Hana Lang: Proč je viscerální tuk tak nebezpečný a jak se ho zbavit?

Britský Mecidal Jurnal zveřejnil šokující studii švédských vědců, kteří zjistili, že u jedinců s podváhou (BMI <17), kuřáků (10 cigaret denně) a u lidí s nadváhou stoupá riziko vzniku rakoviny o 30 %.

A téměř jedna třetina světové populace trpí nadváhou, což ukazuje studie odborného časopisu The Lancet… Co s tím?

Britisch Heart Foundation apeluje na stát, aby se k této „nadváhové„ krizi postavil stejně striktně jako ke kouření, které zdraví prokazatelně škodí. Pokud se tato krize brzy nevyřeší, budou další generace vystaveny zdravotním problémům, jež nebude zdravotní systém schopen ufinancovat.

Nadváha a obezita jsou považovány za nezdravý stav jedince a na boj i prevenci jsou již v současné době vynakládané enormní částky. Téměř všechny civilizační choroby ve vyspělých státech mají totiž původ v nadměrném množství tuku. Je to způsobeno nesprávnou životosprávou, kdy jídla je neustále dostatek, spíše přebytek, jeho kvalita neúprosně klesá a pohybu je čím dál méně. K tomu si přidejme stresy a strachy dnešní uspěchané doby a začarovaný kruh je na světě.

Není tuk jako tuk

V našem organismu se ukládá přebytečná energie do dvou druhů tuků: Subkutánní (podkožní) tuková tkáň slouží jako tepelná izolace organismu, metabolicky se jedná o téměř pasivní tkáň. Naopak intraabdominální (útrovní) tuk, jež nazýváme také viscerální, obklopuje naše orgány, zejména pak orgány trávicího ústrojí. Viscerální tuk slouží především jako mechanická ochrana útrobních orgánů a také jako zásoba energie v období nedostatku potravy. Určité množství tohoto tuku je nutné. Ovšem jeho přebytek omezuje funkci daných orgánů, které jako by dusí svou neustálou přítomností.

To ovšem není ten hlavní důvod, proč právě tento druh tukové tkáně způsobuje tak závažná onemocnění jako je vysoký tlak, infarkt myokardu, mozkovou mrtvici, diabetes mellitus druhého typu, arteriosklerózu, Alzheimerovu chorobu, rakovinu a další závažná onemocnění.

• Dlouho se považoval za spíše neaktivní tkáň stejně jako tomu je u podkožního tuku. Naprostý opak je pravdou. Jedná se o velmi aktivní hmotu a již se o ní hovoří jako o samostatném orgánu.

Diabetolog prof. Peter Schwarz z Uniklinikum v Drážďanech o ní hovoří jako o největší žláze lidského organismu, která produkuje více než 200 aktivních látek, jež se neblaze míchají do našeho metabolismu, imunity i psychiky!

Čím více uloženého útrobního tuku máme, tím více látek se uvolňuje do našeho systému. Proč tomu tak je, je zatím nejasné. Předpokládá se, že v době nedostatku potravy je tato aktivita prospěšná pro přežití. Látky produkované viscerální tukovou tkání ovlivňují krevní tlak, vylučování inzulínu a spouštějí zánětlivé procesy v různých částech organismu produkcí cytokinů.

Viscerální tuk způsobuje hlad

Produkcí leptinu a adiponektinu ovlivňuje viscetální tuk pocity sytosti a příjmu potravy. Čím více tuku si na břiše nastřádáme, tím více leptinu se produkuje. Vysoká hladina tohoto hormonu signalizuje našemu mozku, že jsme nasyceni a není tedy třeba přijímat další potravu, zatímco nízká hladina leptinu nás žene pro něco na zub do ledničky. Lidé s nadměrným množstvím útrobního tuku produkují takové množství leptinu, že se nervové buňky jednoho dne unaví a začnou být na impulsy z jeho strany imunní – vzniká tzv. leptinová rezistence, která vede k neustálému pocitu hladu a tím nekontrolovanému přísunu potravy. Léčba obezity tímto hormonem tedy nedává celkově smysl.

Viscerální tuk způsobuje inzulinovou rezistenci

Přeplněné tukové buňky produkují méně tkáňového hormonu adiponektinu. Snížená hladina tohoto hormonu vede k inzulinové rezistenci. Insulin je jediný hormon našeho organismu, který umí snižovat obsah cukr v krvi. Pokud dojde k omezení jeho funkce, hladina cukru v krvi stoupá, insulin se stále více produkuje, buňky na něho ovšem nereagují, takže hladina cukru i nadále stoupá – začarovaný kruh se roztočí. Za nějaký čas se beta buňky slinivky břišní natolik unaví, že přestanou inzulín produkovat úplně a vše končí chronickou cukrovkou druhého typu.

• Insulin také ovlivňuje metabolismus tuků, a tak se k tomu všemu ráda připojí vysoká hladina cholesterolu, triglyceridů a následné ztučnění jater.

Útrobní tuk ničí naše srdce

Výše uvedená kombinace může vyústit v další nepříjemné potíže jako je vysoký krevní tlak a arterioskleróza. K tomu všemu produkuje viscerální tuková tkáň určité druhy prozánětlivých cytokinů řady TNF a IL-6. Putující našim organismem způsobují podprahové chronické záněty. Další příčina vzniku arteriosklerózy, vysokého tlaku a následných srdečních onemocnění až po infarkt a mozkovou mrtvici.

• A takto bychom mohli ještě chvilku pokračovat: Alzheimerova choroba, deprese, snížená hladina serotoninu, rakovina, trombózy, dýchací potíže…

Od jakého množství je viscerální tuk nebezpečný? Jak se dá změřit?

Viscerální tuk není na první pohled vidět. Spíše si všimneme vyššího množství toho podkožního. Jediné, co se na začátku projeví, je větší obvod pasu. Až po nějaké době se přidá i podkožní tuk a my si všímáme nadváhy i navenek.

Jednoduchá metoda na „by voko“ měření, jak to s námi vlastně vypadá, je měření obvodu pasu. Měří se normálním krejčovským metrem dva prsty nad vrcholem kosti kyčelní. Toto měření slouží pouze jako orientační.

• U mužů je hraničních 94 cm a u žen 80 cm, zde se již nacházíme v rizikové zóně. Obvody muži >102 cm a ženy >88 cm se již považují a velice rizikové.

Více vypovídající je měření WHR (waist – hip- ratio), tedy poměr obvodu pasu a boků. Zde jsou hraniční hodnoty u mužů 1,0 a u žen 0,85

BMI (body mass index, index tělesné hmotnosti) – indikátor podváhy, normální váhy a nadváhy opět slouží jen jako orientační, protože nerozlišuje mezi obsahem svalů a tuků daného jedince.
Hraniční hodnoty jako BMI 15 znamená závažnou podvýživu a BMI 40 morbidní nadváhu.
BMI mezi 18,5-25 se považuje za normální váhu, BMI 25-30 znamená nadváhu, BMI >30 se považuji za obezitu. Toto platí pro jedince starších 20 let.

BSI – body shape index – nový od roku 2012- vhodnější, nežli BMI zahrnuje měření obvodu pasu a výšku jedince.

Přesné složení tělesné hmotnosti lze pomocí bioimpedančního měření BIA – měří se na speciálních přístrojích jako je Tanita nebo InBody. Měření je založeno na rozdílném odporu (impedanci) tkání. Pomocí elektrického proudu je tedy možné přesně určit obsah svalů, tuků a vody v organismu. Některé z nich rozlišují i mezi podkožním a viscerálním tukem.

Co podporuje ukládání viscerálního tuku a čeho se tedy vyvarovat?

Samozřejmě že na prvním místě je špatná životospráva:

• Nadměrný příjem potravy, zejména pak sacharidů s vysokým glykemickým indexem a špatných tuků
• Konzumace sladkých nápojů
• Vyšší konzumace alkoholu
• Nedostatek pohybu
• Nedostatek spánku
• Nadměrná stresová zátěž
• U endokrinních onemocnění jako je například zvýšená hladina kortizolu a androgenů
• U mužů pak nízká hladina testosteronu a u obou pohlaví nízká hladina růstového hormonu
• Jako následek zvýšené stresové zátěže u stres typu A

Jak se ho zbavíme?

Břišní tuk mizí jako první! Prof. Schwarz vzkazuje „břišní tuk sice rychle nabíráme, ale stejně rychle se ho i můžeme zbavit, právě proto, že se jedná o velmi aktivní tkáň.“

• Sportovní aktivitou je možné shodit 80-120 g viscerálního tuku týdně, což znamená cca 1 cm obvodu v pase. A každý centimetr a každé kilo platí!

Pouhým úbytkem váhy o 5 kg se snižuje riziko diabetes mellitus 2. typu o 58 % a kardiovaskulárních onemocnění o 30%.

• Lepší sportovec s nadváhou než štíhlý „gaučák“

Studie prokázaly, že lidi s nadváhou, kteří pravidelně sporují, jsou mnohem zdravější než štíhlí nesportovci. Pravidelný pohyb totiž snižuje hladinu cukru v krvi, snižuje krevní tlak, snižuje hladinu kortizolu a inzulínu.

• Nejlepší strava v době hubnutí je protizánětlivá strava
• Můžete také vyzkoušet přerušovaný půst 8/16
• Pravidelný vytrvalostní sport nesmí chybět
• Posilovací cvičení by také nemělo chybět

Doplňte stravu o rozpustnou vlákninu. Vláknina na sebe váže vodu, chymus (trávenina) tak nabobtná a transport střevní pasáží se krásně zpomalí. V tlustém střevě pak poslouží jako potrava pro bakterie, které z ní vyrobí krátké mastné kyseliny. Tyto jsou výživou střevních buněk. To vše je příčinou snížení chuti k jídlu.

Vyvarujte se nadměrné konzumace fruktózy. 50 g fruktózy denně je pro naše zdraví přínosné. Větší množství mu již ubližuje. Nadměrná konzumace může vést až k poškození jater.

• Konzumujte více proteinů
• Omezte alkohol
• Dopřejte si minimálně 7 hodin spánku

 Omezte stresovou zátěž nebo se lépe naučte pracovat s vaším stresem. Omezit stresovou zátěž se totiž velmi často nepovede, ale sportem například tomu hodně pomůžete. Nadměrný stres podporuje vylučování kortizolu nadledvinkami a ten zase podporuje ukládání tuků v oblasti břicha. Sportem hladinu kortizolu srovnáte a navíc vám bude dopřán pořádný koktejl endorfinů – hormon štěstí, který přináší dobrou náladu a navozuje pocity štěstí. Ten se mimochodem vylučuje i při sexu…

1.12.2019 Hana Lang Články, Jak si udržet zdraví