučuje všem, kteří nemají úplně „veselé výsledky“, aby navštívili lékaře a nechali si udělat např. EKG, atd. Dovedu si představit, že pro mnoho lidí, kteří třeba trochu zanedbávají preventivní návštěvy u lékaře, je tohle přijatelný první krok k dalšímu procesu.„

31.5.2018 Mgr. Matoušková Jaroslava Články, Jak zhubnout