Nika: Moje cesta s Kalorickými Tabulkami

Jak se může váš život za necelé tři roky otočit o 360° nebo třeba o 40 kilogramů?

Relativně snadno.

Roky jsem byla obézní. Nejprve kvůli vysokým dávkám kortikoidů a následně „díky“ tomu, že jsem se vesele udržovala blbým jídlem, blbým pitím a celkově blbým stylem života.

Změna přišla na jaře 2019 ve chvíli, kdy jsem byla konečně ochotná začít se sebou něco dělat z vlastní vůle (a ne jen nadávat na diskriminaci v obchodech, nemoc, kortikoidy…)

Nikdy jsem nedržela jedinou dietu, protože se prostě ráda najím a napiji, a nemám chuť se v životě nechat připravit o jakoukoli radost. Nicméně s Kalorickými Tabulkami ta cesta ke zlepšení životního stylu byla poměrně snadná.

• Zjistila jsem, jak lépe poskládat jídelníček, abych neměla hlad a aby mě nesužovaly příšerné chutě na nějaké prasárny.

A naopak – naučila jsem se, jak nacpat prasárny, které si dát opravdu chcete, do jídelníčku tak, aby příjem stále seděl. Stal se tak ze mě přebáječný stratég, dokonalý jídelní Napoleon a zhubla jsem téměř 40 kilo. V červenci 2020 přepnula Kalorické Tabulky na udržovací režim. Tady by můj příběh mohl skončit nádherným happy endem, jak jsem žila šťastná a hubená až do konce svých dní.

Nicméně nekončí. Během podzimu 2020 jsem získala ničím neopodstatněnou „schízu“, že přibírám, a místo toho, abych se uklidnila a vesele se dál držela pravidelných aktivit a příjmu, tak jsem udělala naprosto začátečnickou chybu – přidala na pohybu, a nepřidala na jídle. S denním poměrně velkým výdejem jsem se držela redukčního, nikoli udržovacího příjmu.

Váha stála, ale tělo protestovalo. V listopadu jsem byla na měření na Tanitě, kde jsem se dozvěděla velice nemilou zprávu: Od července jsem ztratila 1,7 kg svalů a přibrala k tomu 1,5 kg špeku. Byla jsem nešťastná, protože tohle opravdu nebylo to, co jsem chtěla. Rozum sice velel jasně: Najez se, uklidni se, nepřepínej se. Ale já sama s tím stejně mnoho nezmohla a myslím, že jsem si v tuto chvíli uhnala náběh na PPP, poctivě jsem vážila každý gram jídla, nedala jsem si s kamarády skleničku, protože, proboha, alkohol zadrží vodu a budu tlustá…

Díky bohům jsem překonala svůj stud a obrátila se na kamarádku a výživovou poradkyni v jednom, která mi pomohla nejen s lepším nastavením příjmu, ale stala se mým andělem strážným, psychologem, koučkou a tím, kdo vám prostě řekne: „Zpomal!“

V roce 2021 jsem se snažila zuby nehty držet všech dobrých rad, které jsem dostala. Tělo vypadalo spokojeně, v létě na měření jsem dokonce dostala trochu za uši od paní doktory na nefrologii, že už jsem „podtučněná“, ale byla jsem šťastná. Nicméně bych to asi opět nebyla já, kdyby tady ten veselý příběh končil slovy „a byla šťastná a hubená navždy a týden k tomu“.

Poslední měsíce nebyly úplně snadné. Dlouhodobě se léčím se systémovým lupusem a vzhledem k atace na začátku podzimu loňského roku jsem si nějakou dobu pobyla v nemocnici. A v následujících měsících dostávala chemoterapii, jež mě v důsledku stála téměř šest kilo, kterým jsem po vzoru pandemické pětky Saši Rohlíkové (pro vysvětlení pojmu viz Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami) začala říkat #chemošestka.

Jakmile jsem začala v listopadu chemo, tak jsem zhubla ještě necelá tři kg a cítila se úžasná, hubená, krásná. Nicméně kila se plíživě cpala zpátky (před Vánocemi byla váha tam, kde před zahájením léčby). A jak jsem zareagovala já? Jako obvykle propadla jsem hysterii a začala se hýbat více, ale jídlo zase nepřidala (ač píšu, jak jsem pažravá, protože je to pravda, tak jsem se na své poměry prostě týrala hlady). A kila dolů nejenže nešla, ale dle měření šel nahoru tuk a svaly odjely na prázdniny k někomu, kdo se o ně bude starat lépe…

Takže jaké bylo řešení? Zhruba měsíc jsme nechaly na kalibraci a Kalorické Tabulky aktuálně nastaveny výše zmíněnou Renčou trochu hybridně, na základě pozorování reakcí těla. Příjem, za předpokladu, že budu celý den dělat nic, nastaven na 1960 kcal, plus propojené hodinky Garmin a zapnuté zohlednění aktivit v DDD, protože na paušál prostě moje tělo už nereagovalo dobře.

Mám totiž tendence makat jako ďábel, ale aktivitu řádně nedojíst, takže pak jdou dolů svaly, ale ne špeky (ty se drží statečně). Aktuální nastavení, samozřejmě i poté, co jsem svatosvatě slíbila, že budu velké aktivity dojídat a sliby plním, na mě prostě funguje lépe a #chemošestka mě přestává tížit a pomalu se vracím ke své udržovací formě a váze a věřím ve světlé zítřky.

Nedávno se mi na medaili v aplikaci Kalorické Tabulky zobrazilo číslo 1035, což znamená, že zapisuji přes 1035 dní v řadě. Většinou naprosto poctivě, občas trochu nebo odhadem (dovolené). A minulý měsíc jsem zkusila třikrát za den přidat jen vodu, abych nepřišla o řadu, i když jsem nezapisovala jídlo, protože mě k tomu přesvědčily kamarádky (prý v rámci psychohygieny). A musím říct, že i toto vystoupení z komfortní zóny malého autisty s obsedantně-kompulzivní poruchou a lehkou poruchou příjmu potravy bylo moc fajn a prospělo to mé hlavě.

Na závěr to nejlepší, protože samozřejmě nechci a nesmím opomenout mého nejlepšího kamaráda, mou spřízněnou duši, nejúžasnějšího z jezevců naprosto ve všech ohledech Pana Pátka, který se mnou ročně absolvuje tisíce kilometrů, protože #nebudemelini a #peskytonenitezky v jakémkoli počasí.

Nika

18.4.2022 redakce Články, Jak si udržet zdraví, Jak zhubnout