Dnes si působení všech těchto obecných doporučení ukážeme na příběhu jednoho našeho pacienta.
Jedná se o pana Jozefa. Je mu 58 let a pracuje jako řidič kamionu. Léčí se pro diabetes 2. typu už deset let. Za začátku nemoci měl těžkou nadváhu. Při výšce 175 cm vážil 112 kg.
Pana Jozefa jsme naučili, jak si správně skládat potravu, ale režim nedodržoval. Mezi jeho nejoblíbenější jídla patřily sendviče z bílého chleba a uzeniny, které mu nosili kamarádi z vesnice. Když už si dal jogurt, tak to bylo 500 g tučného druhu.
Navíc jako řidič kamionu měl méně pohybu. Na kontroly chodil pravidelně, opakovaně jsem mu doporučovala snížit hmotnost, ale protože se stále nedařilo a měl i vysoké hladiny krevního cukru, bylo nutno několikrát navyšovat léky na cukrovku.
Po deseti letech trvání nemoci užíval pan Jozef čtyři druhy léků na cukrovku, celkem šest tablet za den. Dále léky na vysoký krevní tlak a cholesterol. V léčbě jsme použili maximální možné dávky, inzulín by v jeho případě vedl jen k dalšímu nárůstu hmotnosti, proto jsme jej nepodali.
Stěžoval si, že nemá energii. Jeho ranní glykémie byly stále kolem 8-12 mmol/l. Podle toho, co snědl večer po návratu domů. Glukometr používal jen občas, glykémie si měřil většinou jen pár dnů před kontrolou. Věděla jsem, že jsme udělali maximum v léčbě, ale výsledky nebyly stále dobré, obávala jsem se rizika vzniku komplikací. Jednoho dne přišel pan Jozef na kontrolu a jeho ranní glykémie byla 5,5 mmol/l, za poslední čtyři měsíce zhubl 5 kg. Jak? Bylo to jednoduché: Rozhodl se, že už takto nechce.
Vyřadil ze stravy bílé pečivo, tučné, alkohol, zmenšil porce. A hlavně třikrát týdně chodil na dlouhé procházky. Přestal být unavený. Za dalších šest měsíců měl dole dalších 6 kg.
Z hlediska kompenzace cukrovky se dostal téměř do normálu, hladinu HbA1C (dlouhý cukr) měl 45 mmol/mol. Snížili jsme dávku léků na vysoký tlak, rovněž bylo možné snížit léky na cukrovku.
Jako cílovou hmotnost jsem doporučila 95 – 97 kg, což není ještě ideál, ale je to váha dosažitelná, jež výrazně zlepší kompenzaci cukrovky. Pokud ji bude pan Jozef držet dlouhodobě, má nízké riziko vzniku komplikací cukrovky a bude žít život bez omezení zdravotními potížemi.
Nechcete to zkusit také? V naší ordinaci se nám osvědčilo hlídání jídelníčku pomocí aplikace www.kaloricketabulky.cz.
Vystudovala 3. lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, kde absolvovala v roce 1993. První atestaci z vnitřního lékařství složila v roce 1996, atestaci z diabetologie v roce 2002. Zkušenosti získala na Interní klinice FN Motol, nejprve na jednotce intenzivní metabolické péče, poté v diabetologické ambulanci, kde se zajímala o léčbu inzulínem, inzulínovými pumpami a dalšími technologiemi, vedla ambulanci pro léčbu těhotných diabetiček. Od roku 2007 pracuje v diabetologické ambulanci v Praze 4 a v Příbrami. Pravidelně se účastní odborných konferencí a pokračuje ve vzdělávání, aby pacientům umožnila léčbu podle nejnovějších doporučení. K tomu má dvě dospívající děti, sportuje (kolo, tenis, chůze po horách), tančí a pracuje na zahradě. Spolu s kolegyní MUDr. Vladimírou Nekvindovou natáčejí pro diabetiky krátká videa, která učí pacienty jak zvládat cukrovku. Najdete je na www.dobrycukr.cz.
MUDr. Bartášková je celoživotní optimistkou, své pacienty vytrvale učí, jak zvládnout cukrovku, její motto zní: „Slovo nejde neexistuje“.
V časech, kdy se více lidí než obvykle zamýšlí nad svým životních stylem a snaží se zbavit nadbytečných kilogramů, přichází na trh kniha Kalorické Tabulky, jež spojuje výhody aplikace s listováním v papírové kuchařce.
Budeme rádi, když se stane vaším věrným pomocníkem v té vaší cestě za vysněným cílem.
Když se mě klienti ptají, kde začít se změnou stravovacích návyků, aby dosáhli štíhlé postavy a podpořili své zdraví, tak moje odpověď je vždy stejná: vyváženou stravou.
Často vidím, že lidé mají tendenci přeskočit základy a zabývat se složitostmi a detaily ve stravě. Tím jim uniká podstata a neuvědomují si zásadní chyby ve svém jídelníčku, což vede ke ztrátě času, vůle, energie i financí.
Křečové žíly jsou často spojeny s nepříjemnými pocity, které se souhrnně označují jako žilní bolest. U pacientů s chronickým žilním onemocněním patří fyzická aktivita obecně mezi doporučovaná režimová opatření.
Některé druhy cvičení a sportování jsou z hlediska žil pro pacienty prospěšnější, některé méně, jiná se dokonce vůbec nedoporučují.
Téma pitného režimu je opředeno poměrně dost mýty. Je tedy logické, že každý věří něčemu a že se občas úporně drží při životě i tvrzení, která nejsou tak úplně podložená.