Jsme rádi, že díky naší aplikaci www.kaloricketabulky.cz začínají Češi jíst zdravěji.
A samozřejmě nás také těší, když vidíme, jak si mnozí naši uživatelé v rámci změny jídelníčku uvědomují, že jen oni jsou zodpovědní za své zdraví.
Moc hezky a vtipně to svém příběhu popisuje Kristýna, která dle vlastních slov byla dlouho smířená s tím, že bude mít celý život nadváhu. Jak můžete vidět, nestalo se tak… Tady už jsou její slova:
Před pár lety jsem byla v nemocnici na lůžkovém oddělení s dýchacími problémy. Byla jsem tenkrát odkázaná na kortikoidovou léčbu. Když mě propouštěli, váha ukázala něco kolem 96 kg. Myslím, že to byla asi moje nejvyšší váha v životě.
Ale ani to pro mě nebyl nějak velký motor k lepšímu stravování. Vlastně jsem to spíš přijala za svý, pokrčila rameny a řekla si, když to tak je, tak to prostě tak je. Hotovo, tečka. Podotýkám, že měřím 162 cm.
Většina pokusů v dřívějšku o lepší životní styl mi stejně nevycházela, takže to znamenalo – nejde to, už jsem prostě taková.
Nevím, jestli má cenu úplně popisovat dětství a pubertu, kdy jsem z otylého děcka rapidně poprvé zhubla v patnácti cca 20 kg. Samozřejmě po přechodu z přísné diety, kterou jsem si sama naordinovala, k běžnému stylu jsem začala znova přibírat. Abych si vylepšila nutriční karmu, tak jsem pak nějaký ten rok zvracela (někdy víc, někdy míň)… I tak šla váha ale nahoru, tak jsem se na to vykašlala. A nechala to být. Přijde mi to jako takový klasický scénář, se kterým by se ztotožnilo mnoho obézních.
Z té doby bych určitě našla mnoho srandovně trapných situací, ale tuto mám asi nejradši. Jednou jsem si tak jela v MHD, když tu mi jedna paní povídá: “Pojďte si sednout.” Na základě toho, že ta paní měla brýle, jsem si myslela, že má asi hodně blbej zrak, tak jsem jí s ledovým klidem odpověděla “Ale já nejsem stará.” Paní se mi omluvila a šla pryč. Trvalo mi asi dva měsíce, než mi došlo, že si nejspíš myslela, že jsem v předporodní fázi těhotenství.
Nejhorší na tom byly pohledy lidí, jejich soudy, poznámky na mou adresu a mnohdy i zatracené rady: “prostě zhubni”, “nejez tolik”, “se proběhni taky trochu”,“nech už to třetí sele na pokoji” (no dobře, to už si dělám srandu).
A co dělala já? Pro prvních deset kilogramů mi stačilo změnit zaměstnání ze sedavého na aktivní. Ustálila jsem se asi na rok na váze 80-85 kg (měla jsem dost pohybu v práci a ve volných dnech chodila na brusle nebo procházky). Na mých 162 cm to nebyla žádná hitparáda, ale už to nepůsobilo tak morbidně. A také blbých řečí jsem slyšela méně. Vlastně jsem už málem přemýšlela nad modelingem (vtípek). Faktem je, že už jsem se necítila tak špatně ve společnosti. Dalo se s tím žít. A to mi docela stačilo.
Ale jednou mi tak bliklo, že to snad není možný, že zas tolik nežeru, abych vypadala tak, jak vypadám. Toto osvícení přišlo někdy v září roku 2020.
Byla jsem s tehdejším přítelem na jedné akci, když mi ve své opilé chvilce vpálil do obličeje. „To by mě tak zajímalo, co ty tak v tý práci žereš, že seš furt tak… “ V tu chvíli se mi nějakým záhadným způsobem podařilo udržet absolutní klid. A místo toho, abych mu vpálila, že od něho to zrovna sedí, jsem mu slušně vysvětlila, že takové poznámky nejsou vhodné. A do měsíce, když jsem se s nim rozešla, hned jsem byla o 100 kg lehčí (smích).
Vlastně mě to až tak nenaštvalo, jak by se dalo čekat. Možná, že ta jeho otázka byla docela na místě. Co vlastně tak strašnýho žeru, že jsem o tolik těžší, než bych měla bejt?
A tak jsem to začala zkoumat. Stáhla jsem si Kalorické Tabulky (asi už potřetí) a zkoumala, zapisovala, jedla, zapisovala, zkoumala. Jenom tímto pozorováním jsem dostala odpovědi na mnoho svých otázek. Ve spolupráci s Kalorickými tabulkami jsem tak našla svoji cestu, jak konečně správně pracovat se svojí váhou a živinami.
Ruku v ruce se zapisováním jídla jsem se ponořila do umění programování mysli. Uvědomila jsem si, že situace, ve které se momentálně nacházím, je jen výsledkem mých předešlých voleb. Dnes už vím, že na ničem jiném a na nikom jiném nezáleží. Jsem zodpovědná za to, jaký žiju život, jak vypadám, co dělám, za své zdraví, jakou mám mzdu, za co ji utrácím…. Žádné výmluvy. Na nikoho a na nic! Jedině já rozhoduji o svém životě a o tom, jaký byl, je a bude.
Můžu zvolit, jak budu vypadat. Já si můžu zvolit, jak vysoký bude můj měsíční příjem. Já si můžu zvolit, jaké lidi budu mít svém životě. Na výběr mám přece každý den. A upřímně mi je už jedno, jestli váha ukazuje 59 nebo 62 kg, jestli jsem zase ještě zhubla (teda jedno mi to je, ale vždy tato informace potěší)
Vlastně je to jakobych konečně byla tam, kde mám být. Z každého pohybu se raduji a každé jídlo si užívám. Volím si dobrá zdravá jídla, které mám ráda. A když si dám něco nezdravého, tak se z toho nezhroutím.
Za tu dobu s Tabulkama a prací s myslí se ze mě stal tak trochu jinej člověk. Ta holka z těch prvních fotek žila úplně jinou realitu. O všem hodně snila, ale myslela si, že si to nemůže dovolit. Přitom to byl jen bič, co si sama na sebe upletla. Nyní mě moc baví témata ohledně životního stylu. A možná bych se tím snad jednou mohla i živit. Strašně moc bych si totiž přála, aby se všichni, kdo nejsou v pohodě se svým tělem (nebo hlavou), dostali na tu krásnou cestu plnou pestrého jídla, radovali se z pohybu a těšili se dobrému zdraví a kondici. Tak snad se mi podaří udělat si kvalitní kurz výživového poradenství a budu moc kvalitně pomáhat i druhým na jejich cestě.
Mé velké změny si nešlo nevšimnout. V poslední době si mi často stává, že slýchám nespočet komplimentů (což je úžasné a vždy děkuji!) a dostávám hodně dotazů typu „jak si to dokázala?“ A já nikdy nevím, jak to říct tou nejkratší a nejsrozumitelnější cestou, protože je toho tolik! Ano, jídlo a pohyb – to je naprostý základ, ale aby byl člověk opravdu šťastný, spokojený a zdravý, je zapotřebí přece jen o něco víc. Proto jsem si nakonec založila vlastní malou facebookovou skupinu „My Fit Life“, kde se s lidmi dělím o poznatky, které mi pomohly.
Pac a pusu. Přeji hodně štěstí na vašich životních cestách, ať už míříte kamkoliv. Vše je možné! Jen si to konečně dovolte! Vaše Kristýna.
Ačkoliv to zní jako sebechvála, publikace Kalorické tabulky je svým způsobem skutečně jedinečná.
Kuchařek je na knižním trhu hromada. Kdejaká celebrita dnes sepíše svých pár receptů a jde s tím mezi čtenáře. Sám bych ostatně mohl vydat knihu 50 obědů pro děti doma v době koronaviru.
Celý článek 23.11.2020 0
6.9.2021 Články, Jak zhubnout
Výzvy spojené s výživou/hubnutím a cvičením mohou být buď motivačním nástrojem, který nás posouvá vpřed, nebo pastí, do které bychom se neměli pouštět bez rozmyslu.
Je důležité rozlišovat, kdy jsou výzvy prospěšné a kdy bychom se jim měli vyhnout.
Celý článek 25.4.2024
Moje stretnutie s Kalorickými Tabuľkami na Slovensku začalo pár dní po mojich 50. narodeninách (február 2021).
Najprv som si uvedomila ako vyzerám na fotkách. A potom kolegyne v práci začali riešiť krabičkovú diétu. Prepočítala som si cenu a povedala si, že im dokážem, že to ide aj lacnejšie.
Celý článek 23.4.2024
Věděla jsem, že je něco špatně, že takhle se žít dlouhodobě nedá a vlastně ani nechci.
Kvůli tomu, jak jsem ve svých pětadvaceti letech vypadala, jsem se bála jít i k doktorce na preventivní prohlídku. Měla jsem jednoduše strach z toho, že mě postaví na váhu a já se hanbou propadnu za to, kam až jsem se dostala.
Celý článek 22.4.2024
