Pavla Janovská DiS: Lidem, kterým se nechce vařit, bych doporučila si krabičky s vyváženým jídlem prostě objednat

V rámci rozhovoru, který jsme pro vás připravili, vyšlo najevo, že by bylo vhodné mimo jiné připomenout rozdíl mezi výživovým poradcem a nutričním terapeutem.

Na první pohled se to může zdát nepodstatné, ale pokud někoho dlouhodobě trápí nadbytečná kila a zdravotní problémy, je důležité umět si vybrat. Ano, odborná pomoc něco stojí, ale jak zazní v odpovědích níže: Má něco větší cenu než vlastní zdraví?

Pavla Janovská vystudovala obor nutriční terapeut na VOŠZ v Ostravě. Poté ještě vystudovala v Brně obor výživa člověka a získala specializaci. Výživu tedy studovala – na rozdíl od výživových poradců – celých 5 let. Činnost nutričních terapeutů v ambulancích je oproti práci výživových poradců rozdílná, už jen proto, že jen nutriční mohou pracovat s nemocnými a za svou práci nesou plnou odpovědnost.

Se svou sestrou Petrou vlastní restauraci s typickou vesnickou hospůdkou s českou kuchyní a dobrým pivem. V pracovním týdnu nabízejí FIT menu a již třetím rokem vaří a rozváží (od října do května) zdravou stravu do krabiček (jde o 4 nutričně vyvážené diety – 6000 kJ, 7000 kJ, 8000 kJ, 10000 kJ).

Na svém kontě má dvě skvělé knihy. “Zdravý jídelníček do krabiček“ (DONA, 2020), která nabízí 30 rozepsaných dnů redukční diety pro ženy. Její první kniha „Zhubněte jídlem a svou váhu si udržte napořád“ (DONA, 2020) pak obsahuje velkou paletu zdravých receptů poskládaných do kapitol od snídaně po večeři. Děkujeme jí, že si našla čas na rozhovor pro blog Kalorických Tabulek.

Na začátek se musím zeptat – co vás přivedlo ke studiu výživy?
Ke studiu výživy mě asi přivedla myšlenka, že bych si takto mohla něco málo přivydělat na mateřské a hlavně jsem byla hladová po informacích o výživě a biologii. Tehdy jsem absolvovala tříměsíční kurz výživového poradenství. Tam jsem potkala mou budoucí třídní Mgr. K. Petřekovou a ta mi vnukla myšlenku studovat výživu dál. A já, prahnoucí po informacích ze světa výživy, si podala přihlášku na obor nutriční. Byla jsem přijata a studium výživy mě nesmírně bavilo. Zamilovala jsem si zdravé recepty a konečně i zhubla nějaká ta kila navíc. A co je nejvíc – u zdravé stravy vydržela až doposud a váhu mám již stabilní několik let.

Které nedostatky ve výživě nejčastěji řešíte se svými klienty? Z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami víme, že jde obvykle o málo bílkovin, vlákniny a naopak přemíru jednoduchých cukrů.
Ano, nyní jste shrnula opravdu ty nejčastější chyby. Navíc lidé bohužel stále dávají přednost průmyslově zpracovaným potravinám před těmi základními. Co se týká dalších prohřešků, obvykle u klientů v jídelníčku nacházím častou konzumaci alkoholu. A pak mívají k tomu všemu minimální pohybovou aktivitu. Když si uvědomíme, že poprvé v historii vývoje člověka lidé umírají víc z důvodů nadbytku energie než na nedostatek a hladovění, je to skutečně k zamyšlení.

Není žádným tajemstvím, že správně poskládanou stravou jde zmírnit cukrovka 2. typu. Které další zdravotní problémy může člověk takto ovlivnit?
Ano, dokonce na správné stravě lze dojít i k remisi diabetu, tzn. pacienta zcela vyléčit tak, aby úplně odsunul farmaka i inzulín (mimo DM 1). Zdravá strava je pak klíčem k uzdravení dnes tolik skloňovaných kardiovaskulárních onemocnění.

Na co si tedy dávat pozor při úpravě potravin, abychom si jídelníček zjednodušeně řečeno nepokazili?
V mé první knize “Zhubněte jídlem a svou váhu si udržte napořád” jsem to shrnula v kapitole „Oběd“ do několika jednoduchých bodů, které si tu dovolím zopakovat. 1. Nesmažíme. 2. Pokrmy připravujeme pokud možno bez tuku a olej přidáváme do jídla až nakonec. 3. Využíváme nádobí s nepřilnavým povrchem. 4. Zeleninu dusíme a vaříme velmi krátce, abychom nepřišli o cenné vitaminy. 5. Nezahušťujeme moukou, ale mixovanou zeleninou. 6. Ideální příprava pokrmů je pomocí kompaktního grilu.

Vaše nejnovější kniha se jmenuje Zdravý jídelníček do krabiček. Jakých nejčastějších chyb se lidé dopouštějí, když začnou držet tzv. krabičkovou dietu?
Krabičkových diet můžeme najít spoustu a zásadní chybou bývá obvykle nedostatek zeleniny, celozrnných výrobků a zdravých nenasycených tuků. Často nacházím také nevhodně poskládané pokrmy i v rámci jednotlivých verzí jídel během dne. Třeba snídaně bez sacharidových potravin či večeře s náloží ovocné složky. Dodržuji v rámci skladeb jídel jednoduché pravidlo. Tankujme palivo (sacharidy) podle aktuální potřeby organismu. Ráno nastartujeme a večer vypínáme motor.

Co občas lidem uteče z pokrmů, je i bílkovinná potravina. Vhodným doporučením je jednoduchá rada: Skládejme si na talíř či do krabičky tzv. nutriční balíčky (pokrmy obsahující bílkovinnou potravinu, sacharidy, které nejvíc připomínají celá zrna, tuky – dejte přednost rostlinným a nikdy nezapomeňte na podíl zeleniny. Měl by svým množstvím převažovat nad ostatními potravinami).

V mojí knize k receptům do krabiček jsem doplnila energetické a výživové hodnoty, což v první kuchařce nebylo. Ač si nemyslím, že bychom museli za všech okolností základní potraviny převažovat, bez energetického deficitu se bohužel ke štíhlosti nedostaneme. A takto to pro mnohé bude jednodušší. Pochopí velikost své porce a rozložení živin.

• Proto doporučuji si stravu sem tam také propočíst v programech k tomu určených – třeba v Kalorických Tabulkách. Už jen pro představu velikosti porce a rozložení živin.

V souvislosti s krabičkami se nabízí otázka trvanlivosti pokrmů. Jak dlouho se vlastně mohou uvařená jídla skladovat bez obav doma v lednici? Která vydrží nejdéle a která naopak by se měla sníst nejlépe do druhého dne?
Hlavní jídla, pokud po uvaření rychle zchladíme, můžeme ve sklenicích či dózách skladovat bezpečně 4 až 5 dnů. Čerstvou zeleninu maximálně den. Pomazánky můžeme uchovat déle. Buchty a dezerty také v lednici vydrží. Dalším řešením je podělit se o pokrmy s ostatními členy rodiny nebo jídla jednoduše zamrazit.

Ve vaší knize mě zaujaly praktické tipy na poskládání jídel do krabiček. Můžete zde něco z toho zmínit? Co by se například k sobě nikdy nemělo dávat, aby se pokrm během pár hodin neproměnil v něco nevzhledného, případně nechutného.
Otázkou je, kdy si krabičky chystáte. Pokud večer, den předem, tak by to na pár věcí myslet chtělo. Mezi často podceňované patří nedělat si čerstvé saláty den předem. V době konzumace už nebudou lákavé. Pokud nemáte možnost si zeleninu nakrájet těsně před tím, než salát budete jíst (třeba v práci), tak si ji připravte, ale nesolte ji.

Další doporučení, jak pracovat se zeleninou, bychom měli dodržovat i u svačinek, kde ji máme třeba jako doplněk. Zde doporučuji zeleninu příliš nekrájet. Raději nechat vcelku a nakrájet až před konzumací. To stejné platí pro ovoce, pokud zrovna nemixujete koktejl. Pečivo do krabičky dejte vždy stranou, ať nezvlhne. Obiloviny bych v polévkách a krémech také doporučila oddělit. Zbytečně se v tekutinách rozmočí.

Pokud si člověk bere krabičky do práce, kde je lednice a možnost ohřevu, je to ideální stav. Co si dát do krabiček, když jsme celý den na výletě nebo pracovně v terénu?
Zde raději volím obložené bagety, tousty, chleby či housky. Pokud je čas, upeču buchtu nebo koláč. Nechybí ovoce, omytá zelenina, oříšky, sušené ovoce nebo RAW tyčinka.

Napsala jste dvě kuchařky, je na nich vidět, že příprava jídel vás baví. Co byste poradila lidem, kteří k plánování jídelníčků a následnému vaření ještě nenašli cestu? Máte třeba ze své praxe nějaký příběh, kdy klient po váhavých začátcích přišel vaření na chuť a co mu v tom pomohlo?
Lidem, kterým se nechce vařit či je to nebaví nebo na to nemají čas, bych doporučila si krabičky prostě objednat. Tento komfort sice něco stojí, ale zase na druhou stranu – má něco větší cenu než vlastní zdraví? Asi se shodneme na tom, že ne.

Další mou zkušeností je, že si klienti, kteří doma vařili (i když jinak), tou změnou stravy a plánováním tak “netrpí” a zvládají to. Pokud někdo nechce vařit každý den, doporučuji si chystat na vícero dní. I já si třeba cizrnové kari uvařím v sobotu a ještě ve čtvrtek ho dojídám. A pokaždé si pochutnám. Osobně mi nevadí jíst stejné jídlo vícekrát po sobě. Jsem nakonec i ráda, že ušetřím čas, kterého je tak zoufale málo.

Dalším tipem je sáhnout po jednoduchých receptech – jako jsou tortilly, grilovaná masa se salátem a třeba i s kvalitním pečivem. Rychlovkou je i vařená čočka. Pokud sáhnete po červené nebo čočce beluze, je to záležitost na 10 minut.

Dostupné jsou už i restaurace, kde vám zdravé pokrmy nabídnou. Chce to jen šťastnou ruku u výběru. Ještě prozradím, že u nás doma si jsou schopné samy uvařit i děti – a to i syn, kterému je 13 let. Nemyslím si, že s trochou vůle by to nešlo. Kde je vůle – je i cesta. A z praxe vím, že štěstí přeje připraveným.

Na závěr prosím prozradit vaše dvě tři nejoblíbenější jídla, případně vysvětlit, proč jsou to právě tato.
Snažím se jíst už dva roky jen rostlinně a tak mými favority je čočkový dhal, fazolový guláš a cizrnové kari. Recepty na ně jsou v mé první knize. Přeji všem čtenářům, aby se jim všechny pokrmy povedly napoprvé a také, aby si zamilovali zdravé pokrmy stejně jako já. A ne jen na chvilku, ale napořád.

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se daří.

Kontakt na hosta

• Pavla Janovská DiS (nutriční terapeut SPECIALISTA – dietolog, ambulance nutriční terapie)
• Restaurace Park, Frýdlant nad Ostravicí

21.7.2022 Ing. Macáková Marcela Články, Jak si udržet zdraví, Recepty a výživa