Proč se vyplatí při hubnutí trpělivost, i když se výsledky nedostavují hned

Také se vám někdy přihodilo, že jste se pro něco rozhodli, započali danou cestu k cíli, ale výsledky nebyly tak rychlé či patrné, jak jste si představovali?

Věřte, že tohle je velmi časté…

Dokonce tak časté, že mě to inspirovalo k napsání dalšího článku. Když vztáhnu tento jev do oblasti stravování, pak třeba já osobně vidím, že je někdy potřeba, abych jako nutriční poradce lidi a klienty v jejich představách o cílech i usměrňovala. Ne tím způsobem, že bych snad chtěla srážet jejich vize a zadupávat nadšení, to rozhodně ne! Pokud však vidím, že má klient na sebe obrovské nároky, naprosto scestné požadavky nebo neumí vidět věci z jiného úhlu, pak je mým úkolem nabídnout i „moje oči“ na danou věc.

Názorný příkladem toho, kdy musím být „usměrňovačem a uklidňovačem vizí“, je připomínání důležitosti trpělivosti při hubnutí. Většina klientů má totiž velká očekávání – mají představu, že jakmile jim poradím nebo poladím jídelníček, začnou hned hubnout. Ideálně pět a více kilo měsíčně. Navíc si myslí, že při tom budou mít dobrou náladu a za pár měsíců budou na „své“ vysněné váze.

• Není potřeba si dávat do hlavy, že hubnutí je dřina a řadu odříkání. To určitě ne, to je druhý extrém. Ale některé věci prostě chtějí svůj čas a trpělivost, trochu vůle, hledání rovnováhy.

Není dobré se chovat laxně, ale ani být na sebe nezdravě přísný. Změna životního stylu je o hledání cesty středu. Jak to udělat, abych se cítil/a dobře, v jídle se zas až tak neomezoval/a, měl/a energii, netrpěl/a hlady a únavou, srovnalo se mi trávení, jiné zdravotní parametry, dlouhodobě jsem u toho vydržel/a a ještě k tomu hubl/a? Vlastně je to docela dost požadavků najednou…

A teď si to pro představu ukážeme jako vždy na příběhu konkrétního člověka, klienta z mé praxe.

Představte si čtyřicetiletou ženu. Od dětství jí převážně českou kuchyni. To znamená ke snídani obložený chleba nebo domácí buchtu či jiné sladké pečivo; svačiny nestíhá. K obědu mívá obvyklá jídla české klasiky z firemní kantýny – omáčky, karbanátky, zapečené těstoviny, maso s rýží plus UHO, smažený řízek apod. K večeři pak vajíčka, pomazánky, sýry, salámy.

Během dne vypije tři kávy a po obědě si dá něco sladkého. Minimum ovoce a zeleniny. V práci sedavá „aktivita“, koukání do počítače, hromada úkolů a po příchodu domů péče o dvě děti, příprava večeře a starost o domácnost. Čas na na sebe a nějaký pohyb minimální/žádný. Večer pak chvilka u televize a něco dobrého k tomu jako odměna za to, že za den vše zvládla. Spánek jen 6 hodin denně.

Kila na tělesné hmotnosti rostou a centimetry především přes břicho a v pase přibývají. Do toho občas nějaká striktní dieta, která se dlouhodobě nepodaří. Následuje jojo efekt. Začíná se objevovat zvýšený cholesterol, hraniční/zvýšená hodnota krevního cukru/tlaku/kyseliny močové…

• V tomto režimu žije řadu let. A pak přijde chvíle, kdy se tato rozladěná žena rozhodne, že už toho má dost a že 20 kilo musí prostě dolů. Za pět měsíců!

A v tuto chvíli přichází s nadějí ke mně do poradny (nebo si vybere jinou formu hubnutí). Já osobně ji s velkou dávkou empatie vyslechnu, nasměruji ve stravování, pohybu, případně připravím jídelníček. A abych nezapomněla – usměrním ji i v představě, že 20 kilo za pět měsíců je na její léty trápené tělo moc velké sousto, a doporučím zvolit spíš strategii „pozvolna, ale trvale a udržitelně“.

Poté se s touto klientkou vídáme pravidelně, každý měsíc. Změny jsou velké! Klientka postupně překopává svoje stravování, zařadí pravidelný pohyb, jednou týdně si dopřeje oblíbené jídlo české kuchyně (aby jí to hubnutí bylo příjemné), cítí se plná energie, nemá chutě na sladké, není večer tolik unavená, klesají jí tělesné obvody.

ALE! Hubnutí jí nejde tak rychle, jak si představovala! Hubne rychlostí v průměru kilo a půl měsíčně a připadá si neúspěšná, protože její tělo nechce hubnout rychleji. „Jenom kilo a půl za měsíc.“ K tomu si ale lidé v jejím okolí začínají všímat změn a chválí jí viditelné úspěchy ve zhubnutí. Dovolenou ustojí bez přivezení si kil navíc. Nicméně, i tak si klientka připadá neúspěšně, tvrdí, že jí to hubnutí nejde, protože vidí, že má v hlavě stále svou původní vidinu. Chtěla zhubnout 20 kilo, a dole je jen 8 kg. Je to ale úspěch, nebo neúspěch?

Je mi naprosto jasné, že nesplněná očekávání jsou velkým zklamáním. Ale já bych se chtěla za vás všechny, kteří hubnete (nebo máte jiné cíle), přimluvit, abyste měli trpělivost se sebou samým a svým tělem.

Pro tělo této klientky je lepší hubnout pomalu, možná proto, že by takový zápřah, který žije, pak neustála a podepsalo by se to na dávce energie, výkonnosti nebo psychické odolnosti. Možná jí to jde pozvolna proto, aby konečně skoncovala s dietami a naučila se chovat ke svému tělu hezky a udržitelně. Možná proto, aby si během procesu hubnutí vyřešila i „stíny“, které se mohou vynořovat. Možná proto, aby si uvědomila, že hubnutí není jen o jídle, kalorickém deficitu a pohybu. Je to o celkovém naladění rovnováhy v životě.

Proč by mělo tělo, které je unavené a sedřené, dělat to, co si usmyslíme, že by dělat mělo? Bylo léta/desetiletí zanedbávané a upozaďované. Jak rychle asi může trvat navrácení do určité formy a kvality žití? Že by to tři měsíce spravily? Možná, ale to chce začít fakt zgruntu a komplexně. Anebo si dát čas, jít postupně, ale netlačit.

Uvědomění na závěr:

Nemyslete si, že to, co vám tady píšu, mám jen zprostředkovaně od svých klientů. I já si to zažila. Jen to nebylo na příkladu hubnutí. Dá se to přenést i na jiné oblasti, které lidi řeší. Například na zdravotní problémy, chronické nemoci a jiné. Jedna možnost je vzít si lék, potlačit symptomy a jet v hrůzném životním stylu dál, nebo můžete zvolit cestu pomalejší, kdy člověk hledá způsoby, jak by si pomohl bez léků, ale zato šel do jádra problému. Tahle možnost chce hodně trpělivosti, ladění, zkoušení, hledání způsobů a také vytrvalost, když se efekt nedostavuje za týden. A obdobné je to i u změn souvisejících s naším vývojem tělesné hmotnosti, formování postavy nebo ve změnách životního stylu.

foto: cz.depositphotos.com

Z archivu aneb přečtěte si také:

Bílkoviny jako fenomén dnešní doby?

Kdo se začne trochu více zajímat o stravování, tak zjistí, že právě bílkoviny jsou v této souvislosti velmi často skloňované a vychvalované.

A to samozřejmě právem…

Celý článek 19.11.2022 0

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.
www.martinakorejckova.cz

• Nutriční terapeutka a výživová poradkyně
• Poskytuje individuální jídelníčky na míru, stravovací programy, on-line jídelníčky a celkové poradenství v oblasti životního stylu
• S radostí píše články na svůj blog i webové portály
• Působila i jako výživová poradkyně pro finalistky České Miss
• Stravování s radostí na Facebooku

19.11.2022 Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS. Články, Recepty a výživa