Moje prababička měla malou zahrádku s jedním ořešákem, jabloní, políčkem s bramborami, a keříky rybízu a srstek, tedy angreštu.
Tuhle jsem v nějaké společnosti slovo „angrešt“ použil, a musel jsem horko těžko vysvětlovat, co to vlastně je. Překvapilo mne to.
Na kolik tradičních plodin našich zahrádek a polí jsme zapomněli či pozapomněli? Překvapivě na hodně. Pojďme si stručně některé představit.
Ačkoliv se to nezdá, jde o příbuzné se stejným rodovým názvem meruzalka. Meruzalka srstka neboli srstka angrešt obsahuje kyseliny citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou, vitamínu C stejně jako citrony, a také vitamíny E a B. Vitamíny doplňují minerály jako draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin, měď nebo dokonce křemík, potřebný pro zdravé stěny buněk. Podporuje i trávení, zklidňuje, má pozitivní vliv na klouby, pokožku, vlasy a nehty.
Rybíz (červený i černý) je na tom podobně, i ten nabízí ve významné míře třeba vitamín C v citronové dávce, vlákninu a vápník. Černý rybíz má pak v sobě velké množství draslíku a vitamínu P, jemuž se jinak říká flavanoidy, s pozitivním působením na srdce a cévy.
Plodiny zahrad, polí a lesů měly v domácnostech široké využití. Ženy je buď zavařovaly, nebo častěji z nich vyráběly marmelády, z trnek a švestek povidla. Rovněž se využívaly na sirupy či jako ovocné nálevy (čaje). Muži zas nechávali plodiny zkvasit a vyráběli si z nich alkoholické nápoje.
Například dřín obsahuje vysoký obsah vitamínu C, moruše navíc vitamín K, přírodní cukry, železo, vápník, fosfor, hořčík, draslík, stravitelnou vlákninu, bílkoviny. Působí antibakteriálně, proti vysokému tlaku, chudokrevnosti, pomáhají při cukrovce.
Maliny, ostružiny, malinoostružiny, borůvky, pokud by se účastnily závodu o podíl již zmíněných flavanoidů, skončily by první v cíli. Za nimi by doběhl černý rybíz, lékořice, aronie, granátové jablko, grapy, olivy, rajčata, a překvapivě rovněž červené víno nebo kakao. Vlastně nedoběhly, neb nemají nožičky…
Hlavním úkolem flavanoidů je detoxikace organismu, dále obnovují a zpevňují cévy, podporují produkci hormonů, posilují imunitu či pomáhají snižovat alergické reakce.
Co se jahod týče, věděli jste, že se užívaly díky vlivu na prokrvení pohlavních orgánů a aktivaci spermií jako afrodiziakum?
Zvláštní je, jak nás příroda zásobuje potřebnými vitamíny a minerálními látkami po celý rok – protože například ještě na podzim dozrávají trnky, příbuzní třešní, višní, švestek, broskví a meruněk. Trnky sbírali chudí lidé podél cest, protože rostly skutečně skoro všude, a svému tělu tak dodali vitamín C, třísloviny, pektiny nebo organické kyseliny.
Červenou řepu jsem nikdy neměl jako dítě moc rád – měl jsem od ní červené ruce, a nelíbilo se mi to, a navíc nám ji dávali ve školní družině stále jako salát k obědu. Až později jsem objevil její kouzlo a chuť třeba na másle dělané, pouze solené řepy.
Příroda nás zásobuje vitamíny rovněž v podobě brukvovitých rostlin. U vodnice, ředkve a tuřínu se zpracovává kořen, listy u zelí a růžičkové kapusty, stonek u kedlubny, květ u květáku a brokolice, semena pak u hořčice a řepky olejky.
Všechny nabízejí jak množství flavanoidů, tak vitamínu C, vápníku a draslíku, v menším množství pak další vitamíny a minerální látky, vlákninu. Křen je pak bohatým zdrojem vitaminu C (ze 100 gramů křenu tělo získá 50 mg vitamínu C), karotenů, minerálů, antibakteriálních a fytoncidních látek. Snad jedině květák se nedoporučuje lidem trpícím dnou, protože má v sobě příliš mnoho kyseliny močové.
Jedním z nejpodstatnějších zdrojů vlákniny jsou právě obiloviny. Pěstovaly se odpradávna, přičemž nejstarší dochované zmínky máme o ječmenu, a to z oblastí Egypta, Číny a Indie.
Většinou se obiloviny používaly na kaše, přísady do polévek, namleté jako mouka, pražené jako náhražka kávy, inu a kvašené na vaření piva (především ječmen) nebo výrobu alkoholu jako gin, skotská, whisky, režná (rež je jiný název pro žito). Pšenice známe asi 30 druhů včetně špaldové.
Obilniny obsahují beta glukan, sacharidy, vitamíny B a E, a také v menším množství C, H, K, cholin nebo beta-karoten, množství rozpustné vlákniny a antioxidanty. Podporují trávení, krevní obraz, urychlují regeneraci tkáně.
Zajímavé je, že třeba žito obsahuje lepek, zatímco celá zrna ovsa jsou bezlepková. Ovesné vločky mají také fosfor, zinek, vitamin B1 a množství železa větší, než jaké najdeme v mase. A zajímavý je oves ještě tím, že jde o první písemně zaznamenanou obilninu v české literatuře, konkrétně v Kosmově kronice, kde se popisují příděly bratřím v klášteře.
Na polích jsme se ještě před pár desítkami let mohli – kromě již zmíněných – setkat s lány máku, kukuřice, jetele, slunečnic, ale i luštěnin, celeru, lnu, vikve a bobů, prosa (z něhož se získávají jáhly), čiroku a dalších. Mnohé z těchto plodin patří dnes mezi nedostupné, případně se dovážejí.
Na loňské výstavě Země živitelka zaznělo v úvodním projevu, že v pěstování plodin nejsme soběstační. Zmizela třetina půdy, místo brambor, slunečnic, žita a ovsa, cukrové řepy nebo kukuřice se pěstuje převážně řepka a pšenice. Díky dotačním programům se často zmiňuje i zánik vesnic jakožto zemědělských domén, protože se nikomu nechce sedlačit nebo rolničit.
Co mohu potvrdit ze svých zdravotních procházek – za dva roky zmizelo několik plácků a míst s ořešáky, trnkami, morušemi, kam jsem na ně chodil často cíleně. A někdy raději, než potom na pivo.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Lektorku jógy Juditu Berkovou sleduju na internetu už nějaký čas, a tak jsem s radostí využila možnosti položit jí u příležitosti vydání její první knihy pár otázek.
Přiznávám, že dnešní rozhovor bude podnětný asi hlavně pro ženy, ale budeme rádi, když i muži nahlédnou do světa svých partnerek.
Celý článek 11.11.2019
Máte pocit, že se točíte v kruhu svých vlastních negativních myšlenek?
Věta „nikdy se mi to nepodaří“ se pro mnohé stala každodenní mantrou, které mozek začal věřit jako nezpochybnitelné pravdě.
Celý článek 4.3.2026
Že jste o něčem takovém neslyšeli? Já také ne.
Dokud jsem nezačal přemýšlet nad tím, kolik minerálů a vitamínů z toho jídla, co mám před sebou, tělo skutečně vstřebá.
Celý článek 28.2.2026
V období perimenopauzy a menopauzy prochází ženské tělo zásadní hormonální změnou.
Mnoho žen má pocit, že jí stejně jako dřív, ale váha stoupá, energie klesá a objevují se nové obtíže. Tyto změny nejsou selháním disciplíny – jsou přirozeným důsledkem poklesu hormonů progesteronu a estrogenu, které ovlivňují metabolismus, ukládání tuků i regulaci hladu.
Celý článek 25.2.2026
Osteoporóza je onemocnění, které se nevyvine přes noc. Vzniká pomalu, často bez příznaků a o své existenci dá vědět až ve chvíli, kdy se objeví zlomenina po banálním pádu, bolest zad nebo úbytek výšky.
Právě proto se jí říká tichý zloděj kostí.
Celý článek 21.2.2026
Když nyní víte, jak si jídla udělat sytivější, zdravější, vyváženější a výživnější, tak jak si ale utřídit to, kolikrát denně jíst?
Tady jsou moje doporučení, jež vás mohou dovést k tomu, abyste si zodpověděli na otázku, kolikrát denně jíst.
Celý článek 16.2.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
