Může i při hubnutí fungovat „cheat day“?

Když se lidé rozhodnou pro nějakou zásadní změnu v jídelníčku či přímo hubnutí, pak je obvyklé, že ze začátku jsou plni nadšení, odhodlání, očekávání a chuti konat.

S přibývajícími měsíci však toto mnohdy opadá. A část lidí se vrací ke svým starým zažitým stravovacím zvykům a omezenosti pohybových aktivit.

S tím často přichází i plíživý zpětný návrat pracně zhubnutých kilogramů (tělesného tuku). Bohužel musím konstatovat, že lidí, kterým nové a lepší stravovací návyky, cvičení a udržení zhubnutých kil vydrží dlouhodobě, respektive si je převezmou jako svůj životní styl, je menšina. Ve své praxi jsem ale dlouhodobým pozorováním mých hubnoucích klientů vysledovala jeden důležitý jev – dlouhodobě lépe se stravovat a cvičit vydrží v zásadě dvě kategorie lidí:

1. jedinci se silnou motivací, vůlí, pílí a nadšením (tzv. striktní přesvědčení dříči),
2. lidé, kteří si občas dopřejí tzv. „cheat day“ (čtěte: čít dej), tzn. den či jedno jídlo, kdy si upustí hubnoucí otěže, trochu si v jídle dopřejí a vzdálí se od zásad jejich stravy.

„Cheat day“ bývá obecně ale často špatně uchopen. „Cheat day“ totiž vůbec nemusí být o tom cpát se od rána do večera tučnými a sladkými jídly v nezřízeném množství a zapíjet je alkoholem, jak to většina lidí praktikující „cheat day“ pojímá. Naopak, „cheat day“ může být velmi dobrý sluha, kdy si vědomě například jednou týdně dopřejeme oblíbené jídlo bez ohledu na jeho dietetické vlastnosti (například jednou týdně ke svačině dort, k obědu jídlo klasické české kuchyně či větší porci, než bývá obvyklé), a nestane se z toho hon na to, ten den toho co nejvíc sníst…

Takovým víceméně doporučení vhodným příkladem může být příběh mého klienta Jirky, který i přes svůj každotýdenní, nicméně dobře pojatý cheat day, zhubl. Podotýkám však, že tady v tomto okamžiku teď nesmíte přestat číst! Naopak, čtěte dále, abyste si udělali představu, jaká forma „cheat daye“ může v hubnutí nepřekážet…

Jirka se ke cvičení a lepším stravovacím zvykům probíral postupně, neboť vyrostl na bílých rohlíkách, uheráku, bábovkách od babičky a klasické české kuchyni od maminky. Během studentských sedavých vysokoškolských let si vytvořil zásobu 15 kg tuku navíc, které ho ale netěšily. Po absolvování vysoké školy a při nástupu do zaměstnání získal Jirka více volného času. A tak se rozhodl, že se svými kilogramy tuku ve svém volném čase zatočí pomocí mých rad ohledně pohybu a jídelníčku, který jsem mu vytvořila na míru.

• Patnáct kilogramů se mu opravdu podařilo zhubnout během tři čtvrtě roku, což vychází v průměru 1,5 kg zhubnutého tuku měsíčně.

Někomu by to přišlo málo, ale právě dlouhodobé postupné výsledky teprve pomohly Jirkovi si jeho nové návyky dostatečně zažít a pojmout nové stravování a pohyb jako svůj životní styl, kterého se drží již přes 3 roky! Schválně, kdo vydrží u svého předsevzetí 3 roky a déle? No ten, kdo to myslí se sebou doopravdy vážně a někdy i ten, kdo si občas dopřeje například oblíbené jídlo, i když zcela nesplňuje představu fit jídla.

Zažila jsem i klienty, kteří měsíce vydrželi například bez čokolády (a to ji před tím jedli denně). Jenže pak se stalo, že měsíce utlačovaná touha po kousku čokolády způsobila u jedné klientky po náročném dni „výbuch žravosti“, kdy snědla večer celou velkou tabulku, několik polévkových lžic nugety a sušenku navrch. Pak samozřejmě měla výčitky svědomí a nadávala si za to. Jsem toho názoru, že kdyby si každý týden dala třeba řádku z čokoládové tabulky, tohle by se jí pravděpodobně nestalo.

Na druhou stranu netvrdím, že toto občasné „hřešení“ je pro každého! Někomu opravdu více vyhovuje, vzdát se pro hubnutí všech nevhodných jídel a nedopřát si je ani výjimečně, protože tím, že jsme každý jiný, tak někomu tato cesta plná zásad bude sedět zase více. Proto ani v tomto ohledu nemohu dát jasné rozhřešení, zdali je občasný „cheat day“ dobrý nebo špatný. Odpověděla bych, že záleží na tom, jak často a jakým způsobem je „cheat day“ pojatý a také na temperamentu a osobnosti člověka. Někomu může „cheat day“ prospět, někomu ublížit.

Zpět ale k příběhu Jirky, kterému „cheat day“ zafungoval. Ten ho pojal tak, že měl vyhrazenou každou sobotu na to, že si k obědu dopřál jídlo klasické české kuchyně, ale ve střídmé verzi (ke svíčkové si dal jen tři knedlíky, k řízku místo hranolek brambory atp.) a k odpolední sobotní svačině kousek dortu nebo buchty od své babičky, která velmi ráda pekla. Jirka byl spokojený a jeho shozená kila a ani zažitý zdravější životní styl to nenabouralo. Naopak, takovéto soboty mu pomohly ve zdravějším životním stylu setrval léta.

Uvědomění na závěr:

Zdravý životní styl není o přemlouvání se a donucování se. Naopak, jsou to vědomé kroky za pevnějším zdravím a spokojeností se svou postavou. A jak je vidět, nemusí to být cesta plná celoživotní disciplíny a odříkání. Na druhou stranu „bez práce nejsou koláče“. Dle mého názoru je důležitější dlouhodobý vztah ke zdravějšímu a odlehčenějšímu jídelníčku, než krátkodobé diety a rychlé hubnutí, u kterých lidé vydrží sotva pár měsíců, protože to berou jako nutnost, ne jako radost z toho, že se mohou pyšnit tím, že následují zdravější formu životního stylu.

V otázce zmíněného „cheat daye“ je pak stěžejní zmínit ještě jednu důležitou věc: Kdo si „cheat day“ ve střídmé verzi ke svému fit jídelníčku dopřeje, nikdy by pak z toho neměl mít výčitky svědomí, protože pak jsou účinky takového dopřávání si zcela kontraproduktivní. Z vědomého hřešení, a podotýkám občasného (= nemít „cheat day“ „every day“), by měl mít člověk, když už ho praktikuje, dobrý pocit bez výčitek. Protože nezapomeňme, že jsme nejen to, co jíme, ale i to, co si o jídle myslíme!

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.

ww.martinakorejckova.cz

• Nutriční terapeutka a výživová poradkyně
• Poskytuje individuální jídelníčky na míru, stravovací programy, on-line jídelníčky a celkové poradenství v oblasti životního stylu
• S radostí píše články na svůj blog i webové portály
• Působila i jako výživová poradkyně pro finalistky České Miss
• Stravování s radostí na Facebooku