Lidské tělo podle přírody: Co působí na únavu, náladu a hubnutí?

Lidské tělo, ať chceme nebo ne, sestává a je ovlivňováno mnoha faktory – od genů našich předků a daných dispozic po skutečnost, že je také součástí přírody.

Naši prapředkové šli na věci většinou selským rozumem, založeným na každodenním pozorování světa kolem nás a jeho dějů.

Všímali si, že zimu přežijí především ti, kteří se na podzim dobře „obalili sádlem“, zatímco hubení bývali často nemocní a ne vždy jara dožili. Dnes jsme sice dál, co se lékařské nabídky týče, ale stále jsou věci, se kterými nehneme. Pokud třeba máme geneticky daný sklon k pevné stavbě kostí, asi z nás úplný hubeňour nikdy nebude.

Existují však ale jisté možnosti, jak svému tělu naslouchat a dát mu to nejlepší, co potřebuje. Koneckonců jsme zde již několikrát psali o tom, že tělo si samo řekne, kdy má hlad (jen není dobré plést si hlad a chuť), a že dokáže říct stop, další porce už nejez. Pokud mu dovedeme naslouchat.

A protože jsme součástí vesmíru a přírody, proč si právě z vesmíru a přírody nevzít ponaučení?

Atmosférický tlak a teplota počasí

Mne osobně toto téma začalo zajímat, když se venku měnilo počasí a s tím i tlak vzduchu, a já se začal všelijak motat. Posléze jsem si stáhl do mobilu aplikaci barometr, abych věděl, co se chystá, a jak moje tělo bude reagovat.

Normální tlak činí 1013,25 hPA. Když jde nahoru, bude slunečno, když se snižuje, přicházejí mraky a bouřky. (K tomuto měření jsme kdysi mívali doma místo aplikace v mobilu domeček s panáčkem a panenkou, mne teď napadá.) Na každou podobnou náhlou změnu lidské tělo reaguje.

Když se prudce sníží tlak, tělo cítí, že přichází i ochlazení a začne vyrábět více vnitřního tepla – zrychlí se tep a srdce má více práce. Obranyschopnost těla je v té chvíli snížena. Výsledkem je únava, snížená koncentrace, náchylnost k nachlazení. Není radno v takové době tělo příliš zatěžovat nadměrným cvičením.

V podobné chvíli doktoři radí více jíst. Více jídla tělo vnitřně „zahřeje“ a vyrovná se „hladina“. Což je dobrá zpráva pro necvičící jedlíky, kteří si tak mohou přát jen a jen co největší počet ošklivých dní. K pití v době ochlazení a nízkého atmosférického tlaku pak nejlépe teplé čaje na zahřátí – nebo se dá dát třeba i jedna štamprlička.

• Samozřejmě se rovněž doporučuje po celý rok posilovat imunitní systém pohybem, otužováním atd., aby se tělo dokázalo při snížené obranyschopnosti bránit.

Na druhou stranu při vedrech se organismus snaží udržet stálou teplotu těla. Potíme se a opět největší zátěž nesou srdce a cévy. Tentokrát nám pomůže jíst méně a především lehká jídla, nejlépe bez ostrých koření a soli, ovoce, zeleninu, případně jen vlažné polévky, abychom organismus ještě více nezatížili. Zmrzlině bychom se vůbec měli vyhnout.

K pití vlažné čaje, voda, ale nikoliv studená. Nápoje by zkrátka měly mít zhruba pokojovou teplotu, aby se organismus ledovým čajem (s případnými kostkami ledu) nevyděsil, že zas bude potřeba vyrábět vnitřní teplo.

• Lidské tělo a jeho potřeby ovlivňují i další faktory jako vlhkost vzduch, síla větru, rozptylové podmínky apod.

Zimomřivost a horkokrevnost

Existují různé typy lidí. Jedni milují moře a teploty čtyřicítky, druzí nejraději bloumají v chladnějším počasí po jarních nebo podzimních horách.

Také zde platí, že organismus každého z těchto dvou typů reaguje jinak a potřebuje jiná jídla.

• Horkokrevní lidé mívají v oblibě pálivá jídla, ostrá koření, feferonky a chilli, zázvor, křen. A k pití červené víno.
• Zatímco druhá skupina si dá spíše zeleninu, studený těstovinový salát, vlažné polévky, vlažné čaje – a bílé, ochlazující víno.

Naštěstí existují i neutrální potraviny jako třeba mrkev, brambory, luštěniny, ořechy, máslo apod., takže ať jsme jakýkoliv typ, hlady nezemřeme.

Špatná nálada

Nevyspání, hádky (i ty virtuální na sociálních sítích), problémy doma či v práci – to vše vede ke špatné náladě. Ne nadarmo se však říká, že láska prochází žaludkem, tedy že jídlo dokáže náladu zlepšit.

Avšak nikoliv přejídáním se. I zde platí jistá pravidla – člověk si má dát, na co má chuť, ale v rozumné míře, a měl by si dát evidentně pozor na přílišnou konzumaci jídel s množstvím cukru, solí či tuků – takže třeba uzeniny skutečně jen na chuť. Sami to vlastně víte – čím těžší jídlo, tím těžší žaludek, a tím horší nálada a výkony.

Protože tělo jí rovněž očima a nosem, funguje dobře na zlepšení nálady jídlem i estetika stolování. Věc, která je v asijských zemích na denním pořádku, jen u nás ji odbýváme. Ale řekněte si sami, jestli vaše srdce víc zaplesá při pohledu na umaštěný papír místo ubrusu a na plastovou vidličku, nebo když je stůl čistě upraven, misky s jídlem a omáčkami tvoří barevnou krásu a nádobí je z keramiky?

6.6.2019 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně