Fast food neboli rychlé občerstvení a zdraví, to nikdy nešlo moc dohromady.
Ale doba se mění…
První fast foody a řetězce rychlých občerstvení vznikly v USA ve 40. letech, kde bylo potřeba nakrmit dělníky na stavbách nějak rychle a co nejvíce sytými jídly – to aby měli co nejmenší prostoje a samozřejmě dlouho vydrželi aktivní. Jídla sestávala ze sendvičů, toastů nebo houskových bulek, do nichž se narvala hromada smaženého či fritovaného masa na několik způsobů, zalilo se to hromadou majonézy nebo majonézové omáčky, a tady máte, jde se dál.
Jeden z typických a slavných sendvičů té doby se dodnes jmenuje Sloppy Joe. Ve 40.letech šlo o levný sendvič za 10 centů, který obsahoval mleté hovězí, případně vepřové maso smažené na cibuli s rajskou omáčkou nebo kečupem a worcesterovou omáčku, vše v hamburgerové bulce. Protože z něj omáčka tekla ven, dostal název „bryndavý Joe“, přičemž Joe je něco jako náš Pepík. Tedy „brynda pro pepíky“.
V dnešní době existuje množství variací „bryndavého Joea“, některé i pěkně drahé (to víte, platíte navíc za historický příběh) a s původní verzí nemající nic společného, a také velké množství dalších podobných hamburgerů a sendvičů. Včetně těch v McDonaldu. Který mj. vznikl také v USA ve 40. letech.
Současnost však již není plná dělníků na stavbách, kteří celý den makají jak šroubci, ale spíše kancelářských krys, které žel po podobné stravě nemají kde nadbytečné kalorie shodit, a tak tloustnou. Týká se to však i mládeže, která dnes netráví čas pohybem, ale u mobilů, tabletů a počítačů.
Na české obrazovky se tento měsíc dostane pořad televize BBC Pravda o rychlém občerstvení, kde agentura Food Standards Agency zjistila, že 16-20letí respondenti si dávají až dvě jídla z fast foodů denně. K tomuto trendu přispívají i mobilní aplikace pro dovoz jídla až domů. Pořad také sleduje patnáct dobrovolných účastníků, kteří se měli jídly z rychlých občerstvení živit celý měsíc, vést si deník a chodit na zdravotní kontroly. Zpočátku se do věci dobrovolníci vrhli s velkou chutí a nadšením, bodejť by ne, ale posléze se do jídla museli stále víc nutit. Nejenom že samozřejmě nabrali tělesný tuk, ale také začali mít problémy s krevním oběhem, se spaním, začali trpět pocity otupělosti, ztrátou motivace a neschopností vypořádat se s každodenními úkoly. Na konci pokusu se účastníci velmi ochotně vrátili k běžné stravě. Kompletní výsledky studie v angličtině a v PDF.
Ono totiž už jen jedno jídlo z fast foodu může pokrýt celou naši doporučenou denní dávku kalorií.
Když jsme u toho tuku, ve smaženém kuřeti je 20 g tuku, v burgeru asi 40 g. Doporučené denní množství příjmu tuků je však zhruba 70 g. A nesmíme zapomenout na hojně využívaný glutamát sodný, který používají nejen řetězce rychlého občerstvení, ale především asijská bistra, pro zvýraznění chuti.
Některé restaurace na výše uvedené skutečnosti reagovaly již před mnoha lety, ale znáte to – když někdo pokládá za zdravé vegetariánské jídlo smažený sýr s hranolky, těžko mu vyprávět o zdravé výživě.
Třeba vám ve fast foodu nabídnou zeleninový salát, v němž je většinou jenom ten salát, dvě tři malá rajčátka a plátek okurky, aby se neřeklo. A k tomu vám nabídnou grilované kuřecí kousky, tučný sýr, krutonky a nějakou tu majonézovou zálivku. A je po zdravém jídle.
Asi je nejdůležitější položit si otázku, proč vlastně chodím na jídlo do fast foodu? Pokud vím, spousta z nás to dělá nejčastěji z toho prostého důvodu, že nemá čas. Tady se dá docela rychle objednat a v podstatě skoro ihned se pustit do jídla. Když nepočítáme fronty na výdej. Ale stále to vyjde o hodně rychleji, než si jít sednout do restaurace na polední menu.
Protože se v poslední době objevilo množství zdravých řetězců (Ugo, Dhaba Beas, Vegg Go, Green Factory, Puzzle Salads aj.), podívejte se když tak nejprve, zda kolem své práce či domova nějaký nemáte. Často také nemusíte čekat na přípravu a ušetříte tak onen pro vás potřebný čas. Můžete si kolikrát jídlo i sami seskládat podle svých preferencí a chutí.
Nebo si můžete vybrat z řetězců, které skutečně nabízejí zdravější a méně kalorické varianty (třeba Subway či Bageterie Boulevard) a kde si sami opět můžete vybírat podle svého. Subway například nabízí veganské alternativy svých sendvičů, celozrnné bagety, vegetariánské quesadilly nebo různé zeleninové saláty.
Ne že by se na jejich stránkách daly lehce dohledat. Často jde o adrenalinový sport. Napadlo by vás u KFC, že musíte nejprve kliknout na Mapa stránek, potom na Podmínky a právní předpisy, a teprve poté na konci stránky hledat Alergeny a nutriční hodnoty?
U „mekáče“ pak klikněte na odkaz Menu, sjeďte na stránce úplně dolů a vpravo dole najdete Nutriční kalkulačku, jejíž ovládání je mimochodem velmi neintuitivní, nepohodlné a zdržující. A třeba u Bageterie Boulevard opět musíte až na dno úvodní stránky, tam kliknete na odkaz O produktech a opět poté musíte až na samý spodek stránky, kde nutriční hodnoty najdete.
Zkrátka, přečtěte si sami dopředu složení a počet kalorií u jídel z fast foodu, abyste věděli, kolik a co do sebe přijímáte, a do čeho to vlastně jdete. Samozřejmě řadu z nich máme také již v naší aplikaci www.kaloricketabulky.cz. A ty chybějící tam můžete nechat velmi snadno doplnit. Děkujeme.
A když už tedy jste v ráji tučných, sacharidových jídel, zkuste dodržet alespoň pár pravidel:
Článek vznikl pro uživatele aplikace www.kaloricketabulky.cz, kteří si hlídají jídelníček, aby zdravě zhubli.
Jak je to tedy s tím bludným kruhem, do kterého často v dnešní uspěchané době padáme a kvůli kterému se některým nedaří zhubnout?
Celý článek 2.2.2020 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
5.3.2020 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
