Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

O mýtech, šarlatánech a informačním chaosu ve výživě s Lukášem Roubíkem, autorem best-selleru Moderní výživa

Proč je v dnešní době tolik mýtů a šarlatánů ve výživě a proč lidé věří dezinformacím?

Jak je to s umělými sladidly, redukčními dietami a „kalorickým mýtem“ či s různými „guru“ na výživu? Jak podle Lukáše Roubíka vypadá kvalitní jídelníček?

V dnešní době je největším problémem neustále narůstající informační chaos – a to bohužel neplatí pouze pro oblast výživy. Množství informací ve všech oborech lidské činnosti raketově narůstá, ale háček je v tom, že velká část z těchto informací zkrátka není pravdivá. A pro „běžného“ člověka je velmi těžké rozlišit, které informace jsou pravdivé a které nikoliv.

Ve výživě se kvůli tomu za posledních 15 let velmi výrazně změnilo paradigma celé doby. Dříve lidé, kteří se sebou chtěli něco dělat, zpravidla věděli, co by měli začít dělat (více se hýbat a omezit kalorický příjem), zatímco dnes lidé SKUTEČNĚ NEVÍ, co by měli začít dělat a jaká výživová doporučení následovat. A často pak bohužel přecházejí z jedné extrémní restriktivní diety do druhé.

Ze všech stran se valí naprosto protichůdná doporučení

Příznivci nízkosacharidové stravy a ketodiet označují za největší zlo sacharidy a cukry, které jsou podle nich zodpovědné za neustálý nárůst obezity a dalších civilizačních onemocnění. Jídelníček by podle nich měl být založený na konzumaci (zpravidla převážně živočišných) bílkovin a tuků. Příznivci vegetariánství a veganství přesně toto naopak považují za největší zlo a konzumace masa a živočišných produktů je podle nich příčinou všech civilizačních i onkologických onemocnění. Sami naopak zpravidla doporučují vysoko-sacharidovou stravu. S tím zase nesouhlasí příznivci dalších výživových stylů, kteří třeba tabuizují konzumaci lepku, pšenice anebo veškerého pečiva či obilovin.

A tak bychom mohli pokračovat. Na každou látku, živinu či skupinu potravin bychom našli tábor jejich odpůrců, kteří ji budou označovat za největší zlo ve výživě, jed a původce civilizačních onemocnění. Vrcholem všeho je to, když pak někteří šarlatáni a šarlatánky začnou ve veřejném prostoru zpochybňovat i celý koncept kalorií a potřebu kalorického deficitu pro hubnutí a označovat to posměšně jako kalorický mýtus.

Proč lidé různým mýtům a šarlatánům věří?

Protože přinášejí jednoduchá vysvětlení velmi komplexních a složitých problémů. Co na tom, že nejsou vůbec pravdivá. Za příčinu vašich obtíží, tloustnutí populace a největší zlo se zkrátka označí jeden viník jako je např. lepek / cukr / mléčné výrobky / maso /… Doplňte si sami dle libosti.

Různé psychologické a sociologické průzkumy ukazují, že lidé se nerozhodují podle toho, co je skutečně podstatné, ale podle toho, co se nejsnáze vyhodnocuje. Výživa, epidemiologie i medicína jsou velmi komplexní a rozsáhlé obory a evidence-based přístup je často těžkopádný a náročný pro pochopení celé problematiky. Naproti tomu svět šarlatánů, mýtů a dezinformací poskytuje jasné, rychlé a jednoznačné odpovědi (a to dokonce i na otázky, kde si není v dnešní době jistý ani špičkový vědecký výzkum). Navíc často využívají líbivé emocionální zkratky. Ale co je líbivé, nemusí být automaticky pravdivé. Anebo různí šarlatáni cíleně dezinterpretují vědecké studie či používají různé pseudovědecké argumenty, aby těmto tvrzením dodali váhu.

Umělá sladidla

Ukažme si to třeba na příkladu kontroverzních umělých sladidel. Před několika lety se zvedla celosvětová vlna paniky proti umělým sladidlům, a to na základě studie, ve které aspartam u laboratorních krys vedl ke zvýšenému výskytu onkologických onemocnění (lymfomů a leukémie). V té době to proběhlo všemi médii, ale při bližším pohledu na tuto studii jste mohli zjistit, že krysy ve studii dostávaly obrovské množství aspartamu, které pro dospělého člověka odpovídá zhruba 2 000 a více plechovkám dietní coly denně. Kdybychom vzali a nadávkovali jakoukoliv běžnou látku z prostředí člověka (jako třeba čistou vodu) ve stonásobném či tisícinásobném množství, také by to vedlo ke zdravotním komplikacím či ke smrti.

V průběhu roku 2018 se také velmi diskutovalo na základě tvrzení některých známých šarlatánek a šarlatánů, že umělá sladidla zvyšují inzulín, který je následovaný hypoglykémií, hladem a přejídáním. Anebo že umělá sladidla zvyšují riziko výskytu diabetu a kardiovaskulárních onemocnění a jsou návyková. Zaprvé, vylučování inzulínu z beta buněk slinivky břišní je řízeno jako odpověď na zvýšenou hladinu glukózy v krvi, nikoliv jako odpověď na sladkou chuť. A protože většinu umělých sladidel nedokážeme strávit a vstřebat (i proto mají téměř nulovou kalorickou hodnotu), po jejich konzumaci nedochází k nárůstu glykémie a tím prokazatelně ani k vyloučení inzulínu. Zadruhé, co se týká zvýšeného rizika diabetu, nemocí srdce, negativního vlivu na chuťové buňky až po tvorbu závislosti, nic takového nebylo na lidech nikdy prokázáno.

Rád bych, prosím, velmi zdůraznil, že tímto NEDOPORUČUJI pravidelné pití několika litrů dietních nápojů s umělými sladidly každý den, protože nadměrný příjem umělých sladidel se může negativně odrazit například na funkci střevního mikrobiomu. Pokud vám jde o celkově zdravý životní styl, měli byste určitě preferovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují) a k pití volit čistou vodu nebo jiné neslazené nápoje, jako je například zelený čaj či kvalitní kávu. Přesto není černobílé a lživé démonizování umělých sladidel na místě. Pokud máte problém s nadváhou a obezitou a v dietním režimu si nedokážete odepřít sladkou chuť, můžete bez větších výčitek občas sáhnout po produktu s umělými sladidly, čímž vhodně snížíte celkový obsah kalorií ve stravě. Ať se nám to líbí nebo ne, v běžných dávkách jsou umělá sladidla bezpečná a ověřená a nejsou to pro člověka „jedy“ ani karcinogeny.

Jak sami vidíte na příkladu umělých sladidel, každé téma ve výživě je velmi komplexní a složité, ať už se jedná o cukr, palmový olej nebo lepek. Nic není černobílé, záleží na množství a drtivá většina složek ve výživě zkrátka a dobře není jed, zlo ani návyková látka v jakémkoliv množství.

„Experti a guru“ na výživu

Za šíření extrémních černobílých doporučení, výživových mýtů a pseudovědeckých informací o výživě jsou velmi často odpovědní různí „experti a guru“, kteří díky módním a zjednodušujícím názorům dostávají v médiích prostor. Když se ale na tyto „experty“ podíváte blíže, velmi často zjistíte, že buď nemají vůbec žádné relevantní vzdělání v oblasti výživy anebo naopak třeba používají falešné tituly. Dále je tu velký problém s tím, že veřejnost stále ještě nezná rozdíl mezi výživovým poradcem a nutričním terapeutem nebo specialistou. Nepochopte mě prosím špatně, znám řadu výborných výživových poradců, kteří svoji práci dělají velmi kvalitně a svědomitě a dlouhodobě se vzdělávají, stejně jako znám několik nekvalitních nutričních terapeutů. Ale z hlediska vzdělání a znalostí je zkrátka a dobře obrovský rozdíl, pokud výživu někdo vystuduje v nějakém kurzu za 5 víkendů anebo ji vystuduje v průběhu tříletého bakalářského (nutriční terapeut) a navazujícího dvouletého magisterského studia (nutriční specialista) na lékařské fakultě. Je to stejný rozdíl jako mezi masérem a fyzioterapeutem, kde tento rozdíl každý chápe. Ve výživě si tento rozdíl zatím uvědomuje málokdo, což je samozřejmě způsobené i tím, že obory nutriční terapeut a specialista tu jsou zatím teprve 10 -15 let, zatímco třeba studijní obor fyzioterapie má samozřejmě delší historii. Snad se to časem zlepší.

Které mýty ve výživě mě v poslední době nejvíce rozzlobily?

Přiznám se, že ani nevím, kde bych začal. Ale možná ano. Za 17 let ve výživě jsem si už zvykl, že různé složky ve výživě označují příznivci různých výživových stylů navzájem černobíle za jed a zlo. Ale co mě velmi překvapilo v roce 2018, že se objevili šarlatáni a šarlatánky, kteří začali ve veřejném prostoru zpochybňovat celý koncept kalorií a energetické bilance, tedy popírat elementární fyziku a ještě to posměšně označovat jako kalorický mýtus.

Prosím vás, ani jedna existující (a fungující) redukční dieta na světě nefunguje na žádném „magickém“ principu jako je např. odkyselení či detoxikace organismu, hormonální optimalizace, dosažení ketózy či vlnění sacharidů, díky kterým byste hubli i v kalorickém nadbytku. Všechny existující (a fungující) redukční diety omezují množství energie (kalorií) v jídelníčku a liší se pouze tím, jakým způsobem je kalorického deficitu dosaženo.

Nízkosacharidové a ketogenní diety omezují v jídelníčku sacharidy, „klasické“ nízkotučné diety omezují tuky, nízkofrekvenční stravování zase čas za den určený ke konzumaci jídel (sníte za den celkově méně kalorií), sacharidové vlny vám nerovnoměrným příjmem sacharidů v týdnu umožní mít některé dny s vyšším příjmem sacharidů (kdy máte např. více energie na tvrdší trénink), ale celkově musíte být za celý týden v kalorickém deficitu. A konečně třeba paleodiety omezují ultra-zpracované průmyslové potraviny (které mají velmi vysokou energetickou denzitu, ale nízkou nutriční hodnotu), díky jejichž prostému vyřazení se většina lidí dostane do kalorického deficitu.

Je více cest, jak dosáhnout kalorického deficitu, ale popírat nutnost kalorického deficitu pro hubnutí je stejné jako popírat gravitaci anebo tvrdit, že je Země placatá.

Jak by měl vypadat kvalitní jídelníček?

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv výživový styl, každý vyvážený jídelníček musí obsahovat dostatek vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a dalších bioaktivních látek důležitých pro zdraví (např. flavonoidy jako rutin, hesperidin apod.) a k tomu dostatek bílkovin a vlákniny pro zajištění proteosyntézy, regenerace organismu i správnou funkci střev.

Každý jídelníček zároveň musí odpovídat životnímu stylu konkrétní osoby a je skutečně irelevantní, jestli někdo jí 3x nebo 6x denně. Důležité je celkové množství živin a energie v jídelníčku i kvalita jídelníčku za celý den, kdy každému vyhovuje jiná časová distribuce jídel a frekvence stravy. Největší chybou je dodržovat jednotvárný a striktní jídelníček postavený na stále stejných několika potravinách a navíc napsaný formou šablony bez úpravy pro životní styl konkrétního člověka (práce, rodina, pohybové aktivity apod.). Takový jídelníček nebude z dlouhodobého hlediska udržitelný a efektivní, ale ani zdravý po fyzické i psychické stránce.

A konečně, při všech redukčních dietách dbejte na dostatek bílkovin a vlákniny v jídelníčku, které mají rozhodující vliv na pocit sytosti a tím i na udržitelnost diety. Z hlediska hubnutí je stejně efektivní, zdali kalorického deficitu dosáhnete omezením stejného množství energie v tucích anebo v sacharidech. Vyberte proto dietu, která pro vás bude individuálně lépe udržitelná. Zároveň je při hubnutí efektivní nejen snižovat energetický příjem na straně jídelníčku, ale současně zvyšovat i energetický výdej prostřednictvím pohybových aktivit, díky čemuž dosáhnete kalorického deficitu a hubnutí i na méně „drastické“ dietě. Vhodná je kombinace vytrvalostních a silových pohybových aktivit (např. nordic walking, běh, horská turistika + posilovna, TRX, kruhové tréninky apod.).

  • foto: archiv Lukáše Roubíka

Z archivu aneb přečtěte si také:

Kalorické tabulky: Vychytávky, o nichž jste možná nevěděli

Ing. Bc. Roubík Lukáš
https://www.institutmodernivyzivy.cz

Výživu člověka vystudoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, technické vzdělání má z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze v oboru Klinická a biomedicínská technika. Ve výživě má 17 let praxe a to především v oblasti vrcholového i rekreačního sportu. V mladí se stal dorosteneckým a později i juniorským mistrem ČR v kulturistice, později byl 8 let předsedou Trenérsko-metodické komise a mládeže a členem Výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR. Je autorem dvou knih, hlavním autorem bestselleru „Moderní výživa ve fitness a silových sportech“, a spoluzakladatelem Institutu Moderní Výživy, který se zabývá vzděláváním v oblasti výživy na základě vědecky podložených informací.

13.1.2019 Články, Recepty a výživa

Komentáře

1

vlke

16.1.2019 08:45

Konečne nejaký rozumný článok o výžive. A to bola iba náhoda že som si ho prečítal. Články o výžive už dávno nečítam…Som biochemik a to čo sa začalo v poslednej dobe prezentovať o potravinách to je fakt pod úroveň…Keď vidím tie „odborníkmi“ zostavené jedálničky tak mi je do smiechu….Zarábať sa dá asi na všetkom.. Aj na jedálničkoch.. 🙂 Módne trendy existujú všade…Aj v stravovaní. Len si treba uvedomiť, že telo máme stále to isté a tomu je to jedno aké módne trendy sa akurát propagujú..Stále potrebuje tie isté živiny pre metabolizmus. Pri stravovaní stačí používať zdravý sedliacky rozum prípadne ak si chceme byť istý tak kalorické tabuľky . A samozrejme fyzika nepustí. Príjem kalórii nesmie byť väčší ako výdaj a hmotnosť si udržíme na nezmenenej úrovni.

2

I.

18.1.2019 17:57

Bojovat proti sarlatanum je uctihodne… ale… tělo není dieselovy motor do ktereho se lije nafta a meri vykon na brzde.
Uz treba uplny zaklad selskeho rozumu… opravdu autor nezna zadneho cloveka, spoluzacku, kolegu, kohokoli, kdo se vyznacuje tim, ze sni vsechno co vidi? Mam okolo sebe tak 3-5 techto lidi, rano dva kroasanty s nutelou, svacina kava a velka coko tycinka, obed frankurtska polevka, smazeny hermelin s bramborem s kofolou, vecere, sedmicka vina posledni jidlo pizza u okynka v 23:50 (samozrejme ne kazdy den, pred 15 lety 4x tydne, dnes 2x tydne treba ano). Pohyb normalni, jednou za dva tydny v nedeli vylet, 10x za sezonu plovarna, v lete 5x na kolo 30km, za celou zimu tyden lyze, nic vic, zadny pohyb.
Ok, jsou to rocniky 1975-1980 uz to neni co to byvalo, uz nejsou sval a slacha, uz je tam ten vek videt, ale zadny problemy s nadvahou. Odhadem dvojnasobny prijem nez vydej. A pak jsou zoufalci, co si odvazuji na lekarnickych vahach a maji nohy jak od kulecniku a tri brady. No a u vetsiny lidi je to spravedlive. Zerou jak najati a maji 30kg nadvahu 🙂 Rikalo se tomu slangove „jak ten clovek pali“. Podobne „nepravedlive“ je to s svaly a silou obecne, cvicim 2x tydne presne sestavy, dva roky s trenerem, celkove tak 5-7 let, pekne jsem se vyrysoval, ale hmota nikde. A zase mam nekolik kamaradu, uchvatne konstrukce, ze maji male kosile pres biceps a nikdy nezvedli ani malou cinku.
Neni to zadne popirani fyziky, nevim proc by si nekdo mel myslet, ze telo musi zpracovat vsechny kalorie co prijdou s potravou, telo uklada do tuku podle velmi, velmi sloziteho mechanismu (a jeste podle slozitejsiho ty tuky pali). Kdyz nepotrebuje, tak neulozi.
A pokud nemate to stesti, ze neuklada samo o sobe, tak zkuste behat mesicne 100-150 km s tepem 140-160, a to si piste, ze neulozi nic a muzete jist co chcete. A neni to tim, ze mate pri behu nejaky vydej – (rekneme tak 1000 kcal na 10km), respektive ne jenom tim. 1000 kcal snim jenom v oriskach s rozinkami cestou z Prahy do Liberce a zpet (jedno baleni tam, jedno zpet) jako svacinku k hlavnim jidlum 😉

3

V.

29.1.2019 10:58

To I.
A co tím básník chtěl říct? Že jsou lidé různí?, Že někdo přijme 2500kcal a bude v deficitu, protože genetika a rychlost metabolismu? A někdo na stejnejch kaloriích bude v nadbytkua přibere sádlo? To se snad nevylučuje s tím co píše LR ne?

4

Mark

29.1.2019 12:29

Hmm. Lukáš sa sťažuje na jednoduché riešenia šarlatánov, ale sám ponúka jednoduché riešenie zložitého problému: menej jesť, viac sa hýbať. Keby to bolo také jednoduché, tak by s obezitou nebol žiadny problém. Niečo mi hovorí, že kalorický deficit je najdôležitejší aspekt chudnutia, ale nie jediný.

5

FKus

29.1.2019 16:15

Mám svých 88 kg/172 cm a 67 let. Denně cvičím minimálně 90 min na bike trenažeru a eliptickém trenažeru a prakticky nikdy, až na malé výjimky, nevynechám. K tomu někdy přidám dlouhé vycházky se psem nebo práci na zahradě. Energetická bilance je – 500 až -1000 kcal, přesto už dávno nehubnu. Nevadí, dělám to k vůli svému zdraví, jsem diabetik II. typu a myslím, že mně pohyb zachránil život nebo mně minimálně ušetřil fatálních komplikací. K jídlu jsem si vytvořil odstup a alkohol piji velmi omezeně (jen bílé víno). Jinak to prostě nejde, co se dá dělat, je to šance, ale vždy si řeknu, že někdo ani tu šanci nemá.

6

K

1.2.2019 07:21

Rozhodně jsem nic neměnila mezi prosincem a lednem. Přesto jsem v prosinci 3 kila zhubla a za první dva týdny v lednu nabrala. Mikrobiom pracuje podle svého uvážení a já jen čumím.
Že tloustnou lidé, kteří trápí tělo nutriční podvýživou, to asi není kalorický mýtus. Genetiku taky nepřekonáme a s tím druhým mozkem to určitě není jednodušší. Ostatně výsledky transplantací stolice jsou vědecky zdokumentované. Každý prodává svou pravdu.

7

Anna

1.2.2019 09:30

K. mám to naprosto stejně, v prosinci (začátkem prosince) vždy zhubnu a kila naberu zpět až v druhé polovině ledna, vánoce na to nemají žádný vliv a rozdíl mezi listopadem a prosincem v příjmu a výdeji není žádný. Myslím, že patříme mezi lidi, kteří reagují na změnu ročních období a při chladnějším počasí prostě rychle hubnou než se organizmus přeorientuje a zapne přirozené mechanismy na nastavení jinak stálé váhy.

8

I.

19.2.2019 14:05

Pro V.
Cítím tam to co říká Mark, autor jednoduchého řešení varuje před konkurencí z oboru.
Autor předstírá, že tělo funguje jako elektromotor, napětí proud a odpor a z toho se to dá vypočítat. „celkově musíte být za celý týden v kalorickém deficitu.“ – samozřejmě že ne. Stačí dva dny jít těžký trek a tukové zásoby poletí dolů, tělo rozhodně v dalších dnech týdne žádné tuky nenabere, respektive jak u koho a nejvíc záleží na tom, jak jsou ty aktivity pravidelně, jak tělo k takové námaze postaví. Pokud jdete přechod části Grónska, měsíc každý den, tak shodíte úplně všechen tuk (až půl kila za den), někdy včetně svalů, pak samozřejmě tělo tuky dobere (abych nebyl chycen za slovíčko), ale jenom do té míry, aby vybalancovalo váhu a zásobu energie. Pokud tělo dostává pravidelně vše co potřebuje a pravidelně dostává zátěž, bylo by absurdní, aby ukládalo. Já jsem už 4 roky v 1000 – 1500 kcal/den přebytku. A mám tak o 6-7 kg tuku méně než se uvádí jako optimální. Jediný problém mám, že na nohách a rukách nemám tuk skoro žádný a většina je na břichu (není to ale vidět, jde to ale nahmatat ;-). Což by řešilo asi 50-100 sklapovaček ob den, ale na to nemám moral.
Jinak nějaké cvičení „hala bala“ není žádný energetický výdaj, většina lidí co půl hodiny cvičí, nacvičí tak dva rohlíky, spíš jeden, v přebytku jsou všichni, celé je to o tom, jak se tuky ukládají. Úplná katastrofa je pokud je opravdu někdo v deficitu, to je fatální problém, z kterého se skoro nikdo nevyhrabe. Pokud někdo drží deficitní dietu a není před operací nebo nemá závažný zdravotní důvod, zakládá si na velké problémy.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články