Zajděte si na dovolené na různá národní jídla
Každý, kdo rád cestuje, zkouší v různých zemích jejich národní jídla.
Nabízíme pár doporučení pro letní dovolené, co byste třeba mohli ozkoušet.
Paella je jídlo z rýže podobné rizotu, které najdeme ve španělské kuchyni, ostatně původně pochází z katalánské oblasti Valencie. Existuje spousta receptů s různými ingrediencemi, na rozdíl od rizota se však v paelle objevují plody moře a středomořská zelenina. Původní verze obsahuje zeleninu, maso kuřecí, králičí či kachní, hlemýždě, fazole a koření. Připravuje se na speciální nízké rovné pánvi, ostatně slovo paella vzniklo z latinského názvu patella, který označoval právě speciální nízkou pánev.
Pilaf nebo také pilav s paellou v mnohém souvisí, protože jde o jídlo, kde základ tvoří rýže nebo pšenice bulgur. Většinou se osmaží na oleji a potom se vaří v kořeněném bujónu. Říká se tomu pečená rýže a samo o sobě je to velice chutné jídlo. Do pilafu se přidávají opět různé příměsi – zelenina, ovoce, různé druhy masa a nesmí chybět koření. Pilaf původně pochází z Persie a Indie, ale dnes je obvyklým jídlem ve východní Evropě, na Středním východě, v jihoasijské kuchyni, v Ázerbájdžánu, v Turecku, zemích bývalého SSSR, na Balkáně nebo v Íránu.
V Itálii si rozhodně zajděte na pravé italské rizoto. Možná budete překvapeni jeho konzistencí a tím, že se rozhodně nepodobá českým sypkým verzím. Dělá se totiž ve vývaru, s cibulí a s vínem, takže výsledkem je krémová směs. Pokud byste si je sami chtěli uvařit, připravte si 2 cibule, 50 g másla, 300 g kulatozrnné rýže, 50 g strouhaného parmazánu, 1 litr zeleninového vývaru, 2 deci bílého vína, hrst čerstvé nasekané bazalky. Do hluboké pánve dejte rozpustit máslo, na másle zpěňte cibuli do zlatova, k cibuli přisypejte propláchnutou rýži a osmahněte ji na 3 minuty. Rýži následně podlijte bílým vínem a počkejte, až se tekutina vsákne a odpaří, a potom začněte po naběračkách přilévat do pánve zeleninový vývar (jak se bude tekutina odpařovat). Postup opakujte tak dlouho, dokud rýže nezměkne.
Ratatouille je tradiční francouzský zeleninový pokrm z okolí města Nice, servírovaný jako příloha k masu nebo jinému jídlu, někdy je podáván i samostatně s chlebem. Občas se dokonce používá jako náplň do palačinek. K základním ingrediencím patří rajčata, česnek, cibule, cukety, lilek, papriky a koření (bazalka, majoránka, tymián apod.). Podivný název vznikl z okcitánského slova ratatolha, což znamená míchaný pokrm.
Jídlo s názvem feijoada (dušené černé fazole s hovězím či vepřovým masem a klobáskou) a vůbec různé formy dušeného masa si oblíbili v Evropě především Portugalci, protože sem jejich námořníci tato jídla přivezli z tehdy čerstvě objevené Brazílie.
Vepřo knedlo zelo, tedy vepřové s knedlíkem a se zelím, se pokládá za české národní jídlo. Není to tak docela pravda, protože toto jídlo k nám přišlo z Rakouska, kde dodnes probíhají třeba slavnosti knedlíků. A malé upozornění na cesty – na Slovensku se knedlíku říká buchta.
Haggis (neplést s plenkami Huggies) je jídlo ze skopového žaludku, skopových vnitřností (játra, srdce a plíčky), ovesných vloček a skopového loje. Ve Skotsku se tradičně podává při dvou národních svátcích 25. ledna a 30. listopadu, kdy se i recituje báseň na tento pokrm, ale seženete je i mimo tyto dny.
Jestli se vypravíte do Lotyšska, můžete zkusit místní národní jídla jako putra (kaše zahuštěná kyselým mlékem), piragi (paštika plněná cibulí a slaninou) nebo kaposti (vařené zelí doplněné další zeleninou).
Egyptskými pochoutkami jsou třeba foul (hnědé boby se zeleninou zapečené v chlebové placce), firaakh mashwi (ostře kořeněné grilované kuře), mahší (kořeněná rýže, která slouží jako náplň rajčete, lilku, zelného listu, pečeného holuba apod.), umm ali (koláč s rozinkami namáčený v mléce) nebo i u nás známý hummus, což je pasta z cizrny a seznamu.
Ve Vídni nezapomeňte, že pravý vídeňský řízek může být pouze a jedině z telecí kýty, jinak se vás restaurace snaží podvést.
Cestou Polskem zkuste v Krakově obwarzanek, pečivo v podobě preclíku nebo spíše rohlíku ve tvaru uzavřeného kruhu, chráněné jako národní poklad. Obvařanek vznikl minimálně ve 14. století, kdy jsou o něm první písemné zmínky, a název odkazuje k přípravě, protože se prstence z těsta před pečením na chvíli vaří (obvařují). Sypané jsou mákem, solí nebo sezamem, mají křupavou kůrku a příjemně vláčné těsto. Jinak samozřejmě v Polsku, Ukrajině a Rusku nezapomeňte na pierogi, pirožky, a vareniki – ať s masem, tak třeba s tvarohem.
Ve Švýcarsku můžete vyzkoušet místní specialitu – rösti. Vzdáleně to připomíná český bramborák nebo americký hash brown. Základem jsou rovněž syrové nebo předvařené brambory, strouhané však nahrubo, přidat se může slanina, cibule, ale také sýr či jablko, a ne vždy se smaží na pánvi, ale častěji se dávají zapéct do trouby.
Na Blízkém východě či v Arménii (kde je dokonce považováno za národní jídlo) si můžete dát harís, což je vařená kaše z pšenice a z jehněčího masa, použít lze i skopové, kuřecí či hovězí. Poprvé se toto jídlo objevuje v kuchařkách už z 10. století.
Při cestě Chorvatskem v oblasti Zagorje a Záhřebu narazíte na zagorski štrukli (záhořský závin), zaregistrované jako národní dědictví. Jde o těsto plněné směsí tvarohu s vejci, solí a smetanou, jež se vaří i peče. Někdy se do směsi přidává i šunka. Závin se podává jako předkrm, doplněk k polévkám, hlavní jídlo, rychlá svačina či sladký dezert.
Bešbarmak je národní jídlo Kyrgyzstánu a jde o uvařené těstoviny, nejčastěji nudle, s vařeným masem a s cibulovou omáčkou. Slovo bešamark znamená „pět prstů“, protože Nomádi tradičně jedí jídlo jen rukama, bez příborů.
V Albánii a Kosovu se za tradiční pokrm pokládá flia (flija), který se skládá z několika plátů těsta podobných palačince, navzájem spojených smetanou, a zalitých jogurtem. Samotné slovo flia znamená oběť a den 18. březen je dokonce vyhlášen jako Den flii.
Dokonce i Monako má národní jídlo! Jde o barbajuan, smaženou taštičku plněnou sýrem, špenátem nebo mangoldem a případně dalším ingrediencemi jako cibule, pórek a bílky. V Monaku má jídlo svůj národní den 19. listopadu a slovo barbajuan strýc Jan.
Samozřejmě, že se těžko dají vyčerpat v jednom krátkém článku všechna národní jídla, a v tomto jsme se soustředili především na Evropu a blízké okolí. Snad však budou i pro vás inspirací při dovolenkových cestách.
foto: cz.depositphotos.com
Chystáte se po dovolené hubnout? Mohlo by se vám hodit:
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
31.7.2022
Jan Lipšanský
Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa