Potkal jsem před časem za sněhové vánice kamaráda s košíkem v ruce.
Ptám se ho, jak se má, kde byl, a on ležérně odpověděl: „Ále, na houbách.“ A pak mi vysvětlil, že i v zimě rostou houby a že jde o období roku, kdy na ně chodí nejraději, protože jiného houbaře nepotká.
Hub neroste v zimě samozřejmě tolik jako na podzim. Celkem asi deset, dvanáct druhů, z toho jedlých tak polovina, opravdu chutných a dobrých pět druhů – hlíva ústřičná, penízovka sametonohá, pařezník pozdní, jidášovo ucho a opěnka měnlivá.
Penízovka sametonohá
Protože jde nejčastěji o dřevokazné houby, rostou na pařezech, padlých stromech, ale i na živých kmenech většinou listnatých stromů jako buky, olše či vrby. Najdeme je ale nejen v lesích, ale také u řek a rybníků.
Při sběru je nutné dbát na to, aby houby nebyly přemrzlé (s výjimkou penízovky sametonohé). Sice jsou na chlad a zimu připravené, ale po několikerém přemrznutí se takové houby sbírat nedoporučuje, protože se v nich kvůli opakovanému zmrznutí a rozmrzání tvoři toxiny. I když při letošní zimě, jaká byla, se asi přemrzlých hub moc bát nemusíme.
U některých hub platí, že čím světlejší noha, tím přemrzlejší houba je, jiné poznáme podle nahnědlých okrajů kloboučků. Obecně přemrzlou houbu poznáme podle ne zrovna lákavé barvy – třeba čirůvka dvoubarvá nebo čirůvka fialová budou mít fialovou nohu. Ale třeba čirůvku fialovou stačí povařit a přestane být jedovatá. Takže platí i zde tradiční pravidlo houbaře – staré a přerostlé houby se nevyplatí sbírat.
Avšak jinak jde u těchto jedlých druhů nejen o chutné houby, ale také často léčivé a zdravé.
Hlíva ústřičná získala své pojmenování podle tvaru, protože plodnice připomínají ústřice. Sbírat se dá až do konce března. Objevuje se na pařezech, na padlých větvích a kmenech listnatých stromů, především topolů, ořešáků, dubů a buků, a to poblíž vody nebo kde je dostatek vlhkosti. Mnozí si ji pak ale pěstují také doma na zahradě, či dokonce na balkóně. Nelze ji přehlédnout, objevuje se v trsech a klobouček hnědé (ale i bílé nebo šedomodré) barvy může mít i 25 cm.
Obsahuje bílkoviny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny, vitamíny řady B a další stopové prvky (železo, selen, draslík, zinek, měď a další) a především glukany. Posiluje imunitní systém, snižuje hladinu cholesterolu a upravuje krevní tlak. Působí proti bolestem některých kloubových onemocnění, odstraňuje bradavice virového původu, pomáhá alergikům, astmatikům a diabetikům a zmírňuje nepříjemné vedlejší účinky chemoterapie. V kuchyni má všestranné využití čerstvá do polévek, omáček, rizota, ale také naložená v octu nebo usušená jako koření.
Roste od přelomu října a listopadu do dubna, vydrží teploty až minus deset pod nulou, a také se jí říká vánoční houba, kdy údajně roste nejčastěji a dá se najít pod sněhem. Výjimečná je v tom, že během střídajících se mraz a oblev se v ní jako v jediné zimní houbě netvoří žádné toxiny. Najdeme ji v trsech na pařezech, padlých i živých stromech, opět spíše ve vlhkém prostředí a u vody, a rovněž ji lze pěstovat v domácím prostředí. Poznáme ji podle plochého až lehce vyklenutého klobouku tmavě žluté až oranžové barvy, maximálně deset centimetrů širokého, za vlhka lesklého a slizkého. Třeň by měla být vrásčitá, jakoby ojíněná s postupným přechodem do hnědočerné.
Má podobné zdravotní účinky jako hlíva ústřičná a navíc se používá při léčbě rakoviny, především děložního krčku a prostaty. Působí antibakteriálně, obsahuje látky na snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, pomáhá při alergiích a astmatu. Pro svou chuť se používá zcela všestranně do polévek, do rizota, do omáček, na pečené kuře, na topinky apod.
Jidášovo ucho je trvalka, kterou najdeme růst ve skupinách po celý rok na odumřelém dřevě především bezu černého a akátu, ale občas i dalších listnatých stromů. Připomíná skutečné uši, takže si houbu rozhodně s jinou nespletete. Barva bývá kaštanově hnědá.
Pomáhá upravit hladinu cholesterolu v krvi, posiluje imunitní systém a činnost srdce, působí prý rovněž proti hemoroidům. V kuchyni se používá především v asijských zemích, ostatně se jí říká také čínská nebo černá houba. Hodí se do salátů, polévek či rizota. Dobře se suší a sušené Jidášovo ucho pak lze před vařením jen namočit na několik minut do vody.
Tvoří po celý rok souvislé vrstvy až desítek hub (podobně jako václavka) na padlých kmenech a pařezech listnatých stromů ve vlhkém prostředí. Má žlutohnědý klobouk maximální velikosti 10 cm.
Obsahuje mangan, selen a železo, působí proti kornatění tepen a pomáhá při chudokrevnosti. Má také lahodnou a příjemnou vůni a chuť, kdy ji mnozí jen tak osmahnou na másle a osolí. Hodí se do omáček, polévek, různých směsí s masem a zeleninou, na pečené kuře, vařit se však má jen krátce, zhruba 15 – 20 minut.
Pro úplnost zmiňme pařezník pozdní, který roste ve skupinách poměrně vzácně od října do ledna na odumřelých kmenech buků, bříz, javorů, jasanů, a také olší a vrb, tedy rovněž na vlhčích místech. Zaměnit se dá jedině s hlívou ústřičnou. Klobouk má olivově zelenou až žlutohnědou barvu velikosti kolem 10 cm vyklenutého a později plochého tvaru, žlutavý až bělavý třeň je poměrně krátký.
Některé zdroje zmiňují léčivé účinky při jaterních onemocněních. Obsahuje glukany, působí proti zánětům, doporučuje se pro podporu hubnutí. Pařezník pozdní nemá výraznou chuť, ale je jedlý a používá se do bramboráků nebo do guláše, do čínských jídel nebo ve sladkokyselém nálevu, případně sušený jako koření.
Hlíva ústřičná
Od září až do prosince se dají také sbírat čirůvky – dvoubarvá, špinavá nebo fialová, ale tu je nutné tepelně upravit, aby přestala být jedovatá. Obsahují draslík, minerály (zejména draslík), bílkoviny nebo kyselinu listovou, a také flavonoidy, mastné kyseliny, antibakteriální a antioxidační látky. Pomáhají snižovat krevní tlak, regulovat cévy, posilují funkci jater a mají příznivý vliv na nervový systém.
Od října do ledna najdeme také velmi vzácně v jehličí spadaném pod borovicí i tuto jedlou houbu, jejíž sběr je však zakázán, protože patří mezi kriticky ohrožené druhy. Od března poroste šťavnatka březnovka, ale i ta je chráněná.
Je málo činností, které mě uvádějí do větší euforie než jízda po čerstvém prašanu na sjezdovce s koncem v nedohlednu, kdy se od sněhových vloček odráží sluneční paprsky.
Volnost v pocitu rychlosti – k nezaplacení. V době B.C. (myšleno období Before Children) bych ještě přidala jízda v prašanu off piste. V každém případě je dobré myslet na horách na pár věcí…
Celý článek 2.2.2017 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
21.2.2022 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
