Jak působí nejen na hubnutí fáze Měsíce a biologické rytmy
I když teorie o fázích Měsíce a vlivu hvězd mnoho odborníků odsouvá do říše pohádek a esoteriky, neměli bychom ji úplně ignorovat.
Přece jen jsme tvořeni nejen ze zemských a kosmických prvků…
Také chodíme po planetě, která se otáčí kolem své osy, navíc vykonává oběh kolem Slunce, a navíc všechny objekty Sluneční soustavy se stále pohybují a navzájem ovlivňují – třeba takový Jupiter by mohl vyprávět.
Bylo by vskutku zvláštní, kdyby lidské tělo nereagovalo na střídání ročních období, střídání dnů a nocí a další přírodní cykly, když podmínky a vlivy nejsou v takových případech stálé, ale neustále se mění.
A když jsme u Měsíce, pokud dokáže ovlivňovat kupř. příliv a odliv, pokud působí na poruchy spánku u náměsíčných (somnambulních) lidí, pokud při úplňku trpí více lidí depresemi a nervozitou, tak asi těžko nepomyslet na možnost ovlivnění lidského těla Měsícem – zvláště když uvážíme, že je tvoří z větší části rovněž voda.
Jen tak bokem, podle jedné britské vědecké studie během úplňku a o novoluní nejvíce stoupá konzumace alkoholu a bývá přistiženo více opilých řidičů.
Obecně se dělí fáze Měsíce na čtyři: nov, dorůstání, úplněk a ubývání Měsíce. Pro každou z těchto fází najdete na internetu množství rad, co jíst, a co ne, ale obecně se shodují v tom, že před úplňkem by se mělo jíst méně, během úplňku držet půst a pak postupně opět začínat více jíst, avšak o novoluní si zase dát postní den.
Což ostatně můžeme srovnat třeba s křesťanskými radami pro držení postu, které kromě předepsaných svátků radí také minimálně půst od masa každý pátek, tedy čtyřikrát měsíčně.
Ale jak to tak bývá, nefunguje to na všechny stejně – opět platí, že každé tělo je jiné, každé má jiné potřeby, a zcela určitě nezhubne člověk za jeden den hladovění jedno kilo, jedině, že by nic nepil a nepřijímal ani tekutiny z jídel.
Proběhlo totiž několik vědeckých pokusů ohledně hubnutí během měsíčních fází, a ani jeden neskončil úspěchem – někteří lidé zhubli, jiní nikoliv, další dokonce nečekaně přibrali.
Vliv úplňku se pak vysvětluje evolucí. Za úplňku je (a bylo) v noci nejlépe vidět, a tak se naši předci necítili před možnými predátory zrovna bezpečně a měli z toho zlé spaní a hůř a méně jedli. Z toho pak vznikla dnešní tvrzení o vlivu Měsíce na hubnutí (a nekvalitu spánku).
Na stránkách STOB se dokonce dočtete varování, že podobné jednodenní diety organismu moc neprospívají a ztracená deka se rychle vrátí.
Mnohem lépe funguje dieta podle vlastních biologických rytmů (biorytmů). Ty má každý člověk jiný a opět to obnáší jistou schopnost umět naslouchat svému tělu a řídit se svými náladami a podle nich uzpůsobit jídelníček.
Je to obdobné jako u atmosférického tlaku – spousta jevů probíhá v sinusoidách a stejně tak naše fyzické, psychické a mentální schopnosti. Zkrátka, stejně jako s tím tlakem – jednou jste dole, jednou nahoře. A pokud se cítíte „down“, tedy dole, bez nálady a energie – platí pro vás to, co bylo popsáno výše u nízkého atmosférického tlaku. A pokud jste v pohodě…
Inu, a to ještě existuje cirkadiální rytmus, a ten se týká rozložení našich nálad a schopností pro každou hodinu dne. Ano, to je ten rytmus, kdy nejvíc práce uděláte mezi devátou a jedenáctou dopoledne a potom kolem třetí odpoledne.
A stejně jako u ostatních měřených cyklů, kdy na člověka působí různé okolnosti (tep srdce, spánek, nemoci, trávení, světlo, u žen menstruace apod.), i zde se doporučuje, pokud jde o jídlo, přihlédnout k aktuálním okolnostem a podle nich se rozumně zařídit.
Hubnutí podle Měsíce? Už si ťukáte na čelo a chcete kliknout někam jinam? Pak ještě chvíli vydržte a aspoň jedním okem text prolétněte (smích). Věřte, že jsem měla před lety jako absolventka technické školy také pochybnosti o něčem tak „nevědeckém“ jako je dieta podle pohybu Měsíce na obloze, ale nyní uznávám, že na tom něco pravdy je. A má to koneckonců i logiku. Však posuďte sami..
Jsme součástí přírody, která nás ovlivňuje. A když Měsíc způsobuje odliv a příliv v moři, tak proč by nemohl způsobit „příliv“ i „odliv“ v našem těle?
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
