Jak plánuje čas Hanka Kynychová, populární instruktorka a matka tří dětí?

Hanka Kynychová patří roky mezi stálice instruktorského nebe. O její lekce, videa a knihy je obrovský zájem.

Zeptali jsme se tentokrát této zajímavé ženy, jak to dělá, že toho tolik stíhá. Vedle „svého“ cvičení se totiž pečlivě stará o rodinu a také neúnavně podporuje svými akcemi děti z dětských domovů.

Hanko, vydala jste vlastní motivační diář, jenž by měl vést jeho čtenáře nadcházejícím rokem ohledně péče o zdraví, krásu a duši. Jak jste na tom v tomto směru vy? Předpokládám, že váš diář je plný pracovních úkolů, ale plánujete si také nějak ostatní věci jako jsou dovolené, volné víkendy, divadlo?
Diář vychází právě z toho, že i já mám problém plánovat si dovolené a svůj volný čas. Protože toto je můj neduh, s kterým už léta bojuji, a vím, že mnoho žen má zase problém naplánovat si čas na cvičení, rozhodla jsem se vypomoct jim i sobě. Vím, že ženy, které za mnou chodí s tím, že si neumí plánovat čas na cvičení a vaření, se ve svém těle necítí komfortně. A jejich životní styl jim nevyhovuje. Pro takové  ženy má poctivé plánování času obrovský efekt. Já osobně se učím se plánovat i proto, abych více odpočívala a byla měla více času na svou rodinu.

Jak udržujete v rovnováze práci a odpočinek? Hlídáte si ji třeba právě prostřednictvím nějakých zápisků? A co vám třeba poslední dobou udělalo z těch naplánovaných věcí radost?
Naučila jsem se mít v týdnu alespoň jedno volné dopoledne, kdy jsem doma. Buď spím, uklízím nebo se věnuji manželovi. Tento zvyk na mě působí velmi blahodárně, protože prostě nic jiného nemusím. Já totiž denně cvičím s klienty. A to včetně víkendů. Vedu lekce pro veřejnost i osobní tréninky. A co mě potěšilo? Naplánovala jsem si, že se s dcerami budu učit pravidelně. A stalo se. Každý večer se učíme a už nám jde lépe například čeština. Mám z toho radost. A je to také jen a jen výsledek plánování.

Kaloricketabulky.cz, pro které vzniká tento rozhovor, vedou své uživatele k tomu, aby přemýšleli více o jídle. Není to jen o počítání kalorií, ale hlavně o složení jídelníčku a také právě o JEHO plánování.  Jak vy třeba dalece dopředu plánujete, co budete v rodině nakupovat a vařit?
Když jdu nakupovat, tak pořizuji prakticky stále stejné – a samozřejmě zdravé – potraviny. Nenakupuji úplně podle nějakého seznamu a ani neplánuji přesně, co budeme vařit. Nakoupím jednotlivé osvědčené suroviny a z nich pak doma plánujeme, co uvaříme. Kupuji zeleninu, ovoce, krůtí maso, luštěniny, ryby, občas kuřecí maso od farmářů… Brambory máme bio od babičky z Moravy. Myslím si, že problémem českých domácností je, že se nekupují kvalitní potraviny. Protože když nakoupíte pouze zdravé věci, můžete pak uvařit pouze zdravě. Co se zdravé stravy týká, nejsem její extrémní nadšenec a vyznavač. Ale ráda se od takových lidí nechám inspirovat. Nyní například trénuji klientku, jež má skvělý zásobník veganských receptů.  A nebo jsem nedávno zjistila, že kaki je super potravina bohatá na vitamín C.

Pojďme ještě zpět k zapisování a plánování nejrůznějších aktivit. Poslední dobou se
staly módou různé kreativní diáře, zapisování myšlenek. Psala jste si nebo stále píšete deník? Jak uspokojujete svou kreativní duši?
Deníky si nepíšu, protože na to nezbývá čas. Ale jsem člověk velmi vnímavý, takže vnímám, co se kolem mě děje. Kdysi jsem pro rádio Kiss a následně pro jedno z jihlavských rádií připravovala rubriky, kde jsem zpracovávala aktuální témata. Naučila jsem se tak zapamatovat si, co se kolem mě děje. Na tuto schopnost jsem si rychle vzpomněla, když jsem psala výše zmíněný diář a uměla jsem tak na papír přenést to, co jsem několik měsíců zažívala prožívala ve svém okolí. A jinak ano, svoji kreativní duši uspokojuji cvičením  – snažím se dělat zajímavé lekce, které lidi baví. Ale co se týká psaní, tak tuto potřebu příliš neuspokojuji. Ale když to na mě přijde, napíšu knihu (vydala jsem už čtyři) nebo právě motivační diář, kde je také spousta textu.

Hodně se také nyní skloňuje termín „žít přítomností“. V naší uhoněné době je to samozřejmě žádoucí. Jaké jsou vaše rady a tipy ohledně takového zpomalení, uvědomění si přítomného okamžiku? Kdy si jej třeba nejvíce uvědomujete vy? A vedete k tomu i vaše děti?
Měla jsem to štěstí, že moje babička mě učila každý večer poděkovat. Ptala jsem se jí tehdy, proč mám děkovat. Říkala mi, že proto, že se v mém životě něco povedlo. Už tehdy mě tím naučila uvědomit si přítomnost a to, že se něco děje. Učila jsem se to postupně. Lidé jedou svým životem. Prožitků za den mají spoustu a berou je jako samozřejmost. Když je vám v nějakém okamžiku dobře, tak se nad ním pozastavte a zkuste v něm zůstat déle. Svoje děti se k tomu samozřejmě snažím vést také. Já jsem to ovšem osobně docenila také až později.

Když už jsme u těch moderních „novinek“, populární jsou třeba i lunární kalendáře, které vycházejí ze souvislostí našeho života s pohybem Měsíce, resp. Luny. Věříte na tyto věci a dodržujete některá doporučení? A pokud ano, tak která?
Ano, miluji lunární kalendáře. Kupuji si je. Dokonce mi je nosí i Ježíšek. Uspokojuje mě už jen ten pocit, že je mám. A snažím se je samozřejmě dodržovat. Přijde mi to milé a baví mě to. Vždy si něco vezmu z textu, který je v kalendáři na ten konkrétní den napsaný.  A den je pak hned lepší. Je to další pozitivní věc, kterou se lidé mohou obklopit. Stojí pár korun a přinese užitek a pozitivitu do života.

Máme tu zimu a s ní dlouhé večery. Jak je trávíte vy, pokud nejste v tělocvičně?
Mám to štěstí, že v době pochmurného odpoledne a podvečera jsem v práci – ve fitku s lidmi, a tak mi to ani tak nepřijde. Večer pak mám lekci s veřejností a večer doma se věnuji rodině a učím se s dětmi. Pokud mám náhodou volný večer, tak se snažím dělat manuální činnost – vyrábím adventní věnce, žehlím, peču…

Hodně lidí si stěžuje, že je pronásledují v tomto čase smutky. Chybí jim slunné dny, světlé večery. Co byste jim poradila?
Když na sobě pocítíte chmury, znamená to, že jste si uvědomili, že vám v nějakém okamžiku není dobře. Je třeba si vybavit okamžik, v kterém nám dobře je. A vrátit se k tomu, co nás dělá šťastné – jít si zacvičit, být s přáteli, dát si sklenku dobrého vína s kamarádkou.

Svým klientům radíte také ohledně výživy, takže stále sledujete trendy. Když se ohlédnete za svou mnohaletou kariéru, co vás na první dobrou napadne jako zásadní změna? Co se třeba ve výživových doporučením dle vás zásadně změnilo za ty roky?

Nejsem výživový poradce, jsem trenér. Ale co cítím, že se změnilo, je, že se do všeho vnášený zmatek. Máme mnoho různých informací a protichůdných názorů. Lidé pak mají problém se v tom zorientovat. Nevíme, kterému názoru věřit. A to si myslím, že lidem mnohdy komplikuje i nastartování změny životního stylu.

To je pravda. Ještě na závěr odlehčená otázka. Která knížka leží nyní na vašem nočním stolku?
Nějakou knihu pro vlastní potěšení jsem bohužel nedržela v ruce ani nepamatuji. Knihy vídám v podobě učebnic svých dětí. Syn Filip maturuje, musí z češtiny přečíst dvacet knih, tak dohlížím, aby to opravdu udělal. Ke čtení vedu i svoje dcery, protože ve škole začala paní učitelka zavádět čtenářský deník, tak musíme číst, aby do něj bylo co zapisovat.

Děkuji za rozhovor a přejeme dobře naplánovaný rok 2019!

Kontakty:

• Oficiální stránky:  www.kynychova.cz
• Hanka na facebooku
• foto: Lenka Hatašová

Plánujte si svůj jídelníček s aplikací www.kaloricketabulky.cz!

10.12.2018 Ing. Macáková Marcela Články, Jak si udržet zdraví